MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]

Správa pamětí grafických karet, pipelines

2010-06-18T08:30:47Z

Jsobota: Založena nová stránka: ==== Paměť grafické karty ==== Jso do ní ukládány informace potřebné pro grafické výpočty. Integrované grafické karty využívají operační pamět celého …

==== Paměť grafické karty ====

Jso do ní ukládány informace potřebné pro grafické výpočty. Integrované grafické karty využívají operační pamět celého počítače. Jinak má vlastní paměť, nejčastěji nějaký typ GDDR (GDDR 2, 3, 4, 5) nebo DDR (1, 2, 3) kvůli nižší cenně. Dříve se používali SDR. U notebooků mívají grafické karty částečně vlastní a částečně sdílenou paměť. 

 

[[Image:Grafpamet.png]]

==== Pipelines ====

Pipelining neboli zřetězené zpracování, či překrývání strojových instrukcí. Základní myšlenkou je rozdělení zpracování jedné instrukce mezi různé části procesoru a tím i dosažení možnosti zpracovávat více instrukcí najednou. Fáze zpracování je rozdělena minimálně na 2 úseky:

1. Načtení a dekódování instrukce 2. Provedení instrukce a případné uložení výsledku

To vedlo k vytvoření procesoru složeného ze dvou spolupracujících subprocesorů (skalární architektura), kdy každá část realizuje danou fázi zpracování. Procesor má části – EU (Execution Unit) a BIU (Bus Interface Unit). Zřetězení se stále vylepšuje a u novějších procesorů se již můžeme setkat stále s více řetězci rozpracovaných informací (více pipelines). Z toho vyplývá, že je možno dokončit více, než 1 instrukci za 1 hodinový cyklus (takt procesoru). 

 

===== Běžná riscová pipeline =====

Za jakýsi standard je považována pipeline s pěti stupni, implementována například v prvních procesorech MIPS, SPARC a Motorola 88000. Jedná se o následující stupně:

1. Instruction fetch - vyzvednutí instrukce 2. Decode - dekódování instrukce, zároveň se načítají registry 3. Execute - provedení instrukce 4. Access - čtení z paměti 5. Writeback - zápis výsledku do paměti 

===== Predikce skoku =====

Jedním z problémů pipeliningu je fakt, že instrukce následující po skoku se vyzvedává dřív než je skok dokončen. Primitivní implementace vyzvedává vždy následující instrukci, což vede k tomu že se vždy mýlí, pokud je skok nepodmíněný. Pozdější implementace mají jednotku předpovídání skoku, která vždy správně předpoví (tedy předem dekóduje) nepodmíněný skok a s použitím cache se záznamem předchozího chování programu se pokusí předpovědět i cíl podmíněných skoků nebo skoků s adresou v registru nebo paměti.

V případě, že se predikce nepovede, bývá nutné vyprázdnit celou pipeline a začít vyzvedávat instrukce ze správné adresy, což znamená relativně velké zdržení.

Souvisejícím problémem je přerušení. Softwarová přerušení a výjimky jsou z hlediska procesoru skoky a je možné je predikovat, i když složitěji než obyčejné skoky. Hardwarová přerušení mohou oproti tomu dorazit kdykoliv bez předchozího upozornění, na druhou stranu v mnoha případech je možné „podvádět“ tak, že se přerušení nezačne provádět okamžitě, ale zařadí se na konec fronty, jakoby přišlo o několik instrukcí později. Znamená to ale další komplikaci při selhání predikce skoku - musí se totiž zrušit instrukce mezi skokem a přerušením, ale ne samotné přerušení, a cílovou adresu skoku uložit na zásobník pro návrat z přerušení. 

===== Pipeline v x86 =====

Na architektuře x86 se pipeline objevila u procesoru Intel 80286, kde měla tři stupně (Bus Unit, Instruction Unit, Execution Unit). Procesor Intel Pentium má jako první dvě pipeline (U-pipe a V-pipe a obě používají zřetězené zpracování instrukcí). Zde se poprvé objevuje pojem superskalární procesor - tzn. zřetězené zpracování instrukcí se provádí ve více než jedné frontě (konkrétně u Pentia se provádí v U-pipe i V-pipe, tzn. obě nejprve vyberou instrukci (prefetch), obě ji pak předají k dekódování (decode) atd.). Další procesory se dále komplikovaly: Intel Pentium 4 má pipeline s 31 stupni, ale je otázkou, zda toto číslo má smysl. Hlavním rozdílem totiž je, že od Pentium Pro (a AMD K5) fungují procesory x86 na principu překladu CISCových instrukcí na RISCové. První fáze tedy spočívají ve vyzvednutí instrukcí z paměti a jejich překladu na RISCové, které se pak provádějí mimo pořadí a paralelně. Může se stát i to, že jedna CISCová instrukce se rozdělí na dvě RISCové, z nichž jedna je již dokončena, zatímco druhá čeká na výkonnou jednotku.

I nejmodernější 64bitové procesory navazují na x86, ovšem zaručují, že z pohledu programátora se instrukce vykonávají sekvenčně a přerušení jsou doručena tak, že všechny instrukce před přerušením jsou dokončeny a žádná instrukce po přerušení následující neovlivnila stav procesoru. Co při vylepšování procesorů padlo jsou tabulky „ceny“ (tedy času trvání) instrukcí: spočítat, jak rychle se na moderním procesoru vykoná nějaká sekvence instrukcí je velmi obtížné a závisí na příliš mnoha parametrech, které se navíc v každém modelu procesoru liší. V dnešních procesorech jsou možná i paradoxní chování typu funkce, která trvá déle pokud z ní smažete část kódu. 

===== Pipeline u GPU =====

V 3D počítačové grafice, podmínka grafické pipeline nebo renderovacích pipeline se často vztahuje na současný stav metody rasterization-based rendering. 

 

zdroje: 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pipelining 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Grafick%C3%A1_karta 
----
--[[Uživatel:Jsobota|Jsobota]] 18. 6. 2010, 08:30 (UTC)

Soubor:Grafpamet.png

2010-06-18T08:20:58Z

Jsobota: tabulka graf pameti

tabulka graf pameti

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-06-17T11:08:15Z

Jsobota: /* Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. */

[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]

== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==
== Architektura von Neumann a Harvardská ==

1. Jakého původu byl John von Neuman 
a) '''Maďarsko''' 
b) USA 
c) Německo 

2. Které z těchto zařízení je výstupní zařízení 
a) Klávesnice 
b) '''Reproduktory''' 
c) Skener 

3. K čemu slouží řadič 
a) Provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace 
b) '''Řídí činnost všech částí počítače''' 
c) K uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu 

4. Jaký je rozdíl mezi Harvardskou architekturou a von Neumannem 
a) '''Blok paměti je rozdělen na dva bloky''' 
b) Harvadská nemá CPU 
c) Žádný 

5. Proč byla Harvardská architektura využita až po 40 letech 
a) Protože v té době byla válka a nebyl čas 
b) Nebylo dost peněz 
c) '''Technické prostředky v té době neumožnily její realizaci''' 

--[[Uživatel:Dlangmaier|Dlangmaier]] 11. 6. 2010, 08:31 (UTC)

== Instrukční cyklus ==
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?

'''a) 2'''

b) 5

c) 3

2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?

a) 3

'''b) 5'''

c) 7

3. Co je to instrukční cyklus ?

a) posloupnost instrukcí

b) posloupná databáze, která ukládá instrukce

'''c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu'''

4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?

'''a) KI'''

b) DI

c) DA

5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:

a) super procesor

'''b) superskalární procesor'''

c) skalární procesot

--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)

== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==
1. Co znamená překlad slova assembler? 
'''a) sestavovatel''' 
b) programátor 
c) uživatel 

2. Co poskytují pokročilé překladače JSA? 
a) nástroje pro programování programů 
'''b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění''' 
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě 

3. Co znamená zkratka JSA? 
'''a) jazyk symbolických adres''' 
b) jazyk systémových adres 
c) jazyk pro správu adres 

4. Co umožňují návěstí? 
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné 
b) využít veškerou paměť v počítači 
'''c) pojmenovat místa v paměti počítače''' 

5. K čemu slouží makro? 
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu 
'''b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí''' 
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu 

--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)

== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1) Kdy byl vyvinut firmou Intel mikrokontrolér Atmel 2051 

a) 2000

b) 1950

'''c) 1980'''

2) Jaká je velikost paměti programu

a) 1 KB

'''b) 2 KB'''

c) 64 KB

3) Jak velká je paměť dat u nejnovějšího modelu Atmel 2051

a) 64 Bytů

b) 128 Bytů

'''c) 256 Bytů'''

4) Maximální taktovací kmitočet činí

a) 12 MHz

'''b) 24 MHz'''

c) 128 MHz

5) Kolika piny je mikrokontrolér Atmel 2051 tvořen

a) 2

'''b) 20'''

c) 40

--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 12. 6. 2010, 08:18 (UTC)

== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
1.) Maximální operační frekvence?

a) 15MHz

'''b) 20MHz'''

c) 25MHz

2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?

a) Jednostupňové

'''b) Dvoustupňové'''

c) Třístupňové

3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?

a) Nízké napětí programování

b) Redukovaná část počtu

'''c) Vysoká spotřeba energie'''

4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?

a) 10

b) 25

'''c) 35'''

5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?

'''a) Přímé, nepřímé a relativní'''

b) Slabé, nepřímé a relativní

c) Nepřímé, náročné a relativní

----
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)

== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1)Kolik úsporných režimů obsahuje 
'''a) 2''' 
b) 5 
c) 0 

2)Přerušovací systém má 
'''a) 10 požadavků přerušení''' 
b) 15 požadavků přerušení 
c) 0 požadavků přerušení 

3)AT2313 mikroprocesor obsahuje 
'''a) 1x 8-bitový čítač / časovač''' 
b) 3x 8-bitový čítač / časovač 
c) 5x 8-bitový čítač / časovač 

4)Jeden strojový cyklus trvá 
'''a) 0,1 μs''' 
b) 5 μs 
c) 3 s 

5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE 
a) Snížení výkonu 
b) Chod na prázdno 
'''c) vypnutí zařízení''' 

--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)

== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==

1. Kdo vynalezl relé

a) Alessandro Volta

b) George Ohm

'''c) Josef Henry'''

 

2. K čemu slouží elektronka

a) k přenosu elektrického proudu

'''b) Usměrnění a zsílení elektrických signálů '''

c) ke spínání signálu

 

3. Z kolika vodičů se nejčastěji zkládá tranzistor

'''a) 3'''

b) 4

c) 5

 

4. Nekčastěji používanými součástkami v integrovaném obvodu jsou

a) reostaty, pojistky, cívky, elektronky

b) vodiče a žárovky

'''c) tranzistory, rezistory, kondenzátory, cívky'''

 

5. V jaké době byli nejčastěji využívány eletronky

a) Na konci 19. století

'''b) první polovina 20. století'''

c) V druhé polovině 20 století vytlačily tranzistory

== RISC a CISC architektura ==

1. Jaká z možností nepatří do typických rysů RISC

a. všechny instrukce mají jednu pevně danou délku

b. procesor komunikuje s pamětí po sběrnici

'''c. málo registrů'''

2. V jakém roce byl navržen CDC 6600 (první superpočítač)

a. 1938

'''b. 1964'''

c. 1978

3. Co nepatří mezi nevýhody RISC

a. Programy pro RISC jsou delší a komplexnější, než pro CISC

'''b. Jednodušší hardware'''

c. Vyžaduje velmi rychlé paměti pro rychlé načítání instrukcí

4. Kolik registrů obvykle obsahuje CISC

'''a. Míň jak 30'''

b. 40-100

c. Několik set

5. Kolik místa zabírají řídící obvody na CISC

a. 6-30%

'''b. 60%'''

c. 70-90%

--[[Uživatel:Nassos|Nassos]] 12. 6. 2010, 15:17 (UTC)

== Počítače 0. generace ==
<ol>
<li>Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''do 100 Hz'''</li>
<li>100 Hz - 200 Hz</li>
<li>200 Hz - 300 Hz</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první sestrojený počítač?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>ABC</li>
<li>MARK I</li>
<li>'''Z1'''</li>
</ol>
</li>
<li>V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>USA</li>
<li>Velká Británie</li>
<li>'''Německo'''</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''SAPO'''</li>
<li>Amálka</li>
<li>ABC</li>
</ol>
</li>
<li>Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>Optická vlákna</li>
<li>'''Relé a elektronky'''</li>
<li>Tištěné spoje</li>
</ol>
</li>
</ol>

--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)

== Počítače 1. generace ==

S objevem které součástky vznikla 1. generace počítačů?

A) relé

'''B) elentronka'''

C) tranzistor

Ja dlouho cca. vydržel pracovat první elektronkový počítač ENIAC než bylo potřeba ho opravit?

A) několik minut

B) několik desítek minut

'''C) několik hodin'''

Ve kterém roce byl společností IBM dokončen první univerzální počítač?

A) 1944

B) 1946 

'''C) 1948'''

K čemu byl sestaven počítač MANIAC?

A) k výpočtu balistických drah raket 

'''B) vývoji vodíkové bomby'''

C) k práci na letadlových lodí

Který počítač byl sestaven roku 1963 v ČSSR?

'''A) EPOS I'''

B) EPOS II

C) SAPO

== Počítače 2. generace ==
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? 
a) Java, C, Delphi 
b) Python, C++, Assembler 
c) '''Assembler, Fortran, Cobol''' 
d) Pascal, Assembler, Bocol 
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače? 
a) Zápis na magnetickou pásku 
b) '''Vytiskl se ''' 
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval 
d) Zobrazení na monitoru 
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány? 
a) Místnost velikosti panelákové koupelny 
b) Sál velikosti fotbalového hřiště 
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné 
d)''' Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť''' 
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo? 
a) 15 000 
b) 10 000 
c) 1 000 
c) '''100''' 
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu? 
a) '''10 000''' 
b) 100 000 
c) 1 000 000 
d) 10 000 000

----
--[[spapan]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== Počítače 3. generace ==

1.Čím se vyznačují počítače 3. generace? 
a)Použitím transistorů 
'''b)Použitím integrovaných obvodů '''
c)Použitím elektronek 
 

2.Co je multiprogramování? 
'''a)Zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, procesor zpracovává druhou úlohu. '''
b)Zatímco jedna úloha čeká, procesor zpracovává všechny ostatní úlohy během dokončování I/O operace. 
c)Všechny úlohy se zpracovávají najednou včetně I/O operací. 
 
3.Co je multitasking? 
a)Programy se nezpracovávají, jen se ukládají do operační paměti. 
b)Programy vykonávané procesorem se nestřídají, takže nejsou zdánlivě zpracovávány postupně. 
'''c)Programy vykonávané procesorem se střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. '''
 
4.Seřaďte stupně integrace '''vzestupně''': 
a)MSI LSI VLSI SSI 
b)VLSI MSI LSI SSI 
'''c)SSI MSI LSI VLSI '''
 

5.Kterou technologií se nejčastěji vyrábí integrované obvody? 
a)NMOS 
'''b)CMOS '''
c)PMOS --[[Uživatel:Mruzicka|Mruzicka]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==

1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh? 
'''a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení''' 
b)Malá a Velká varianta 
c)Byla uvedena pouze jedna varianta 

2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ? 
a) Pentium Dual-Core 
'''b) Intel Core i7''' 
c)Intel core 2 duo 

3.) Význam funkce Hyper-threading ? 
'''a) "virtuálně" rozšiřuje počet vláken''' 
b) automatické přetaktování 
c) úspora energie 

4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ? 
a) Intel Core 2 Quad 
b) Intel Celeron 
'''c) Intel Centrino''' 

5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ? 
a) 8012 
'''b) 4004''' 
c) Intel Atom 

--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:30 (UTC)

== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==

 
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]
 

S jakou hodnotou je výraz MIPS spojován 

a) Algebraickou 
b) '''Numerickou '''
c) Matematickou 

Co znamená zkratka IPS 

a) '''Instrukce za sekundu '''
b) Instrukce za minutku 
c) Instrukce za hodinu 

Co znamená zkratka SPÍ 

a) Sto instrukcí za sekundu 
b) '''Tisíc instrukcí za sekundu '''
c) Milion instrukcí za sekundu 

Co znamená zkratka MIPS 

a) Sto instrukcí za sekundu 
b) Tisíc instrukcí za sekundu 
c) '''Milion instrukcí za sekundu '''

Který procesor má největší výkon v MIPS 

a) '''AMD Phenom II X4 940 '''
b) Intel Core 2 Extreme X6800 
c) Zilog eZ80 

--[[Uživatel:Ciba1719|Ciba1719]] 17. 6. 2010, 09:07 (UTC)

[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)

Teplo a práce

2010-05-31T07:34:13Z

Jsobota: Založena nová stránka: ==== '''Teplo a práce''' ==== Teplo je míra změny vnitřní energie systému při styku s jiným systémem, aniž by přitom docházelo ke konání práce. ===== Zna…

==== '''Teplo a práce''' ====

Teplo je míra změny vnitřní energie systému při styku s jiným systémem, aniž by přitom docházelo ke konání práce.

===== Značení a jednotky =====

* Značka: Q
* Základní jednotka: joule, značka "J"

===== Výpočet =====

Množství tepla Q přijatého fyzikálně (skupenství) a chemicky homogenním systémem souvisí se vzrůstem teploty ΔT vztahem

Q = m c \Delta T \,,

kde m je hmotnost systému, c je jeho měrná tepelná kapacita, ΔT je rozdíl počáteční teploty T1 a koncové teploty T2 (tzn. ΔT = T2 − T1). Tepelná kapacita c může záviset na teplotě, proto se vztah uvádí v diferenciálním tvaru.

===== Měření =====

Měřením tepla se zabývá kalorimetrie. Základem kalorimetrických úvah je zákon zachování energie, jehož znění vyjadřuje tzv. kalorimetrická rovnice. 

===== Příbuzné veličiny =====

Teplo potřebné k ohřátí látky o jeden teplotní stupeň se nazývá tepelná kapacita. Teplo potřebné k ohřátí jednoho kilogramu látky o jeden teplotní stupeň se nazývá měrná tepelná kapacita (měrné teplo). Teplo potřebné k ohřátí jednoho molu látky o jeden teplotní stupeň se nazývá molární tepelná kapacita (molární teplo). 

===== Šíření tepla =====

Šíření tepelné energie z jednoho místa na druhé může probíhat vedením, prouděním nebo zářením (sáláním).Znaménko hodnoty tepla nám říká, zda jde o teplo přijaté nebo vydané, přičemž není striktně dáno, zda např. kladná hodnota znamená přijaté nebo vydané teplo. 

 

----

--[[Uživatel:Jsobota|Jsobota]] 31. 5. 2010, 07:34 (UTC)

Uživatel:Jsobota

2010-04-23T07:16:33Z

Jsobota: Založena nová stránka: žák B1 2009-10

žák [[B1 2009-10]]

Dekodér adresy

2010-04-23T07:13:19Z

Jsobota:

'''Definice : '''Je to takový KLO, který má n adresových vstupů, a 2n informačních výstupů. Pro danou vstupní kombinacije aktivni pouze jeden výstup 

 

'''Schématická značka ''':

[[Image:Schdekoder.jpg]]

'''Pravdivostní tabulka aktivní v log 1: '''

[[Image:Pravtab1dekoder.jpg]]

 

'''Pravdivostní tabulka aktivní v log 0:'''

[[Image:Pravtab0dekoder.jpg]]

--[[Uživatel:Jsobota|Jsobota]] 23. 4. 2010, 07:13 (UTC)

Dekodér adresy

2010-04-15T06:22:23Z

Jsobota: Založena nová stránka: '''Definice : '''Je to takový KLO, který má n adresových vstupů, a 2n informačních výstupů. Pro danou vstupní kombinacije aktivni pouze jeden výs…

Soubor:Pravtab0dekoder.jpg

2010-04-15T06:21:11Z

Jsobota: Pravdivostní tabulka k dekodéru v aktivní 0

Pravdivostní tabulka k dekodéru v aktivní 0

Soubor:Pravtab1dekoder.jpg

2010-04-15T06:17:26Z

Jsobota: pravdivostní tabulka pro 1

pravdivostní tabulka pro 1

Soubor:Schdekoder.jpg

2010-04-15T06:13:04Z

Jsobota: dekoder

dekoder