Realizace některých paměťových buněk
Každá paměťový čip se skládá z jednotlivých elektrických paměťových buněk (základem takové buňky je tranzistor). Jedna buňka drží informaci o velikosti jednoho bitu, tedy 0 nebo 1.
Při přístupu do paměti (čtení nebo zápis) je vždy udána adresa paměťového místa, se kterým se bude pracovat. Tato adresa je přivedena na vstup dekodéru. Dekodér pak podle zadané adresy vybere jeden z adresových vodičů a nastaví na něm hodnotu logická 1. Podle toho, jak jsou zapojeny jednotlivé paměťové buňky na příslušném řádku, který byl vybrán dekodérem, projde resp. neprojde hodnota logické jedničky na datové vodiče. Informace je dále na koncích datových vodičů zesílena zesilovačem. V případě, že hodnota logická jedna projde přes paměťovou buňku, obdržíme na výstupu hodnotu bitu 1. V opačném případě je na výstupu hodnota bitu 0.
Zcela analogický je postup i při zápisu hodnoty do paměti. Opět je nejdříve nutné uvést adresu paměťového místa, do kterého se bude zapisovat. Dekodér vybere adresový vodič příslušný zadané adrese a nastaví na něj hodnotu logická 1. Dále se nastaví hodnoty bitů b1 až b4 na hodnoty, které se budou do paměti ukládat. Tyto hodnoty jsou potom uloženy do paměťových buněk na řádku odpovídajícím vybranému adresovému vodiči.
Paměť RAM
Zapojení paměťových buněk paměti typu RAM (Random Access Memory) vyžaduje, aby se v pravidelných intervalech stav buňky udržoval elektrickým impulzem. Tomuto procesu se říká refresh, tedy občerstvení. U prvních pamětí sálových a později osobních počítačů refresh prováděl procesor. To bylo nejen energeticky náročné, ale zpomalovalo to i chod počítače. Proto se hledalo řešení, jak zajistit refresh jiným způsobem. Díky techologickému vývoji byla na přelomu 80. a 90. let vyvinuta paměť DRAM (Dynamic Random Access Memory). Ta má v každém čipu integrovaný systém provádějící refresh paměťových buněk zcela nezávisle na procesoru. Výrazně se tak snížila spotřeba energie a to mimo jiné umožnilo rozvoj přenosných počítačů (laptopů,notebooků).
Použitá literatura
[1]http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/ITP/public/dalsi_texty/pameti00.pdf
[2]http://www.amapro.wz.cz/tp2/tp_1/io/io_ram.htm
[3]http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/INTPAM.HTML
--Mmach 11. 6. 2010, 08:32 (UTC)
