<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Albistefankovic</id>
	<title>MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Albistefankovic"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Albistefankovic"/>
	<updated>2026-04-06T08:50:41Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.42.1</generator>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=RS_232&amp;diff=4981</id>
		<title>RS 232</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=RS_232&amp;diff=4981"/>
		<updated>2010-06-11T08:32:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Albistefankovic: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;RS-232&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard RS-232, resp. jeho poslední varianta RS-232C z roku 1969, (také sériový port nebo sériová linka) se používá jako komunikační rozhraní osobních počítačů a další elektroniky. RS-232 umožňuje propojení a vzájemnou sériovou komunikaci dvou zařízení, tzn. že jednotlivé bity přenášených dat jsou vysílány postupně za sebou (v sérii) po jediném vodiči, podobně jako u síťové technologie Ethernet nebo rozhraní USB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době (2006) se v oblasti osobních počítačů od používání sériového rozhraní RS-232 již téměř definitivně ustoupilo a to bylo nahrazeno výkonnějším Univerzálním sériovým rozhraním (USB). Nicméně v průmyslu je tento standard, především jeho modifikace – standardy RS-422 a RS-485, velice rozšířen a pro své specifické rysy tomu tak bude i nadále. Na rozdíl od komplexnějšího USB, standard RS-232 pouze definuje, jak přenést určitou sekvenci bitů a nezabývá se už vyššími vrstvami komunikace. V referenčním modelu ISO/OSI tak představuje pouze fyzickou vrstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:180px-9_pin_d-sub_connector_male_closeup.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Základní technický popis&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard definuje asynchronní sériovou komunikaci pro přenos dat. Pořadí přenosu datových bitů je od nejméně významného bitu (LSB) po bit nejvýznamnější (MSB). Počet datových bitů je volitelný, obvykle se používá 8 bitů, lze se také setkat se 7 nebo 9 bity. Logický stav „0“/„1“ přenášených dat je reprezentován pomocí dvou možných úrovní napětí, které jsou bipolární a dle zařízení mohou nabývat hodnot ±5 V, ±10 V, ±12 V nebo ±15 V. Nejčastěji se používá varianta při které logické hodnotě 1 odpovídá napětí −12 V a logické hodnotě 0 pak +12 V. Základní tři vodiče rozhraní (příjem RxD, vysílání TxD a společná zem GND) jsou doplněny ještě dalšími sloužícími k řízení přenosu (vstupy DCD, DSR, CTS, RI, výstupy DTR, RTS). Ty mohou a nemusí být používány (zapojeny), nebo mohou být použity pro napájení elektronických obvodů v zařízení, jako je například počítačová myš. Výstupní elektronika je vybavena ochranou proti zkratu, kdy po překročení proudu 20 mA proud již dále neroste.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Asynchronní komunikace&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přenos znaku „K“ (ASCII kód 75, binárně 01001011) bez parity a s jedním stopbitem jakoby sledovaný osciloskopem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když komunikující zařízení znají rychlost, jakou se data přenášejí, musí přijímač začít přijímat ve správný okamžik, tedy musí proběhnout synchronizace. V případě synchronní komunikace souběžně s datovým vodičem existuje i synchronizační vodič, na kterém vysílač oznamuje přijímači „teď jsem poslal data“, viz LPT a signál STROBE. Naopak u asynchronní komunikace se synchronizační vodič nepoužívá, pouze vysílač pošle nějaká definovaná data po datovém vodiči, po jejichž přijetí se přijímač zasynchronizuje. V případě RS232 každé sekvenci datových bitů předchází jeden start bit, kterým se logická hodnota na lince přepne (původně v klidovém stavu) do opačného stavu. Po datových bitech následuje paritní bit a za ním jeden nebo více stop bitů, během kterých je linka opět v klidovém stavu. Je tak možné pro komunikaci použít méně vodičů na úkor určitého snížení rychlosti způsobeného synchronizací. K podobné synchronizaci dochází i u Ethernetu, kde na začátku každého rámce vyšle vysílač několik bajtů, ve kterých se střídají bity 0 a 1.&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/RS-232]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:29 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Albistefankovic</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4973</id>
		<title>Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4973"/>
		<updated>2010-06-11T08:30:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Albistefankovic: /* INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==&lt;br /&gt;
== Architektura von Neumann a Harvardská ==&lt;br /&gt;
== Instrukční cyklus ==&lt;br /&gt;
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 5&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co je to instrukční cyklus ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) posloupnost instrukcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) posloupná databáze, která ukládá instrukce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) KI&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) DI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) DA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) super procesor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) superskalární procesor&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) skalární procesot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==&lt;br /&gt;
1. Co znamená překlad slova assembler?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) sestavovatel&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) programátor&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) uživatel&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Co poskytují pokročilé překladače JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) nástroje pro programování programů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co znamená zkratka JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) jazyk symbolických adres&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) jazyk systémových adres&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) jazyk pro správu adres&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co umožňují návěstí?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) využít veškerou paměť v počítači&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) pojmenovat místa v paměti počítače&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. K čemu slouží makro?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
1.) Maximální operační frekvence?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 15MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 20MHz&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 25MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Jednostupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Dvoustupňové&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Třístupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Nízké napětí programování &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Redukovaná část počtu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) Vysoká spotřeba energie&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 25&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) 35&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Přímé, nepřímé a relativní&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Slabé, nepřímé a relativní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Nepřímé, náročné a relativní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1)Kolik úsporných režimů obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)Přerušovací systém má&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 10 požadavků přerušení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 15 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)AT2313 mikroprocesor obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 1x 8-bitový čítač / časovač&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 3x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 5x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4)Jeden strojový cyklus trvá&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 0,1 μs&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5 μs&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 3 s&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Snížení výkonu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Chod na prázdno&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) vypnutí zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==&lt;br /&gt;
== RISC a CISC architektura ==&lt;br /&gt;
== Počítače 0. generace  ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;do 100 Hz&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;100 Hz - 200 Hz&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;200 Hz - 300 Hz&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Jak se jmenoval první sestrojený počítač?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;ABC&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;MARK I&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Z1&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;USA&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Velká Británie&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Německo&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;SAPO&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Amálka&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;ABC&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Optická vlákna&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Relé a elektronky&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Tištěné spoje&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 1. generace  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S objevem které součástky vznikla 1. generace počítačů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) relé &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;B) elentronka&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C) tranzistor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ja dlouho cca. vydržel pracovat první elektronkový počítač ENIAC než bylo potřeba ho opravit? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) několik minut &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
B) několik desítek minut &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;C) několik hodin&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve kterém roce byl společností IBM dokončen první univerzální počítač? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) 1944 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
B) 1946&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;C) 1948&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu byl sestaven počítač MANIAC? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) k výpočtu balistických drah raket&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;B) vývoji vodíkové bomby&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C) k práci na letadlových lodí &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Který počítač byl sestaven roku 1963 v ČSSR? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;A) EPOS I&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
B) EPOS II &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C) SAPO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 2. generace ==&lt;br /&gt;
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Java, C, Delphi&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Python, C++, Assembler&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;Assembler, Fortran, Cobol&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Pascal, Assembler, Bocol&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Zápis na magnetickou pásku&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) &#039;&#039;&#039;Vytiskl se &#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Zobrazení na monitoru&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Místnost velikosti panelákové koupelny&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Sál velikosti fotbalového hřiště&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)&#039;&#039;&#039; Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 15 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 10 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;100&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) &#039;&#039;&#039;10 000&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 100 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) 10 000 000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
--[[spapan]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 3. generace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.Čím se vyznačují počítače 3. generace?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)Použitím transistorů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b)Použitím integrovaných obvodů&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
c)Použitím elektronek&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Co je multiprogramování?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a)Zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, procesor zpracovává druhou úlohu.&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
b)Zatímco jedna úloha čeká, procesor zpracovává všechny ostatní úlohy během dokončování I/O operace.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Všechny úlohy se zpracovávají najednou včetně I/O operací.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3.Co je multitasking?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)Programy se nezpracovávají, jen se ukládají do operační paměti.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)Programy vykonávané procesorem se nestřídají, takže nejsou zdánlivě zpracovávány postupně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c)Programy vykonávané procesorem se střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou.&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4.Seřaďte stupně integrace &#039;&#039;&#039;vzestupně&#039;&#039;&#039;:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)MSI LSI VLSI SSI&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)VLSI MSI LSI SSI&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c)SSI MSI LSI VLSI&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.Kterou technologií se nejčastěji vyrábí integrované obvody?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)NMOS&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b)CMOS&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
c)PMOS&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;--[[Uživatel:Mruzicka|Mruzicka]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)Malá a Velká varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Byla uvedena pouze jedna varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Pentium Dual-Core&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Intel Core i7&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Intel core 2 duo&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Význam funkce Hyper-threading ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) &amp;quot;virtuálně&amp;quot;  rozšiřuje počet vláken&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) automatické přetaktování&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) úspora energie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Intel Core 2 Quad &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Intel Celeron&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) Intel Centrino&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 8012&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 4004&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Intel Atom&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:30 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Albistefankovic</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=RS_232&amp;diff=4971</id>
		<title>RS 232</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=RS_232&amp;diff=4971"/>
		<updated>2010-06-11T08:29:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Albistefankovic: Založena nová stránka: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;RS-232&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;  Standard RS-232, resp. jeho poslední varianta RS-232C z roku 1969, (také sériový port nebo sériová linka) se používá jako komunikační rozhraní oso…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;RS-232&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard RS-232, resp. jeho poslední varianta RS-232C z roku 1969, (také sériový port nebo sériová linka) se používá jako komunikační rozhraní osobních počítačů a další elektroniky. RS-232 umožňuje propojení a vzájemnou sériovou komunikaci dvou zařízení, tzn. že jednotlivé bity přenášených dat jsou vysílány postupně za sebou (v sérii) po jediném vodiči, podobně jako u síťové technologie Ethernet nebo rozhraní USB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době (2006) se v oblasti osobních počítačů od používání sériového rozhraní RS-232 již téměř definitivně ustoupilo a to bylo nahrazeno výkonnějším Univerzálním sériovým rozhraním (USB). Nicméně v průmyslu je tento standard, především jeho modifikace – standardy RS-422 a RS-485, velice rozšířen a pro své specifické rysy tomu tak bude i nadále. Na rozdíl od komplexnějšího USB, standard RS-232 pouze definuje, jak přenést určitou sekvenci bitů a nezabývá se už vyššími vrstvami komunikace. V referenčním modelu ISO/OSI tak představuje pouze fyzickou vrstvu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:180px-9_pin_d-sub_connector_male_closeup.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Základní technický popis&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Standard definuje asynchronní sériovou komunikaci pro přenos dat. Pořadí přenosu datových bitů je od nejméně významného bitu (LSB) po bit nejvýznamnější (MSB). Počet datových bitů je volitelný, obvykle se používá 8 bitů, lze se také setkat se 7 nebo 9 bity. Logický stav „0“/„1“ přenášených dat je reprezentován pomocí dvou možných úrovní napětí, které jsou bipolární a dle zařízení mohou nabývat hodnot ±5 V, ±10 V, ±12 V nebo ±15 V. Nejčastěji se používá varianta při které logické hodnotě 1 odpovídá napětí −12 V a logické hodnotě 0 pak +12 V. Základní tři vodiče rozhraní (příjem RxD, vysílání TxD a společná zem GND) jsou doplněny ještě dalšími sloužícími k řízení přenosu (vstupy DCD, DSR, CTS, RI, výstupy DTR, RTS). Ty mohou a nemusí být používány (zapojeny), nebo mohou být použity pro napájení elektronických obvodů v zařízení, jako je například počítačová myš. Výstupní elektronika je vybavena ochranou proti zkratu, kdy po překročení proudu 20 mA proud již dále neroste.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Asynchronní komunikace&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přenos znaku „K“ (ASCII kód 75, binárně 01001011) bez parity a s jedním stopbitem jakoby sledovaný osciloskopem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I když komunikující zařízení znají rychlost, jakou se data přenášejí, musí přijímač začít přijímat ve správný okamžik, tedy musí proběhnout synchronizace. V případě synchronní komunikace souběžně s datovým vodičem existuje i synchronizační vodič, na kterém vysílač oznamuje přijímači „teď jsem poslal data“, viz LPT a signál STROBE. Naopak u asynchronní komunikace se synchronizační vodič nepoužívá, pouze vysílač pošle nějaká definovaná data po datovém vodiči, po jejichž přijetí se přijímač zasynchronizuje. V případě RS232 každé sekvenci datových bitů předchází jeden start bit, kterým se logická hodnota na lince přepne (původně v klidovém stavu) do opačného stavu. Po datových bitech následuje paritní bit a za ním jeden nebo více stop bitů, během kterých je linka opět v klidovém stavu. Je tak možné pro komunikaci použít méně vodičů na úkor určitého snížení rychlosti způsobeného synchronizací. K podobné synchronizaci dochází i u Ethernetu, kde na začátku každého rámce vyšle vysílač několik bajtů, ve kterých se střídají bity 0 a 1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:29 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Albistefankovic</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:180px-9_pin_d-sub_connector_male_closeup.jpg&amp;diff=4968</id>
		<title>Soubor:180px-9 pin d-sub connector male closeup.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:180px-9_pin_d-sub_connector_male_closeup.jpg&amp;diff=4968"/>
		<updated>2010-06-11T08:28:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Albistefankovic: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Albistefankovic</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:9_pin_d-sub_connector_male_closeup.jpg&amp;diff=4958</id>
		<title>Soubor:9 pin d-sub connector male closeup.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:9_pin_d-sub_connector_male_closeup.jpg&amp;diff=4958"/>
		<updated>2010-06-11T08:24:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Albistefankovic: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Albistefankovic</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4380</id>
		<title>Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4380"/>
		<updated>2010-06-01T07:19:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Albistefankovic: /* INTEL procesory přehled procesorů, základní vlastnosti apod… */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==&lt;br /&gt;
== Architektura von Neumann a Harvardská ==&lt;br /&gt;
== Instrukční cyklus ==&lt;br /&gt;
== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==&lt;br /&gt;
1. Co znamená překlad slova assembler?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) sestavovatel&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) programátor&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) uživatel&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Co poskytují pokročilé překladače JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) nástroje pro programování programů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co znamená zkratka JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) jazyk symbolických adres&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) jazyk systémových adres&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) jazyk pro správu adres&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co umožňují návěstí?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) využít veškerou paměť v počítači&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) pojmenovat místa v paměti počítače&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. K čemu slouží makro?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu == &lt;br /&gt;
== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1)Kolik úsporných režimů obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)Přerušovací systém má&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 10 požadavků přerušení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 15 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)AT2313 mikroprocesor obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 1x 8-bitový čítač / časovač&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 3x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 5x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4)Jeden strojový cyklus trvá&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 0,1 μs&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5 μs&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 3 s&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Snížení výkonu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Chod na prázdno&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) vypnutí zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==&lt;br /&gt;
== RISC a CISC architektura ==&lt;br /&gt;
== Počítače 0. generace == &lt;br /&gt;
== Počítače 1. generace ==&lt;br /&gt;
== Počítače 2. generace ==&lt;br /&gt;
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Java, C, Delphi&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Python, C++, Assembler&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;Assembler, Fortran, Cobol&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Pascal, Assembler, Bocol&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Zápis na magnetickou pásku&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) &#039;&#039;&#039;Vytiskl se &#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Zobrazení na monitoru&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Místnost velikosti panelákové koupelny&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Sál velikosti fotbalového hřiště&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)&#039;&#039;&#039; Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 15 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 10 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;100&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) &#039;&#039;&#039;10 000&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 100 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) 10 000 000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
------spapan 31. 5. 2010, 19:22 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 3. generace ==&lt;br /&gt;
== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)Malá a Velká varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Byla uvedena pouze jedna varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Pentium Dual-Core&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Intel Core i7&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Intel core 2 duo&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Význam funkce Hyper-threading ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) &amp;quot;virtuálně&amp;quot;  rozšiřuje počet vláken&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) automatické přetaktování&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) úspora energie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Intel Core 2 Quad &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Intel Celeron&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) Intel Centrino&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 8012&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 4004&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Intel Atom&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--AlbiŠ 1. 6. 2010, 07:19 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Albistefankovic</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_tepla&amp;diff=4136</id>
		<title>Měření tepla</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_tepla&amp;diff=4136"/>
		<updated>2010-05-31T07:18:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Albistefankovic: Založena nová stránka: === Měření Tepla === Měřením tepla se zabývá kalorimetrie. Základem kalorimetrických úvah je zákon zachování energie, jehož znění vyjadřuje tzv. kalorimet…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Měření Tepla ===&lt;br /&gt;
Měřením tepla se zabývá kalorimetrie. Základem kalorimetrických úvah je zákon zachování energie, jehož znění vyjadřuje tzv. kalorimetrická rovnice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kalorimetrie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Kalorimetr.png]]Kalorimetr&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Kalorimetrie&#039;&#039;&#039; je část termiky, která se zabývá měřením tepla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Měřící přístroje:&#039;&#039;&#039; K měření tepla se používá kalorimetr, což je tepelně izolovaná nádoba. Pro různé účely existují různé druhy kalorimetrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Např. elektrický kalorimetr se skládá z tepelně izolované nádoby, v níž je teploměr, topná spirála a míchačka (při míchání kapaliny dochází k lepšímu vyrovnání teplot). Průchodem elektrického proudu spirálou dojde k jejímu zahřátí a tímto teplem se zvýší teplota kapaliny v kalorimetru. Vzhledem k tomu, že množství tepla vzniklé ve spirále je závislé na elektrickém proudu a napětí, lze tímto způsobem měřit teplo přijaté kapalinou o dané hmotnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro určení tepelné kapacity tělesa pevného skupenství se hodí směšovací kalorimetr, což je tepelně izolovaná nádoba s míchačkou a teploměrem. Do kalorimetru se umístí kapalina o známé tepelné kapacitě K1 a teplotě t1. Do této kapaliny se poté ponoří těleso z pevné látky o teplotě t2, která je vyšší než teplota kapaliny. Mezi kapalinou a tělesem proběhne tepelná výměna a po vytvoření tepelné rovnováhy bude mít soustava teplotu t.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po vytvoření tepelné rovnováhy odevzdá pevné těleso teplo Q2 = K2(t2 − t) a kapalina přijme teplo Q1 = K1(t − t1). Poněvadž je kalorimetr tepelně izolovaná soustava, bude platit Q1 = Q2, odkud pro tepelnou kapacitu pevného tělesa dostaneme&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  [[Soubor: Fa1150344c3863ed3bf86a6cea3dbc55.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento vztah lze považovat za jiný zápis kalorimetrické rovnice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kalorimetrie Kalometrie - wiki]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--AlbiŠ 31. 5. 2010, 07:18 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Albistefankovic</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Fa1150344c3863ed3bf86a6cea3dbc55.png&amp;diff=4133</id>
		<title>Soubor:Fa1150344c3863ed3bf86a6cea3dbc55.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Fa1150344c3863ed3bf86a6cea3dbc55.png&amp;diff=4133"/>
		<updated>2010-05-31T07:15:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Albistefankovic: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Albistefankovic</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Kalorimetr.png&amp;diff=4126</id>
		<title>Soubor:Kalorimetr.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Kalorimetr.png&amp;diff=4126"/>
		<updated>2010-05-31T07:09:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Albistefankovic: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Albistefankovic</name></author>
	</entry>
</feed>