MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]

SOČ

2012-04-04T06:45:13Z

Arni: stream

{{DISPLAYTITLE: SOČ – Středoškolská odborná činnost}} __NOEDITSECTION__

<div style="border:1px solid #CC99FF; background:#faf5ff; padding:10px; margin-bottom:7px; vertical-align:top; -moz-border-radius:0.6em; -webkit-border-radius:0.6em; border-radius:0.6em; ">

<div style="position: relative; height: 17.5pt; border: 1px solid #CC99FF; background: #ddcef2; vertical-align: middle; padding: 0px; font-size: 112%; font-weight: bold;">
<div style="float:right;">[[Image: Wikibar.png]]</div>
<div style="position: absolute; top: 0pt; left: 0pt;">[[Image:Motto.png|29px]]</div>

<div style="padding-left: 40px; padding-top:3px;">MOTTO</div></div>
<div style="margin: 0.5em; clear: both; font-size: 97%;"> {{Motto SOČ}} </div>
</div>


{| class="toccolours" cellpadding="5" style="float: right; clear: right; margin: 0 0 1em 1em; font-size: 85%; width: 25em"
| colspan="2" style="text-align: center; font-size: larger; background-color: lightgreen;" | '''''SOČ INFO'''''

|- style="vertical-align: top;"
|
* '''[http://172.16.52.85/ Online stream]''' - sledujte přímý přenos ze SOČ 2012 v rámci školní sítě
* '''[http://sps-pi.webnode.cz/ ANKETA]''' - hlasujte o nejlepší prací v příslušném oboru
* Školní kolo [[SOČ 2012]] je plánováno na středu 4. 4. 2012, krajské pak na středu 25.4.2012 
* [http://www.soc.cz/konzultacni-strediska-soc Konzultační střediska]
* Časopis [http://www.soc.cz/casopis-sockar0 SOČkař]: [[media:1-1112.pdf|2011/12-1]], [[media:1-11.pdf|2011-1]], [[media:2-10.pdf|2010-2]], [[media:1-10.pdf|2010-1]], [[media:1-09.pdf|2009-1]]
* NOVINKY letošního roku – online video přenos, větší zapojení mladších ročníků (např. z B2.I), více prací z předmětu [[PRA]], počítadlo návštěvníků, ankety.
* [http://www.otevrena-veda.cz/cs/nabidka_stazi/ Hledáme mladé vědce.] Přímá cesta ze škol k vědě.
* [http://www.soc.cz/prihlaseni-do-souteze-soc-?sibling_page=1 Přihlášení do krajského kola].
* Jak se o talentovanou mládež starají v [http://jcmm.cz/ Jihomoravském kraji] např. [http://jcmm.cz/cz/co-nabizime.html#1 podpora nadaných studentů], financování [http://jcmm.cz/cz/co-nabizime.html#2 SOČ], [http://jcmm.cz/staze-studentu-ss-na-vs.html Stáže studentů SŠ] apod.
* [[Propagační brožura pro SOČ]]
* [http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/736503 Čeští budoucí vědci bodovali v americkém San José]
* [http://www.radio.cz/cz/clanek/67561 Čeští studenti uspěli na prestižní soutěži INTEL ISEF ve Spojených státech]
* [http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/668507 Ministerstvo školství ocenilo středoškoláky úspěšné v mezinárodních soutěžích]
* [[Soubor:ct-3.jpg|30px]] [http://www.ceskatelevize.cz/program/port/498-mladi-a-talentovani/video/ PORT - Mladí a talentovaní]
* [[Soubor:YouTube_icon.jpg |30px]] [http://www.youtube.com/watch?v=AjA98L673Rw promo video] (AJ)
|}
[[Soubor:SOC_head.PNG|380px|link=http://www.soc.cz]] [[Soubor:logoJA.jpg|250px]]

{| class="toccolours" cellpadding="5" style="float: right; clear: right; margin: 0 0 1em 1em; font-size: 85%; width: 25em"
| colspan="2" style="text-align: center; font-size: larger; background-color: lightgreen;" | '''''Registrace na školní kolo SOČ'''''
|-
| colspan="2" style="text-align: center;" |
|- style="vertical-align: top;"
|
<html>
<iframe height="300" frameborder="0" width="253" src="http://spreadsheets.google.com/embeddedform?formkey=dDB2VTRiQU04TVRKSndPTVU4XzBkeFE6MA" marginheight="0" marginwidth="0">Načítání...</iframe>
</html>
|}

{| class="toccolours" cellpadding="5" style="float: right; clear: right; margin: 0 0 1em 1em; font-size: 85%; width: 25em"
| colspan="2" style="text-align: center; font-size: larger; background-color: lightgreen;" | '''''Krajské a celostátní úspěchy'''''

|- style="vertical-align: top;"
|
{{Šablona:SOČ úspěchy}}
|}

<div style="text-align:justify">
'''[http://www.soc.cz/ Středoškolská odborná činnost]'''
je soutěží talentovaných středoškoláků v řešení odborných problémů v [http://www.soc.cz/obory 18 vědních oborech]. Nejúspěšnější řešitelé jsou často vybíráni k účasti na obdobných mezinárodních soutěžích. Cílem této soutěže je vést talentované žáky k samostatnému a tvořivému přístupu při řešení odborných problémů. Soutěž probíhá zpravidla ve třech kolech a uskutečňuje se formou soutěžních přehlídek nejlepších individuálních nebo kolektivních prací, které žáci osobně obhajují před porotou.

Pro vítěze celostátních kol se nabízí postup do nadnárodní soutěže [http://ec.europa.eu/research/youngscientists/index_en.cfm?pg=how EU Contest]

[http://www.soc.cz/co-je-soc-a-proc-se-ji-zucastnit Co je SOČ a proč se jí zúčastnit]
</div>

==Jednotlivé ročníky==

na samostatných stránkách [[SOČ 2012|2012]] • '''[[SOČ 2011|2011]]''' • [[SOČ 2010|2010]] • [[SOČ 2009|2009]] • [[SOČ 2008|2008]] • [[SOČ 2007|2007]] • [[SOČ 2006|2006]] • [[SOČ 2005|2005]]

==Sponzoři školních kol==

[[Soubor:nadacni-fond.jpg|40px|Nadační fond SPŠ a VOŠ Písek|link=http://www.sps-pi.cz/o-skole/nadacni-fond/]] [[Soubor:CEZlogo.jpg|60px]] [[Soubor:neotech.jpg|80px|Neotech a.s.|link=http://www.neotech.cz]] [[Soubor:abacus_logo.jpg|60px|ABACUS a.s.|link=http://www.abacus.cz]] [[Soubor:ELOlogo.jpg|60px|ELO+, spol. s r.o.|link=http://www.elo.cz]] [[Soubor:siemens_logo.jpg|80px|Siemens a.s.|link=http://www1.siemens.cz/ad/current/index.php?ctxnh=3dc1f5a3fc&ctxp=home]] [[Soubor:wug_logo.png|60px|Windows User Group|link=http://www.wug.cz]] [[Soubor:orion_logo.png|60px|Orion Computer|link=http://www.orionco.cz/]] [[Soubor:FAURECIAlogo.gif|60px|Faurecia|link=http://www.faurecia.com/Pages/Default.aspx]] [[Soubor:MMCOMPlogo.gif|60px|MM-personal computer|link=http://www.mm-comp.cz]]

==Přehled registrací==
<html><iframe width="500" height="200" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="yes" src="http://spreadsheets.google.com/pub?key=0Akg_0l4_enkydDB2VTRiQU04TVRKSndPTVU4XzBkeFE&hl=cs&single=true&gid=0&range=web&output=html">
Načítání...</iframe></html>


{| style="padding: 0px; width: 60%; margin-top: 4px;"
| style="width: 60%; vertical-align: top;" |
<div style="text-align:justify">

<div style="border: 1px solid rgb(170, 213, 255); background-color: rgb(253, 254, 255); width: 100%; margin-bottom: 5px; margin-left: -1px;">
<div style="border-style: solid; border-color: rgb(115, 165, 215); border-width: 0px 0px 1px; height: 16pt; background-color: rgb(170, 213, 255); font-weight: bolder; position: relative;"><div style="position: absolute; top: 0pt; left: 0pt;">[[Image:What_happend.gif|32px]]</div>
<div style="padding-left: 35px;">Harmonogram</div>
</div> <div style="margin: 0.5em; clear: both; font-size: 95%;">
[[Soubor:Soc2008_1.jpg|70px|right]]
[[Soubor:Soc2008_2.jpg|70px|right]]
[[Soubor:Soc2008_3.jpg|70px|right]]
[[Soubor:Soc2008_4.jpg|70px|right]]
[[Soubor:Soc2008_5.jpg|70px|right]]
[[Soubor:Soc2008_6.jpg|70px|right]]
[[Soubor:Soc2008_7.jpg|70px|right]]
[[Soubor:SOC-poster-008.jpg|70px|right]]
[[Soubor:Soc2008_9.jpg|70px|right]]
[[Soubor:SOC_obr1.JPG|thumb|250px|right|Někteří porotci SOČ na SPŠ a VOŠ Písek]]

<big>'''ÚNOR'''</big> – registrace a připrava „posteru“ do [[Soubor:Icon-doc.gif]] [http://www.sps-pi.cz/dokumenty/sps/janousek/soc/B3_Novak_Petr_Zesilovac_vzor.doc prázdného vzoru]. Poster obsahuje kromě základních údajů i informace více přibližující charakter soutěžního exponátu (podrobnější popis, fotogafie, obrázky, schémata zapojení, odkazy na www stránky apod.)
[[Soubor:registrace-soc.gif|center|link=http://wiki.sps-pi.com/index.php/SOČ_registrace]]
Veškeré elektronické materiály (poster, prezentace, obrázky, programy...) ukládat na školní síť do vytvořeného adresáře v '''N:/janousek/SOC/Registrace/''' podle předpisu: třída_příjmení_jmeno_název\*.* Např. N:/janousek/SOC/Registrace/B3_Novak_Petr_Tester portu/*.* Data zde uložená budou použita při prezentaci, při zpracování výsledků soutěže a neposledně pomohou i jednotlivým porotám při rozhodování. "ČÍM DŘÍVE ZDE BUDOU, TÍM LÉPE"

<big>'''BŘEZEN'''</big> – písemně odevzdat hotové práce SOČ svým vedoucím. Forma zpracování je podobná [[Soubor:Icon-pdf.gif]] [ftp://obelix.sps-pi.cz/p/!maturita/2011/Metodicky_Pokyn_Maturitni_prace.pdf metodickému pokynu] pro dokumentaci k [[Maturitní práce|Maturitní práci]]. Pokud soutěžící či jeho vedoucí nepředpokládá postup do krajského kola, stačí „poster“.

<big>'''DUBEN'''</big> začátek – proběhne školní přehlídka prací SOČ formou: 

1. <big>'''VÝSTAVNÍ'''</big>, která bude spočívat v předvedení praktické tvořivosti. Žáci přinesou výrobek s dokumentací – postačí „poster“ (nejčastěji nejlepší [[povinné práce]] ze všech našich oddělení skupiny [[PRA]] )

2. <big>'''SOUTĚŽNÍ'''</big> – 15minutová (10 minut prezentace + 5 minut na dotazy poroty) obhajoba odborné práce ([[Soubor:icon-pdf.gif]] [http://www.kvasna.eu/download/Jak-spravne-prezentovat.pdf Jak správně prezentovat]).

* K prezentaci lze využít: PC v učebně s dataprojektorem a prezentérem, další dataprojektor pro připojení vlastního notebooku, laserové ukazovátko, v prezentačním sále navíc i interaktivní ukazovátko + bezdrátový mikrofon.
* Během soutěžního dne je doporučováno být neustále u svého exponátu, tak aby si jej ostatní (porota, žáci, učitelé....) mohli prohlédnout.
* Je doporučeno na prezentace pozvat zástupce těch firem, kterým je práce určena. Je již příjemným zvykem, že tyto firmy se na oplátku stávají „partnerem“ školy v oblasti sponzorování různých školních aktivit (soutěže, vybavení učeben, sponzorské předměty, finanční dary do nadačního fondu atd.)
* Tříčlenná porota na základě hodnocení od vedoucího práce a oponenta, dokumentace, posteru a prezentace práce vyhodnotí. Ohodnotí odbornou úroveň práce žáka a jeho vlastní přínos v řešení problematiky. Stanoví pořadí v jednotlivých sekcích a vybere práce na postup do krajského kola. 

'''Z práce a její prezentace musí být patrné:'''
* Včasnost plnění všech povinností (konzultace, odevzdání posteru, el. dokumentace, písemná práce ...)
* Předvedené znalosti a dovednosti jsou nad rámec učiva ve škole
* Tvůrčí podíl autora na práci (originalita, vhodnost řešení)
* Přínos předkládané práce pro školu, autora, firmu atd. (využití v praxi...)
* Pracnost získání výsledků práce
* Kvalita zpracování výsledků, vhodnost použité metodiky, funkčnost
* Formální náležitost dokumentace
* Přesvědčivá obhajoba + odpovídající reakce na otázky poroty či publika (10 + 5 minut)
* Celkově lze získat 75 + 75 + 75 tedy maximálně 225 bodů (od vedoucího, oponenta a od poroty)
** V případě chybějícho hodnocení porota přiděluje stejný počet jako sama dala
** Vedoucí hodnotí:
*** Odpovědnost a přístup žáka při řešení zadání max. 10B
*** Dodržení obsahové a grafické struktury práce max. 10B
*** Originalita a vhodnost řešení max. 25B
***Funkčnost řešení max. 30B
** Oponent hodnotí:
*** Dodržení obsahové a grafické struktury práce max. 10B
*** Originalita a vhodnost řešení max. 35B
*** Funkčnost řešení max. 30B
** Porota hodnotí:
*** Kvalita max. 10B
*** Přínos max. 10B
*** Funkčnost max. 10B
*** Propagace max. 10B
*** Dokumentace max. 10B
*** Obhajoba max. 25B
 

<big>'''KVĚTEN'''</big> začátek – probíhají krajské přehlídky SOČ (všimněte si, že studenti naší školy jsou velice úspěšní)

<big>'''ČERVEN'''</big> konec – proběhne celostátní přehlídka prací
 
 

</div></div>
</div>
|}

==Statistiky==
<html><iframe width="500" height="800" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="yes" src="https://spreadsheets.google.com/pub?key=0Akg_0l4_enkydDB2VTRiQU04TVRKSndPTVU4XzBkeFE&hl=cs&single=true&gid=2&output=html">
Načítání...</iframe></html>

==Časový plán soutěžního dne==
<html><iframe width="500" height="600" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="yes" src="http://spreadsheets.google.com/pub?key=0Akg_0l4_enkydDB2VTRiQU04TVRKSndPTVU4XzBkeFE&hl=cs&single=true&gid=16&output=html">
Načítání...</iframe></html>

==Seznamy prací v jednotlivých letech==
<html><iframe width="500" height="600" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="yes" src="http://spreadsheets.google.com/pub?key=0Akg_0l4_enkydDB2VTRiQU04TVRKSndPTVU4XzBkeFE&hl=cs&single=true&gid=9&output=html">
Načítání...</iframe></html>

<html><iframe width="500" height="600" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="yes" src="http://spreadsheets.google.com/pub?key=0Akg_0l4_enkydDB2VTRiQU04TVRKSndPTVU4XzBkeFE&hl=cs&single=true&gid=3&output=html">
Načítání...</iframe></html>

<html><iframe width="500" height="600" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="yes" src="http://spreadsheets.google.com/pub?key=0Akg_0l4_enkydDB2VTRiQU04TVRKSndPTVU4XzBkeFE&hl=cs&single=true&gid=10&output=html">
Načítání...</iframe></html>

<html><iframe width="500" height="600" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="yes" src="http://spreadsheets.google.com/pub?key=0Akg_0l4_enkydDB2VTRiQU04TVRKSndPTVU4XzBkeFE&hl=cs&single=true&gid=11&output=html">
Načítání...</iframe></html>

----
--[[Uživatel:JA|JA]] 12. 6. 2010, 17:46 (UTC) 
--[[Uživatel:Rsvoboda|Roman Svoboda]] 14. 1. 2011
[[Category:Soutěže]]


<html>
<script type="text/javascript">
var pkBaseURL = (("https:" == document.location.protocol) ?
"https://wiki.sps-pi.com/statistiky2/" : "http://wiki.sps-pi.com/statistiky2/");
document.write(unescape("%3Cscript src='" + pkBaseURL + "piwik.js' type='text/javascript'%3E%3C/script%3E"));
</script>
<script type="text/javascript">try {var piwikTracker = Piwik.getTracker(pkBaseURL + "piwik.php", 2);
piwikTracker.trackPageView();piwikTracker.enableLinkTracking();
}
catch( err ) {
}
</script><noscript><img src="http://wiki.sps-pi.com/statistiky2/piwik.php?idsite=2" style="border:0" alt="" />

</noscript>
</html>

Fyzická a logická struktura pevného disku

2010-06-11T08:35:31Z

Arni:

= Fyzická struktura pevného disku =

== Základní struktura pevného disku ==

Mechanika HD ([[Hard Drive]] - [[pevný disk]]) se skládá z tuhých kovových disků (tzv. propojovací desky, [[plotny]]), které jsou potaženy povlakem oxidu železa a uloženy na sebe ve vzduchotěsně uzavřeném prostoru. Data se na disku uchovávají podobně jako na kazetě, tzn. [[magnetizováním]] nebo [[odmagnetizováním]] oblastí na desce. Pro obě strany každé desky má HD elektromagnetickou čtecí a zápisovou hlavu, pod kterou se propojovací deska otáčí rychlostí 3 600, 7 200, 10000 i více ot./min. Hlav je dvakrát více než ploten (pro každou stranu plotny), někdy však nejsou plotny oboustranné a hlav je pak méně. Čtení dat bylo založeno na magnetické indukci, dnes už však funguje dokonalejší systém - data jsou čtena jako sled změn odporů vyvolaných různou orientací magnetického pole (magnetických dipólů). Na každé hlavě se vyskytuje zvlášť část čtecí a část zapisovací. Čtecí hlavičky jsou velmi malé. Všechny hlavy disku jsou napevno připojeny k vystavovacímu raménku, takže nemohou být nastaveny nezávisle na sobě a pohybují se současně. Při vypnutí disku zajistí mechanika magnetických hlav jejich přistání do vyhrazené parkovací oblasti - hlava se nikdy nesmí dotknout disku, a poničit tak data. Mechanika hlav podstatně ovlivňuje rychlost a přesnost hlav; je založena na dvou principech:
# krokovém motorku - dnes už zastaralý, méně spolehlivý; jeden posun motorku -> posun o jednu stopu. Krokovací motorek se rychleji opotřebovává a při náhlém výpadku proudu je třeba dalších mechanismů, aby byl vrácen do základní polohy.
# vystavovací cívce - cívka je vychylována změnami proudu. Hlavička čte svou polohu z disku a na základě této polohy je přidáván nebo ubírán proud. Někdy slouží jedna prázdná strana kotouče jako “mapa”, ze které čte jedna hlava speciálně pouze polohu. Při náhlém výpadku proudu se hlavy samovolně vrací do parkovací zóny.

Velikost HD je stejně jako u disket 5,25" nebo 3,5". Pevné disky montované do přenosných počítačů mají rozměry ještě menší - často velikost plošší krabičky od zápalek.

Fyzicky je disk rozdělen do tzv. sektorů. Tyto sektory jsou spojeny do soustředných stop - kružnic - na povrchu každé plotny s tím, že na jednu plotnu připadá 305 a více stop. Počet sektorů na stopu je u HD 17, 26, 34 nebo 52 a více. Podle kódování dat dělíme HDD na RLL, MFM a PRML disky. Rozdělění na stopy a sektory vzniká při fyzickém formátování disku.

== Fyzické formátování disku ==

Při fyzickém formátování se disk magneticky dělí na stopy a sektory, které se číslují. Nultá stopa je na okraji disku. Kapacita každého sektoru je stejná - 512 b. Každý sektor má stobitovou "hlavičku" - zde uloženy informace o tom, co se v daném sektoru nachází. U vícevrstevných disků se můžeme setkat s termínem cylindr neboli válec - stejné stopy na jednotlivých discích teoreticky vytváří po spojení válec. Formátování provádí řadič, jehož plošný spoj je umístěn na pouzdře disku. Tento druh formátování provádí výhradně výrobce disku.

'''Čtení''' ze sektoru se provádí ve třech krocích:
* Hlava se nejprve přemístí nad požadovanou stopu
* Ustálí se chvění hlavy
* Disk se otočí tak, aby pod hlavou byl požadovaný sektor.

== Teplotní kalibrace disku ==

Během práce se disk ohřívá, proto se kontroluje poloha hlavičky nad stopou a provádí se příslušné kalibrování. Během kalibrace dojde ke krátkodobému přerušení práce disku (to je nežádoucí, pokud jsou data např. přepalována na CD-R, které vyžaduje neustálý tok dat, a může dojít k znehodnocení CD-R). Novější disky však zvládají kalibraci provádět za provozu.

Kvalita disku je určena kapacitou, rychlostí (otáčky, kódování dat), přenosovou rychlostí (PIO módy), spolehlivostí (MTBF) a typem řadiče:

== Rychlost disku ==

Rychlost HD posuzujeme podle přístupové doby (tj. doba trvání vyhledání dat). Přístupová doba se skládá z doby vystavení (=doba vyhledávání, Track-to-Track Seek) a doby čekání (celkem kolem 10 ms, disk je tedy asi o dva řády pomalejší než operační paměť.). Doba vystavení je výrobcem definována jako 1/3 doby potřebné pro pohyb hlavy přes celý disk. Měla by být co nejkratší, hlavy je nejlepší přesouvat jen minimálně, a proto čtení nebo zápis probíhá po cylindrech (0. stopa 1. povrchu, 0. stopa 2. povrchu atd.) Doba čekání udává dobu, než se pod hlavu dotočí příslušný sektor, a závisí tedy víceméně na náhodě. Technicky je uvažována jako jedna polovina otáčky disku. Otáčky disku se v průběhu let měnily z 3600, 4500 na 7200 a dnes přesahují i 10000 ot/min. Rychlost se dále posuzuje podle rychlosti přenosu dat (doba přečtení dat v MB/s).

== Kapacita disku ==

První počítače IBM-XT vůbec disky neměly, postupně se začaly objevovat disky s kapacitou 10 MB, stovky MB a dnes dosahuje kapacita stovek GB. Kapacita se zvyšuje novými výrobními technologiemi, také se však “snižuje” rozpínavějšími programy a bezpečnostními opatřeními.

Hustota záznamu: Cílem je vytvářet stále jemnější a přitom stabilní magnetické struktury s možností vyšší hustoty zápisu dat. (-> miniaturní dipóly uchovávající bitovou hodnotu 0/1). Dříve se na kotouče disku nanášela slabá vrstva oxidů, ta byla však nahrazena vrstvou tenkého filmu. “Výška letu” hlavy nad povrchem disku se tak stále zmenšuje, k uchování dat je potřeba stále menší magnetické pole.

Kódování dat: Při čtení dat se “čte” změna napětí, která je vyvolána pouze změnami magnetického toku (změnou hodnoty na 0 nebo 1). Pokud však hlava čte stejné dipóly za sebou, není schopna rozlišit jejich počet. Proto byly vyvinuty metody kódování dat: MFM, RLL, PRML:
* MFM (Modified Frequency Modulation) - 1 datovému signálu je vymezena přesná délka. Podle času stejného magnetického toku rozpozná řadič počet stejných bitů - dnes používáno jen u disket.
* RLL (Run Length Limited) - řadič si přepočítává ukládanou posloupnost na novou kombinaci 0 a 1. Ukládané číslo je přeměněno tak, aby se v něm nevyskytovaly nečitelné sledy 0 nebo 1.
* PRML (Partial Response Maximum Likehood) - hodnoty se zpracovávají digitálním signálovým procesorem (DSP). Ten hustě ležící dipóly přepočítá a dokáže dopočítat i chybějící údaj. PRML rozezná více dipólů na malé ploše -> navýšení kapacity disku.

'''Prekompenzace disku (CPZ)''' - Vnější stopy (0. stopa na okraji) jsou podstatně delší než stopy u středu disku, přesto nesou stejné množství dat, i když jsou sektory ve vnější oblasti delší. Ve vnitřní oblasti může díky těsnému nahloučení dipólů (vlastně malých magnetů) snadno dojít například ke slučování bitových informací a právě tomu zabraňuje prekompenzace. Řadič počítá s pohybem dipólů a data ukládá tak, aby byla po vzájemném působení magnetických sil správně uložena.

'''Zone bit recording (ZBR)''' - plocha disku je rozdělena na zóny, v jedné zóně bývá zpravidla více stop. Každá zóna má jiný počet sektorů - v dlouhých stopách je jich více a v kratších méně. Používání ZBR zvyšuje kapacitu disku, je však náročnější na mechaniku řadiče. Zónový zápis dnes používá velká většina disků.

'''Střední doba mezi chybami''' (MTBF - Mean Time Between Failures)

- doba mezi poruchami disku - je vypočítávána při simulaci stárnutí disku. Výsledkem jsou statisíce až milióny hodin bez poruchy (= přibližně přes sto let)

== Řadič pevného disku ==

Jedná se o fyzickou část počítače, která funguje jako zprostředkovatel mezi základní deskou a pevným diskem. “Řídící centrum” diskové jednotky. Zodpovídá za správné vystavení hlav. Diskovou plochu si řadič dělí na stopy a sektory, přes sběrnici zajišťuje komunikaci disku s mikroprocesorem.

Prvním důležitým kritériem řadiče je metoda přístupu do paměti počítače při zápisu dat z disku. Jedná se o přímý přístup (DMA) do hlavní paměti a o přístup přes přerušení s tím, že obě metody jsou nekompatibilní. V prvním způsobu řadič zapisuje data přímo do paměti, v druhém řadič naplní vyrovnávací paměť cache (L2) o 512 bytech a poté vyšle signál procesoru. Ten přečte data a ukládá je do paměti.

Kódování řadiče může ovlivnit jednak velikost prostoru na disku a jednak zrychlit čtení z disku. Bylo by možné zvětšit například hustotu stop na disku či hustotu sektorů na stopu, ale za cenu ztráty spolehlivosti při přenosu dat. Proto je třeba hledat kompromis mezi velikostí a bezpečností. Pro tyto účely bylo vyvinuto několik schémat na kódování dat: (FM), MFM, RLL, PRML.

Dalším kritériem je hardwarové rozhraní pevného disku. Dá se přirovnat k "jazyku", kterým se domlouvají řadič a pevný disk. Rozlišujeme opět několik typů:
Prvním rozhraním je ST506. Je instalováno na straně řadiče i pevného disku. Toto rozhraní je dnes již velmi zastaralé. Pro minimalizaci ztráty dat je snaha výrobců o co nejkratší délku přenosných kabelů.
* IDE bylo zavedeno firmou Western Digital v roce 1986. Typ používá technologii ST506 s tím, že neodděluje disk a řadič, ale dává řadič přímo do disku (je integrován na mechanice disku), čímž minimalizuje ztrátu dat při přenosu mezi diskem a řadičem. Proto je možné umísťovat více sektorů na stopu. Starší typy řadičů ST506 získávaly data z disku, přeformátovaly je a předaly sběrnici (ta by jim bez přeformátování "nerozuměla"). Oproti tomu data z disku IDE jsou již předem zformátována. Jediným problémem je nízkoúrovňové formátování disku. IDE se dále zdokonalilo na standardy EIDE, FastATA a UltraFastATA. Spojení se základní deskou je zajištěno pomocí interface (rozhraní), to je realizováno rozšiřující kartou v ISA slotu. Mezi kartou a diskem proudí data 40žilovým kabelem. IDE se původně označovalo jako ATA, proto se můžeme s tímto názvem u disků IDE také setkat. IDE je spravováno vlastním ROM BIOSem, IDE disk je tedy třeba nastavit v BIOSu základním (na základní desce). Disky IDE používají kódování RLL nebo i PRML. Simulovaným přepočítáváním sektorů, hlav a cylindrů lze používat i ZBR, při takovémto umělém rozdělení disku se však nemůže např. provádět nízkoúrovňové formátování disku. Prokládání IDE disků je už 1:1. Původní IDE používá k adresování dat na disku metodu CHS (cylinder/head/sector) - kapacita disku může být jen 504 MB (důsledek starých BIOSů). Při transportu dat přes sběrnici je zatěžován příkazy mikroprocesor, rychlost přenášení dat je v praxi 2-3 MB/s. I u pevných disků se používá paměť cache, která je součástí každého řadiče (asi 64-512 KB, u jiných disků řádově i v MB). K rozhraní IDE je možné připojit dvě diskové jednotky (jedna musí být nastavena jako MASTER (bootovací), jedna jako SLAVE). Ne vždy však spolu jednotky IDE správně spolupracují.
* EIDE (Enhanced IDE) definuje oproti původnímu standardu ještě další kanál, takže je možné u disku překonat kapacitní hranici 504 MB. Tato hranice vznikla jako důsledek BIOSu, který neuměl adresovat větší diskový prostor a dlouho omezoval disky na nízké kapacity. Dalším standardem, který je implementován do EIDE, je ATAPI (Attachment Packet lnterface), což je specifikace pro mechaniky CD-ROM a další bloková zařízení, která byla přijata SFF (Small Form Factor Comitee - sdružení, které rozpracovává a ustanovuje standardy). K řadiči EIDE tedy mohou být připojeny i CD disky. Ve skutečnosti jsou k němu připojovány i disketové mechaniky, rozhraní obsahuje i konektory pro zařízení připojená na LPT a COM porty.
EIDE definuje rychlejší přenosové režimy, je kompatibilní s [[IDE]], umožňuje použití až čtyř diskových jednotek. Rozhraní EIDE je již integrováno do základní desky (bez jakékoliv přídavné karty).
Kapacita disků EiDE byla navýšena pomocí nových systémů adresování dat - pomocí LBA (logical block) - disk je rozdělen na LBA bloky a ROM BIOSu je upraven; XCHS (eXtended Cylinder Head Sector) - rozšíření metody CHS. Pro nové disky byly také upravovány BIOSy -> nové verze BIOSu. Nastavování EIDE disku v BIOSu je však stále obtížné - musí se nastavit systém, pomocí kterého je kapacita navýšena.
Data se u EIDE disků přenáší pomocí PIO módů, byly přidány další režimy pro komunikaci pomocí DMA (Multiword DMA). Data jsou přenášena i v burst režimu. V souvislosti s různými přenosovými režimy (určité PIO a DMA módy) jsou EIDE disky označovány také jako Fast ATA nebo ještě lepší Fast ATA 2. [[FastATA]] je také spravována SFF. Hlavními silami v tomto sdružení jsou firmy Quantum a Seagate. Původní standard ATA definoval přenosové rychlosti 4,1 a 8,3 MB/s. Standard FastATA definuje přenosové rychlosti 11,1 13,3 MB/s (rychlosti vyšší). Standard FastATA-2 dovoluje přenosové rychlosti až 16,6 MB/s.
* Některé disky současnosti používají rozhraní ESDI (Enhanced Small Device Interface). Funkce oddělování dat se zde přesunuje z řadiče na disk. Šumy při přenosu tedy neovlivní oddělení dat, což urychlí přenos dat.
* Dalším modernějším rozhraním je SCSI (Small Computer Systems Interface, [skazi]). Využívá se hojně u firmy Macintosh. IBM toto rozhraní přijalo se svým typem PS/2 z roku 1990. Dále se tohoto rozhraní užívá u výměnných disků Bernoulli, u CD-ROM, optických disků a dalších periferií. Předpokládaná rychlost přenosu dat pro toto rozhraní je až 100 Mb/s. Problémem SCSI je jeho práce s MS-DOSem. Oba pracují s logickým číslováním sektorů, tedy ne trojrozměrně (hlava, válec, sektor), ale jen s pořadovým číslem sektoru. MS-DOS ovšem pro potřebu předchozích disků tuto jednorozměrnou strukturu převádí na trojrozměrnou a SCSI si ji tedy musí převádět zpět, což zdržuje celý proces. Pokud instalujeme pevný disk s rozhraním SCSI, pak BIOSu počítače neuvádíme žádná data (jakoby disk neexistoval), rozhraní samo informuje počítač. Fyzicky je rozhraní realizováno pomocí přídavné karty - tzv. host adaptéru. Od ní je pak veden datový kabel, který spojuje jednotlivé periférie SCSI. Každá z těchto periférií má k dispozici vlastní řadič, takže nevznikají konflikty zařízení. K rozhraní je možné připojovat interní i externí komponenty. Připojit lze pevné disky, CD-ROM mechaniky, streamery, scannery, tiskárny, přenosová média … Kapacita jednotek už není nijak omezována, přenos dat je řízen adaptérem (kartou) => nezatěžuje mikroprocesor. Každá SCSI periférie je jednoznačně identifikována pomocí ID nastavitelným propojkami nebo přepínačem, sběrnice pro přenos dat musí být zakončena (i na straně zařízení) terminátory (= speciální odpory). S mikroprocesorem komunikuje host adaptér (pomocí IRQ, DMA, sběrnice). SCSI se dočkalo řady rozšíření - např. Fast SCSI, Fast+Ultra Wide ad.

== Metody zefektivnění práce disku ==
'''PREKOMPENZACE DISKU'''
Používá-li disk válce s vysokými pořadovými čísly, vznikne problém s válci u středu desky, který se řeší jednak prekompenzací disku nebo redukovaným záznamovým proudem. U těchto středových válců je hustota sektorů značně vyšší, než u válců okrajových.
'''SAMOOPRAVNÉ KÓDY (ECC)'''
Data jsou vystavena znehodnocování v důsledku času uplynulého od posledního zápisu. Magnetické oblasti se časem začnou náhodně rozdělovat, až se data zruší. Existuje metoda, která může nejen ztrátu dat odhalit, ale do určité doby i opravit. Řadič totiž přidá tzv. samoopravný kód.
'''PŘEKLAD SEKTORU'''
Schopnost překladu sektorů řeší problém s programy, které předpokládaly standardně 17 sektorů na 1 stopu.
'''PROKLÁDÁNÍ SEKTORU (INTERLEAVE)'''
Specifickým kritériem řadiče je optimální faktor prokládání. Vycházíme z předpokladu, že jeden soubor je zapsán ve více sektorech. Řadič čte po jednom sektoru. Vezměme si proces čtení sektoru:
* hlava čte sektor,
* přenese data řadiči,
* použije samoopravného kódu,
* provede kontrolu a předání dat řadičem,
* požádá operační systém a BIOS o další sektor,
* požádá řadič hlavy disku a celé znovu.
Celou dobu se disk stále točí. Rozlišuje se disk s prokládáním 1:1 a s prokládáním 1:6. V prvním případě jsou sektory jednoho souboru ukládány postupně ze sebou. Jenže pevné disky při své rychlosti otáčení nemohou stihnout číst sektory následující těsně za sebou jako např. disketová mechanika. Proto pro počítač XT firma IBM vytvořila prokládání 1:6, kde mezi sektory jdoucími číselně po sobě je 5 jiných sektorů. Odpočítání těchto sektorů dává počítači čas k provedení celého procesu čtení dat a ještě k zachycení dalšího sektoru. S prokládáním se tedy data neukládají za sebou, ale například do každého 6. sektoru. Novější disky používají faktor 1:3 a disky typu ESDI, IDE a SCSI již faktor prokládání nepotřebují vůbec. Nastavit faktor prokládání většinou znamená nízkoúrovňové přeformátování disku se ztrátou dat. V současnosti však již byly vytvořeny programy, které tento proces provedou bez nutnosti zálohování dat.

== Zásady práce s pevným diskem ==
* chránit disk před otřesy (zabránění styku hlav s povrchem disku)
* vyvarovat se častého zapínání a vypínání počítače (také kvůli dotyku hlav)
* nespouštět počítač hned po prudké změně teploty
* zálohovat důležité soubory

= Logická struktura pevného disku =

- logická struktura je vytvořena vysokoúrovňovým formátováním, které umožňuje každý operační systém, je popisována soustavou tabulek.

POJMY:

== Relativní sektory ==

Ve fyzickém popisu HD jsme užívali pojem absolutní sektor, který byl dán číslem válce, hlavy a sektoru (CHS metoda). MS-DOS používá pro každý sektor jen jedno číslo tzv. číslo relativního sektoru (Relativní sektory MS DOS uspořádává tak, že nejprve vezme válec O, hlavu 1 a sektor 1. Tím očísluje relativní sektor O (tento sektor je ovšem MS-DOSu nepřístupný). Pokračuje po sektorech stejné stopy a pak se přesune k další hlavě číslo 2. Opět projde všechny sektory a přejde na další hlavu. Tak přečte všechny stopy válce O a poté posune hlavy na válec 1. Postup se opakuje a přitom MS-DOS postupně čísluje relativní sektory.)

== Alokační jednotky ==
(popř. alokační bloky, clustery)

MS-DOS seskupuje sektory do alokačních jednotek, což je elementární prostor, vyčleněný pro soubor. Soubor, který má menší velikost než jeden alokační blok zabere přesto na disku celý alokační blok (=> soubor zabírá na disku více místa než ve skutečnosti potřebuje). To je možné považovat za velkou slabinu a plýtvání kapacitou disku. V tomto případě pomáhá disk rozdělit do více logických oblastí - alokační jednotky jsou pak menší. Velikost alokačních bloků, tedy počet sektorů na jeden alokační blok je dán typem HDD a operačním systémem. Čím větší je kapacita disku, tím více sektorů je v alokační jednotce, tabulka FAT však může obhospodařovat pouze konečné množství alokačních jednotek. Informace o alokačních jednotkách a sektorech můžeme vyčíst např. z výpisu programu Scandisk. 1 sektor = 512 B (vždy); 1 cluster může obsahovat např. 32 sektorů.

=== Oblast DOSu ===
- MBR tabulka rozděluje disk na 4 oblasti, v každém oddílu pak může být jiný operační systém. (-> oblast dat pro Windows, MS-DOS). Oddíl DOSu bývá rozprostřen přes celý disk, v oblasti DOSu pak může být vytvořeno logických disků více. Oblast se dělí na primární(primary) a rozšířenou (extended). V primární oblasti jsou uloženy systémové soubory - odtud se načítá operační systém do operační paměti (tzv. aktivní oddíl). Rozšířená oblast se může členit na logické disky (C:, D:, E:, …).

=== Správa logických oddílů===
- pomocí programu FDISK - při logické přestavbě jsou však vymazána všechna data, program je proto nutné spouštět z diskety. Dnes už existují mnohem komfortnější programy než je FDISK standardně dodávaný s operačním systémem (Partition Manager ...)

=== Formátování disku ===
(vysokoúrovňové) - ve Windows pravé tlačítko myši na ikoně disku + Naformátovat. Pokud má být jako primární OS spuštěn MS-DOS, nemůže být disk formátován z Windows. V DOSu se formátování provádí příkazem FORMAT C: -> spuštění programu FORMAT:
formátování rychlé (vymazání) - je přepisována pouze tabulka FAT čistou tabulkou bez souborů, dat na disku si tato metoda nijak nevšímá - nelze použít u médií, která ještě neprošla vysokoúrovňovým formátováním.
úplné formátování - vytváří se zcela nová logická struktura, FAT je přepsána novou verzí, rovněž jsou testovány datové clustery - nejspolehlivější metoda.
pouze zkopírovat systém - disketa se neformátuje, pouze se na ni přenesou soubory OS.

=== Spouštěcí disketa === - slouží ke spuštění Windows v případě, že Windows nelze nastartovat z pevného disku. Jsou na ní nahrány i základní servisní programy (Fdisk, Format) - vytvoření v Ovládacích panelech -> Přidat nebo odebrat programy -> Spouštěcí disketa (vyžaduje instalační CD Windows - u W95).

== Master Boot Record (MBR) ==

MBR obsahuje důležitou součást programového kódu, je uložen v 0. relativním sektoru na 0. stopě disku. Má dvě části:
# Zaváděcí záznam - krátký program spouštěný při startu BIOSem. Načítá tabulku oblastí a hledá aktivní oblast, ze které je spouštěn OS. Zaváděcí záznam kontroluje schopnost zavedení disku, obsahuje dva skryté soubory IO.SYS a MSDOS.SYS. Pokud tyto programy existují, počítač je při startu načte a spustí je. Navíc záznam obsahuje tabulku s informacemi o identifikační značce disku (jmenovce).
# Partition table (tabulka oblastí = segmentová tabulka) - dělí disk na oblasti. Vytváří se příkazem FDISK, v každém oddílu může být jiný OS. Tabulka oblastí je oblíbeným terčem virů, proto antivirové programy umožňují její zálohování. Pro malý diskový systém se počítač “podívá” do segmentové tabulky, aby zjistil, kde se segment (oblast) nachází. Záznam segmentu poukáže k počátečnímu sektoru segmentu, který obsahuje kód k zavedení tohoto segmentu. Pro větší počet segmentů MS-DOS zajistí rozšířený počet disků tak, že vytvoří několik nepravých hlavních zaváděcích záznamů pro rozšířený segment a jednu tabulku pro každý logický disk v rozšířeném segmentu. Na prvním fyzickém sektoru (válec O, hlava O, sektor 1) je uložen záznam primárního segmentu MS-DOSu, který obsahuje zaváděcí záznam pro první logický disk (většinou C:). Současně je zde záznam rozšířeného segmentu MS-DOSu, který ukazuje na adresu tabulky rozšířeného segmentu pro další disk. V této tabulce je opět záznam primárního segmentu MS-DOSu, tentokrát pro další disk (např. D:) a opět záznam rozšířeného segmentu pro další disk. Postup se tedy opakuje až po poslední disk, který již neobsahuje žádný záznam rozšířeného segmentu MS DOSu.

== DOS Boot Record (DBR) ==

- je začátkem primární oblasti DOSu, je vytvořen při logickém formátování disku, má dvě části:
# Program na zavedení systémových souborů do operační paměti.
# Tabulka BPB (BIOS Parametr Block) - uložení údajů o základních parametrech disku. V rozšířené (neaktivní) oblasti obsahuje DBR pouze tuto tabulku.

== Extended Partitions Table (EPT) ==

“falešné” MBR umístěné v rozšířené oblasti DOSu. Její funkcí je ukázat na další EPT v rozšířené oblasti a propojit tak jednotlivá oddělení disku.

=== Hlavní adresář (Root directory) ===

Vzniká automaticky při formátování. Slouží k zápisu údajů o programech uložených na disku, jsou zde uloženy veškeré informace o souboru, které lze vypsat pomocí kliknutí pravého tlačítka myši na ikoně souboru a volby Vlastnosti.

== Hlavní adresář v organizaci FAT ==

FAT je starší organizace než VFAT ve Windows, povoluje pouze krátká jména souborů a adresářů. Každému souboru nebo adresáři je v hlavním adresáři vyhrazeno 32 B pro jeho popis. Jeden adresář může obsahovat maximálně 512 souborů => je nutné používat členění na podadresáře.
* 8 B je vyhrazeno pro jméno souboru
* 3 B pro příponu souboru
* 1 B nese informaci o atributech souboru - R (read only), H (hidden), S (systém), A (archivace). Atribut D označuje, zda se jedná o soubor, nebo podadresář, L označuje jméno disku (C:)
* 10 B se využívá pro popis data a času vytvoření a posledního přístupu
* 4 B popisují datum a čas posledního zápisu
* 2 B ukazují na 1. cluster FAT tabulky
* 4 B uchovávají délku souboru

== Hlavní adresář v organizaci VFAT ==

Podobná struktura jako FAT, umožňuje zápis delšího jména - pro zápis je využito více položek adresáře. VFAT vytváří i náhradní jméno souboru/adresáře, které bude použito v DOSu (6 písmen ~ pořadové číslo). Při ukládání dlouhých jmen se do jednoho adresáře nevejde ani výše zmiňovaných 512 souborů.

== Tabulka FAT (File Allocation Table) ==

- jádro celé logické struktury disku (funguje stejně jako FAT i VFAT). Přiděluje diskový prostor ukládaným souborům - obsahuje informace o uložených souborech a jejich adresářové struktuře; popisuje konkrétní rozložení souboru na médiu (kde a jak se data nacházejí); normálně není uživateli přístupná, upravuje se při ukládání dat.

=== Typy FAT ===
* 12-bitová - starší, dnes používaná pouze na disketách. Umožňuje adresovat 212 clusterů. Má 6 KB.
* 16-bitová - používaná u pevných disků, je schopna obhospodařovávat 216 clusterů, zabírá 128 KB.
* 32-bitová - použití u disků v 32-bitovém OS, adresuje až 232 clusterů - používaná u dnešních disků (FAT 32).

FAT je dosti často napadána viry, po jejím zničení nejsou data přístupná, proto je na disku uložena vždy dvakrát za sebou.

=== Princip FAT ===

Každému políčku ve FAT tabulce odpovídá jedna alokační jednotka (cluster). Pro číslování clusterů se používá hexadecimální soustava (0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, A, B, C, D, E, F; zápis v šestnáctkové soustavě končí vždy rozlišovacím písmenem H). V tabulce je zaznamenáno vždy jméno souboru (+přípona) a číslo první alokační jednotky, kde je soubor uložen. Další část souboru je uložena v alokační jednotce, jejíž číslo je zaznamenáno ve FAT políčku prvního clusteru. V políčku FAT, které odpovídá poslednímu clusteru souboru, je zapsáno “FFFF” (hodnota EOF). Je-li cluster nepoužitý, obsahuje políčko FAT “0000” (hodnota 0), vadný cluster je označen “FFF7” (hodnota BAD). Na každém disku bývá vždy několik vadných clusterů. Políčka tabulky vytváří jednosměrný propojený seznam, neboť lze sledovat alokační bloky souboru jdoucí po sobě, ale nikoliv bloky předcházející.

==== Nalezení dat na disku: ====
přečtení alokační tabulky (FAT tabulky);
přímý přesun na místo s daty.

FAT spolupracuje společně s hlavním adresářem při umísťování souborů. Adresář oznamuje názvy souborů a FAT říká operačnímu systému, kde se nacházejí. FAT se nachází na relativním sektoru 1, tedy hned za zaváděcím záznamem MS DOSu. MS DOS vždy ukládá vedle primární FAT ještě jednu záložní kopii, po které již následuje hlavní adresář (angl. Root Directory).

Tabulka FAT je náchylná k chybám (při násilném přerušení práce), pro opravu dat je určen program Scandisk.

=== FAT, VFAT, FAT 16, FAT 32 a další systémy správy souborů ===

==== FAT ====
- používaná v DOSu, Windows 3.x, dovoluje pouze krátká jména souborů, clustery s pevnou velikostí, u větších disků větší clustery, náchylnost k fragmentaci, FAT a její kopie jsou uloženy těsně za sebou, vyžaduje pravidelnou údržbu dat.

==== VFAT ====
- použití ve Windows 95, maximální délka názvu souboru je 255 znaků, doplnění o správu dat na CD, k použití CD už nepotřebuje ovladač MSCDEX, zdokonalení o vyrovnávací paměť disku, práce odkládacího souboru, Servis Packy k W95 obsahovaly už VFAT 32 (možnost umístění více clusterů, lepší hospodaření s datovým prostorem disku).

==== NTFS ====
(New Technology File System) - použití ve Windows NT, také dlouhé názvy souborů, 32bitový systém, nezpůsobuje fragmentaci (do prázdných oblastí menších než soubor nejsou data ukládána), větší počet atributů pro soubory, práce s rozsáhlým diskovým prostorem, lepší obrana proti chybám - rekonstrukce poškozeného souboru, ochrana dat při výpadku energie.

==== HPFS ====
(High Performance File System) - datová struktura IBM použitá v operačním systému OS/2, má podobné vlastnosti jako NTFS.

== Údržba pevného disku ==

Pro rychlý a správný provoz počítače je třeba mít mj. i spolehlivý, velký a rychlý pevný disk. Pomocí několika utilit můžeme optimalizovat disk tak, jak potřebujeme.
=== Kapacita disku === - pro zvětšení kapacity disku se dodává program DoubleSpace. Program umožňuje znásobení kapacity disku pomocí rychlé softwarové komprese dat. Dojde tím k malému zpomalení disku, zato však k výraznému zvětšení jeho objemu. Zvětšení disku udává výrobce dvoj- až trojnásobné.
=== Zrychlení pevného disku === - rychlost pevného disku je jedním za základních požadavků uživatelů. Pro její zvýšení slouží program Defragmentace disku. Provádí tzv. defragmentaci - srovnává data za sebou, takže mezi soubory na disku není zbytečně volného místa a soubor není fyzicky rozeset po disku -> je uložen v sektorech následujících těsně za sebou. Nebezpečí velké fragmentace souborů není však pouze ve zpomalení práce disku, při možných chybách FAT bývá poškozeno také větší množství souborů. Samotná fragmentace vzniká velmi snadno a nelze ji zabránit. Soubory jsou ukládány do (několika) volných souvislých clusterů, a když se tam celé nevejdou, jsou uloženy i do dalších clusterů nenavazujících a fragmentace je na světě :-). Teoreticky by fragmentace nikdy nenastala, pokud by žádná data nebyla mazána a neuvolňovaly se clustery mezi dalšími už zaplněnými. Defragmentaci disku je vhodné provádět asi jednou za měsíc (při stálé práci s počítačem). Program Defragmentace disku nabízí možnost spojovat nebo nespojovat do jednoho celku prázdné clustery, můžete tak spojovat pouze soubory, jen prázdné oblasti nebo úplně všechny clustery. Před defragmentací je vhodné smazat nepotřebné soubory z disku (provést menší údržbu) a zkontrolovat povrch disku pomocí Scandisku. Vlastní defragmentace většinou trvá i několik hodin, a proto je vhodné soubory defragmentovat, když zrovna nepotřebujeme pracovat s počítačem. Zobrazování legendy atp. defragmentaci jen zdržuje! Defragmentace komprimovaného disku (pokud je vůbec možná) trvá podstatně déle.
=== Chyby pevného disku === - pevný disk stejně jako disketa může mít po delším používání na svém disku magnetické chyby. ignorování těchto chyb má většinou za následek ztrátu dat. Proto existují hned dva programy pro detekci a opravu povrchu pevného disku: program CHKDSK pracující v příkazové řádce a dokonalejší program ScanDisk v pseudografickém režimu.
Ztracené fragmenty souborů - mohou vzniknout, pokud při zápisu dat dojde k chybě - rozložení souboru je většinou už definováno ve FAT, v hlavním adresáři však chybí jméno souboru a data jsou tedy poškozena. Ztracená data je možné pomocí Scandisku uložit do hlavního adresáře (C:\) jako FILExxxx.CHK. Po uložení si je ještě můžeme prohlédnout, většinou nám ale nezbyde nic jiného než je smazat. Scandisk neumí pracovat s CD a síťovými disky, které mají jinou logickou strukturu. Program nabízí standardní nebo úplnou kontrolu (ta obsahuje i prověření povrchu disku). Způsob “léčby” souborů lze podrobněji definovat pomocí volby Upřesnit.
Překřížené soubory (překřížené clustery) - při této chybě může jedna alokační jednotka náležet více souborům, nebo více políček tabulky FAT ukazuje na stejný cluster. Problém lze vyřešit pouhým překopírováním souborů a smazáním souborů poškozených. Jeden cluster (ten překřížený) bude však jednomu souboru chybět (budou chybět některá data; je možné že překřížený cluster bude chybět souborům oběma :-)). Opravu překřížených souborů také provádí Scandisk.
Neplatný podadresář - chyba ojedinělá, zato však velmi závažná. Podadresář je v hlavním adresáři zapsán stejně jako soubor. Pokud se nestačí správně uložit číslo prvního clusteru podadresáře, jsou všechny soubory v podadresáři nenávratně ztraceny. Soubory jsou pak označeny jako ztracené fragmenty a uloženy do C:\. Naděje na jejich správné rozpoznání a obnovení je potom velmi malá.

== Instalace pevného disku ==

- připojení ke zdroji, datovým kabelem k základní desce/host adaptéru, u SCSI disků aktivace terminátoru, nastavení MASTER/SLAVE pomocí jumperů, detekce disku v SETUPu, definování logických jednotek pomocí programu FDISK (není třeba), zformátování programem FORMAT, instalace operačního systému a dalších programů.

----
[http://www.beranr.webzdarma.cz/hardware/hdd.html#fstruktura]

--[[Uživatel:Arni|Arni]] 11. 6. 2010, 08:35 (UTC)

Motyčka Arnošt

2010-06-02T19:45:09Z

Arni: /* Kontakty: */

= Škola: =

Žák [http://www.sps-pi.cz/ SPŠ a VOŠ Písek] - třída [[B1 2009-10]] 
Obor: [[PPS]] 

= Kontakty:=

'''e-mail:''' arnost.mot(zavinac)gmail.com '''Jabber:''' arni(zavinac)jabber.simelon.net (antispam odpoveď : "čumáček" :) ) '''ICQ:''' 246400373 '''Skype:''' arni.mot 
Folow me on [http://twitter.com/Arnixia Twitter] :) 
Add me to friends on [http://foursquare.com/user/arnixia Foursquare] or [http://www.facebook.com/Arnixian Facebook] or [http://gowalla.com/r/5N1 Gowalla] thx :)

= O mně: =

Něco málo o mě ... | About Arni ... :)

== Zájmy & Koníčky: ==

Programing, AirSoft, Military, Networks, Engenering, Idling, Sports, Keyboard, Music, Video, ProGaming, Programming, Sports and other activites Hry:(Wow), ET, CS, WoP 

== Oblíbená hudba: ==

Sunflower Caravan, Taneční liga, Tiësto, Wohnout, Avril Lavgne, The Veronicas, Cold Play, Enya, Hillary Duff, Madona, Lady Gaga, The Who, K-Pax, Moby, Billy Talent, Green Day, Linkin Park - Trance, Electro, Techno, DNBass, Jungle, Ska, Rock, OST, POP, (Punk)... 

== Oblíbené TV pořady: ==

Stargate SG-1, Stargate: Atlantis, StarGate: Universe, Eureka, The Simpsons, Red Dwarf, The Lost, Dr. House, Pirson Break, M*A*S*H, Navy NCIS: Naval Criminal Investigative Service, Hustle, Yes, Prime Minister, Charmed, Kutil Tim 

== Oblíbené filmy: ==

Black Hawk Down, The Happening, Bourne Ultimatum, Bourne Supremacy, Bourne Identity, Chicago, Ocean's Eleven, Ocean's Twelve, Ocean's Thirteen, Matrix, Stargate: The Ark of Truth, Stargate: Continuum, Stargate Atlantis: Rising, Stargate SG-1: Children of the Gods, Stargate: The Lowdown, Ivánku Kamaráde můžeš mluvit ?

== Oblíbené knihy: ==

C++, C, Java, Vision, Oracle, C#, PHP, Linux 

== Povaha: ==

Sangvinik, Optimista, Extrovert 

== Oblíbené citáty: ==

"Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je" J.Werich "Láska k Beranovi je jako chodit po laně mezi vřelým zájmem a povznesenou lhostejností."

  

''Made by Arni''
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 8. 4. 2010, 14:51 (UTC)

Skládání sil

2010-05-31T07:36:16Z

Arni:

[[FYZ | Fyzika]] 

='''Skládání sil '''=

značka '''F''' 
jednotka '''N''' ([[Newton]]) 
další jednotky kN, MN 
měřidlo [[siloměr]] 
[http://www.zslado.cz/vyuka_fyzika/e_kurz/7/skladanisil/skladsilvykl.htm Zkušební test] 

[[Soubor:Skladanisilvzorecek.png]]

1N je přibližně velikost síly, kterou působí Země na těleso o hmotnosti 100g 

'''Skládání sil''' 
Posuvný účinek [[síla | síly]] na těleso se nezmění, posuneme-li působiště ve směru působící síly. 

Síla, která má na těleso stejný účinek jako několik současně působících sil se nazývá - [[výslednice sil]]. 

== I. Stejného směru ==

Výslednice sil složená ze sil stejného směru má s danými silami stejný směr a velikost dánu součtem dílčích sil. 

Př. na závěsu jsou zavěšena dvě závaží, sáňky táhne psí spřežení, na lavici leží štos knih, na most vjíždí pět nákladních automobilů. 

[[ Soubor:Skladanisil.gif]]

== II. Opačného směru ==

Výslednice sil složená ze sil opačného směru má velikost dánu rozdílem velikostí dílčích sil a směr podle větší z nich. 

Př. Přetahovaná lana, přetahování o dveře, člověk v kabině výtahu. 

[[Soubor:Skladanisil2.gif]]

== III. Různého směru ==
Výslednice sil složená ze sil různého směru je dána úhlopříčkou rovnoběžníku sil vytvořeného z daných sil.

[[Soubor:Skladani_sil3.gif]]

=== Rovnováha sil ===
Působí-li na těleso současně v jedné přímce dvě síly stejné velikosti a opačného směru. Výslednice sil je nulová.

=== Těžiště ===

Každé těleso má jedno [[těžiště]], poloha závisí na rozložení látky v tělese.
Do těžiště zakreslujeme působiště gravitační síly, kterou Země působí na těleso.
Těleso podepřené pod těžištěm, resp. v těžišti zůstává v klidu.

Rovnovážná poloha stabilní, volná, vratká

Důležité pojmy:

[[Skládání sil stejného směru | Skládání sil stejného]], [[Skládání sil opačného směru | opačného směru]], [[výslednice sil]], [[rovnováha]], [[těžiště]].

----

Zdoje: Fyzika pro 7. ročník Základní školy, Prometheus 2001, str. 47-63
Fyzika pro 7. ročník Základní školy - I.díl, SPN 2001, str. 46-54

SW - Langmaster - Fyzika 1 - III. kap. - 23,24
http://www.walter-fendt.de/ph11e/equilibrium.htm - kladky skládání sil

----
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 31. 5. 2010, 07:33 (UTC)

Skládání sil

2010-05-31T07:35:46Z

Arni:

='''Skládání sil '''=
[[FYZ | Fyzika]] 
značka '''F''' 
jednotka '''N''' ([[Newton]]) 
další jednotky kN, MN 
měřidlo [[siloměr]] 
[http://www.zslado.cz/vyuka_fyzika/e_kurz/7/skladanisil/skladsilvykl.htm Zkušební test] 

[[Soubor:Skladanisilvzorecek.png]]

1N je přibližně velikost síly, kterou působí Země na těleso o hmotnosti 100g 

'''Skládání sil''' 
Posuvný účinek [[síla | síly]] na těleso se nezmění, posuneme-li působiště ve směru působící síly. 

Síla, která má na těleso stejný účinek jako několik současně působících sil se nazývá - [[výslednice sil]]. 

== I. Stejného směru ==

Výslednice sil složená ze sil stejného směru má s danými silami stejný směr a velikost dánu součtem dílčích sil. 

Př. na závěsu jsou zavěšena dvě závaží, sáňky táhne psí spřežení, na lavici leží štos knih, na most vjíždí pět nákladních automobilů. 

[[ Soubor:Skladanisil.gif]]

== II. Opačného směru ==

Výslednice sil složená ze sil opačného směru má velikost dánu rozdílem velikostí dílčích sil a směr podle větší z nich. 

Př. Přetahovaná lana, přetahování o dveře, člověk v kabině výtahu. 

[[Soubor:Skladanisil2.gif]]

== III. Různého směru ==
Výslednice sil složená ze sil různého směru je dána úhlopříčkou rovnoběžníku sil vytvořeného z daných sil.

[[Soubor:Skladani_sil3.gif]]

=== Rovnováha sil ===
Působí-li na těleso současně v jedné přímce dvě síly stejné velikosti a opačného směru. Výslednice sil je nulová.

=== Těžiště ===

Každé těleso má jedno [[těžiště]], poloha závisí na rozložení látky v tělese.
Do těžiště zakreslujeme působiště gravitační síly, kterou Země působí na těleso.
Těleso podepřené pod těžištěm, resp. v těžišti zůstává v klidu.

Rovnovážná poloha stabilní, volná, vratká

Důležité pojmy:

[[Skládání sil stejného směru | Skládání sil stejného]], [[Skládání sil opačného směru | opačného směru]], [[výslednice sil]], [[rovnováha]], [[těžiště]].

----

Zdoje: Fyzika pro 7. ročník Základní školy, Prometheus 2001, str. 47-63
Fyzika pro 7. ročník Základní školy - I.díl, SPN 2001, str. 46-54

SW - Langmaster - Fyzika 1 - III. kap. - 23,24
http://www.walter-fendt.de/ph11e/equilibrium.htm - kladky skládání sil

----
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 31. 5. 2010, 07:33 (UTC)

Skládání sil

2010-05-31T07:33:40Z

Arni: Založena nová stránka: ='''Skládání sil '''= značka '''F''' jednotka '''N''' (Newton) další jednotky kN, MN měřidlo siloměr [http://www.zslado.cz/vyuka_fyzika/e…

='''Skládání sil '''=
značka '''F''' 
jednotka '''N''' ([[Newton]]) 
další jednotky kN, MN 
měřidlo [[siloměr]] 
[http://www.zslado.cz/vyuka_fyzika/e_kurz/7/skladanisil/skladsilvykl.htm Zkušební test] 

[[Soubor:Skladanisilvzorecek.png]]

1N je přibližně velikost síly, kterou působí Země na těleso o hmotnosti 100g 

'''Skládání sil''' 
Posuvný účinek [[síla | síly]] na těleso se nezmění, posuneme-li působiště ve směru působící síly. 

Síla, která má na těleso stejný účinek jako několik současně působících sil se nazývá - [[výslednice sil]]. 

== I. Stejného směru ==

Výslednice sil složená ze sil stejného směru má s danými silami stejný směr a velikost dánu součtem dílčích sil. 

Př. na závěsu jsou zavěšena dvě závaží, sáňky táhne psí spřežení, na lavici leží štos knih, na most vjíždí pět nákladních automobilů. 

[[ Soubor:Skladanisil.gif]]

== II. Opačného směru ==

Výslednice sil složená ze sil opačného směru má velikost dánu rozdílem velikostí dílčích sil a směr podle větší z nich. 

Př. Přetahovaná lana, přetahování o dveře, člověk v kabině výtahu. 

[[Soubor:Skladanisil2.gif]]

== III. Různého směru ==
Výslednice sil složená ze sil různého směru je dána úhlopříčkou rovnoběžníku sil vytvořeného z daných sil.

[[Soubor:Skladani_sil3.gif]]

=== Rovnováha sil ===
Působí-li na těleso současně v jedné přímce dvě síly stejné velikosti a opačného směru. Výslednice sil je nulová.

=== Těžiště ===

Každé těleso má jedno [[těžiště]], poloha závisí na rozložení látky v tělese.
Do těžiště zakreslujeme působiště gravitační síly, kterou Země působí na těleso.
Těleso podepřené pod těžištěm, resp. v těžišti zůstává v klidu.

Rovnovážná poloha stabilní, volná, vratká

Důležité pojmy:

[[Skládání sil stejného směru | Skládání sil stejného]], [[Skládání sil opačného směru | opačného směru]], [[výslednice sil]], [[rovnováha]], [[těžiště]].

----

Zdoje: Fyzika pro 7. ročník Základní školy, Prometheus 2001, str. 47-63
Fyzika pro 7. ročník Základní školy - I.díl, SPN 2001, str. 46-54

SW - Langmaster - Fyzika 1 - III. kap. - 23,24
http://www.walter-fendt.de/ph11e/equilibrium.htm - kladky skládání sil

----
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 31. 5. 2010, 07:33 (UTC)

Soubor:Skladanisil2.gif

2010-05-31T07:32:33Z

Arni:

Soubor:Skladani sil3.gif

2010-05-31T07:28:31Z

Arni:

Soubor:Skladanisil.gif

2010-05-31T07:27:49Z

Arni:

Soubor:Skladanisilvzorecek.png

2010-05-31T07:25:59Z

Arni:

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-05-30T22:28:45Z

Arni:

[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]

== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==
== Architektura von Neumann a Harvardská ==
== Instrukční cyklus ==
== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==
1. Co znamená překlad slova assembler? 
'''a) sestavovatel''' 
b) programátor 
c) uživatel 

2. Co poskytují pokročilé překladače JSA? 
a) nástroje pro programování programů 
'''b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění''' 
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě 

3. Co znamená zkratka JSA? 
'''a) jazyk symbolických adres''' 
b) jazyk systémových adres 
c) jazyk pro správu adres 

4. Co umožňují návěstí? 
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné 
b) využít veškerou paměť v počítači 
'''c) pojmenovat místa v paměti počítače''' 

5. K čemu slouží makro? 
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu 
'''b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí''' 
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu 

--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)

== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1)Kolik úsporných režimů obsahuje 
'''a) 2''' 
b) 5 
c) 0 

2)Přerušovací systém má 
'''a) 10 požadavků přerušení''' 
b) 15 požadavků přerušení 
c) 0 požadavků přerušení 

3)AT2313 mikroprocesor obsahuje 
'''a) 1x 8-bitový čítač / časovač''' 
b) 3x 8-bitový čítač / časovač 
c) 5x 8-bitový čítač / časovač 

4)Jeden strojový cyklus trvá 
'''a) 0,1 μs''' 
b) 5 μs 
c) 3 s 

5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE 
a) Snížení výkonu 
b) Chod na prázdno 
'''c) vypnutí zařízení''' 

== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==
== RISC a CISC architektura ==
== Počítače 0. generace ==
== Počítače 1. generace ==
== Počítače 2. generace ==
1)Já si je nepamatuji? 
a) ano 
b) '''ne''' 
c) nevím 
d) nepamatuji 
== Počítače 3. generace ==
== INTEL procesory přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==
== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==

 
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]
 

[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-05-30T22:26:33Z

Arni:

== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) zpracovali: Tkouba a Jhodina ==
== Architektura von Neumann a Harvardská zpracovali: Veisheiplová Lucie a Langmaier David ==
== Instrukční cyklus ==
== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==
1. Co znamená překlad slova assembler? 
'''a) sestavovatel''' 
b) programátor 
c) uživatel 

2. Co poskytují pokročilé překladače JSA? 
a) nástroje pro programování programů 
'''b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění''' 
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě 

3. Co znamená zkratka JSA? 
'''a) jazyk symbolických adres''' 
b) jazyk systémových adres 
c) jazyk pro správu adres 

4. Co umožňují návěstí? 
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné 
b) využít veškerou paměť v počítači 
'''c) pojmenovat místa v paměti počítače''' 

5. K čemu slouží makro? 
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu 
'''b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí''' 
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu 

--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)

== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1)Kolik úsporných režimů obsahuje 
'''a) 2''' 
b) 5 
c) 0 

2)Přerušovací systém má 
'''a) 10 požadavků přerušení''' 
b) 15 požadavků přerušení 
c) 0 požadavků přerušení 

3)AT2313 mikroprocesor obsahuje 
'''a) 1x 8-bitový čítač / časovač''' 
b) 3x 8-bitový čítač / časovač 
c) 5x 8-bitový čítač / časovač 

4)Jeden strojový cyklus trvá 
'''a) 0,1 μs''' 
b) 5 μs 
c) 3 s 

5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE 
a) Snížení výkonu 
b) Chod na prázdno 
'''c) vypnutí zařízení''' 

== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==
== RISC a CISC architektura ==
== Počítače 0. generace ==
== Počítače 1. generace ==
== Počítače 2. generace ==
1)Já si je nepamatuji? 
a) ano 
b) '''ne''' 
c) nevím 
d) nepamatuji 
== Počítače 3. generace ==
== INTEL procesory přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==
== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==

 

[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-05-30T22:25:39Z

Arni:

== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) zpracovali: Tkouba a Jhodina ==
== Architektura von Neumann a Harvardská zpracovali: Veisheiplová Lucie a Langmaier David ==
== Instrukční cyklus ==
== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==
1. Co znamená překlad slova assembler? 
'''a) sestavovatel''' 
b) programátor 
c) uživatel 

2. Co poskytují pokročilé překladače JSA? 
a) nástroje pro programování programů 
'''b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění''' 
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě 

3. Co znamená zkratka JSA? 
'''a) jazyk symbolických adres''' 
b) jazyk systémových adres 
c) jazyk pro správu adres 

4. Co umožňují návěstí? 
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné 
b) využít veškerou paměť v počítači 
'''c) pojmenovat místa v paměti počítače''' 

5. K čemu slouží makro? 
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu 
'''b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí''' 
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu 

--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)

== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1)Kolik úsporných režimů obsahuje 
'''a) 2''' 
b) 5 
c) 0 

2)Přerušovací systém má 
'''a) 10 požadavků přerušení''' 
b) 15 požadavků přerušení 
c) 0 požadavků přerušení 

3)AT2313 mikroprocesor obsahuje 
'''a) 1x 8-bitový čítač / časovač''' 
b) 3x 8-bitový čítač / časovač 
c) 5x 8-bitový čítač / časovač 

4)Jeden strojový cyklus trvá 
'''a) 0,1 μs''' 
b) 5 μs 
c) 3 s 

5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE 
a) Snížení výkonu 
b) Chod na prázdno 
'''c) vypnutí zařízení''' 

== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==
== RISC a CISC architektura ==
== Počítače 0. generace ==
== Počítače 1. generace ==
== Počítače 2. generace ==
1)Já si je nepamatuji? 
a) ano 
b) '''ne''' 
c) nevím 
d) nepamatuji 
== Počítače 3. generace ==
== INTEL procesory přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==
== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) == 

[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-05-30T22:24:45Z

Arni:

Spapan

2010-05-30T22:19:05Z

Arni: Přesměrování na Papán Stanislav

#Redirect [[Papán Stanislav]]

Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů

2010-05-27T13:57:37Z

Arni: Založena nová stránka: Vytvořeno pro pozdější doplnění referátem. Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY --~~~~

Vytvořeno pro pozdější doplnění referátem. 
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:57 (UTC)

INTEL procesory

2010-05-27T13:56:08Z

Arni:

Popis procesorů od firmy [http://www.intel.com Intel]. 

== Bez zařazení ==

*'''V20''', '''V30'''. - jejich úspornější obdoby do laptopů.

*Firma Intel rovněž vyvinula mobilní platformu s názvem Centrino určenou pro notebooky. Tato platforma (zahrnující procesor Pentium M, čipovou sadu a Wi-Fi adaptér) byla navržena k tomu, aby co nejúsporněji využívala elektrickou energii notebooku. Tato přednost je velice užitečná a platforma Centrino se tak velice rychle rozšířila a stala oblíbenou. 

== Řada 4000 ==

=== [http://wiki.sps-pi.com/wiki/Intel_4004 '''4004'''] ===

4004 Byl uveden na trh 15. listopadu 1971 a stal se vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem. Jeho jádro z 2 300 tranzistorů taktovaných frekvencí 750 kHz vykonávalo až 60 000 [[Image:Intel 4004.jpg|thumb|right]]instrukcí za sekundu. 

== Řada 8000 ==

=== '''8080''' ===

8080 Byl vyroben roku 1974. Na trh se ale dostal s jedním velkým nedostatkem - touto chybou byla příliš malá zatěžovací schopnost výstupu, proto se na trhu udržel jen několik měsíců, než ho nahradil model 8080A. Tento typ byl naprosto stejný jako předchozí, ale měl navíc výkonnější výstupní zesilovač a vlastní interní Cache v podobě registru. Tyto procesory byly 8bitové a obsahovaly cca 5 000 tranzistorů. 

=== '''8086''' ===

8086 Tento procesor již byl 16bitový a navazoval na předchozí typ. Pracoval na frekvenci 4,77 MHz. Mohl adresovat maximálně 1 MB operační paměti. Tento procesor byl také rozšířen o nové instrukce, které zajišťovaly operace s 16bitovými operandy (vč. dělení, násobení a operace s řetězci). Byl sestaven z 29 000 tranzistorů. 

=== '''8088''' ===

8088 je stejný jako předchozí, s tím rozdílem, že s okolím komunikoval po 8bitové datové sběrnici (i když byl uvnitř 16bitový). Proto musel všechna 16bitová slova přenášet nadvakrát po osmi bitech.

== Řada 80x86 ==

=== '''80186''' ===

80186 Příliš se nerozšířil. Část nových instrukcí. Měl o něco výkonnější mikrokód, který dovoloval vyšší výkon.

=== '''80188''' ===

80188 Opět je tento typ procesoru shodný s předchozím, ale (podobně, jako u 8086 a 8088) navenek komunikoval po 8bitové datové sběrnici.

=== '''80286''' ===

80286 Tento typ procesoru znamenal poměrně velký skok ve vývoji procesorů a jejich architektury. Procesor 80286 byl 16bitový s vylepšenou architekturou, která podporovala práci ve dvou režimech – reálném a chráněném. V reálném režimu je 7× rychlejší než 8086, ale pracuje stejným způsobem, může adresovat jen 1 MB paměti. Ale v režimu chráněném může adresovat až 16 MB a používá čtyřstupňovou ochranu paměti (CPL). Jeho adresová sběrnice byla 24bitová a datová 16bitová. Obsahoval přibližně 134 000 tranzistorů.

=== '''80386''' ===

80386SX a 80386DX Hlavním rozdílem oproti předchozím je, že jsou 32bitové. Typická taktovací frekvence okolo 33 MHz. Tento procesor byl na trh uveden v říjnu roku 1985. [[Image:Intel386sx_a_50_Kc.jpg|thumb|right|32bitový procesor Intel 80386SX]] Jak je vidět z fotografie níže, jeho rozměry byly oproti moderním procesorům skoro miniaturní. Nepotřeboval chladič. Jeho vnější datová sběrnice byla 32bitová a stejný počet bitů měla i jeho vnitřní sběrnice. Byl schopen adresovat již celkem 4 GB reálné paměti (teoreticky, v praxi by bylo potřeba 32 vodičů a na to neměl tolik výstupů). Procesor 80386DX opět měl několik režimů, ve kterých mohl pracovat. Byly celkem tři. Reálný režim a chráněný režim byly velmi podobné režimům z procesoru 80286 a třetím režimem, který je navíc, je tzv. režim virtuální, který je plně podřízen režimu chráněnému, a který umožňoval mít současně spuštěno více programů najednou. Navíc tento procesor již znamenal první krok v automatizaci procesorů a rozpoznávání určitých zařízení. Konkrétně 80386DX uměl provádět autonomní test, který zjišťoval jeho provozuschopnost a navíc byl schopen automatickou detekcí zjistit typ připojeného matematického koprocesoru a podle toho nastavit své vnitřní obvody pro spolupráci s tímto koprocesorem. Model SX byl uveden na trh o 3 roky později a spojoval v sobě výhody vnitřní 32 bitové architektury procesoru 80386DX s levnými podpůrnými obvody z procesoru 80286. Navíc rozdíl mezi ním a 80386DX byl ten, že 80386SX byl s okolním světem spojen 16bitovou datovou sběrnicí.  

=== '''80486''' ===

80486SX a 80486DX byly rychlejší a mladší verze předchozích. Takt 25 - 120 MHz. SX je opět trochu okrouhaná verze bez koprocesoru. Vyskytují se i modely 80486DX/2 a 80486DX/4, ty jsou asi 2krát a 3,5krát rychlejší uvnitř, ale se základní deskou komunikují na původní rychlosti.

== Atom ==

Atom byl uveden v roce 2008. Intel vydal 2 varianty. První pro nepřenosný zařízení (stolní PC, HTPC,...) je bez úsporných technologií (TDP až 8 W). Druhá varianta pro přenosné zařízení (netbook,...) obsahuje úsporné technologie (TDP až 2,5 W). Atom využívá čipset 945GC, 945GSE,...

== Celeron ==

=== '''Celeron "P6"''' ===

Celeron "P6" byl postaven na architektuře procesoru Pentium II/Pentium III.

=== '''Celeron (NetBurst)''' ===

Celeron (NetBurst) vychází z procesoru Pentium 4, přesněji architektury NetBurst.

== Core 2 xxx ==

=== Core 2 Duo  ===

Core 2 Duo byl uveden v roce 2006. Procesor je postaven na architektuře Intel Conroe. Vyrábí se 65 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Usazuje se do Socket 775. Nově podporuje[[Image:Conroe_die.png|thumb|right|Pohled na křemíkový čip procesoru Intel Core 2 Duo]] instrukční sadu SSE4 pro podporu multimédií. Procesor je kompatibilní s většinou desek založených na čipsetech Intel 975X a P965. Díky dokonalejší architektuře a použitím původně mobilních technologií spotřebovává méně energie (kolem 65 W), což je zhruba spotřeba známá u konkurenčních Athlon 64 (jednojádrové verze!). Díky nízké ceně a velkému výkonu poměrně zaskočil svého největšího konkurenta AMD.

=== Core 2 Quad ===

Core 2 Quad byl uveden v roce 2007. Obsahuje 2x 2-jádrové procesor (Core 2 Duo). Byl to první 4-jádrový CPU (nebyl nativní). Vyrábí se 65 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Usazuje se do Socket 775. Podporuje instrukční sadu SSE4 pro podporu multimédií.

== Core ix ==

=== '''Core i3''' ===

Core i3 by měl být uveden Q3-Q4 2010. FSB je nahrazenou novou sběrnicí Intel QuickPath Interconnect, která má propustnost 25,6 GB/s.Má integrovaný 2-kanálový řadič DDR3 paměťí.

=== '''Core i5''' ===

Core i5 by měl být uveden Q3-Q4 2009. Usazuje se do Socket 1156. Díky tomu, že paměťový řadič a PCI-E linky pro grafickou kartu (PCI-E x16 2.0) je impletována do CPU, tak místo FSB je propojen s jižním můstek pomocí DMI s propustností 2GB/s. Má integrovaný 2-kanálový řadič DDR3 paměťí. Podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií.

=== '''Core i7''' ===

Core i7 byl uveden v roce 2008, jeho přesnější název je Core i7-9xx. Je to první nativní čtyř-jádrový CPU od Intelu. Obsahuje funkci Hyper-threading, která rozšiřuje "virtuálně" počet vláken na 8, vyšší výkon než u 4-jádrového CPU bez HT, ale výkon se nevyrovná 8 jádrovému CPU. Je postaven na jádře Nehalem. Usazuje se do Socket 1366. Běží na frekvenci od 2,66 do 3,33 GHz. Vyrábí se 45 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Obsahuje dohromady 9472 KiB cache, z toho L1 cache je velká 64+64 KiB pro 1 jádro, L2 cache je velká 256 KiB pro 1 jádro, L3 cache je velká 8 MiB (inkluzivní typ) a je pro všechny jádra společná. FSB je nahrazenou novou sběrnicí Intel QuickPath Interconnect, která má propustnost 25,6 GB/s. Má integrovaný 3-kanálový řadič DDR3 paměťí. Nově podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií.

=== '''Core i9''' ===

Core i9 bude uveden v roce 2010. Bude se jednat o nativní 6-jádrový procesor. Bude obsahovat funkci Hyper-threading, která rozšiřuje "virtuálně" počet vláken na 12, vyšší výkon než u 6-jádrového CPU bez HT, ale výkon se nevyrovná 12 jádrovému CPU. Bude se usazovat do socketu 1366. Vyrábět se bude 32 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií.

== Pentium ==

=== '''Pentium''' ===

Pentium bylo uvedené v roce 1993, přineslo množství nových technologií a superskalární architekturu. V jeho pojmenování se Intel poprvé odklonil od tradičního číselného značení. Název Pentium, který původně symbolizoval pátou generaci mikroprocesorů Intel, byl uveden jako ochranná známka s patentovou ochranou a stal se takřka synonymem pro procesor. Frekvence procesoru byla 60 až 200 MHz. Osazoval se do socketu 7.

=== '''Pentium 2''' ===

Pentium 2 bylo uvedeno 7. května 1997. Verze procesoru pro nepřenosný zařízení měla frekenci 233 až 450 MHz, pro mobilní byla 266 až 500 MHz. Výrobní proces byl 350 až 250 nm,[[Image:Pentium_II_front.jpg|thumb|right|Unikátní pouzdro procesoru Intel Pentium II]] vyráběno v továrnách Intel. Existovali 2 verze, první se osazovala do socketu 370 (jednalo se hlavně o Celerony) a druhá se osazovala do slotu 1 (na modulu byla "externí L2 cache CPU").

=== '''Pentium 3''' ===

Pentium 3 bylo uvedeno 26. února 1999. Frekvence procesoru byla 0,45 až 1,4 GHz. Výrobní proces byl 250 až 130 nm, vyráběno v továrnách Intel. Existovali 2 verze, první se osazovala do socketu 370 a druhá se osazovala do slotu 1.

=== '''Pentium 4''' ===

Pentium 4 postavené na unikátní architektuře NetBurst bylo uvedeno v roce 2000. Bylo speciálně navrženo pro dosažení vysokých taktovacích frekvencí. Toto očekávání ovšem naplnilo jen z části a jeho výkon byl vykoupen značnou energetickou spotřebou. P4 se ovšem rovněž vyvíjelo a bylo postupně doplněno o multimediální technologie SSE2 a SSE3, 64bitové rozšíření architektury EM64T a více-vlákovová technologie Hyperthreading. Frekvence byla 1,3 až 3,8 GHz. Osazovalo se do 2 socketů, první byl Socket 423 a druhý dokonalejší Socket 478. Procesor byl vyráběn nejdříve 130 nm, nakonec skončil na 65nm procesu v továrnách Intel.

=== '''Pentium D''' ===

Pentium D stavělo na procesoru Pentium 4, ale obsahovalo 2 jádra. Bohužel se zde plně projevili nedostatky architektury NetBurst a to vysoká odpadní teplo. Původně se plánovalo až s astronomickými 10 GHz, ale nakonec se zastavili na 3,5 GHz při TDP 140 W. Osazovalo se do socketu 478.

=== '''Pentium Dual-Core''' ===

Pentium Dual-Core bylo uvedeno 2006. Byla použita architektura Intel Conroe (Core 2 Duo,...). Díky tomu se vyrábí 65 později 45 nm v továrnách Intel.

=== '''Pentium M''' ===

Pentium M bylo uvedeno v březnu 2003. Proti očekávání využívali architekturu procesoru Pentium 3 Tualatin (který byl založen na jádru Pentia Pro) místo Pentium 4, kvůli snížení TDP. Bylo určeno hlavně pro přenosné zařízení (notebook,...).

=== '''Pentium MMX''' ===

Pentium MMX bylo uvedeno 22. října 1996.

=== '''Pentium Pro''' ===

Pentium Pro bylo uvedeno v listopadu 1995. Při návrhu procesoru se vycházelo z architektury procesoru Pentium.

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

'''Zdroj''': http://www.wikipedia.cz

[[Uživatel:Sfroula|Sfroula]] 23. 4. 2010, 07:09 (UTC) 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:56 (UTC)

Počítače 3. generace

2010-05-27T13:55:30Z

Arni:

<div style="text-align:justify">'''Třetí generace je charakteristická použitím integrovaných obvodů''' (tzv. polovodičová elektronika). S postupem času roste počet tranzistorů
v integrovaném obvodu (zvyšuje se integrace). V této době byl výkon počítače úměrný druhé mocnině jeho ceny, takže se vyplatilo koupit co nejvýkonnější počítač a poté prodávat jeho strojový čas. Majitelé požadovali maximalizaci využití počítače, proto se objevilo multiprogramování – zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, je procesorem zpracovávána druhá úloha. S tím úzce souvisí zavedení pojmu proces, který označuje prováděný program a zahrnuje kromě něj i dynamicky se měnící data. Objevuje se první podpora multitaskingu, kdy se programy vykonávané procesorem střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. Tento pokrok umožňuje zavedení interaktivních systémů (počítač v reálném čase reaguje na požadavky uživatele). Kromě velkých střediskových počítačů (mainframe) se objevují i první minipočítače a mikropočítače.

==Stupně Integrace==
S postupným vývojem integrovaných obvodů se neustále zvyšuje stupeň integrace (počet integrovaných členů na čipu integrovaného obvodu). Podle počtu takto integrovaných součástek je možné rozlišit následující stupně integrace:[[Soubor:VLSI1.jpg|thumb|right|VLSI Integrace]]

[[Soubor:Pocitace3gen.PNG]]

==Výroba integrovaných obvodů==
Integrované obvody je možné vyrábět pomocí různých technologií, z nichž každá má svůj základní stavební prvek a díky němu poskytuje specifické vlastnosti:
[[Soubor:Cmos1.jpg|thumb|right|CMOS Technologie]]
#'''TTL''' (Transistor Transistor Logic): rychlá, ale drahá technologie. Jejím základním stavebním prvkem je bipolární tranzistor. Její nevýhodou je velká spotřeba elektrické energie a z toho vyplývající velké zahřívání se takovýchto obvodů.
#'''PMOS''' (Positive Metal Oxid Semiconductor): technologie používající unipolární tranzistor MOS s pozitivním vodivostním kanálem. Díky tomu, že MOS tranzistory jsou řízeny elektrickým polem a nikoliv elektrickým proudem jako u technologie TTL, redukuje nároky na spotřebu elektrické energie. Jedná se však o pomalou a dnes nepoužívanou technologii.
#'''NMOS''' (Negative Metal Oxid Semiconductor): technologie, která využívá jako základní stavební prvek unipolární tranzistor MOS s negativním vodivostním kanálem. Tato technologie se používala zhruba do začátku 80. let. Jedná se o levnější a efektivnější technologii než TTL a rychlejší než PMOS.
#'''CMOS''' (Complementary Metal Oxid Semiconductor): technologie spojující v jednom návrhu prvky tranzistorů PMOS i NMOS. Tyto obvody mají malou spotřebu a tato technologie je používána pro výrobu velké čáti dnešních moderních integrovaných obvodů.
#'''BiCMOS''' (Bipolar Complementary Metal Oxid Semiconductor): nová technologie spojující na jednom čipu prvky bipolární technologie i technologie CMOS. Používána zejména firmou Intel k výrobě mikroprocesorů.

==Začátky 3. generace==
[[Soubor:J.Kylbi.jpg|thumb|left|Jack Kilby]]
První integrované obvody vytvořili v roce 1959 '''Jack Kilby a Robert Noyce'''. V roce 1961 dal Jack Kilby, ze společnosti Texas Instruments na trh první integrovaný obvod se čtyřmi tranzistory. O něco později se na křemíkové destičce (čipu) o rozměrech 5x5 mm podařilo umístit už 20 tranzistorů, a tak vznikla malá integrace (SSI). V dalších letech nastal u integrovaných obvodů rychlý rozvoj a vznikly další stupně integrace.

==Pokračování 3. generace==
Rychlost spínacích prvků uspořádaných jako integrované obvody na modulových deskách se už stěží dala měřit - operační rychlost počítačů třetí generace se již blížila jednomu miliónu operací za sekundu. Potřebný příkon spínacích prvků klesl na několik mikrowatů a procesor počítače pro vědecké účely se mohl zmenšit na několik krychlových decimetrů. Zbylo mnohem více místa v pamětech pro programové vybavení a operační systémy. Vedle IBM stále prosazovaného jazyka FORTRAN se začaly používat i jazyky ALGOL, COBOL, LISP a PL/1.

Samozřejmostí se stalo vnitřní a vnější sdílení času a multiprogramování. Kompatibilita dosáhla vrcholu a uplatňovala se jak u kódu, tak datových nosičů. Pásky a disky s programem a daty bylo možné přenášet ze stroje na stroj.

Vnější paměti získaly na kapacitě a nástupem rotujících magnetických disků i na rychlosti vybavování. K počítačům bylo možné připojit i několik desítek terminálů. Zavedením terminálů u uživatelů se umožnil přístup k počítačům přímo z jejich pracoviště. Odpadlo převážení dat do výpočetních středisek a čekání na jejich zpracování.

==První počítače 3. generace==
[[Soubor:sys300.jpg|thumb|right|Počítač SYSTEM 360]]
První počítače třetí generace s integrovanými obvody byly úspěšné počítače IBM označené jako SYSTEM 360 a v Evropě na ně navázal SIEMENS řadou 4004. Každá řada sestávala z několika modelů se zvyšujícími výkony a bohatšími perifériemi. Navzájem byly již technicky i programově kompatibilní a důsledně modulární. Uživatel měl možnost si ze sériově vyráběných počítačů zvolit model vyhovující jeho požadavkům. Jestliže vzrostly jeho nároky, mohl periférii svého počítače rozšiřovat.

==Další počítače 3. generace==
[[Soubor:EC1050.jpg|thumb|right|Počítač EC1050]]
*'''Cray:''' V roce 1976 začala firma Cray prodávat tehdy nejvýkonnější počítač na světě Cray-1, který byl velmi známým a úspěšným superpočítačem.
S nástupem paralelních výpočtů v 80. letech 20. století superpočítače ustoupily a tato původně velmi úspěšná firma v roce 1995 zkrachovala.

*'''EC1010: '''malý počítač pro řízení procesů výroby a vědeckotechnické výpočty (výroba MLR)

*'''EC1020:''' střední počítač pro hromadné zpracování dat, plánovací úkoly (výroba v SSSR, BLR a ČSR )

*'''EC1050:''' velký počítač pro rozsáhlé vědeckotechnické a ekonomické úlohy, osazený vícevrstvými emitorově vázanými obvody ECL s výkonem
500 000 operací/s a s velkou kapacitou připojených kanálů (SSSR )

==Konec 3. generace==
Postupné odeznívání éry 3. generace počítačů se datuje na rok 1981, kdy nastoupila 4. generace počítačů.
Pro čtvrtou generaci jsou charakteristické mikroprocesory a osobní počítače.
Tato generace trvá dodnes!

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

==Použitá literatura==
[[Soubor:liter.jpg|right]]
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_počítačů Dějiny počítačů]
*[http://sen.felk.cvut.cz/sen/index_cz.html?historie/gen3.html Počítače 3. generace]
*[http://informatika.topsid.com/index.php?war=pocitace&unit=generace_pocitacu Generace počítačů]
*[http://historie_pocitacu.sweb.cz/ Historie počítačů]

Autor: [[Uživatel:Fsvoboda| Filip Svoboda]] B1. I - 7.4 2010</div> 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:55 (UTC)

Počítače 2. generace

2010-05-27T13:54:17Z

Arni:

== Prvními počítači druhé generace byly počítače [[IBM]] 1401 a [[National ELLIOTT 803]]. ==

== Hlavní parametry: ==

*Čistě dekadický počítač (bez možnosti ukládat binární data). V pamětech kód 2 z 5, v operační a aritmetické jednotce kód zbytkových tříd s různými bázemi.

*Aritmetická jednotka jako přídavné zařízení (sčítání a odečítání v pevné řádové čárce nepotřebuje aritmetickou jednotku).

*Pevná i pohyblivá řádová čárka. * Feritová paměť až 40 000 slov (po 12 dekadických číslicích), 9 registrů a střadač.

*1 úplná adresa, až 5 "polovičních" adres v instrukci (registr operandu, registr uložení výsledků, indexregistr, maskovací registr, pokračovací registr).

*Hardwarově řešené mikroprogramování (přechod na jiný program časově odpovídá době provádění několika instrukcí). Až 5 souběžných programů.

*Část paměti zamykatelná, nebo možno přidat pevnou paměť. * Nekompatibilní 8stopé mg pásky (s dekadickým záznamem). * Později disková paměť (dekadická).

*Speciální alfanumerický kód (znak kódován 2 dekadickými číslicemi, úplná česká a slovenská abeceda).

*Periférie: snímače a děrovače pásky, snímače a děrovače štítků (80 nebo 90 sloupcových), psací stroje, řádkové tiskárny, souřadnicový zapisovač (DIGIGRAF). Většina periférií ve více exemplářích.

*Rychlost: 40 000 operací za sekundu.

*Velikost: velký sál. Základní jednotka několik skříní, paměť 2 skříně, elektronika přídavných zařízení po 2 v jedné skříni. Tiskárna 1 tuna. Značné nároky na klimatizaci.

*Software: Základní operační systém (orientovaný na mg. pásky, později i na data na disku). [[Assembler]], [[Fortran]], [[Cobol]]. Další programové prostředky vytvořili uživatelé (autokódy aj.).  

= Do ČSSR byly dovezeny tyto tranzistorové počítače =

== Ze SSSR Střední univerzální počítač MINSK 1  ==

*Dvouadresový 

*Vstup: děrná páska 

*Výstup: úzká numerická tiskárna 

*Operační paměť: feritová 1024 slov 

*Bez vnější paměti 

*Rychlost: 1000 operací za sekundu 

*Umístění: menší klimatizovaný sál  

== Střední univerzální počítač MINSK 2 ==

*Dvouadresový 

*Poměrně bohatý strojový kód, pohyblivá a pevná řádová čárka, indexregistry 

*Operační paměť: 4096 slov po 37 bitech 

*Vstup: děrná páska 

*Výstup: úzká numerická tiskárna 

*Rychlost: 10 000 operací za sekundu (v pevné řádové čárce) 

*Umístění: menší klimatizovaný sál 

== Střední univerzální počítač MINSK 22 (modernizovaná verze MINSKu 2) navíc ==

*Dva bloky vnitřní paměti (s nevýhodným adresováním) 

*Speciální instrukce, která umožňovala v omezené míře multiprogramování 

*Široká alfanumerická řádková tiskárna (latinka i azbuka). Jiný alfanumerický kód než u děrné pásky. 

*Byl to první hromadně dovážený počítač - asi 100 kusů. 

== Z Německa v roce 1969 ==

Střední univerzální počítač Z-23 pro Výzkumný ústav tepelné techniky v Běchovicích 

*Vstup: klávesnice, děrná páska

*Výstup: děrná páska, psací stroj

*Operační paměť: 1024 slov

*Rychlost: 50 operací/s v pohyblivé řádové čárce, 3000 operací/s v pevné řádové čárce. 

*Počítač byl v třísměnném provozu 15 let.

== Ze Švédska velký univerzální počítač D 21 ==

*Jednoadresový, bohatý strojový kód, 1 indexregistr

*Pouze pevná řádová čárka

*Vnější paměť: magnetické pásky dvojnásobné šířky

*Vstup a výstup: děrná páska (snímač i děrovač), snímač děrných štítků, alfanumerická tiskárna

*Programové vybavení: ASSEMBLER, ALGOL - GENIUS (unikátní kombinace ALGOLu a COBOLu)

*Rychlost: 10 000 operací/s

*Uložení: velký klimatizovaný sál

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

Čerpáno z - http://www.vintage-computer.com, http://sen.felk.cvut.cz, http://cs.wikipedia.org, http://en.wikipedia.org
--[[Uživatel:Nsvec|Nsvec]] 23. 4. 2010, 07:14 (UTC) 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:54 (UTC)

Počítače 1. generace

2010-05-27T13:53:46Z

Arni: Založena nová stránka: Připraveno pro pozdější doplnění referátem. Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY --~~~~

Připraveno pro pozdější doplnění referátem. 
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:53 (UTC)

Počítače 0. generace

2010-05-27T13:52:59Z

Arni:

Připraveno pro pozdější editování referátem. 
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:52 (UTC)

Tranzistor

2010-05-27T13:51:55Z

Arni:

Tranzistor je polovodičová elektrotechnická součástka, která byla vynalezena v roce 1947 v USA. Tranzistor slouží k zesilování vstupního signálu a má nezanedbatelnou funkci jako spínač – hlavní použití tranzistoru je ve výpočetní technice, ale také se používá jako zesilovač v audio technice a má i jiné využití (např. stabilizátor).
[[Image:Transistor.jpg|220px|thumb|right|Tranzistor]] 

=='''Popis '''==

Tranzistor se nejčastěji skládá ze 3 vodičů a těla součástky, vodiče jsou připojeny na vlastní polovodičovou strukturu prvku. Vývody jsou nazývány: kolektor, báze a emitor. Při funkci tranzistoru jako spínač, nebo jako zesilovač obvykle jako vstup slouží báze, pro napájení slouží kolektor a emitor je připojen na společnou zem pro vstupní signál zdroj a výstupní signál.

=='''Výroba '''==

Tranzistor se vyrábí z polovodičového materiálu, kterým byl z počátku Germanium, ale postupně se přešlo na Křemík. Dnes se využívá výhradně Křemík. Tranzistory se vyrábějí na jedné desce, na kterou se různými technologiemi nanáší další polovodičové vrstvy. Tato deska se poté rozřeže na jednotlivé tranzistory a buď samostatně zalijí do pouzdra s vývody, nebo se z nich vyrobí struktura více tranzistorů navíc s jinými prvky (rezistory, kondenzátory) a vyrobí se integrovaný obvod.

=='''Typy '''==

Bipolární

PNP, NPN

 

Unipolární

JFET, MOSFET, MESFET

 

Hybridní

IGBT - isolated gate bipolar tranzistor

=='''Citace'''==

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tranzistor

http://www.ddp.fmph.uniba.sk/

 
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 8. 4. 2010, 14:49 (UTC) 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:51 (UTC)

Elektronka

2010-05-27T13:51:11Z

Arni:

Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. [[Soubor:Elektronka.jpg|230px|thumb|right|Elektronka]]

=='''Konstrukce'''==

Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod:

• Katoda

• Anoda

• Mřížka

Elektrody jsou umístěny v uzavřené baňce (převážně skleněné, výkonové elektronky jsou obvykle keramické nebo i kovové baňky), z níž je vyčerpán vzduch. Konstrukce elektronky se vyvinula ze žárovky na základě objevu T. A. Edisona z roku 1883.

=='''Jak funguje'''==

Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač.
[[Soubor:Dvojitá trioda ECC 83 v provozu.jpg|190px|thumb|right|Dvojitá trioda ECC 83 v provozu]]

=='''Druhy elektronek'''==

Elektronky se dělí:

'''1) Podle počtu elektrod'''

• dioda

• trioda

• tetroda

• pentoda

• svazková tetroda

• hexoda

• heptoda

• oktoda

• nonoda

• enioda

'''2) Podle účelu'''

• Usměrňovací (dioda)

• Zesilovací (trioda, tetroda, svazková tetroda, pentoda)

• Nelineární, spínací (thyratron, krytron)

• Indikační

(magické oko - elektronka vybavená luminiscenční vrstvou užívaná ke zobrazování intenzity signálu,
doutnavka,
digitron)

'''3) Podle druhu žhavení'''

• Zobrazovací (obrazovka)

• Mikrovlnné (magnetron)

• přímo žhavené - žhavící vlákno je zároveň katodou

• nepřímo žhavené - katoda není vodivě spojena se žhavícím vláknem

Elektronky jsou žhaveny elektrickým proudem a mohou být přímo nebo nepřímo žhaveny. Přímo žhavené katody se vyznačují tím, že emitujícím kovem přímo protéká žhavicí proud. Rozdělujeme je do skupin:

• vlákna z čistých kovů (např. wolfram - vysokou teplotou se katoda rychle rozprašuje, vlákno se v nejvíce porušeném místě snadno přepálí nebo zlomí.)

• povlaková, pokrytá kysličníky (pro malé výkony, umožňují snížení teploty vlákna při dobré emisi elektronů)

• kovová vlákna s povlakem silně emitujících kovů (Nanášení emisní vrstvy na vlákna se provádí protahováním vlákna vhodnými roztoky nebo usazováním baryových par. Povlaková vlákna umožňují při stejné emisi elektronů snížení teploty s následným prodloužením životnosti elektronky a úsporami energie v důsledku menšího žhavicího proudu.)

[[Soubor:magicke oko.jpg|100px|Magické oko]] ''<=Magické oko'' [[Soubor:svazková tetroda.jpg|100px|Svazková tetroda]] ''<=Svazková tetroda''

=='''Vužití'''==

Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory.

=='''Citace'''==

[http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronka]

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 8. 4. 2010, 14:43 (UTC) 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:51 (UTC)

Relé

2010-05-27T13:50:46Z

Arni:

Relé je zařízení, které slouží ke spínání signálu. [[Soubor:rele_color.jpg|250px|thumb|left|Elektromagnetické Relé]]

=='''Elektromagnetické relé'''==
Nejčastější případ relé. Vynalezl ho v roce 1835 Josef Henry.
Elektromagnetické relé je elektrická součástka, která obsahuje elektromagneticky ovládané vypínače. Skládá se z řídícího obvodu s cívkou a z řízeného obvodu. Pomocí řídícího obvodu můžeme spínat nebo přerušovat řízený obvod. Cívka s jádrem i kotva jsou z magneticky měkké oceli.

=='''Solid state relé ''(Solid state relay)'' '''==

Solid state relé je polovodičový spínací prvek.
[[Soubor:ssr.jpg|200px|thumb|right|Solid state relé]]

Používá se v elektrotechnice nejčastěji jako náhražka elektromagnetického relé nebo stykače. Můžeme o něm slyšet i pod názvem polovodičové relé.

[[Soubor:rele2.jpg|100px|thumb|right|Tepelné Relé]]

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 23. 4. 2010, 07:06 (UTC) 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:50 (UTC)

AT2313

2010-05-27T13:50:22Z

Arni:

AVR at90s2313 je 8-bitový mikroprocesor založený na AVR RISC architektuře. Tento mikroprocesor dosahuje propustnost 1 MIPS za MHz.

Mikroprocesor obsahuje:

• Jeden 8-bitový časovač/čítač.

• Watchdog.

• SPI - sériové rozhraní pro nahrání programu.

• Ochranný mechanizmus proti vykrádání softwaru.

• Široký rozsah napájecího napětí od 2.7V do 6.0V (4.0V - 6.0V).

• Možnost využití vnitřního a vnějšího přerušení.

• Analogový komparátor.

• Dva úsporné režimy (Idle Mode and Power Down Mode)

== Porty ==

AVR at90s2313 má dva obousměrné bitově orientované porty B (8-bitů) a D (7-bitů). Některé bity těchto portů vyžadují vytahovací odpor. Vybrané piny portů mají více funkcí. Jedná se o sériovou linku RXD, TXD, vnější přerušení /INT0, /INT1, časovače T1, T0 a analogový komparátor AN0, AN1. A funkce pro komunikaci SPI – SCK, MISO, MOSI, funkce ICP pro zachycení stavu (input capture) u časovače/čítače1 a funkce OC1 dosažení stavu (output Compare) u časovače/čítače1.

== Časování ==

Instrukce potřebují k vykonání ½ až 4 strojové cykly. Jeden strojový cyklus trvá 0.1us při frekvenci oscilátoru 10 MHz. Doba strojového cyklu je tedy rovna jedné periodě hodin. Většina instrukcí je jednocyklivých. To znamená, že při frekvenci 10 MHz můžeme dosáhnou výkonu až 10MIPS.

== Paměť ==

Procesor má Harvardskou architekturu, tj. paměť programu a dat jsou odděleny. Pro paměť programu je používáno 2kB Flash, pro paměť dat 128B RAM a 128B EEPROM.

== Časovač/čítač ==

Mikroprocesor má jeden 8-bitový a jeden 16-bitový časovač/čítač. Oba časovače se mohou inkrementovat s každou periodou hodin, nebo je možno použít děličku kmitočtu (tvoří jí 10-bitový čítač) 1/8, 1/64, 1/128 nebo 1/256. Lze je taktéž použít jako čítače vnějších událostí. Mezní frekvence vnějších událostí fosc/2. 16-bitový čítač má také funkci dosažení stavu, může pracovat jako 8, 9 nebo 10-bitový pulsně šířkový modulátor a má také funkci zachycení stavu.

== Sériové rozhraní ==

AVR at90s2313 obsahuje plně duplexní univerzální asynchronní sériový kanál. Přenášený rámec má velikost 10- nebo 11-bitů a přenosová rychlost je volitelná. AVR také obsahuje sériový synchronní interfejs SPI, který lze použít pouze pro programování AVR mikroprocesoru. Výhoda je v tom, že mikroprocesor můžeme pomocí SPI programovat přímo v aplikaci.

== Přerušovací systém ==

Procesor má 10 zdrojů požadavků na přerušení. 2 vnější zdroje přerušení INT0, INT1, 4 zdroje přerušení od časovače/čítače CAPT1, COMP1, OVF1, OVF0, 3 zdroje přerušení RX, UDRE, TX od UART a 1 zdroj přerušení od analagového komparátoru ANA_COMP. Priorita je pevně daná.

== Úsporné režimy ==

Dva energeticky úsporné režimy:

• Power down mód – snížení výkonu. Při tomto módu se činnost mikroprocesoru zastaví.

• Idle mód – chod naprázdno. Při tomto módu je odpojeno CPU (nezpracovávají se instrukce).

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

== Zdroj informací ==
http://avr.hw.cz/architektura/arch_avr.html

--[[Uživatel:Hmarek|Hmarek]] 24. 4. 2010, 05:24 (UTC) 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:50 (UTC)

RISC architektura

2010-05-27T13:49:22Z

Arni:

[[Image:Sun UltraSPARCII.jpg|right]]
RISC označuje jednu z architektur procesorů. Zkratka pochází z anglického Reduced Instruction Set Computer, v překladu počítač s redukovanou instrukční sadou. Jejím protikladem jsou počítače s komplexní instrukční sadou(Complex Instruction Set Computers, CISC).

= '''Shrnutí typických rysů procesorů architektury RISC''' =

* procesor komunikuje s pamětí po sběrnici,
* redukovaná sada strojových instrukcí obsahuje hlavně jednoduché instrukce,
* délka provádění jedné instrukce je vždy jeden cyklus (tj. délka v bitech všech instrukcí je stejná),
* mikroinstrukce jsou hardwarově implementovány na procesoru, čímž je velmi výrazně zvýšena rychlost jejich provádění,
* registry jsou pouze víceúčelové (nezáleží, který z nich instrukce využije, což zjednodušuje návrh překladačů),
* využívají řetězení instrukcí (pipelining).

= '''Důvody pro vznik architektury RISC''' =

Během 70. let 20. století vědci (např. Seymour Cray) ukázali, že většina programů prováděných na tehdejších počítačích využívala pouze malou část (jen asi 30 %) ze všech dostupných strojových instrukcí procesoru. Bylo tomu tak proto, že tehdejší překladače nedokázaly efektivněji využít všech instrukcí.

Také složitý přístup do paměti zpomaloval provádění operací. Z toho vyplynulo, že složitější operace (mikrokód) efektivněji vykoná posloupnost jednodušších instrukcí, které lze provádět s vyšší frekvencí.

Ke konci 90. let, kdy se produkce procesorů CISC eskalovala k technickým parametrům, které se přiblížily svým výrobním limitům, bylo velmi obtížné dále zvyšovat jejich výkon při současném dodržení implementace kompletní instrukční sady. Implementace komplexnějších (a méně využívaných) CISCových instrukcí měla negativní vliv na technologii výroby a potažmo koncovou cenu procesoru, ale též spotřebu a spolehlivostí (uplatňovaly se různé přechodové jevy, rostl ztrátový výkon a další vlivy, které při menších frekvencích šlo zanedbat) nebo delikátností a náročností na provozní podmínky. Nejsložitější CISCOvé instrukcě pracující s porty či pamětí přitom (stejně jako jejich RISCový ekvivalent) trvaly více taktů. RISCové procesory s tím nejlepším návrhem oproti tomu mohly s výhodou využívat orthogonalitu, čímž dokázaly komplexní instrukční sady částečně kompenzovat. Oproti těm CISCovým však stály zlomek jejich ceny, byly spolehlivější a přitom použitelnější do drsnějších podmínek a měly menší spotřebu.

= '''Historie''' =

Jedním z prvních RISCových strojů byl Superpočítač CDC 6600 navržený v roce 1964. Jeho CPU měla 74 operačních kódů (tj. částí instrukcí), v porovnání se 400 u 8086.

V dnešní době je prakticky každý moderní procesor založen na architektuře RISC, přestože pro ně mnohdy neplatí její základní charakteristiky – instrukční sady jsou rozšířeny o speciální povely pro práci s multimédii (MMX, SSE, 3DNow!), a instrukce trvají různě dlouhou dobu. Na druhou stranu ale masivně využívají pipelining – instrukce jsou načítány až 31 kroků dopředu a průběžně distribuovány mezi výkonné jednotky. Výstupy jsou poté řazeny tak, aby byl zachován sled jejich postupného zpracování.

= '''Zastoupení RISC procesorů''' =

Mezi nejznámější výrobce procesorů RISC patří IBM (např. řada PowerPC), Intel (většina jeho procesorů je ale řazena mezi CISC, nebo označována jako tzv. „post-RISC“) a Sun Microsystems (např. řada Sparc). V 32bitových RISC procesorech zabírají 75% podíl procesory ARM.

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

KKVaem <a href="http://scwdimvmgriy.com/">scwdimvmgriy</a>, [url=http://hqxnajzinamg.com/]hqxnajzinamg[/url], [link=http://rfftdskmylak.com/]rfftdskmylak[/link], http://sahwojimlkzc.com/ 

--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:49 (UTC)

CISC architektura

2010-05-27T13:48:35Z

Arni:

[[Image:Motorola 68000 microprocessor.jpg]]

CISC (anglicky Complex Instruction Set Computer) v informačních technologiích označuje procesor s velkou sadou strojových instrukcí (řádově stovky) a relativně malým počtem registrů (jejich počet obvykle nepřesahuje 30). Procesory CISC mají různě dlouhé strojové instrukce, jejichž vykonání trvá různě dlouhou dobu. Označení CISC bylo zavedeno jako protiklad až poté, co se prosadily procesory RISC, které mají instrukční sadu naopak maximálně redukovanou.

= '''CISC s mikrokódem''' =

V současné době jsou některé CISC procesory konstruovány interně jako procesor RISC (jehož hardwarová výroba je jednodušší, snadněji se implementuje pipelining atd.). Tento interní mikroprocesor operuje s tzv. mikroinstrukcemi, pomocí nichž jsou interpretovány běžné strojové CISC instrukce (tzv. mikrokód). Jedna CISC instrukce je tak provedena jako několik elementárních RISC mikroinstrukcí. Takové CISC procesory jsou tak vlastně malé počítače řízené vlastním programem.

= '''Aktualizace mikrokódu''' =

Mikrokód je u procesorů Intel (Pentium Pro a novějších) možné nahrazovat, čehož využívají výrobci procesorů k opravě chyb. Nový mikrokód se musí po každém zapnutí nahrávat znovu, protože je uložen ve volatilní paměti a mikroprocesor se po vypnutí vrací ke svému původnímu mikrokódu. K aktualizaci mikrokódu může být použit BIOS (v rámci POST testů po zapnutí počítače) nebo je možné ho nahradit i později (ovladač CPU v Microsoft Windows, nástroj microcode_ctl v Linuxu.

Široká instrukční sada procesorů CISC usnadňuje jejich programování, protože není některé operace nutné rozepisovat (například násobení), avšak ve strojovém kódu (nebo v jazyce symbolických adres) se dnes programuje jen minimálně. Složitost CISC procesorů vede k problémům při výrobě (velká spotřeba materiálu, větší pravděpodobnost vady, komplikovaný návrh, problémy s vysokými frekvencemi, pipelining, cache atd).

Typickými zástupci koncepce CISC jsou procesory rodiny Motorola 68000 a procesory postavené na architektuře Intel x86

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

                                                                                                                                                                                                                                                                     Zdroj: www.wikipedia.org

[[Uživatel:Dsulakova|Dsulakova]] 23. 4. 2010, 07:06 (UTC) 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:48 (UTC)

CISC architektura

2010-05-27T13:47:41Z

Arni:

[[Image:Motorola 68000 microprocessor.jpg]]

CISC (anglicky Complex Instruction Set Computer) v informačních technologiích označuje procesor s velkou sadou strojových instrukcí (řádově stovky) a relativně malým počtem registrů (jejich počet obvykle nepřesahuje 30). Procesory CISC mají různě dlouhé strojové instrukce, jejichž vykonání trvá různě dlouhou dobu. Označení CISC bylo zavedeno jako protiklad až poté, co se prosadily procesory RISC, které mají instrukční sadu naopak maximálně redukovanou.

= '''CISC s mikrokódem''' =

V současné době jsou některé CISC procesory konstruovány interně jako procesor RISC (jehož hardwarová výroba je jednodušší, snadněji se implementuje pipelining atd.). Tento interní mikroprocesor operuje s tzv. mikroinstrukcemi, pomocí nichž jsou interpretovány běžné strojové CISC instrukce (tzv. mikrokód). Jedna CISC instrukce je tak provedena jako několik elementárních RISC mikroinstrukcí. Takové CISC procesory jsou tak vlastně malé počítače řízené vlastním programem.

= '''Aktualizace mikrokódu''' =

Mikrokód je u procesorů Intel (Pentium Pro a novějších) možné nahrazovat, čehož využívají výrobci procesorů k opravě chyb. Nový mikrokód se musí po každém zapnutí nahrávat znovu, protože je uložen ve volatilní paměti a mikroprocesor se po vypnutí vrací ke svému původnímu mikrokódu. K aktualizaci mikrokódu může být použit BIOS (v rámci POST testů po zapnutí počítače) nebo je možné ho nahradit i později (ovladač CPU v Microsoft Windows, nástroj microcode_ctl v Linuxu.

Široká instrukční sada procesorů CISC usnadňuje jejich programování, protože není některé operace nutné rozepisovat (například násobení), avšak ve strojovém kódu (nebo v jazyce symbolických adres) se dnes programuje jen minimálně. Složitost CISC procesorů vede k problémům při výrobě (velká spotřeba materiálu, větší pravděpodobnost vady, komplikovaný návrh, problémy s vysokými frekvencemi, pipelining, cache atd).

Typickými zástupci koncepce CISC jsou procesory rodiny Motorola 68000 a procesory postavené na architektuře Intel x86

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

                                                                                                                                                                                                                                                                     Zdroj: www.wikipedia.org

[[Uživatel:Dsulakova|Dsulakova]] 23. 4. 2010, 07:06 (UTC)
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:47 (UTC)

Stavební prvky počítačů

2010-05-27T13:46:17Z

Arni:

== Relé ==
[[Soubor:rele_color.jpg|90px|thumb|left|Elektromagnetické Relé]][[Relé]] je zařízení, které slouží ke spínání signálu. 

== Tranzistor ==
[[Image:Transistor.jpg|90px|thumb|left|Tranzistor]][[Tranzistor]] slouží k zesilování vstupního signálu a má funkci jako spínač – hlavní použití tranzistoru je ve výpočetní technice, ale také se používá jako zesilovač v audio technice a má i jiné využití. 
== Elektronka ==
[[Soubor:Elektronka.jpg|90px|thumb|left|Elektronka]][[Elektronka]] je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. 
== Integrovaný obvod ==

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 

--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:46 (UTC)

Harvardská architektura

2010-05-27T13:42:46Z

Arni:

'''Harvardská architektura''' je počítačová architektura, u které je na rozdíl od Von Neumannovy architektury rozdělen blok paměti na dva bloky - zvlášť paměť pro programy a zvlášť paměť pro data. Harvardská koncepce dovoluje používat pro paměť programu například paměti typu ROM (Read Only Memory) a umožňuje v podstatě zdvojnásobení velikosti paměti oproti von Neumanově architektuře při stejně veliké adresové sběrnici.

[[Soubor:Harvard.jpg‎ ]]

== Historie ==

Tato architektura byla navržena '''Howardem Aikenem''' v třicátých letech minulého století na Harvardské univerzitě ve Spojených státech při vývoji počítače Harvard Mark I. Dále byla využita na Pensylvánské univerzitě pro elektronkový počítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Calculator). Již tehdy byla moderní koncepcí, ale technické prostředky v té době neumožnily její realizaci, a proto byla zavržena a byla převzata koncepce von Neumannova. Později asi po čtyřiceti letech dosáhla technologie výroby integrovaných obvodů takového stupně, že mohla být tato koncepce realizována.

[[Soubor:180px-Aiken.jpg‎ ]]

== Výhody ==

• program nemůže přepsat sám sebe

• paměti mohou být vyrobeny odlišnými technologiemi

• každá paměť může mít jinou velikost nejmenší adresovací jednotky

• dvě sběrnice umožňují jednoduchý paralelizmus, kdy lze přistupovat pro instrukce i data současně

== Nevýhody ==

• dvě sběrnice kladou vyšší nároky na vývoj řídící jednotky procesoru a zvyšují i náklady na výrobu výsledného počítače

• nevyužitou část paměti dat nelze použít pro program a obráceně

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

Zdroje:

http://poli.cs.vsb.cz/edu/arp/down/pocitace.pdf

http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Dokumentace/ART1525-Architektura-pocitacu-a-mikropocitacu.html

http://www.filipes15.estranky.cz/clanky/nezarazene/harvardska-architektura-pocitace

http://jaromirmatucha.ic.cz/historie_pc/1gener.html

--[[Uživatel:Lveisheiplova|Lveisheiplova]] 28. 4. 2010, 19:20 (UTC)
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:42 (UTC)

Instrukční cyklus

2010-05-27T13:42:28Z

Arni:

'''Úvod'''
----

Instrukční cyklus je posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu.

'''Dělení cyklusu'''
----

Instrukční cyklus se skládá ze dvou fází:

1.)Výběrová - v průběhu této fáze se vybere instrukce z hlavní paměti, dekóduje kód operace a určí adresy operandů.
2.)Vykonávací - v průběhu této fáze se vyberou operandy, realizuje se operace a výsledek se zapíše na určené paměťové místo ([[registr]] nebo [[hlavní paměť]])

Instrukční cyklus se dále dělí na strojové cykly, přičemž jeden [[strojový cyklus]] znamená jeden přístup do paměti. Strojový cyklus se pak dále dělí na [[strojové takty]].
[[Soubor:Tabulka pro instrukční cyklus.jpg]]

'''Zřetězení'''
----

Je to všeobecný princip zpracování informací, založený na rozdělení operací, procesů nebo úloh na jednotlivé kroky, které jsou vykonávány samostatnými moduly.

'''Zřetězené zpracování instrukcí ([[pipelining]])'''
----

Vychází z toho, že zpracování každé instrukce procesorem lze rozdělit do pěti základních fází:
# PF - výběr instrukce (další zpracovávaná instrukce se bere buď z [[RAM]] nebo z [[Cache]].
# DI - dekódování instrukce (určí se délka a typ instrukce)
# DA - výpočet adresy (určí se adresa operandů, se kterými instrukce pracuje)
# EX - provedení instrukce
# WB - zápis výsledků

[[Soubor:Instruk%C4%8Dn%C3%AD_cyklus.JPG]]

Při klasickém zpracování se v každých pěti taktech zpracuje kompletně celá jedna první instrukce, v dalších pěti taktech zase druhá, což prodlužuje dobu zpracování všech instrukcí. Např. po deseti taktech jsou zpracovány pouze dvě instrukce.

Při zřetězeném zpracování je sice v prvních pěti taktech zase zpracována jenom jedna celá první instrukce, ale další instrukce jsou už rozpracovány, takže v každém dalším taktu je pak zpracována jedna další instrukce. Např. po deseti taktech je zpracováno šest instrukcí. Což je samozřejmě rychlejší než u klasického zpracování.

Může ale nastat problém, když některá z instrukcí způsobí skok. V tom případě se musí vyprázdnit fronta, nezpracované instrukce nebudou vůbec provedeny a program bude pokračovat tam, kde byl uskutečněn skok.
* [[procesor]], který má jednu frontu pro toto zřetězené zpracování se nazývá [[skalární procesor]].
* ten, co má více než jednu frontu se nazývá [[superskalární procesor]].

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

Zdroje:
http://vos.panacek.com/download/ap-tema/04-absolventske-tema.doc.

--[[Uživatel:Jhejnova|Jhejnova]] 3. 5. 2010, 18:09 (UTC)
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:42 (UTC)

89C2051

2010-05-27T13:42:05Z

Arni:

Připraven odkaz pro otázky k referátu. 
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:42 (UTC)

89C2051

2010-05-27T13:40:13Z

Arni: Založena nová stránka: Připraven odkaz pro otázky k referátu. Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY --~~~~

Připraven odkaz pro otázky k referátu.
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:40 (UTC)

Assembler

2010-05-27T13:35:26Z

Arni:

'''Jazyk symbolických adres''' (zkratka '''JSA''' nebo také '''jazyk symbolických instrukcí''' je v informatice nízkoúrovňový programovací jazyk, který je tvořen symbolickou reprezentací jednotlivých strojových instrukcí a konstant potřebných pro vytvoření strojového kódu programu pro daný procesor. Symbolickou reprezentaci tvoří zpravidla výrobce procesoru a je založena na mnemotechnických zkratkách, které vyjadřují, co daná strojová instrukce dělá, označují symbolicky registr, slovní zkratku podmínky a podobně. JSA je proto závislý na konkrétním procesoru a zapsaný program je obtížně přenositelný na jinou platformu (na rozdíl od vysokoúrovňových programovacích jazyků).

== Historie ==

JSA se poprvé objevily v 50. letech 20. století, kdy byly označovány jako druhá generace programovacích jazyků. Eliminovaly většinu chyb vznikajících při programování a časovou náročnost první generace programovacích jazyků tím, že odstranily nutnost pamatovat si číselné kódy jednotlivých strojových instrukcí, nutnost vypočítávat adresy skoků a umístění dat a zjednodušením (zkrácením) zápisu programu. Ve své době byly široce využívány pro všechny typy programování. Avšak v 80. letech (u mikropočítačů v 90. letech) byly nahrazeny programovacími jazyky s vyšší úrovní abstrakce, které přinášely vyšší produktivitu programování.

V současné době jsou JSA používány zejména pro přímé ovládání hardware, přístup ke specializovaným instrukcím procesoru nebo pro kritické úseky, kde je nutný vysoký výkon. Typicky se jedná o ovladače zařízení, nízkoúrovňové embedded systémy a operační systémy reálného času.

Pokročilé překladače JSA poskytují doplňující nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu, a podporu ladění. Mezi hlavní prvky patří také podpora maker, pak nazýváme takový překladač makro assembler.

== Terminologie ==

Anglické slovo assembler znamená sestavovatel a označuje pouze překladač, tj. program, který sestavuje strojový kód. Programovací jazyk zpracovávaný takovým překladačem se označuje JSA v angličtině se jmenuje assembly language.

Exaktní česká terminologie vychází z toho, že assembler označuje pouze překladač, zatímco programovací jazyk označuje výhradně jako jazyk symbolických adres (JSA), kterýžto výraz popisuje základní nabízenou výhodu – odstranění nutnosti ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu.

V praxi se ovšem velmi často (a zcela nesprávně) pro označení JSA používá termín assembler.

== Charakteristika ==

JSA je programovací jazyk nejnižší úrovně a je závislý na strojovém kódu procesoru. Každá rodina procesorů má svůj vlastní odlišný JSA, protože ve strojových instrukcích různých rodin procesorů a možnosti rozdělování a adresování paměti bývají zásadní rozdíly. Každá firma vyrábějící procesory si definuje vlastní pravidla pro JSA svých procesorů, z kterých mohou (ale také nemusejí) vycházet nezávislí autoři a firmy.

Společným rysem drtivé většiny JSA je, že kódovou jednotkou je zde jeden řádek.

Program v JSA se skládá z

'''překladových direktiv'''
tyto direktivy ovlivňují způsob překladu (například pro jakou verzi procesoru se překládá, zda se ignorují velká a malá písmena, zda se generuje výpis a s jakým stránkováním, atp.). Rovněž označují začátek a konec kódových sekcí.

'''strojových instrukcí'''
symbolicky zapsané strojové instrukce jsou při překladu nahrazeny odpovídajícím strojovým kódem

'''definic obsahu paměti'''
můžeme inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné

'''návěstí'''
návěstí umožňují pojmenovat místa v paměti počítače. Návěstí umístěné před instrukcí se používá jako pro definici bodu v programu, na který můžeme skočit, návěstí umístěné před definicí obsahu paměti se používá při odkazování na tuto paměť

'''maker'''
makra slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí, umožňují zpřehlednit a zjednodušit kód vytvořením pseudoinstrukcí a formalizací často používaných konstrukcí

'''podmínkových bloků'''
podmínkové bloky dovolují generovat odlišný kód v závislosti na nastavení překladových symbolů, což může být užitečné například při ladění, nebo u kódu určeného pro více platforem

'''definic překladových symbolů'''
překladové symboly pomáhají při vytváření dobře strukturovaného kódu programu

== Překladače JSA ==

Existuje velké množství překladačů JSA, pro x86 například:

Flat Assembler (FASM) – open source assembler pro procesory x86, sebekompilující

Netwide Assembler (NASM) – open source assembler pro procesory x86, sám napsaný v jazyku C

GNU Assembler (gas) – součást projektu GNU; je multiplatformní, používá se především pro kód vložený v programech v jazyce C

Microsoft Macro Assembler (MASM) – překladač od firmy Microsoft

Turbo Assembler (TASM) – překladač firmy Borland

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:35 (UTC)

== Použitá literatura ==

[http://www.root.cz/clanky/generovani-fraktalu-v-assembleru/ Úvod do mikroprocesoru AT89S8252]

http://conmet.cz/assembler/

http://assembler.unas.cz/

http://assembler.navajo.cz/

Autor: kmirka[http://wiki.sps-pi.com/wiki/Mírka_Karel] - 21.4.2010, oprava 9.5.2010

Architektura von Neumann

2010-05-27T13:34:05Z

Arni:

Tzv. '''von Neumannova architektura''' (von Neumann architecture), někdy označovaná také jako von Neumannova koncepce či von Neumannovo schéma, je ucelenou soustavou názorů a představ o tom, jak by měl počítač fungovat, z jakých hlavních částí by se měl skládat, co a jak by tyto části měly dělat, jak by měly vzájemně spolupracovat atd.
----

== Historie ==

Představ o tom, jak by počítače měly vypadat a jak by měly fungovat, existovalo a existuje více. Přesto drtivá většina dnešních počítačů vychází z jediné takovéto představy. Ta se zrodila v polovině padesátých let v USA, v rámci projektů, které daly vzniknout dnes již legendárním počítačům EDVAC (Electronic Discrete Variable Computer) a EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Calculator). Šlo samozřejmě o kolektivní dílo, které však bylo pojmenováno jen po jednom ze svých autorů - zřejmě po tom, který měl na utváření celé koncepce největší vliv. Tím byl všestranný vědec, americký matematik maďarského původu '''John von Neumann''' (1903-1957), který kromě práce na vývoji počítačů stihl ještě založit matematickou teorii her, významně přispět fyzikům k jejich kvantové teorii a také se po určitou dobu podílet i na vývoji první atomové bomby.

[[Soubor:Xkonecn7_neumann.jpg‎ ]]

== Části Von Neumannova schématu ==

'''Operační paměť:''' slouží k uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu

'''ALU - Arithmetic-logic Unit (aritmetickologická jednotka):''' jednotka provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace. Obsahuje sčítačky, násobičky (pro aritmetické výpočty) a komparátory (pro porovnávání)

'''Řadič:''' řídící jednotka, která řídí činnost všech částí počítače. Toto řízení je prováděno pomocí řídících signálů, které jsou zasílány jednotlivým modulům. Reakce na řídící signály, stavy jednotlivých modulů jsou naopak zasílány zpět řadiči pomocí stavových hlášení

'''Vstupní zařízení:''' zařízení určená pro vstup programu a dat.

'''Výstupní zařízení:''' zařízení určená pro výstup výsledků, které program zpracoval

[[Soubor:Neumann.jpg‎]]

== Princip činnosti počítače podle von Neumannova schématu ==

'''1.''' Do operační paměti se pomocí vstupních zařízení přes ALU umístí program, který bude provádět výpočet.

'''2.''' Stejným způsobem se do operační paměti umístí data, která bude program zpracovávat

'''3.''' Proběhne vlastní výpočet, jehož jednotlivé kroky provádí ALU. Tato jednotka je v průběhu výpočtu spolu s ostatními moduly řízena řadičem počítače. Mezivýsledky výpočtu jsou ukládány do operační paměti.

'''4.''' Po skončení výpočtu jsou výsledky poslány přes ALU na výstupní zařízení.Jednotlivé části jsou společně propojeny sběrnicí

'''Sběrnice''' = silnice po které proudí data či programy mezi jednotlivými komponentami. Důležitým parametrem je šířka sběrnice tj. kolik proudů má. Její šířka vyplývá ze šířky slova, čímž je uvedeno, kolik bitů může proudit v jednom směru paralelně.

== Výhody ==
• rozdělení paměti pro kód a data určuje programátor
• řídící jednotka procesoru přistupuje do paměti pro data i pro instrukce jednotným způsobem
• jedna sběrnice - jednodušší výroba.

== Nevýhody ==
• společné uložení dat a kódu může mít při chybě za následek přepsání vlastního programu
• jediná sběrnice tvoří úzké místo

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

----

--[[Uživatel:Lveisheiplova|Lveisheiplova]] 14. 4. 2010, 18:16 (UTC)
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:34 (UTC)

Zdroje:

http://www.filipes15.estranky.cz/clanky/nezarazene/von-neumannova-architektura-pocitace

http://cs.wikipedia.org/wiki/Von_Neumannova_architektura

http://www.earchiv.cz/a93/a321c120.php3

http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_von_Neumann

1. mat. otázka - Mi - Mikroprocesor - Černý VT4.doc - Tomáš Černý, SŠ spojů a informatiky Tábor

Základní pojmy z mikroprocesorové techniky

2010-05-27T13:08:03Z

Arni:

[[Procesor]]

'''Procesor (CPU – Central Processing Unit)''' je základní součástí počítače. Bývá přirovnáván k "srdci" nebo "mozku" počítače. Procesor čte z paměti strojové instrukce a na jejich základě vykonává program. Procesor, který by vykonával program zapsaný v nějakém vyšším programovacím jazyku by byl příliš složitý, a proto má každý procesor svůj vlastní jazyk - tzv. strojový kód. Ten který se podle typu procesoru skládá z jednodušších nebo složitějších strojových instrukcí. Pod pojmem procesor se dnes téměř vždy skrývá elektronický integrovaný obvod, i když na samých počátcích počítačové éry byly realizovány procesory i elektromechanicky. Zpravidla se nachází na základní desce počítače. Procesory, které zpracovávají stejný strojový kód tvoří specifickou architekturu procesoru.

[[Mikrokontrolér]]

'''Mikrokontrolér''' je většinou monolitický integrovaný obvod obsahující kompletní mikropočítač. Jednočipové počítače se vyznačují velkou spolehlivostí a kompaktností, proto jsou určeny především pro jednoúčelové aplikace jako je řízení, regulace apod. Často jsou jednočipové počítače součástí vestavěných (embedded) systémů. Jednočipový počítač je integrovaný obvod, který v sobě zahrnuje zpravidla vše potřebné k tomu, aby mohl obsáhnout celou aplikaci, aniž by potřeboval další podpůrné obvody.

[[Sběrnice]]

'''Sběrnice''' (anglicky bus) má za účel zajistit přenos dat a řídicích povelů mezi dvěma a více elektronickými zařízeními. Přenos dat na sběrnici se řídí stanoveným protokolem. Lze rozdělit na skupiny řídicích, adresových a datových vodičů, v případě paralelní sběrnice, nebo sdílení dat a řízení na společném vodiči (nebo vodičích) u sériových sběrnic.

[[Paměť]]

'''Paměť''' je paměťový prostor, který umožňuje běh programů a zpřístupňuje data uložená na pevném disku. Spustíme-li program, dojde k jeho zavedení do operační paměti a teprve zde jej dokáže procesor instrukci za instrukcí vykonávat. Na rozdíl od pevného disku či diskety, které dokáží udržet uložené informace i tehdy, je-li počítač vypnutý, je operační paměť určena pouze ke krátkodobému uložení informací. Pokud počítač vypneme, je obsah operační paměti vymazán. Profesionální osobní počítače mají dva druhy operační paměti: paměť RAM a paměť ROM.

[[Periferie]]

'''Periferie''' je zařízení rozšiřující možnosti použití počítače - tzv. počítačová periferie. Počítačová periferie konkrétně slouží ke vstupu a výstupu dat z počítače. Např. : tiskárna, monitor, reproduktor (výstupní), klávesnice, myš, mikrofon (vstupní)

[[Čítač]]

'''Čítač''' je zařízení, které počítá nebo odpočítává (a někdy také zobrazuje), kolikrát proběhla určitá událost nebo proces. Rozlišují se na dva druhy čítačů:
*vzestupný čítač, který zvyšuje svou hodnotu (inkrementační operace)
*sestupný čítač, který snižuje svou hodnotu (dekrementační operace)

[[Registry]]

'''Registry''' jsou posloupné databáze, které ukládají nastavení a možnosti, na operačních systémech. Obsahují nastavení pro komponenty "low-level" operační systém, stejně jako aplikace běžící na platformě: jádro, ovladače zařízení, služby, SAM, uživatelské rozhraní a aplikací třetích stran, všechny využívají registry. Registry také poskytují prostředky pro přístup čítačů pro profilování výkonu systému.

[[Assembler]]

'''Assembler''' - jazyk symbolických adres. Assembler je programovací jazyk. Takzvaný low-level jazyk ("nízkoúrovňový"). Je to jen strojový kód = psaní jedniček a nul. Dříve se s ním také programovalo jenže se přitom dělalo spoustu chyb.

[[JSA]]

'''Jazyk symbolických adres (zkratka JSA, anglicky assembly language)''' je nízkoúrovňový programovací jazyk, který je tvořen symbolickou reprezentací jednotlivých strojových instrukcí a konstant potřebných pro vytvoření strojového kódu programu pro daný procesor. Symbolickou reprezentaci tvoří zpravidla výrobce procesoru a je založena na mnemotechnických zkratkách, které vyjadřují, co daná strojová instrukce dělá, označují symbolicky registr, slovní zkratku podmínky a podobně. JSA je proto závislý na konkrétním procesoru a zapsaný program je obtížně přenositelný na jinou platformu (na rozdíl od vysokoúrovňových programovacích jazyků). Pro překlad JSA do strojového kódu se používá program, který nazýváme [[assembler]]. Oba názvy jsou často nesprávně zaměňovány.

[[Instrukční cyklus]]

'''Instrukční cyklus''' – obsahuje 1 - 5 strojních cyklů nebo taktů. Každý strojní cyklus se skládá ze 3 - 5 stavů neboli fází. Stav je definován jako interval mezi dvěma po sobě jdoucími vzestupnými hranami.

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]

----

[[Category:MIT]]
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:08 (UTC)
--[[Uživatel:JA|JA]] 29. 4. 2010, 12:03 (UTC)
--[[Uživatel:Tkouba|Tkouba]] 5. 5. 2010, 20:31 (UTC)Tkouba

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-05-27T12:46:00Z

Arni:

Referáty z mikroprocesorové techniky

2010-05-27T12:41:01Z

Arni: jména

== Témata: ==

#[[Základní pojmy z mikroprocesorové techniky]] ([[Procesor]], [[Mikrokontrolér]], [[Paměť]]……..) zpracovali: [[Kouba Tomáš]] a [[Hodina Jakub]]
#[[Architektura von Neumann]] a [[Harvardská architektura|Harvardská]] zpracovali: [[Veisheiplová Lucie]] a [[Langmaier David]]
#[[Instrukční cyklus]] zpracovali: [[Hejnová Jana]], [[Jcharvat]]
#[[Assembler]] srovnání pro různé 8-bitové procesory zpracovali:[[Mírka Karel]], [[Rojík Marek]]
#[[89C2051]] popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem [[8051]], hlavní parametry, ukázka zapojení a programu zpracovali: [[Kolesničenko Bohdan]], [[Simandl Martin]]
#[[PIC16F628]] popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu zpracovali: [[Suda Pavel]], [[Mráz Roman]]
#[[AT2313]] popis 8-bitového mikrokontroleru [[AVR]], hlavní parametry, ukázka zapojení a programu zpracovali: [[Marek Hynek]], [[Kaločai Tomáš]]
#[[Stavební prvky počítačů]] [[Relé]], [[Elektronka]], [[Tranzistor]], [[Integrovaný obvod]] - funkce apod.. zpracovali: [[Hadáčková Martina]], [[Sobota Jiří]]
#[[RISC architektura|RISC]] a [[CISC architektura]] zpracovali: [[Šuláková Dominika]], [[Maxa David]]
#[[Počítače 0. generace]] zpracovali: [[Müllerová Zdeňka]], [[Mach Martin]]
#[[Počítače 1. generace]] zpracovali: [[Procházka Martin]], [[Jílek Lukáš]]
#[[Počítače 2. generace]] zpracovali: [[Švec Nicolas]], [[Papán Stanislav]]
#[[Počítače 3. generace]] zpracovali: [[Svoboda Filip]], [[Růžička Matěj]]
#[[INTEL procesory]] přehled procesorů, základní vlastnosti apod… zpracovali: [[Froula Stanislav]], [[Štefankovič Albert]]
#[[Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů]] (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) zpracovali: [[Vazačová Simona]], [[Ciboch David]]

== Zpracovatelé: ==

#API 5 PSS 2 konkrétně: [[Kouba Tomáš]] vypracuje teorii a [[Hodina Jakub]] zpracuje k tomuto tématu 10 testových otázek (odpovědi A až D) [http://testy.nanic.cz/testy/ostatni-technika/historie-pocitacu/ vzor]
#API 15 PSS 6 [[Veisheiplová Lucie]], [[Langmaier David]]
#API 3 PSS 3 [[Hejnová Jana]], [[Jcharvat]]
#AAP 7 PSS 12 [[Mírka Karel]], [[Rojík Marek]]
#API 4 PSS 14 [[Kolesničenko Bohdan]], [[Simandl Martin]]
#API 10 PSS 10 [[Suda Pavel]], [[Mráz Roman]]
#API 6 PSS 5 [[Marek Hynek]], [[Kaločai Tomáš]]
#API 2 PSS 15 [[Hadáčková Martina]], [[Sobota Jiří]]
#API 12 PSS 8 [[Šuláková Dominika]], [[Maxa David]]
#API 8 PSS 7 [[Müllerová Zdeňka]], [[Mach Martin]]
#API 9 PSS 4 [[Procházka Martin]], [[Jílek Lukáš]]
#API 13 PSS 11 [[Švec Nicolas]], [[Papán Stanislav]]
#API 11 PSS 13 [[Svoboda Filip]], [[Růžička Matěj]]
#AAP 1 PSS 16 [[Froula Stanislav]], [[Štefankovič Albert]]
#API 14 PSS 1 [[Vazačová Simona]], [[Ciboch David]]

Chybí: PSS 9 [[Motyčka Arnošt]] '''( můžete již začít kontaktovat na: arnost.mot@gmail.com - buď mi zašlete obsah, a já ho přiřadím k příslušné stránce, nebo se domluvíme a ukáži vám jak stránky editovat) '''a 17 [[Toušek Dominik]] - ti dohlédnou coby správci, aby všichni měli pokud možnou ostatni stejnou formu stránek a snadno a rychle se naučili stránky s obrázky a testy na wiki tvořit. Ideálně zpracují jakýsi [[Jak tvořit wiki|Rychlý návod jak tvořit wiki]]

Pozn.: zároveň to znamená, že na této wiki můžete začít tvořit obsah, který přímo souvisí s naší školou (nové stránky, témata, teorie, předměty atd.)
T.j. komplexní informační portál pro žáky a studenty a učitele a rodiče. Na wiki jsou si všichni rovni a obsah by měl sloužit všem.
Vše ovšem dle zásad budování wikipedie.

----

Předmět: [[TVY]]

Motyčka Arnošt

2010-04-11T18:29:34Z

Arni:

= Škola: =

Žák [http://www.sps-pi.cz/ SPŠ a VOŠ Písek] - třída [[B1 2009-10]] 
Obor: [[PPS]] 

= Kontakty:=

'''e-mail:''' arnost.mot(zavinac)gmail.com '''Jabber:''' arni(zavinac)jabber.simelon.net (antispam odpoveď : "čumáček" :) ) '''ICQ:''' 246400373 '''Skype:''' arni.mot 
Folow me on [http://twitter.com/Arnixia Twitter] :) 
Add me to friends on [http://foursquare.com/user/arnixia Foursquare] or [http://www.facebook.com/Arnixian Facebook] thx :)

= O mně: =

Něco málo o mě ... | About Arni ... :)

== Zájmy & Koníčky: ==

Programing, AirSoft, Military, Networks, Engenering, Idling, Sports, Keyboard, Music, Video, ProGaming, Programming, Sports and other activites Hry:(Wow), ET, CS, WoP 

== Oblíbená hudba: ==

Sunflower Caravan, Taneční liga, Tiësto, Wohnout, Avril Lavgne, The Veronicas, Cold Play, Enya, Hillary Duff, Madona, Lady Gaga, The Who, K-Pax, Moby, Billy Talent, Green Day, Linkin Park - Trance, Electro, Techno, DNBass, Jungle, Ska, Rock, OST, POP, (Punk)... 

== Oblíbené TV pořady: ==

Stargate SG-1, Stargate: Atlantis, StarGate: Universe, Eureka, The Simpsons, Red Dwarf, The Lost, Dr. House, Pirson Break, M*A*S*H, Navy NCIS: Naval Criminal Investigative Service, Hustle, Yes, Prime Minister, Charmed, Kutil Tim 

== Oblíbené filmy: ==

Black Hawk Down, The Happening, Bourne Ultimatum, Bourne Supremacy, Bourne Identity, Chicago, Ocean's Eleven, Ocean's Twelve, Ocean's Thirteen, Matrix, Stargate: The Ark of Truth, Stargate: Continuum, Stargate Atlantis: Rising, Stargate SG-1: Children of the Gods, Stargate: The Lowdown, Ivánku Kamaráde můžeš mluvit ?

== Oblíbené knihy: ==

C++, C, Java, Vision, Oracle, C#, PHP, Linux 

== Povaha: ==

Sangvinik, Optimista, Extrovert 

== Oblíbené citáty: ==

"Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je" J.Werich "Láska k Beranovi je jako chodit po laně mezi vřelým zájmem a povznesenou lhostejností."

  

''Made by Arni''
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 8. 4. 2010, 14:51 (UTC)

Motyčka Arnošt

2010-04-11T13:48:53Z

Arni: Twitter

= Škola: =

Žák [http://www.sps-pi.cz/ SPŠ a VOŠ Písek] - třída [[B1 2009-10]] 
Obor: [[PPS]] 

= Kontakty:=

'''e-mail:''' arnost.mot(zavinac)gmail.com '''Jabber:''' arni(zavinac)jabber.simelon.net (antispam odpoveď : "čumáček" :) ) '''ICQ:''' 246400373 '''Skype:''' arni.mot 
Folow me on [http://twitter.com/Arnixia Twitter] :) 

= O mně: =

Něco málo o mě ... | About Arni ... :)

== Zájmy & Koníčky: ==

Programing, AirSoft, Military, Networks, Engenering, Idling, Sports, Keyboard, Music, Video, ProGaming, Programming, Sports and other activites Hry:(Wow), ET, CS, WoP 

== Oblíbená hudba: ==

Sunflower Caravan, Taneční liga, Tiësto, Wohnout, Avril Lavgne, The Veronicas, Cold Play, Enya, Hillary Duff, Madona, Lady Gaga, The Who, K-Pax, Moby, Billy Talent, Green Day, Linkin Park - Trance, Electro, Techno, DNBass, Jungle, Ska, Rock, OST, POP, (Punk)... 

== Oblíbené TV pořady: ==

Stargate SG-1, Stargate: Atlantis, StarGate: Universe, Eureka, The Simpsons, Red Dwarf, The Lost, Dr. House, Pirson Break, M*A*S*H, Navy NCIS: Naval Criminal Investigative Service, Hustle, Yes, Prime Minister, Charmed, Kutil Tim 

== Oblíbené filmy: ==

Black Hawk Down, The Happening, Bourne Ultimatum, Bourne Supremacy, Bourne Identity, Chicago, Ocean's Eleven, Ocean's Twelve, Ocean's Thirteen, Matrix, Stargate: The Ark of Truth, Stargate: Continuum, Stargate Atlantis: Rising, Stargate SG-1: Children of the Gods, Stargate: The Lowdown, Ivánku Kamaráde můžeš mluvit ?

== Oblíbené knihy: ==

C++, C, Java, Vision, Oracle, C#, PHP, Linux 

== Povaha: ==

Sangvinik, Optimista, Extrovert 

== Oblíbené citáty: ==

"Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je" J.Werich "Láska k Beranovi je jako chodit po laně mezi vřelým zájmem a povznesenou lhostejností."

  

''Made by Arni''
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 8. 4. 2010, 14:51 (UTC)

Soubor:Jednobitovascitackablokoveschema.jpg

2010-04-09T21:58:38Z

Arni:

Soubor:Jednobitovascitacka.jpg

2010-04-09T21:57:44Z

Arni:

Motyčka Arnošt

2010-04-08T14:53:58Z

Arni:

= Škola: =

Žák [http://www.sps-pi.cz/ SPŠ a VOŠ Písek] - třída [[B1 2009-10]] 
Obor: [[PPS]] 

= Kontakty:=

'''e-mail:''' arnost.mot(zavinac)gmail.com '''Jabber:''' arni(zavinac)jabber.simelon.net (antispam odpoveď : "čumáček" :) ) '''ICQ:''' 246400373 '''Skype:''' arni.mot 

= O mně: =

Něco málo o mě ... | About Arni ... :)

== Zájmy & Koníčky: ==

Programing, AirSoft, Military, Networks, Engenering, Idling, Sports, Keyboard, Music, Video, ProGaming, Programming, Sports and other activites Hry:(Wow), ET, CS, WoP 

== Oblíbená hudba: ==

Sunflower Caravan, Taneční liga, Tiësto, Wohnout, Avril Lavgne, The Veronicas, Cold Play, Enya, Hillary Duff, Madona, Lady Gaga, The Who, K-Pax, Moby, Billy Talent, Green Day, Linkin Park - Trance, Electro, Techno, DNBass, Jungle, Ska, Rock, OST, POP, (Punk)... 

== Oblíbené TV pořady: ==

Stargate SG-1, Stargate: Atlantis, StarGate: Universe, Eureka, The Simpsons, Red Dwarf, The Lost, Dr. House, Pirson Break, M*A*S*H, Navy NCIS: Naval Criminal Investigative Service, Hustle, Yes, Prime Minister, Charmed, Kutil Tim 

== Oblíbené filmy: ==

Black Hawk Down, The Happening, Bourne Ultimatum, Bourne Supremacy, Bourne Identity, Chicago, Ocean's Eleven, Ocean's Twelve, Ocean's Thirteen, Matrix, Stargate: The Ark of Truth, Stargate: Continuum, Stargate Atlantis: Rising, Stargate SG-1: Children of the Gods, Stargate: The Lowdown, Ivánku Kamaráde můžeš mluvit ?

== Oblíbené knihy: ==

C++, C, Java, Vision, Oracle, C#, PHP, Linux 

== Povaha: ==

Sangvinik, Optimista, Extrovert 

== Oblíbené citáty: ==

"Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je" J.Werich "Láska k Beranovi je jako chodit po laně mezi vřelým zájmem a povznesenou lhostejností."

  

''Made by Arni''
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 8. 4. 2010, 14:51 (UTC)

Počítače 2. generace

2010-04-08T14:53:33Z

Arni:

= Počítače 2. generace =

Kapacitu vnitřních bubnových a feritových pamětí se podařilo zvýšit, takže zbylo místo na operační systémy a náročné překladače. Vedle [[Assembler|assemblerů]] se začaly prosazovat i nezávisle orientované jazyky FORTRAN, COBOL a ALGOL. Rozměrné elektronky potřebovaly mnoho elektrické energie a vytvářely mnoho tepla. Byly proto nahrazeny levnějšími, úspornějšími a především daleko menšími tranzistory Prvními počítači druhé generace byly počítače [[IBM]] 1401 a National ELLIOTT 803. 

== Hlavní parametry: ==

*Čistě dekadický počítač (bez možnosti ukládat binární data). V pamětech kód 2 z 5, v operační a aritmetické jednotce kód zbytkových tříd s různými bázemi.

*Aritmetická jednotka jako přídavné zařízení (sčítání a odečítání v pevné řádové čárce nepotřebuje aritmetickou jednotku).

*Pevná i pohyblivá řádová čárka. * Feritová paměť až 40 000 slov (po 12 dekadických číslicích), 9 registrů a střadač.

*1 úplná adresa, až 5 "polovičních" adres v instrukci (registr operandu, registr uložení výsledků, indexregistr, maskovací registr, pokračovací registr).

*Hardwarově řešené mikroprogramování (přechod na jiný program časově odpovídá době provádění několika instrukcí). Až 5 souběžných programů.

*Část paměti zamykatelná, nebo možno přidat pevnou paměť. * Nekompatibilní 8stopé mg pásky (s dekadickým záznamem). * Později disková paměť (dekadická).

*Speciální alfanumerický kód (znak kódován 2 dekadickými číslicemi, úplná česká a slovenská abeceda).

*Periférie: snímače a děrovače pásky, snímače a děrovače štítků (80 nebo 90 sloupcových), psací stroje, řádkové tiskárny, souřadnicový zapisovač (DIGIGRAF). Většina periférií ve více exemplářích.

*Rychlost: 40 000 operací za sekundu.

*Velikost: velký sál. Základní jednotka několik skříní, paměť 2 skříně, elektronika přídavných zařízení po 2 v jedné skříni. Tiskárna 1 tuna. Značné nároky na klimatizaci.

*Software: Základní operační systém (orientovaný na mg. pásky, později i na data na disku). [[Assembler]], [[Fortran]], [[Cobo]]l, [[RPG]]. Další programové prostředky vytvořili uživatelé (autokódy aj.).  

= Do ČSSR byly dovezeny tyto tranzistorové počítače =

== Ze SSSR Střední univerzální počítač MINSK 1  ==

*Dvouadresový 

*Vstup: děrná páska 

*Výstup: úzká numerická tiskárna 

*Operační paměť: feritová 1024 slov 

*Bez vnější paměti 

*Rychlost: 1000 operací za sekundu 

*Umístění: menší klimatizovaný sál  

== Střední univerzální počítač MINSK 2 ==

*Dvouadresový 

*Poměrně bohatý strojový kód, pohyblivá a pevná řádová čárka, indexregistry 

*Operační paměť: 4096 slov po 37 bitech 

*Vstup: děrná páska 

*Výstup: úzká numerická tiskárna 

*Rychlost: 10 000 operací za sekundu (v pevné řádové čárce) 

*Umístění: menší klimatizovaný sál 

== Střední univerzální počítač MINSK 22 (modernizovaná verze MINSKu 2) navíc ==

*Dva bloky vnitřní paměti (s nevýhodným adresováním) 

*Speciální instrukce, která umožňovala v omezené míře multiprogramování 

*Široká alfanumerická řádková tiskárna (latinka i azbuka). Jiný alfanumerický kód než u děrné pásky. 

*Byl to první hromadně dovážený počítač - asi 100 kusů. 

== Z Německa v roce 1969 ==

Střední univerzální počítač Z-23 pro Výzkumný ústav tepelné techniky v Běchovicích 

*Vstup: klávesnice, děrná páska

*Výstup: děrná páska, psací stroj

*Operační paměť: 1024 slov

*Rychlost: 50 operací/s v pohyblivé řádové čárce, 3000 operací/s v pevné řádové čárce. 

*Počítač byl v třísměnném provozu 15 let.

== Ze Švédska velký univerzální počítač D 21 ==

*Jednoadresový, bohatý strojový kód, 1 indexregistr

*Pouze pevná řádová čárka

*Vnější paměť: magnetické pásky dvojnásobné šířky

*Vstup a výstup: děrná páska (snímač i děrovač), snímač děrných štítků, alfanumerická tiskárna

*Programové vybavení: ASSEMBLER, ALGOL - GENIUS (unikátní kombinace ALGOLu a COBOLu)

*Rychlost: 10 000 operací/s

*Uložení: velký klimatizovaný sál

Motyčka Arnošt

2010-04-08T14:51:00Z

Arni:

= Škola: =

Žák [http://www.sps-pi.cz/ SPŠ a VOŠ Písek] - třída [[B1 2009-10]] 
Obor: [[APPS]] 

= Kontakty:=

'''e-mail:''' arnost.mot(zavinac)gmail.com '''Jabber:''' arni(zavinac)jabber.simelon.net (antispam odpoveď : "čumáček" :) ) '''ICQ:''' 246400373 '''Skype:''' arni.mot 

= O mně: =

Něco málo o mě ... | About Arni ... :)

== Zájmy & Koníčky: ==

Programing, AirSoft, Military, Networks, Engenering, Idling, Sports, Keyboard, Music, Video, ProGaming, Programming, Sports and other activites Hry:(Wow), ET, CS, WoP 

== Oblíbená hudba: ==

Sunflower Caravan, Taneční liga, Tiësto, Wohnout, Avril Lavgne, The Veronicas, Cold Play, Enya, Hillary Duff, Madona, Lady Gaga, The Who, K-Pax, Moby, Billy Talent, Green Day, Linkin Park - Trance, Electro, Techno, DNBass, Jungle, Ska, Rock, OST, POP, (Punk)... 

== Oblíbené TV pořady: ==

Stargate SG-1, Stargate: Atlantis, StarGate: Universe, Eureka, The Simpsons, Red Dwarf, The Lost, Dr. House, Pirson Break, M*A*S*H, Navy NCIS: Naval Criminal Investigative Service, Hustle, Yes, Prime Minister, Charmed, Kutil Tim 

== Oblíbené filmy: ==

Black Hawk Down, The Happening, Bourne Ultimatum, Bourne Supremacy, Bourne Identity, Chicago, Ocean's Eleven, Ocean's Twelve, Ocean's Thirteen, Matrix, Stargate: The Ark of Truth, Stargate: Continuum, Stargate Atlantis: Rising, Stargate SG-1: Children of the Gods, Stargate: The Lowdown, Ivánku Kamaráde můžeš mluvit ?

== Oblíbené knihy: ==

C++, C, Java, Vision, Oracle, C#, PHP, Linux 

== Povaha: ==

Sangvinik, Optimista, Extrovert 

== Oblíbené citáty: ==

"Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je" J.Werich "Láska k Beranovi je jako chodit po laně mezi vřelým zájmem a povznesenou lhostejností."

  

''Made by Arni''
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 8. 4. 2010, 14:51 (UTC)

Uživatel:Švec Nicolas

2010-04-08T14:42:55Z

Arni:

Žák [http://www.sps-pi.cz/ SPŠ a VOŠ Písek] - třída [[B1 2009-10]] 
Obor: [[API]] 

== Projekty ==

 

[[Počítače 2. generace]]

Uživatel:Švec Nicolas

2010-04-08T14:42:04Z

Arni: Založena nová stránka: Žák [http://www.sps-pi.cz/ SPŠ a VOŠ Písek] - třída B1 2009-10 Obor: API == Projekty == Počítače 2. generace

Žák [http://www.sps-pi.cz/ SPŠ a VOŠ Písek] - třída [[B1 2009-10]] 
Obor: [[API]] 

== Projekty ==

 

[[Počítače 2. generace]]

Počítače 2. generace

2010-04-08T14:39:05Z

Arni:

= Počítače 2. generace =

Kapacitu vnitřních bubnových a feritových pamětí se podařilo zvýšit, takže zbylo místo na operační systémy a náročné překladače. Vedle [[Assembler|assemblerů]] se začaly prosazovat i nezávisle orientované jazyky FORTRAN, COBOL a ALGOL. Rozměrné elektronky potřebovaly mnoho elektrické energie a vytvářely mnoho tepla. Byly proto nahrazeny levnějšími, úspornějšími a především daleko menšími tranzistory Prvními počítači druhé generace byly počítače [[IBM]] 1401 a National ELLIOTT 803. 

== Hlavní parametry: ==

*Čistě dekadický počítač (bez možnosti ukládat binární data). V pamětech kód 2 z 5, v operační a aritmetické jednotce kód zbytkových tříd s různými bázemi.

*Aritmetická jednotka jako přídavné zařízení (sčítání a odečítání v pevné řádové čárce nepotřebuje aritmetickou jednotku).

*Pevná i pohyblivá řádová čárka. * Feritová paměť až 40 000 slov (po 12 dekadických číslicích), 9 registrů a střadač.

*1 úplná adresa, až 5 "polovičních" adres v instrukci (registr operandu, registr uložení výsledků, indexregistr, maskovací registr, pokračovací registr).

*Hardwarově řešené mikroprogramování (přechod na jiný program časově odpovídá době provádění několika instrukcí). Až 5 souběžných programů.

*Část paměti zamykatelná, nebo možno přidat pevnou paměť. * Nekompatibilní 8stopé mg pásky (s dekadickým záznamem). * Později disková paměť (dekadická).

*Speciální alfanumerický kód (znak kódován 2 dekadickými číslicemi, úplná česká a slovenská abeceda).

*Periférie: snímače a děrovače pásky, snímače a děrovače štítků (80 nebo 90 sloupcových), psací stroje, řádkové tiskárny, souřadnicový zapisovač (DIGIGRAF). Většina periférií ve více exemplářích.

*Rychlost: 40 000 operací za sekundu.

*Velikost: velký sál. Základní jednotka několik skříní, paměť 2 skříně, elektronika přídavných zařízení po 2 v jedné skříni. Tiskárna 1 tuna. Značné nároky na klimatizaci.

*Software: Základní operační systém (orientovaný na mg. pásky, později i na data na disku). [[Assembler]], [[Fortran]], [[Cobo]]l, [[RPG]]. Další programové prostředky vytvořili uživatelé (autokódy aj.).  

= Do ČSSR byly dovezeny tyto tranzistorové počítače =

== Ze SSSR Střední univerzální počítač MINSK 1  ==

*Dvouadresový 

*Vstup: děrná páska 

*Výstup: úzká numerická tiskárna 

*Operační paměť: feritová 1024 slov 

*Bez vnější paměti 

*Rychlost: 1000 operací za sekundu 

*Umístění: menší klimatizovaný sál  

== Střední univerzální počítač MINSK 2 ==

*Dvouadresový 

*Poměrně bohatý strojový kód, pohyblivá a pevná řádová čárka, indexregistry 

*Operační paměť: 4096 slov po 37 bitech 

*Vstup: děrná páska 

*Výstup: úzká numerická tiskárna 

*Rychlost: 10 000 operací za sekundu (v pevné řádové čárce) 

*Umístění: menší klimatizovaný sál 

 

 

== Střední univerzální počítač MINSK 22 (modernizovaná verze MINSKu 2) navíc ==

*Dva bloky vnitřní paměti (s nevýhodným adresováním) 

*Speciální instrukce, která umožňovala v omezené míře multiprogramování 

*Široká alfanumerická řádková tiskárna (latinka i azbuka). Jiný alfanumerický kód než u děrné pásky. 

*Byl to první hromadně dovážený počítač - asi 100 kusů. 

== Z Německa v roce 1969 ==

Střední univerzální počítač Z-23 pro Výzkumný ústav tepelné techniky v Běchovicích 

 

*Vstup: klávesnice, děrná páska

*Výstup: děrná páska, psací stroj

*Operační paměť: 1024 slov

*Rychlost: 50 operací/s v pohyblivé řádové čárce, 3000 operací/s v pevné řádové čárce. 

*Počítač byl v třísměnném provozu 15 let.

== Ze Švédska velký univerzální počítač D 21 ==

*Jednoadresový, bohatý strojový kód, 1 indexregistr

*Pouze pevná řádová čárka

*Vnější paměť: magnetické pásky dvojnásobné šířky

*Vstup a výstup: děrná páska (snímač i děrovač), snímač děrných štítků, alfanumerická tiskárna

*Programové vybavení: ASSEMBLER, ALGOL - GENIUS (unikátní kombinace ALGOLu a COBOLu)

*Rychlost: 10 000 operací/s

*Uložení: velký klimatizovaný sál

Počítače 2. generace

2010-04-08T14:16:57Z

Arni:

= '''Počítače 2. generace''' =
Kapacitu vnitřních bubnových a feritových pamětí se podařilo zvýšit, takže zbylo místo na operační systémy a náročné překladače. Vedle assemblerů se začaly prosazovat i nezávisle orientované jazyky FORTRAN, COBOL a ALGOL.
Rozměrné elektronky potřebovaly mnoho elektrické energie a vytvářely mnoho tepla. Byly proto nahrazeny levnějšími, úspornějšími a především daleko menšími tranzistory
Prvními počítači druhé generace byly počítače IBM 1401 a National ELLIOTT 803

== Hlavní parametry: ==

* Čistě dekadický počítač (bez možnosti ukládat binární data). V pamětech kód 2 z 5, v operační a aritmetické jednotce kód zbytkových tříd s různými bázemi.
* Aritmetická jednotka jako přídavné zařízení (sčítání a odečítání v pevné řádové čárce nepotřebuje aritmetickou jednotku).
* Pevná i pohyblivá řádová čárka.
* Feritová paměť až 40 000 slov (po 12 dekadických číslicích), 9 registrů a střadač.
* 1 úplná adresa, až 5 "polovičních" adres v instrukci (registr operandu, registr uložení výsledků, indexregistr, maskovací registr, pokračovací registr).
* Hardwarově řešené mikroprogramování (přechod na jiný program časově odpovídá době provádění několika instrukcí). Až 5 souběžných programů.
* Část paměti zamykatelná, nebo možno přidat pevnou paměť.
* Nekompatibilní 8stopé mg pásky (s dekadickým záznamem).
* Později disková paměť (dekadická).
* Speciální alfanumerický kód (znak kódován 2 dekadickými číslicemi, úplná česká a slovenská abeceda).
* Periférie: snímače a děrovače pásky, snímače a děrovače štítků (80 nebo 90 sloupcových), psací stroje, řádkové tiskárny, souřadnicový zapisovač (DIGIGRAF).
Většina periférií ve více exemplářích.
* Rychlost: 40 000 operací za sekundu.
* Velikost: velký sál. Základní jednotka několik skříní, paměť 2 skříně, elektronika přídavných zařízení po 2 v jedné skříni. Tiskárna 1 tuna. Značné nároky na klimatizaci.
* Software:
Základní operační systém (orientovaný na mg. pásky, později i na data na disku).
Assembler, Fortran, Cobol, RPG.
Další programové prostředky vytvořili uživatelé (autokódy aj.).

= '''Do ČSSR byly dovezeny tyto tranzistorové počítače''' =

== Ze SSSR Střední univerzální počítač MINSK 1 ==

Hlavní parametry:

* Dvouadresový
* Vstup: děrná páska
* Výstup: úzká numerická tiskárna
* Operační paměť: feritová 1024 slov
* Bez vnější paměti
* Rychlost: 1000 operací za sekundu
* Umístění: menší klimatizovaný sál

== Střední univerzální počítač MINSK 2 ==

Hlavní parametry:

* Dvouadresový
* Poměrně bohatý strojový kód, pohyblivá a pevná řádová čárka, indexregistry
* Operační paměť: 4096 slov po 37 bitech
* Vstup: děrná páska
* Výstup: úzká numerická tiskárna
* Rychlost: 10 000 operací za sekundu (v pevné řádové čárce)
* Umístění: menší klimatizovaný sál

== Střední univerzální počítač MINSK 22 (modernizovaná verze MINSKu 2) navíc ==

* Dva bloky vnitřní paměti (s nevýhodným adresováním)
* Speciální instrukce, která umožňovala v omezené míře multiprogramování
* Široká alfanumerická řádková tiskárna (latinka i azbuka). Jiný alfanumerický kód než u děrné pásky.
* Byl to první hromadně dovážený počítač - asi 100 kusů.

== Z Německa v roce 1969 ==
Střední univerzální počítač Z-23 pro Výzkumný ústav tepelné techniky v Běchovicích

* Vstup: klávesnice, děrná páska
* Výstup: děrná páska, psací stroj
* Operační paměť: 1024 slov
* Rychlost: 50 operací/s v pohyblivé řádové čárce, 3000 operací/s v pevné řádové čárce.
* Počítač byl v třísměnném provozu 15 let.

== Ze Švédska velký univerzální počítač D 21 ==

Hlavní parametry:

* Jednoadresový, bohatý strojový kód, 1 indexregistr
* Pouze pevná řádová čárka
* Vnější paměť: magnetické pásky dvojnásobné šířky
* Vstup a výstup: děrná páska (snímač i děrovač), snímač děrných štítků, alfanumerická tiskárna
* Programové vybavení: ASSEMBLER, ALGOL - GENIUS (unikátní kombinace ALGOLu a COBOLu)
* Rychlost: 10 000 operací/s
* Uložení: velký klimatizovaný sál

Uživatel:Standa.froula

2010-04-08T14:08:29Z

Arni: Přesměrování na Froula Stanislav

#Redirect [[Froula Stanislav]]