MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]

Multitasking

2010-06-11T08:19:34Z

Bkolesnicenko: Založena nová stránka: '''Multitasking''' (z angličtiny, ''multi = mnoho, task = úloha'') označuje v informatice schopnost [[Operační s…

'''Multitasking''' (z [[angličtina|angličtiny]], ''multi = mnoho, task = úloha'') označuje v [[Informatika (počítačová věda)|informatice]] schopnost [[Operační systém|operačního systému]] provádět (přinejmenším zdánlivě) několik [[Proces (program)|procesů]] současně (tzv. '''víceúlohový systém'''). [[Kernel|Jádro]] operačního systému velmi rychle střídá na [[procesor]]u běžící procesy (tzv. [[změna kontextu]]), takže [[Uživatel (počítačový)|uživatel]] počítače má dojem, že běží současně.

Dnešní [[operační systém]]y jsou typicky víceúlohové – sem patří např. [[Microsoft Windows]], [[Linux]] i [[Mac OS X]]. Naopak [[Disk Operating System|DOS]] je příkladem jednoúlohového systému, na kterém vždy běží pouze jediný [[počítačový program|program]] a teprve po jeho ukončení je možné spustit jiný.

== Multiprogramování ==
Multiprogramování (anglicky ''multiprogramming'') je technika vícenásobného zpracování, kdy se zdroje počítače dělí mezi více úloh. V počátcích bylo multiprogramování řešeno tak, že se úlohy vystřídaly v běhu v okamžiku, kdy jedna z nich čekala na pomalejší periferii, až dokončí [[Vstup/výstup|vstupně-výstupní]] operaci (požadavek na tisk, čtení z pásky, disku a podobně). V dnešní době operační systém střídá úlohy v rychlém sledu, aby obsluha počítače mohla se všemi plynule pracovat. Multiprogramování tak v současné době využívá multitasking jako hlavní nástroj.

Programátor využívá multitasking zcela přirozeným způsobem, nemusí ho ve svém programu nijak řešit. Naopak může programovat tak, že předpokládá současný běh více procesů zároveň, využívá komunikaci mezi procesy, může problém vyřešit několika samostatnými programy, které jsou spuštěny současně a podobně.

== Implementace ==
V počítači obvykle není k dispozici tolik procesorů, kolik úloh chceme spustit zároveň. Proto není možné zajistit, aby všechny spuštěné úlohy běžely současně. Místo toho je zajištěno, že se běžící úlohy na [[procesor]]u (resp. procesorech) počítače velmi rychle střídají a vytváří se tak zdání jejich současného běhu. Čas, po který je umožněno každé úloze běžet, se nazývá ''časové kvantum''.

Na obrázku vpravo jsou znázorněny úlohy A, B a C, které se střídají v běhu na jednom procesoru, přičemž je naznačeno, že úloha může běžet kratší dobu, než je maximální časové kvantum.

Podle způsobu přidělování a odebírání časových kvant úlohám se rozlišují dva základní způsoby multitaskingu:

* nepreemptivní multitasking
* preemptivní multitasking

=== Nepreemptivní multitasking ===
Nepreemptivní multitasking vyžaduje aktivní spoluúčast běžících úloh. Každá úloha je povinna dostatečně často [[Systémové volání|systémovým voláním]] předat řízení zpět operačnímu systému, který díky tomu může spustit jinou úlohu, která se po chvíli opět dobrovolně vzdá procesoru atd. Výhodou řešení je jednodušší implementace operačního systému. Podstatnou nevýhodou je skutečnost, že chybně naprogramovaná úloha, která nevrátí řízení zpět operačnímu systému, způsobí úplné zastavení systému i ostatních úloh.

[[Microsoft Windows]], které nepoužívaly 32bitové jádro NT (tj. [[Windows 3.x]], [[Windows 95]], [[Windows 98]]), používaly nepreemptivní multitasking. Z marketingových důvodů byl však označován jako ''kooperativní multitasking'' s tím, že úloha, která byla na popředí (tj. měla aktivní okno), dostávala větší časová kvanta, než ostatní úlohy (které uživatel přímo neovládal, a proto mu to nevadilo, naopak systém vypadal jako výkonnější). Ve Windows 2.x (vydané v roce [[1988]]) a novějších bylo možné samostatně spouštět více DOS aplikací, které běžely v preemptivním multitaskingu, ale vlastní Windows aplikace běžely v kooperativním multitaskingu, takže chybně naprogramovaná aplikace způsobila „zatuhnutí“ celého systému. Nepreemptivní multitasking používal též [[Mac OS]] (používaný před [[Mac OS X]]) a [[RISC OS]].

=== Preemptivní multitasking ===
V preemptivním multitaskingu o přidělování a odebírání procesoru jednotlivým úlohám plně rozhoduje [[operační systém]]. V pravidelných intervalech (typicky zhruba 100× až 1000× za sekundu) [[přerušení|přeruší]] provádění běžícího programu, vyhodnotí aktuální situaci (které úlohy žádají o přidělení procesoru, jejich priority atd.) a nechá běžet buď opět úlohu, kterou přerušil, nebo jinou úlohu, která má zájem o přidělení procesoru. I v preemptivním multitaskingu však může úloha dobrovolně požádat o přepnutí kontextu a vzdát se zbytku svého kvanta (úloha takzvaně „usne“ nebo se zablokuje provedením pomalé [[Vstup/výstup|vstupně-výstupní]] operace, jako je například čtení dat z [[pevný disk|pevného disku]]).

Preemptivní multitasking používají [[Windows 95]] (jen pro [[32bitový|32bitové]] programy, zbytek běží nepreemptivně). Plně preemptivní je až řada [[Windows NT]]. Dále ho již od svého vzniku používá [[Mac OS X]], [[UN*X|unixová]] jádra (včetně [[Linux]]u) a další operační systémy.

Výhodou tohoto řešení je, že nedochází k „zatuhnutí“ počítače, neboť i v případě, že se úloha zacyklí, odebere operační systém pomocí [[Časovač (počítač)|časovače]] dané úloze řízení a přidělí procesor jiné úloze. Nevýhodou je složitější implementace operačního systému a nutnost hardwarové podpory v procesoru počítače (viz [[privilegovaný režim]]).

== Atomické operace ==

U některých operací musí být zaručeno, že proběhnou celé, že jejich provádění nebude v polovině přerušeno např. přepnutím na jinou úlohu. Takové operace se označují jako ''[[atomická operace|atomické]]''. Každá atomická operace musí proběhnout buď celá, nebo vůbec. Příkladem atomické operace je např. použití [[Semafor (synchronizace)|semaforu]] či jiného [[synchronizační primitivum|synchronizačního primitiva]]. Mezi zjištěním jeho stavu a následnou změnou nesmí být úloha přerušena, protože úloha, která by pak dostala řízení, by mohla stav semaforu změnit a došlo by k chybnému chování.

Příklad:
* Proces kontroluje, zda je na semaforu signál ''volno'',
* Proces zjistí, že ano, proto se chystá nastavit ''stůj'' a vpustit vlak na trať.
* V tu chvíli ovšem dojde k přepnutí na jinou úlohu.
* Druhá úloha zkontroluje, že na semaforu je signál ''volno'', nastaví ''stůj'' a z druhé strany vpustí vlak na trať.
* Dojde k přepnutí zpět na první úlohu.
* Ta dokončí nastavení na ''stůj'' a vpustí vlak na trať, čímž dojde ke kolizi.

U kooperativního multitaskingu je atomicita takových operací zaručena prostě tím, že se v jejím průběhu nevolají systémové funkce, které by umožnily přepnutí kontextu. Jelikož nikdy jindy k přepnutí dojít nemůže, je tím zaručena správná funkce. U preemptivního multitaskingu je naopak potřeba takovému nevhodnému přepnutí explicitně bránit - aplikace používají [[synchronizační primitivum|synchronizační primitiva]] implementovaná buď jako služby operačního systému, nebo s využitím hardwarové podpory. U skutečného multitaskingu, tzn. při práci na více procesorech, se atomicita operací zajišťuje pouze pomocí hardwarových prostředků: procesor poskytuje instrukce současně zjišťující a měnící stav paměti, které jsou nejen atomické z hlediska samotného procesoru, ale navíc vyvolají hardwarovou synchronizaci mezi procesory. V dřívějších systémech postačovalo „zamknout“ paměťovou sběrnici, tedy zabránit ostatním procesorům v přístupu k paměti. Moderní systémy vyžadují navíc zneplatnit části cache ostatních procesorů. 
Zdroj: http://cs.wikipedia.org 

--[[Uživatel:Bkolesnicenko|Bkolesnicenko]] 11. 6. 2010, 08:19 (UTC)

89C2051

2010-06-03T11:15:20Z

Bkolesnicenko: /* Napájení mikrokontroléru */

==Základní popis==
[[Image:AT89C2051 mc.jpg|thumb|Mikrokontrolér AT89c2051]]Atmel 2051 či přesněji AT89C2051 je mikrokontrolér, který patří do řady MCS-51. Jedná se o mikroprocesorovou řadu vyvinutou firmou Intel již v roce 1980.
Jedná se tedy o trochu historické zařízení, které však má přes své stáří stále co nabídnout. Dnes je stále vcelku rozšířen a to zejména díky značné oblibě u návrhářů.
==Paměť mikrokontroléru Atmel 2051==
Paměťový prostor 2051 lze rozdělit na dvě základní části: na paměť dat a paměť programu.
Paměť programu má velikost 2 KB. Tato paměť slouží k ukládání instrukcí, které má mikrokontrolér vykonat. Dále je do ní ještě možné zapsat konstanty, které program může při běhu používat. Z této paměti lze za běhu programu pouze číst, zapisuje se do ní pomocí programátoru (programátor je zařízení, do nějž se vloží programovatelný obvod a jsou do něj zapsána data).
Paměť dat (jinak nazývaná také jako RAM) pojme 128 B dat, lze do ní za běhu programu i zapisovat, takže se hodí pro zapisování různých výsledků početních operací, příznaků a jiných hodnot.
[[Image:AT89C2051.jpg|thumb|Mikrokontrolér AT89c2051 v obvodu]]
{| class="wikitable"
|-
! Název součástky
! Paměť programu
! Paměť dat
|-
| AT89C1051
| 1K Flash
| 64 RAM
|-
| AT89C2051
| 2K Flash
| 128 RAM
|-
| AT89C51
| 4K Flash
| 128 RAM
|-
| AT89C52
| 8K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89C55
| 20K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89S8252
| 8K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89S53
| 12K Flash
| 256 RAM
|}

==Výkon mikrokontroléru==
Maximální taktovací kmitočet, který Atmel 2051 zvládá, je 24 MHz. K provedení jednoho cyklu je zapotřebí 12 taktů. Z toho vyplývá, že tento mikrokontrolér zvládne nejvíce 2 miliony cyklů za jednu sekundu. Instrukce můžou být jednocyklové, dvoucyklové a čtyřcyklové.
==Napájení mikrokontroléru==
[[Image:napajeni.jpg|thumb|Napájení mikrokontroléru]]
Napětí, kterým lze mikrokontrolér napájet, závisí na jeho taktovacím kmitočtu. Při kmitočtu 12 MHz lze přivést napětí v rozpětí 2,7 až 6 V, takže jej lze provozovat i na dvě tužkové baterie. Pokud však použijeme nejvyšší možný kmitočet (24 MHz), budou potřeba alespoň 4 V, přičemž maximální napětí činí opět 6 V. Samozřejmostí je použití dobré stabilizace napájecího napájení, tedy s co možná nejmenším zvlněním.

==Základní možnosti mikrokontroléru Atmel 2051==
Atmel 2051 je tvořen dvaceti piny. Dva z nich slouží k napájení mikrokontroléru. Další je určen pro tlačítko reset, které je aktivní v log. 1. V případě, že chcete obvod časovat pomocí krystalového oscilátoru, využijete další dva piny, pokud chcete časovat pomocí jiného zařízení, použijete jen jeden z těchto pinů. Následuje dalších 15 pinů, které slouží jako vstupně/výstupní brány. Některé z nich umožňují i některé dodatečné funkce jako je sériový kanál, komparátor či vstup vnějšího přerušení. 
Zdroj: http://pavob.net/2008/03/24/zakladni-popis-mikrokontroleru-at89c2051/ 
http://en.wikipedia.org/wiki/Atmel_AT89_series --[[Uživatel:Bkolesnicenko|Bkolesnicenko]] 3. 6. 2010, 05:34 (UTC)

Připraven odkaz pro otázky k referátu. 
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:42 (UTC)

89C2051

2010-06-03T11:13:53Z

Bkolesnicenko: /* Paměť mikrokontroléru Atmel 2051 */

==Základní popis==
[[Image:AT89C2051 mc.jpg|thumb|Mikrokontrolér AT89c2051]]Atmel 2051 či přesněji AT89C2051 je mikrokontrolér, který patří do řady MCS-51. Jedná se o mikroprocesorovou řadu vyvinutou firmou Intel již v roce 1980.
Jedná se tedy o trochu historické zařízení, které však má přes své stáří stále co nabídnout. Dnes je stále vcelku rozšířen a to zejména díky značné oblibě u návrhářů.
==Paměť mikrokontroléru Atmel 2051==
Paměťový prostor 2051 lze rozdělit na dvě základní části: na paměť dat a paměť programu.
Paměť programu má velikost 2 KB. Tato paměť slouží k ukládání instrukcí, které má mikrokontrolér vykonat. Dále je do ní ještě možné zapsat konstanty, které program může při běhu používat. Z této paměti lze za běhu programu pouze číst, zapisuje se do ní pomocí programátoru (programátor je zařízení, do nějž se vloží programovatelný obvod a jsou do něj zapsána data).
Paměť dat (jinak nazývaná také jako RAM) pojme 128 B dat, lze do ní za běhu programu i zapisovat, takže se hodí pro zapisování různých výsledků početních operací, příznaků a jiných hodnot.
[[Image:AT89C2051.jpg|thumb|Mikrokontrolér AT89c2051 v obvodu]]
{| class="wikitable"
|-
! Název součástky
! Paměť programu
! Paměť dat
|-
| AT89C1051
| 1K Flash
| 64 RAM
|-
| AT89C2051
| 2K Flash
| 128 RAM
|-
| AT89C51
| 4K Flash
| 128 RAM
|-
| AT89C52
| 8K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89C55
| 20K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89S8252
| 8K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89S53
| 12K Flash
| 256 RAM
|}

==Výkon mikrokontroléru==
Maximální taktovací kmitočet, který Atmel 2051 zvládá, je 24 MHz. K provedení jednoho cyklu je zapotřebí 12 taktů. Z toho vyplývá, že tento mikrokontrolér zvládne nejvíce 2 miliony cyklů za jednu sekundu. Instrukce můžou být jednocyklové, dvoucyklové a čtyřcyklové.
==Napájení mikrokontroléru==
[[Image:napajeni.jpg|thumb|Napájení mikrokontroléru]]
Napětí, kterým lze mikrokontrolér napájet, závisí na jeho taktovacím kmitočtu. Při kmitočtu 12 MHz lze přivést napětí v rozpětí 2,7 až 6 V, takže jej lze provozovat i na dvě tužkové baterie. Pokud však použijeme nejvyšší možný kmitočet (24 MHz), budou potřeba alespoň 4 V, přičemž maximální napětí činí opět 6 V. Samozřejmostí je použití dobré stabilizace napájecího napájení, tedy s co možná nejmenším zvlněním. Já osobně používám obvod 7805, který při vstupním napětí okolo 8 až 9 V má na výstupu vyhlazené napětí 5 V.
==Základní možnosti mikrokontroléru Atmel 2051==
Atmel 2051 je tvořen dvaceti piny. Dva z nich slouží k napájení mikrokontroléru. Další je určen pro tlačítko reset, které je aktivní v log. 1. V případě, že chcete obvod časovat pomocí krystalového oscilátoru, využijete další dva piny, pokud chcete časovat pomocí jiného zařízení, použijete jen jeden z těchto pinů. Následuje dalších 15 pinů, které slouží jako vstupně/výstupní brány. Některé z nich umožňují i některé dodatečné funkce jako je sériový kanál, komparátor či vstup vnějšího přerušení. 
Zdroj: http://pavob.net/2008/03/24/zakladni-popis-mikrokontroleru-at89c2051/ 
http://en.wikipedia.org/wiki/Atmel_AT89_series --[[Uživatel:Bkolesnicenko|Bkolesnicenko]] 3. 6. 2010, 05:34 (UTC)

Připraven odkaz pro otázky k referátu. 
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:42 (UTC)

89C2051

2010-06-03T11:03:49Z

Bkolesnicenko:

==Základní popis==
[[Image:AT89C2051 mc.jpg|thumb|Mikrokontrolér AT89c2051]]Atmel 2051 či přesněji AT89C2051 je mikrokontrolér, který patří do řady MCS-51. Jedná se o mikroprocesorovou řadu vyvinutou firmou Intel již v roce 1980.
Jedná se tedy o trochu historické zařízení, které však má přes své stáří stále co nabídnout. Dnes je stále vcelku rozšířen a to zejména díky značné oblibě u návrhářů.
==Paměť mikrokontroléru Atmel 2051==
Paměťový prostor 2051 lze rozdělit na dvě základní části: na paměť dat a paměť programu.
Paměť programu má velikost 2 KB. Tato paměť slouží k ukládání instrukcí, které má mikrokontrolér vykonat. Dále je do ní ještě možné zapsat konstanty, které program může při běhu používat. Z této paměti lze za běhu programu pouze číst, zapisuje se do ní pomocí programátoru (programátor je zařízení, do nějž se vloží programovatelný obvod a jsou do něj zapsána data).
Paměť dat (jinak nazývaná také jako RAM) pojme 128 B dat, lze do za běhu programu i zapisovat, takže se hodí pro zapisování různých výsledků početních operací, příznaků a jiných hodnot.
[[Image:AT89C2051.jpg|thumb|Mikrokontrolér AT89c2051 v obvodu]]
{| class="wikitable"
|-
! Název součástky
! Paměť programu
! Paměť dat
|-
| AT89C1051
| 1K Flash
| 64 RAM
|-
| AT89C2051
| 2K Flash
| 128 RAM
|-
| AT89C51
| 4K Flash
| 128 RAM
|-
| AT89C52
| 8K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89C55
| 20K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89S8252
| 8K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89S53
| 12K Flash
| 256 RAM
|}

==Výkon mikrokontroléru==
Maximální taktovací kmitočet, který Atmel 2051 zvládá, je 24 MHz. K provedení jednoho cyklu je zapotřebí 12 taktů. Z toho vyplývá, že tento mikrokontrolér zvládne nejvíce 2 miliony cyklů za jednu sekundu. Instrukce můžou být jednocyklové, dvoucyklové a čtyřcyklové.
==Napájení mikrokontroléru==
[[Image:napajeni.jpg|thumb|Napájení mikrokontroléru]]
Napětí, kterým lze mikrokontrolér napájet, závisí na jeho taktovacím kmitočtu. Při kmitočtu 12 MHz lze přivést napětí v rozpětí 2,7 až 6 V, takže jej lze provozovat i na dvě tužkové baterie. Pokud však použijeme nejvyšší možný kmitočet (24 MHz), budou potřeba alespoň 4 V, přičemž maximální napětí činí opět 6 V. Samozřejmostí je použití dobré stabilizace napájecího napájení, tedy s co možná nejmenším zvlněním. Já osobně používám obvod 7805, který při vstupním napětí okolo 8 až 9 V má na výstupu vyhlazené napětí 5 V.
==Základní možnosti mikrokontroléru Atmel 2051==
Atmel 2051 je tvořen dvaceti piny. Dva z nich slouží k napájení mikrokontroléru. Další je určen pro tlačítko reset, které je aktivní v log. 1. V případě, že chcete obvod časovat pomocí krystalového oscilátoru, využijete další dva piny, pokud chcete časovat pomocí jiného zařízení, použijete jen jeden z těchto pinů. Následuje dalších 15 pinů, které slouží jako vstupně/výstupní brány. Některé z nich umožňují i některé dodatečné funkce jako je sériový kanál, komparátor či vstup vnějšího přerušení. 
Zdroj: http://pavob.net/2008/03/24/zakladni-popis-mikrokontroleru-at89c2051/ 
http://en.wikipedia.org/wiki/Atmel_AT89_series --[[Uživatel:Bkolesnicenko|Bkolesnicenko]] 3. 6. 2010, 05:34 (UTC)

Připraven odkaz pro otázky k referátu. 
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:42 (UTC)

Soubor:AT89C2051 mc.jpg

2010-06-03T10:58:48Z

Bkolesnicenko: Mikrokontrolér AT89C2051

Mikrokontrolér AT89C2051

Soubor:Napajeni.jpg

2010-06-03T10:57:33Z

Bkolesnicenko: Napájení mikrokontroléru Atmel 2051

Napájení mikrokontroléru Atmel 2051

89C2051

2010-06-03T08:35:49Z

Bkolesnicenko:

==Základní popis==
[[Image:AT89C2051.jpg|thumb|Mikrokontroler AT89c2051 v obvodu]]Atmel 2051 či přesněji AT89C2051 je mikrokontrolér, který patří do řady MCS-51. Jedná se o mikroprocesorovou řadu vyvinutou firmou Intel již v roce 1980.
Jedná se tedy o trochu historické zařízení, které však má přes své stáří stále co nabídnout. Dnes je stále vcelku rozšířen a to zejména díky značné oblibě u návrhářů.
==Paměť mikrokontroléru Atmel 2051==
Paměťový prostor 2051 lze rozdělit na dvě základní části: na paměť dat a paměť programu.
Paměť programu má velikost 2 KB. Tato paměť slouží k ukládání instrukcí, které má mikrokontrolér vykonat. Dále je do ní ještě možné zapsat konstanty, které program může při běhu používat. Z této paměti lze za běhu programu pouze číst, zapisuje se do ní pomocí programátoru (programátor je zařízení, do nějž se vloží programovatelný obvod a jsou do něj zapsána data).
Paměť dat (jinak nazývaná také jako RAM) pojme 128 B dat, lze do za běhu programu i zapisovat, takže se hodí pro zapisování různých výsledků početních operací, příznaků a jiných hodnot.

{| class="wikitable"
|-
! Název součástky
! Paměť programu
! Paměť dat
|-
| AT89C1051
| 1K Flash
| 64 RAM
|-
| AT89C2051
| 2K Flash
| 128 RAM
|-
| AT89C51
| 4K Flash
| 128 RAM
|-
| AT89C52
| 8K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89C55
| 20K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89S8252
| 8K Flash
| 256 RAM
|-
| AT89S53
| 12K Flash
| 256 RAM
|}

==Výkon mikrokontroléru==
Maximální taktovací kmitočet, který Atmel 2051 zvládá, je 24 MHz. K provedení jednoho cyklu je zapotřebí 12 taktů. Z toho vyplývá, že tento mikrokontrolér zvládne nejvíce 2 miliony cyklů za jednu sekundu. Instrukce můžou být jednocyklové, dvoucyklové a čtyřcyklové.
==Napájení mikrokontroléru==
Napětí, kterým lze mikrokontrolér napájet, závisí na jeho taktovacím kmitočtu. Při kmitočtu 12 MHz lze přivést napětí v rozpětí 2,7 až 6 V, takže jej lze provozovat i na dvě tužkové baterie. Pokud však použijeme nejvyšší možný kmitočet (24 MHz), budou potřeba alespoň 4 V, přičemž maximální napětí činí opět 6 V. Samozřejmostí je použití dobré stabilizace napájecího napájení, tedy s co možná nejmenším zvlněním. Já osobně používám obvod 7805, který při vstupním napětí okolo 8 až 9 V má na výstupu vyhlazené napětí 5 V.
==Základní možnosti mikrokontroléru Atmel 2051==
Atmel 2051 je tvořen dvaceti piny. Dva z nich slouží k napájení mikrokontroléru. Další je určen pro tlačítko reset, které je aktivní v log. 1. V případě, že chcete obvod časovat pomocí krystalového oscilátoru, využijete další dva piny, pokud chcete časovat pomocí jiného zařízení, použijete jen jeden z těchto pinů. Následuje dalších 15 pinů, které slouží jako vstupně/výstupní brány. Některé z nich umožňují i některé dodatečné funkce jako je sériový kanál, komparátor či vstup vnějšího přerušení. 
Zdroj: http://pavob.net/2008/03/24/zakladni-popis-mikrokontroleru-at89c2051/ 
http://en.wikipedia.org/wiki/Atmel_AT89_series --[[Uživatel:Bkolesnicenko|Bkolesnicenko]] 3. 6. 2010, 05:34 (UTC)

Připraven odkaz pro otázky k referátu. 
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:42 (UTC)

Soubor:AT89C2051.jpg

2010-06-03T08:07:57Z

Bkolesnicenko:

89C2051

2010-06-03T05:34:44Z

Bkolesnicenko:

==Základní popis==
Atmel 2051 či přesněji AT89C2051 je mikrokontrolér, který patří do řady MCS-51. Jedná se o mikroprocesorovou řadu vyvinutou firmou Intel již v roce 1980.
Jedná se tedy o trochu historické zařízení, které však má přes své stáří stále co nabídnout. Dnes je stále vcelku rozšířen a to zejména díky značné oblibě u návrhářů.
==Paměť mikrokontroléru Atmel 2051==
Paměťový prostor 2051 lze rozdělit na dvě základní části: na paměť dat a paměť programu.
Paměť programu má velikost 2 KB. Tato paměť slouží k ukládání instrukcí, které má mikrokontrolér vykonat. Dále je do ní ještě možné zapsat konstanty, které program může při běhu používat. Z této paměti lze za běhu programu pouze číst, zapisuje se do ní pomocí programátoru (programátor je zařízení, do nějž se vloží programovatelný obvod a jsou do něj zapsána data).
Paměť dat (jinak nazývaná také jako RAM) pojme 128 B dat, lze do za běhu programu i zapisovat, takže se hodí pro zapisování různých výsledků početních operací, příznaků a jiných hodnot.
==Výkon mikrokontroléru==
Maximální taktovací kmitočet, který Atmel 2051 zvládá, je 24 MHz. K provedení jednoho cyklu je zapotřebí 12 taktů. Z toho vyplývá, že tento mikrokontrolér zvládne nejvíce 2 miliony cyklů za jednu sekundu. Instrukce můžou být jednocyklové, dvoucyklové a čtyřcyklové.
==Napájení mikrokontroléru==
Napětí, kterým lze mikrokontrolér napájet, závisí na jeho taktovacím kmitočtu. Při kmitočtu 12 MHz lze přivést napětí v rozpětí 2,7 až 6 V, takže jej lze provozovat i na dvě tužkové baterie. Pokud však použijeme nejvyšší možný kmitočet (24 MHz), budou potřeba alespoň 4 V, přičemž maximální napětí činí opět 6 V. Samozřejmostí je použití dobré stabilizace napájecího napájení, tedy s co možná nejmenším zvlněním. Já osobně používám obvod 7805, který při vstupním napětí okolo 8 až 9 V má na výstupu vyhlazené napětí 5 V.
==Základní možnosti mikrokontroléru Atmel 2051==
Atmel 2051 je tvořen dvaceti piny. Dva z nich slouží k napájení mikrokontroléru. Další je určen pro tlačítko reset, které je aktivní v log. 1. V případě, že chcete obvod časovat pomocí krystalového oscilátoru, využijete další dva piny, pokud chcete časovat pomocí jiného zařízení, použijete jen jeden z těchto pinů. Následuje dalších 15 pinů, které slouží jako vstupně/výstupní brány. Některé z nich umožňují i některé dodatečné funkce jako je sériový kanál, komparátor či vstup vnějšího přerušení. 
Zdroj: http://pavob.net/2008/03/24/zakladni-popis-mikrokontroleru-at89c2051/ 
http://en.wikipedia.org/wiki/Atmel_AT89_series --[[Uživatel:Bkolesnicenko|Bkolesnicenko]] 3. 6. 2010, 05:34 (UTC)

Připraven odkaz pro otázky k referátu. 
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:42 (UTC)

Mechanická energie

2010-05-31T07:27:06Z

Bkolesnicenko:

'''Mechanická energie''' je [[fyzikální veličina]], která vyjadřuje míru ''schopnosti'' [[Těleso|tělesa]] konat [[Mechanická práce|mechanickou práci]], tzn. působit [[Síla|silou]] na jiné těleso a posouvat jej po určité [[Vzdálenost|dráze]].

Mechanická energie je jedna z mnoha druhů [[energie]].

Mechanickou energii mají: 
# tělesa, která se ''[[mechanický pohyb|pohybují]]'' - [[kinetická energie]] ([[pohybová energie]]),
# tělesa, která jsou v ''silových polích jiných těles'' - [[potenciální energie]]. Především hovoříme o [[tíhová potenciální energie|tíhové potenciální energii]], kterou má každé těleso v silovém poli [[Země]],
# ''[[pružné těleso|pružná]]'' tělesa, která jsou ''stlačená'' nebo ''natažená'' - [[potenciální energie pružnosti]] ([[potenciální energie pružnosti]]).

== Značení ==
* Symbol veličiny: ''E'' ([[angličtina|angl.]] ''energy'')
* Jednotka: [[joule]], značka jednotky: ''J''
* Další jednotky: kilojoule ''kJ'', megajoule ''MJ'', gigajoule ''GJ''

== Výpočet ==
Celková mechanická energie tělesa je součtem [[kinetická energie|kinetické]] a [[potenciální energie]] tělesa, tzn.
:''E = Ek + Ep'',
kde ''Ek'' je kinetická energie tělesa, ''Ep'' je potenciální energie tělesa.

=== Zákon zachování energie ===
''Přeměna'' mechanické energie mezi tělesy v [[izolovaná soustava|izolované mechanické soustavě]] se děje ''konáním [[mechanická práce|mechanické práce]]'' jednoho tělesa na druhé a platí pro ni [[zákon zachování mechanické energie]], který je zvláštním případem obecného [[Zákon zachování energie|zákona zachování energie]].

== Související články ==
* [[Mechanika]]
* [[Kinetická energie]]
* [[Potenciální energie]]
* [[Zákon zachování mechanické energie]]

Zdroj: http://cs.wikipedia.org
--[[Uživatel:Bkolesnicenko|Bkolesnicenko]] 31. 5. 2010, 07:19 (UTC)

Mechanická energie

2010-05-31T07:19:42Z

Bkolesnicenko:

'''Mechanická energie''' je [[fyzikální veličina]], která vyjadřuje míru ''schopnosti'' [[Těleso|tělesa]] konat [[Mechanická práce|mechanickou práci]], tzn. působit [[Síla|silou]] na jiné těleso a posouvat jej po určité [[Vzdálenost|dráze]].

Mechanická energie je jedna z mnoha druhů [[energie]].

Mechanickou energii mají: 
# tělesa, která se ''[[mechanický pohyb|pohybují]]'' - [[kinetická energie]] ([[pohybová energie]]),
# tělesa, která jsou v ''silových polích jiných těles'' - [[potenciální energie]]. Především hovoříme o [[tíhová potenciální energie|tíhové potenciální energii]], kterou má každé těleso v silovém poli [[Země]],
# ''[[pružné těleso|pružná]]'' tělesa, která jsou ''stlačená'' nebo ''natažená'' - [[potenciální energie pružnosti]] ([[potenciální energie pružnosti]]).

== Značení ==
* Symbol veličiny: ''E'' ([[angličtina|angl.]] ''energy'')
* Jednotka: [[joule]], značka jednotky: ''J''
* Další jednotky: kilojoule ''kJ'', megajoule ''MJ'', gigajoule ''GJ''

== Výpočet ==
Celková mechanická energie tělesa je součtem [[kinetická energie|kinetické]] a [[potenciální energie]] tělesa, tzn.
: <math>E = E_k + E_p</math> ,
kde ''Ek'' je kinetická energie tělesa, ''Ep'' je potenciální energie tělesa.

=== Zákon zachování energie ===
''Přeměna'' mechanické energie mezi tělesy v [[izolovaná soustava|izolované mechanické soustavě]] se děje ''konáním [[mechanická práce|mechanické práce]]'' jednoho tělesa na druhé a platí pro ni [[zákon zachování mechanické energie]], který je zvláštním případem obecného [[Zákon zachování energie|zákona zachování energie]].

== Související články ==
* [[Mechanika]]
* [[Kinetická energie]]
* [[Potenciální energie]]
* [[Zákon zachování mechanické energie]]

Zdroj: http://cs.wikipedia.org
--[[Uživatel:Bkolesnicenko|Bkolesnicenko]] 31. 5. 2010, 07:19 (UTC)

Mechanická energie

2010-05-31T07:14:02Z

Bkolesnicenko: Založena nová stránka: '''Mechanická energie''' je fyzikální veličina, která vyjadřuje míru ''schopnosti'' tělesa konat mechanickou práci, tzn. pů…

'''Mechanická energie''' je [[fyzikální veličina]], která vyjadřuje míru ''schopnosti'' [[Těleso|tělesa]] konat [[Mechanická práce|mechanickou práci]], tzn. působit [[Síla|silou]] na jiné těleso a posouvat jej po určité [[Vzdálenost|dráze]].

Mechanická energie je jedna z mnoha druhů [[energie]].

Mechanickou energii mají: 
# tělesa, která se ''[[mechanický pohyb|pohybují]]'' - [[kinetická energie]] ([[pohybová energie]]),
# tělesa, která jsou v ''silových polích jiných těles'' - [[potenciální energie]]. Především hovoříme o [[tíhová potenciální energie|tíhové potenciální energii]], kterou má každé těleso v silovém poli [[Země]],
# ''[[pružné těleso|pružná]]'' tělesa, která jsou ''stlačená'' nebo ''natažená'' - [[potenciální energie pružnosti]] ([[potenciální energie pružnosti]]).

== Značení ==
* Symbol veličiny: ''E'' ([[angličtina|angl.]] ''energy'')
* Jednotka: [[joule]], značka jednotky: ''J''
* Další jednotky: kilojoule ''kJ'', megajoule ''MJ'', gigajoule ''GJ''

== Výpočet ==
Celková mechanická energie tělesa je součtem [[kinetická energie|kinetické]] a [[potenciální energie]] tělesa, tzn.
:<math>E = E_k + E_p</math>,
kde ''Ek'' je kinetická energie tělesa, ''Ep'' je potenciální energie tělesa.

=== Zákon zachování energie ===
''Přeměna'' mechanické energie mezi tělesy v [[izolovaná soustava|izolované mechanické soustavě]] se děje ''konáním [[mechanická práce|mechanické práce]]'' jednoho tělesa na druhé a platí pro ni [[zákon zachování mechanické energie]], který je zvláštním případem obecného [[Zákon zachování energie|zákona zachování energie]].

== Související články ==
* [[Mechanika]]
* [[Kinetická energie]]
* [[Potenciální energie]]
* [[Zákon zachování mechanické energie]]

Zdroj: http://cs.wikipedia.org