http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Kmirka 2026-04-22T18:34:03Z Příspěvky MediaWiki 1.42.1 http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=%C5%98adi%C4%8De,_zp%C5%AFsob_z%C3%A1pisu_na_pevn%C3%BD_disk,_WORM,_WMRM&diff=4965 2010-06-11T08:26:46Z

<p>Kmirka: </p> <hr /> <div>'''Řadič''' je elektronická řídicí jednotka, realizovaná sekvenční obvod sekvenčním obvodem, která řídí činnost všech částí počítače. Toto řízení je prováděno pomocí řídicích signálů, které jsou zasílány jednotlivým modulům (dílčím částem počítače). Reakce na řídicí signály - stavy jednotlivých modulů - jsou naopak zasílány zpět řadiči pomocí stavových hlášení. Dílčí částí počítače je např. hlavní paměť, která rovněž obsahuje řadič, který je podřízen hlavnímu řadiči počítače, jenž je součástí CPU.<br /> <br /> == Řadič mikroprogramovaný ==<br /> '''Mikroprogramovaný řadič''' je řadič řízený mikroprogramem. Jedná se v podstatě o variantu sekvenční obvod sekvenčního obvodu realizovanou pomocí Elektronická paměť paměti, kdy stavové signály z jednotlivých zařízení jsou v multiplexeru transformovány na adresu a předány řídicí Elektronická paměť. Na této adrese je pak uložena kombinace řídicích signálů jež se vyšlou na sběrnice.<br /> <br /> <br /> === Mikroprogramovaný řadič horizontální ===<br /> * Poměrně dlouhé mikroinstrukce, typicky ≥64 bitů<br /> * Řídicí signály jsou součástí mikroinstrukce<br /> * Jedna mikroinstrukce = jeden takt<br /> * Není potřeba mikroprogramový čítač protože adresa je součástí mikroinstrukce<br /> <br /> === Mikroprogramový řadič vertikální ===<br /> V podstatě velmi zjednodušený řadič počítače, používající krátké instrukce, typicky 16 bitů.<br /> Jedna mikroinstrukce obsahuje několik taktů:<br /> * Čtení mikroinstrukce<br /> * Dekódování operační znak operačního znaku mikroinstrukce<br /> * provedení mikrooperace<br /> <br /> === Mikroprogramový řadič diagonální ===<br /> * Kompromis mezi oběma předchozími typy.<br /> * Řídicí signály jsou prvkem mikroinstrukce<br /> * Jedna mikroinstrukce = jeden takt<br /> * Obsahuje programový čítač<br /> <br /> == Klasický řadič ==<br /> Je realizován buď jako klasický sekvenční obvod stavovým automatem, kde jsou stavy jednotlivých signálů binárně zakódovány, nebo pomocí řídicích řetězců, kde jsou stavy signálů zakódovány v kódu binární kód 1 z n. Na takové řešení sekvenční obvod sekvenčního obvodu je sice zpravidla potřeba více klopný obvod klopných obvodů, nicméně není tolik náročný na kombinační logiku, neboť ke každému klopný obvod klopnému obvodu je připojen multiplexor který nastavuje na hodnotu 1 jen a pouze řídicí signály poplatné danému stavu.<br /> <br /> <br /> == Shrnutí ==<br /> Klasické řadiče jsou rychlejší avšak dražší (s výjimkou velmi jednoduchého zařízení). Mikroprogramový řadič je zcela jistě flexibilnější, chceme-li změnit chování řadiče, změníme program.<br /> <br /> <br /> --[[Uživatel:Kmirka|Kmirka]] 11. 6. 2010, 08:26 (UTC)</div>

Kmirka http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Moment_s%C3%ADly_vzhledem_k_ose_ot%C3%A1%C4%8Den%C3%AD&diff=4201 2010-05-31T07:34:24Z

<p>Kmirka: Založena nová stránka: ==== Moment síly vzhledem k ose otáčení ==== Moment síly je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru otáčivého účinku síly. Otáčivý …</p> <hr /> <div>==== Moment síly vzhledem k ose otáčení ==== <br /> <br /> Moment síly je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru otáčivého účinku síly.<br /> <br /> Otáčivý účinek síly se vztahuje vzhledem k danému bodu nebo přímce. Bod, ke kterému se moment síly určuje, se nazývá momentovým bodem. Kolmá vzdálenost ''p'' síly od její osy k bodu je tzv. rameno síly. <br /> <br /> <br /> Bod, vůči němuž se určuje moment síly, nemusí být bodem ležícím na ose otáčení. Moment síly můžeme určit vzhledem k libovolnému bodu, a to i k bodům, které se nachází mimo zkoumané těleso.<br /> <br /> Moment síly je definován jako součin síly a kolmé vzdálenosti osy síly od daného bodu. Velikost momentu síly tedy závisí na velikosti síly a na vzdálenosti od osy otáčení (čím dále, tím větší moment síly).<br /> <br /> Směr vektoru momentu síly je kolmý na rovinu síly a polohového vektoru působiště, určuje se pravidlem pravé ruky: Zahnuté prsty pravé ruky ukazují směr otáčivého účinku síly (směr otáčení tělesa), vztyčený palec ukazuje směr momentu síly.<br /> <br /> == Značení ==<br /> * Symbol veličiny: '''M'''<br /> * Základní [[Fyzikální jednotka|jednotka]] [[soustava SI|SI]]: [[newton]] [[metr]], značka jednotky: ''Nm''<br /> * Další jednotky: newton centimetr ''Ncm''<br /> <br /> == Výpočet ==<br /> <br /> Nechť působiště síly '''F''' je vzhledem k libovolnému bodu ''O'' určeno polohovým vektorem '''r'''.<br /> <br /> Vektory '''r''' a '''F''' definují rovinu, k níž je výsledný vektor '''M''' kolmý. Směr vektoru '''M''' určuje směr osy otáčení (rotace). Tato osa prochází bodem ''O'', ke kterému moment síly určujeme.<br /> <br /> Pokud je α úhel mezi vektory '''r''' a '''F''' , pak lze z předchozího vztahu získat velikost momentu jako M = Frsinα<br /> <br /> <br /> Tento vztah lze chápat dvěma způsoby<br /> <br /> ''M'' = ''r''(''F''sinα)<br /> V tomto případě chápeme vztah jako součin délky průvodiče ''r'' a složky síly ''Fk'' = ''F''sinα kolmé na tento průvodič. Složka ''Fk'' má otáčivou schopnost, zatímco složka ''Fr'', která je kolmá na ''Fk'' a rovnoběžná s průvodičem '''r''' , tuto schopnost nemá.<br /> <br /> <br /> ''M'' = ''F''(''r''sinα)<br /> V tomto případě lze vztah chápat jako součin síly o velikost ''F'' a ramene síly ''p'' = ''r''sinα, tedy <br /> ''M'' = ''Fp''.<br /> Ramenem síly ''p'' se rozumí kolmá vzdálenost vektorové přímky síly od bodu ''O'' (tedy bodu, vůči němuž moment síly určujeme).<br /> <br /> == Použitá Literatura ==<br /> <br /> http://cs.wikipedia.org/wiki/Moment_s%C3%ADly<br /> <br /> --[[Uživatel:Kmirka|Kmirka]] 31. 5. 2010, 07:34 (UTC)</div>

Kmirka http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Assembler&diff=3397 2010-05-18T07:07:05Z

<p>Kmirka: </p> <hr /> <div>'''Jazyk symbolických adres''' (zkratka '''JSA''' nebo také '''jazyk symbolických instrukcí''' je v informatice nízkoúrovňový programovací jazyk, který je tvořen symbolickou reprezentací jednotlivých strojových instrukcí a konstant potřebných pro vytvoření strojového kódu programu pro daný procesor. Symbolickou reprezentaci tvoří zpravidla výrobce procesoru a je založena na mnemotechnických zkratkách, které vyjadřují, co daná strojová instrukce dělá, označují symbolicky registr, slovní zkratku podmínky a podobně. JSA je proto závislý na konkrétním procesoru a zapsaný program je obtížně přenositelný na jinou platformu (na rozdíl od vysokoúrovňových programovacích jazyků).<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> JSA se poprvé objevily v 50. letech 20. století, kdy byly označovány jako druhá generace programovacích jazyků. Eliminovaly většinu chyb vznikajících při programování a časovou náročnost první generace programovacích jazyků tím, že odstranily nutnost pamatovat si číselné kódy jednotlivých strojových instrukcí, nutnost vypočítávat adresy skoků a umístění dat a zjednodušením (zkrácením) zápisu programu. Ve své době byly široce využívány pro všechny typy programování. Avšak v 80. letech (u mikropočítačů v 90. letech) byly nahrazeny programovacími jazyky s vyšší úrovní abstrakce, které přinášely vyšší produktivitu programování.<br /> <br /> V současné době jsou JSA používány zejména pro přímé ovládání hardware, přístup ke specializovaným instrukcím procesoru nebo pro kritické úseky, kde je nutný vysoký výkon. Typicky se jedná o ovladače zařízení, nízkoúrovňové embedded systémy a operační systémy reálného času.<br /> <br /> Pokročilé překladače JSA poskytují doplňující nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu, a podporu ladění. Mezi hlavní prvky patří také podpora maker, pak nazýváme takový překladač makro assembler.<br /> <br /> == Terminologie ==<br /> <br /> Anglické slovo assembler znamená sestavovatel a označuje pouze překladač, tj. program, který sestavuje strojový kód. Programovací jazyk zpracovávaný takovým překladačem se označuje JSA v angličtině se jmenuje assembly language.<br /> <br /> Exaktní česká terminologie vychází z toho, že assembler označuje pouze překladač, zatímco programovací jazyk označuje výhradně jako jazyk symbolických adres (JSA), kterýžto výraz popisuje základní nabízenou výhodu – odstranění nutnosti ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu.<br /> <br /> V praxi se ovšem velmi často (a zcela nesprávně) pro označení JSA používá termín assembler.<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> <br /> JSA je programovací jazyk nejnižší úrovně a je závislý na strojovém kódu procesoru. Každá rodina procesorů má svůj vlastní odlišný JSA, protože ve strojových instrukcích různých rodin procesorů a možnosti rozdělování a adresování paměti bývají zásadní rozdíly. Každá firma vyrábějící procesory si definuje vlastní pravidla pro JSA svých procesorů, z kterých mohou (ale také nemusejí) vycházet nezávislí autoři a firmy.<br /> <br /> Společným rysem drtivé většiny JSA je, že kódovou jednotkou je zde jeden řádek.<br /> <br /> Program v JSA se skládá z<br /> <br /> '''překladových direktiv'''<br /> tyto direktivy ovlivňují způsob překladu (například pro jakou verzi procesoru se překládá, zda se ignorují velká a malá písmena, zda se generuje výpis a s jakým stránkováním, atp.). Rovněž označují začátek a konec kódových sekcí.<br /> <br /> '''strojových instrukcí'''<br /> symbolicky zapsané strojové instrukce jsou při překladu nahrazeny odpovídajícím strojovým kódem<br /> <br /> '''definic obsahu paměti'''<br /> můžeme inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné<br /> <br /> '''návěstí'''<br /> návěstí umožňují pojmenovat místa v paměti počítače. Návěstí umístěné před instrukcí se používá jako pro definici bodu v programu, na který můžeme skočit, návěstí umístěné před definicí obsahu paměti se používá při odkazování na tuto paměť<br /> <br /> '''maker'''<br /> makra slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí, umožňují zpřehlednit a zjednodušit kód vytvořením pseudoinstrukcí a formalizací často používaných konstrukcí<br /> <br /> '''podmínkových bloků'''<br /> podmínkové bloky dovolují generovat odlišný kód v závislosti na nastavení překladových symbolů, což může být užitečné například při ladění, nebo u kódu určeného pro více platforem<br /> <br /> '''definic překladových symbolů'''<br /> překladové symboly pomáhají při vytváření dobře strukturovaného kódu programu<br /> <br /> == Překladače JSA ==<br /> <br /> Existuje velké množství překladačů JSA, pro x86 například:<br /> <br /> Flat Assembler (FASM) – open source assembler pro procesory x86, sebekompilující<br /> <br /> Netwide Assembler (NASM) – open source assembler pro procesory x86, sám napsaný v jazyku C<br /> <br /> GNU Assembler (gas) – součást projektu GNU; je multiplatformní, používá se především pro kód vložený v programech v jazyce C<br /> <br /> Microsoft Macro Assembler (MASM) – překladač od firmy Microsoft<br /> <br /> Turbo Assembler (TASM) – překladač firmy Borland<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> http://conmet.cz/assembler/<br /> <br /> http://assembler.unas.cz/<br /> <br /> http://assembler.navajo.cz/<br /> <br /> Autor: kmirka[http://wiki.sps-pi.com/wiki/Mírka_Karel] - 21.4.2010, oprava 9.5.2010</div>

Kmirka http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Assembler&diff=3190 2010-05-09T12:38:13Z

<p>Kmirka: </p> <hr /> <div>'''Jazyk symbolických adres''' (zkratka '''JSA''' nebo také '''jazyk symbolických instrukcí''' je v informatice nízkoúrovňový programovací jazyk, který je tvořen symbolickou reprezentací jednotlivých strojových instrukcí a konstant potřebných pro vytvoření strojového kódu programu pro daný procesor. Symbolickou reprezentaci tvoří zpravidla výrobce procesoru a je založena na mnemotechnických zkratkách]], které vyjadřují, co daná strojová instrukce dělá, označují symbolicky registr, slovní zkratku podmínky a podobně. JSA je proto závislý na konkrétním procesoru a zapsaný program je obtížně přenositelný na jinou platformu (na rozdíl od vysokoúrovňových programovacích jazyků).<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> JSA se poprvé objevily v 50. letech 20. století, kdy byly označovány jako druhá generace programovacích jazyků. Eliminovaly většinu chyb vznikajících při programování a časovou náročnost první generace programovacích jazyků tím, že odstranily nutnost pamatovat si číselné kódy jednotlivých strojových instrukcí, nutnost vypočítávat adresy skoků a umístění dat a zjednodušením (zkrácením) zápisu programu. Ve své době byly široce využívány pro všechny typy programování. Avšak v 80. letech (u mikropočítačů v 90. letech) byly nahrazeny programovacími jazyky s vyšší úrovní abstrakce, které přinášely vyšší produktivitu programování.<br /> <br /> V současné době jsou JSA používány zejména pro přímé ovládání hardware, přístup ke specializovaným instrukcím procesoru nebo pro kritické úseky, kde je nutný vysoký výkon. Typicky se jedná o ovladače zařízení, nízkoúrovňové embedded systémy a operační systémy reálného času.<br /> <br /> Pokročilé překladače JSA poskytují doplňující nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu, a podporu ladění. Mezi hlavní prvky patří také podpora maker, pak nazýváme takový překladač makro assembler.<br /> <br /> == Terminologie ==<br /> <br /> Anglické slovo assembler znamená sestavovatel a označuje pouze překladač, tj. program, který sestavuje strojový kód. Programovací jazyk zpracovávaný takovým překladačem se označuje JSA v angličtině se jmenuje assembly language.<br /> <br /> Exaktní česká terminologie vychází z toho, že assembler označuje pouze překladač, zatímco programovací jazyk označuje výhradně jako jazyk symbolických adres (JSA), kterýžto výraz popisuje základní nabízenou výhodu – odstranění nutnosti ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu.<br /> <br /> V praxi se ovšem velmi často (a zcela nesprávně) pro označení JSA používá termín assembler.<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> <br /> JSA je programovací jazyk nejnižší úrovně a je závislý na strojovém kódu procesoru. Každá rodina procesorů má svůj vlastní odlišný JSA, protože ve strojových instrukcích různých rodin procesorů a možnosti rozdělování a adresování paměti bývají zásadní rozdíly. Každá firma vyrábějící procesory si definuje vlastní pravidla pro JSA svých procesorů, z kterých mohou (ale také nemusejí) vycházet nezávislí autoři a firmy.<br /> <br /> Společným rysem drtivé většiny JSA je, že kódovou jednotkou je zde jeden řádek.<br /> <br /> Program v JSA se skládá z<br /> <br /> '''překladových direktiv'''<br /> tyto direktivy ovlivňují způsob překladu (například pro jakou verzi procesoru se překládá, zda se ignorují velká a malá písmena, zda se generuje výpis a s jakým stránkováním, atp.). Rovněž označují začátek a konec kódových sekcí.<br /> <br /> '''strojových instrukcí'''<br /> symbolicky zapsané strojové instrukce jsou při překladu nahrazeny odpovídajícím strojovým kódem<br /> <br /> '''definic obsahu paměti'''<br /> můžeme inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné<br /> <br /> '''návěstí'''<br /> návěstí umožňují pojmenovat místa v paměti počítače. Návěstí umístěné před instrukcí se používá jako pro definici bodu v programu, na který můžeme skočit, návěstí umístěné před definicí obsahu paměti se používá při odkazování na tuto paměť<br /> <br /> '''maker'''<br /> makra slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí, umožňují zpřehlednit a zjednodušit kód vytvořením pseudoinstrukcí a formalizací často používaných konstrukcí<br /> <br /> '''podmínkových bloků'''<br /> podmínkové bloky dovolují generovat odlišný kód v závislosti na nastavení překladových symbolů, což může být užitečné například při ladění, nebo u kódu určeného pro více platforem<br /> <br /> '''definic překladových symbolů'''<br /> překladové symboly pomáhají při vytváření dobře strukturovaného kódu programu<br /> <br /> == Překladače JSA ==<br /> <br /> Existuje velké množství překladačů JSA, pro x86 například:<br /> <br /> Flat Assembler (FASM) – open source assembler pro procesory x86, sebekompilující<br /> <br /> Netwide Assembler (NASM) – open source assembler pro procesory x86, sám napsaný v jazyku C<br /> <br /> GNU Assembler (gas) – součást projektu GNU; je multiplatformní, používá se především pro kód vložený v programech v jazyce C<br /> <br /> Microsoft Macro Assembler (MASM) – překladač od firmy Microsoft<br /> <br /> Turbo Assembler (TASM) – překladač firmy Borland<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> http://conmet.cz/assembler/<br /> <br /> http://assembler.unas.cz/<br /> <br /> http://assembler.navajo.cz/<br /> <br /> Autor: kmirka[http://wiki.sps-pi.com/wiki/Mírka_Karel] - 21.4.2010, oprava 9.5.2010</div>

Kmirka http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Assembler&diff=3189 2010-05-09T12:25:42Z

<p>Kmirka: </p> <hr /> <div>'''Jazyk symbolických adres''' (zkratka '''JSA''' nebo také '''jazyk symbolických instrukcí''' je v informatice nízkoúrovňový programovací jazyk, který je tvořen symbolickou reprezentací jednotlivých strojových instrukcí a konstant potřebných pro vytvoření strojového kódu programu pro daný procesor. Symbolickou reprezentaci tvoří zpravidla výrobce procesoru a je založena na mnemotechnických zkratkách]], které vyjadřují, co daná strojová instrukce dělá, označují symbolicky registr, slovní zkratku podmínky a podobně. JSA je proto závislý na konkrétním procesoru a zapsaný program je obtížně přenositelný na jinou platformu (na rozdíl od vysokoúrovňových programovacích jazyků).<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> JSA se poprvé objevily v 50. letech 20. století, kdy byly označovány jako druhá generace programovacích jazyků. Eliminovaly většinu chyb vznikajících při programování a časovou náročnost první generace programovacích jazyků tím, že odstranily nutnost pamatovat si číselné kódy jednotlivých strojových instrukcí, nutnost vypočítávat adresy skoků a umístění dat a zjednodušením (zkrácením) zápisu programu. Ve své době byly široce využívány pro všechny typy programování. Avšak v 80. letech (u mikropočítačů v 90. letech) byly nahrazeny programovacími jazyky s vyšší úrovní abstrakce, které přinášely vyšší produktivitu programování.<br /> <br /> V současné době jsou JSA používány zejména pro přímé ovládání hardware, přístup ke specializovaným instrukcím procesoru nebo pro kritické úseky, kde je nutný vysoký výkon. Typicky se jedná o ovladače zařízení, nízkoúrovňové embedded systémy a operační systémy reálného času.<br /> <br /> Pokročilé překladače JSA poskytují doplňující nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu, a podporu ladění. Mezi hlavní prvky patří také podpora maker, pak nazýváme takový překladač makro assembler.<br /> <br /> == Terminologie ==<br /> <br /> Anglické slovo assembler znamená sestavovatel a označuje pouze překladač, tj. program, který sestavuje strojový kód. Programovací jazyk zpracovávaný takovým překladačem se označuje JSA v angličtině se jmenuje assembly language.<br /> <br /> Exaktní česká terminologie vychází z toho, že assembler označuje pouze překladač, zatímco programovací jazyk označuje výhradně jako jazyk symbolických adres (JSA), kterýžto výraz popisuje základní nabízenou výhodu – odstranění nutnosti ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu.<br /> <br /> V praxi se ovšem velmi často (a zcela nesprávně) pro označení JSA používá termín assembler.<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> <br /> JSA je programovací jazyk nejnižší úrovně a je závislý na strojovém kódu procesoru. Každá rodina procesorů má svůj vlastní odlišný JSA, protože ve strojových instrukcích různých rodin procesorů a možnosti rozdělování a adresování paměti bývají zásadní rozdíly. Každá firma vyrábějící procesory si definuje vlastní pravidla pro JSA svých procesorů, z kterých mohou (ale také nemusejí) vycházet nezávislí autoři a firmy.<br /> <br /> Společným rysem drtivé většiny JSA je, že kódovou jednotkou je zde jeden řádek.<br /> <br /> Program v JSA se skládá z<br /> <br /> '''překladových direktiv'''<br /> tyto direktivy ovlivňují způsob překladu (například pro jakou verzi procesoru se překládá, zda se ignorují velká a malá písmena, zda se generuje výpis a s jakým stránkováním, atp.). Rovněž označují začátek a konec kódových sekcí.<br /> <br /> '''strojových instrukcí'''<br /> symbolicky zapsané strojové instrukce jsou při překladu nahrazeny odpovídajícím strojovým kódem<br /> <br /> '''definic obsahu paměti'''<br /> můžeme inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné<br /> <br /> '''návěstí'''<br /> návěstí umožňují pojmenovat místa v paměti počítače. Návěstí umístěné před instrukcí se používá jako pro definici bodu v programu, na který můžeme skočit, návěstí umístěné před definicí obsahu paměti se používá při odkazování na tuto paměť<br /> <br /> '''maker'''<br /> makra slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí, umožňují zpřehlednit a zjednodušit kód vytvořením pseudoinstrukcí a formalizací často používaných konstrukcí<br /> <br /> '''podmínkových bloků'''<br /> podmínkové bloky dovolují generovat odlišný kód v závislosti na nastavení překladových symbolů, což může být užitečné například při ladění, nebo u kódu určeného pro více platforem<br /> <br /> '''definic překladových symbolů'''<br /> překladové symboly pomáhají při vytváření dobře strukturovaného kódu programu<br /> <br /> == Překladače JSA ==<br /> <br /> Existuje velké množství překladačů JSA, pro x86 například:<br /> <br /> Flat Assembler (FASM) – open source assembler pro procesory x86, sebekompilující<br /> <br /> Netwide Assembler (NASM) – open source assembler pro procesory x86, sám napsaný v jazyku C<br /> <br /> GNU Assembler (gas) – součást projektu GNU; je multiplatformní, používá se především pro kód vložený v programech v jazyce C<br /> <br /> Microsoft Macro Assembler (MASM) – překladač od firmy Microsoft<br /> <br /> Turbo Assembler (TASM) – překladač firmy Borland<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> http://conmet.cz/assembler/<br /> <br /> http://assembler.unas.cz/<br /> <br /> http://assembler.navajo.cz/<br /> <br /> Autor: Mírka Karel B1.I[http://wiki.sps-pi.com/wiki/Mírka_Karel] - 21.4.2010</div>

Kmirka http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Assembler&diff=3188 2010-05-09T12:25:15Z

<p>Kmirka: </p> <hr /> <div>'''Jazyk symbolických adres''' (zkratka '''JSA''' nebo také '''jazyk symbolických instrukcí''' je v informatice nízkoúrovňový programovací jazyk, který je tvořen symbolickou reprezentací jednotlivých strojových instrukcí a konstant potřebných pro vytvoření strojového kódu programu pro daný procesor. Symbolickou reprezentaci tvoří zpravidla výrobce procesoru a je založena na [[Mnemotechnická pomůcka|mnemotechnických zkratkách]], které vyjadřují, co daná strojová instrukce dělá, označují symbolicky registr, slovní zkratku podmínky a podobně. JSA je proto závislý na konkrétním procesoru a zapsaný program je obtížně přenositelný na jinou platformu (na rozdíl od vysokoúrovňových programovacích jazyků).<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> JSA se poprvé objevily v 50. letech 20. století, kdy byly označovány jako druhá generace programovacích jazyků. Eliminovaly většinu chyb vznikajících při programování a časovou náročnost první generace programovacích jazyků tím, že odstranily nutnost pamatovat si číselné kódy jednotlivých strojových instrukcí, nutnost vypočítávat adresy skoků a umístění dat a zjednodušením (zkrácením) zápisu programu. Ve své době byly široce využívány pro všechny typy programování. Avšak v 80. letech (u mikropočítačů v 90. letech) byly nahrazeny programovacími jazyky s vyšší úrovní abstrakce, které přinášely vyšší produktivitu programování.<br /> <br /> V současné době jsou JSA používány zejména pro přímé ovládání hardware, přístup ke specializovaným instrukcím procesoru nebo pro kritické úseky, kde je nutný vysoký výkon. Typicky se jedná o ovladače zařízení, nízkoúrovňové embedded systémy a operační systémy reálného času.<br /> <br /> Pokročilé překladače JSA poskytují doplňující nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu, a podporu ladění. Mezi hlavní prvky patří také podpora maker, pak nazýváme takový překladač makro assembler.<br /> <br /> == Terminologie ==<br /> <br /> Anglické slovo assembler znamená sestavovatel a označuje pouze překladač, tj. program, který sestavuje strojový kód. Programovací jazyk zpracovávaný takovým překladačem se označuje JSA v angličtině se jmenuje assembly language.<br /> <br /> Exaktní česká terminologie vychází z toho, že assembler označuje pouze překladač, zatímco programovací jazyk označuje výhradně jako jazyk symbolických adres (JSA), kterýžto výraz popisuje základní nabízenou výhodu – odstranění nutnosti ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu.<br /> <br /> V praxi se ovšem velmi často (a zcela nesprávně) pro označení JSA používá termín assembler.<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> <br /> JSA je programovací jazyk nejnižší úrovně a je závislý na strojovém kódu procesoru. Každá rodina procesorů má svůj vlastní odlišný JSA, protože ve strojových instrukcích různých rodin procesorů a možnosti rozdělování a adresování paměti bývají zásadní rozdíly. Každá firma vyrábějící procesory si definuje vlastní pravidla pro JSA svých procesorů, z kterých mohou (ale také nemusejí) vycházet nezávislí autoři a firmy.<br /> <br /> Společným rysem drtivé většiny JSA je, že kódovou jednotkou je zde jeden řádek.<br /> <br /> Program v JSA se skládá z<br /> <br /> '''překladových direktiv'''<br /> tyto direktivy ovlivňují způsob překladu (například pro jakou verzi procesoru se překládá, zda se ignorují velká a malá písmena, zda se generuje výpis a s jakým stránkováním, atp.). Rovněž označují začátek a konec kódových sekcí.<br /> <br /> '''strojových instrukcí'''<br /> symbolicky zapsané strojové instrukce jsou při překladu nahrazeny odpovídajícím strojovým kódem<br /> <br /> '''definic obsahu paměti'''<br /> můžeme inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné<br /> <br /> '''návěstí'''<br /> návěstí umožňují pojmenovat místa v paměti počítače. Návěstí umístěné před instrukcí se používá jako pro definici bodu v programu, na který můžeme skočit, návěstí umístěné před definicí obsahu paměti se používá při odkazování na tuto paměť<br /> <br /> '''maker'''<br /> makra slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí, umožňují zpřehlednit a zjednodušit kód vytvořením pseudoinstrukcí a formalizací často používaných konstrukcí<br /> <br /> '''podmínkových bloků'''<br /> podmínkové bloky dovolují generovat odlišný kód v závislosti na nastavení překladových symbolů, což může být užitečné například při ladění, nebo u kódu určeného pro více platforem<br /> <br /> '''definic překladových symbolů'''<br /> překladové symboly pomáhají při vytváření dobře strukturovaného kódu programu<br /> <br /> == Překladače JSA ==<br /> <br /> Existuje velké množství překladačů JSA, pro x86 například:<br /> <br /> Flat Assembler (FASM) – open source assembler pro procesory x86, sebekompilující<br /> <br /> Netwide Assembler (NASM) – open source assembler pro procesory x86, sám napsaný v jazyku C<br /> <br /> GNU Assembler (gas) – součást projektu GNU; je multiplatformní, používá se především pro kód vložený v programech v jazyce C<br /> <br /> Microsoft Macro Assembler (MASM) – překladač od firmy Microsoft<br /> <br /> Turbo Assembler (TASM) – překladač firmy Borland<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> http://conmet.cz/assembler/<br /> <br /> http://assembler.unas.cz/<br /> <br /> http://assembler.navajo.cz/<br /> <br /> Autor: Mírka Karel B1.I[http://wiki.sps-pi.com/wiki/Mírka_Karel] - 21.4.2010</div>

Kmirka http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Assembler&diff=3185 2010-05-09T12:18:54Z

<p>Kmirka: </p> <hr /> <div>'''Jazyk symbolických adres''' (zkratka '''JSA''', {{Vjazyce2|en|'''assembly language'''}}) nebo také '''jazyk symbolických instrukcí''' je v [[Informatika (počítačová věda)|informatice]] nízkoúrovňový [[programovací jazyk]], který je tvořen symbolickou reprezentací jednotlivých [[Strojová instrukce|strojových instrukcí]] a konstant potřebných pro vytvoření [[Strojový kód|strojového kódu]] programu pro daný [[procesor]]. Symbolickou reprezentaci tvoří zpravidla výrobce procesoru a je založena na [[Mnemotechnická pomůcka|mnemotechnických zkratkách]], které vyjadřují, co daná strojová instrukce dělá, označují symbolicky registr, slovní zkratku podmínky a podobně. JSA je proto závislý na konkrétním procesoru a zapsaný program je obtížně [[Portace softwaru|přenositelný]] na jinou [[Platforma (informatika)|platformu]] (na rozdíl od vysokoúrovňových programovacích jazyků).<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> JSA se poprvé objevily v 50. letech 20. století, kdy byly označovány jako druhá generace programovacích jazyků. Eliminovaly většinu chyb vznikajících při programování a časovou náročnost první generace programovacích jazyků tím, že odstranily nutnost pamatovat si číselné kódy jednotlivých strojových instrukcí, nutnost vypočítávat adresy skoků a umístění dat a zjednodušením (zkrácením) zápisu programu. Ve své době byly široce využívány pro všechny typy programování. Avšak v 80. letech (u mikropočítačů v 90. letech) byly nahrazeny programovacími jazyky s vyšší úrovní abstrakce, které přinášely vyšší produktivitu programování.<br /> <br /> V současné době jsou JSA používány zejména pro přímé ovládání hardware, přístup ke specializovaným instrukcím procesoru nebo pro kritické úseky, kde je nutný vysoký výkon. Typicky se jedná o ovladače zařízení, nízkoúrovňové embedded systémy a operační systémy reálného času.<br /> <br /> Pokročilé překladače JSA poskytují doplňující nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu, a podporu ladění. Mezi hlavní prvky patří také podpora maker, pak nazýváme takový překladač makro assembler.<br /> <br /> == Terminologie ==<br /> <br /> Anglické slovo assembler znamená sestavovatel a označuje pouze překladač, tj. program, který sestavuje strojový kód. Programovací jazyk zpracovávaný takovým překladačem se označuje JSA v angličtině se jmenuje assembly language.<br /> <br /> Exaktní česká terminologie vychází z toho, že assembler označuje pouze překladač, zatímco programovací jazyk označuje výhradně jako jazyk symbolických adres (JSA), kterýžto výraz popisuje základní nabízenou výhodu – odstranění nutnosti ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu.<br /> <br /> V praxi se ovšem velmi často (a zcela nesprávně) pro označení JSA používá termín assembler.<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> <br /> JSA je programovací jazyk nejnižší úrovně a je závislý na strojovém kódu procesoru. Každá rodina procesorů má svůj vlastní odlišný JSA, protože ve strojových instrukcích různých rodin procesorů a možnosti rozdělování a adresování paměti bývají zásadní rozdíly. Každá firma vyrábějící procesory si definuje vlastní pravidla pro JSA svých procesorů, z kterých mohou (ale také nemusejí) vycházet nezávislí autoři a firmy.<br /> <br /> Společným rysem drtivé většiny JSA je, že kódovou jednotkou je zde jeden řádek.<br /> <br /> Program v JSA se skládá z<br /> <br /> '''překladových direktiv'''<br /> tyto direktivy ovlivňují způsob překladu (například pro jakou verzi procesoru se překládá, zda se ignorují velká a malá písmena, zda se generuje výpis a s jakým stránkováním, atp.). Rovněž označují začátek a konec kódových sekcí.<br /> <br /> '''strojových instrukcí'''<br /> symbolicky zapsané strojové instrukce jsou při překladu nahrazeny odpovídajícím strojovým kódem<br /> <br /> '''definic obsahu paměti'''<br /> můžeme inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné<br /> <br /> '''návěstí'''<br /> návěstí umožňují pojmenovat místa v paměti počítače. Návěstí umístěné před instrukcí se používá jako pro definici bodu v programu, na který můžeme skočit, návěstí umístěné před definicí obsahu paměti se používá při odkazování na tuto paměť<br /> <br /> '''maker'''<br /> makra slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí, umožňují zpřehlednit a zjednodušit kód vytvořením pseudoinstrukcí a formalizací často používaných konstrukcí<br /> <br /> '''podmínkových bloků'''<br /> podmínkové bloky dovolují generovat odlišný kód v závislosti na nastavení překladových symbolů, což může být užitečné například při ladění, nebo u kódu určeného pro více platforem<br /> <br /> '''definic překladových symbolů'''<br /> překladové symboly pomáhají při vytváření dobře strukturovaného kódu programu<br /> <br /> == Překladače JSA ==<br /> <br /> Existuje velké množství překladačů JSA, pro x86 například:<br /> <br /> Flat Assembler (FASM) – open source assembler pro procesory x86, sebekompilující<br /> <br /> Netwide Assembler (NASM) – open source assembler pro procesory x86, sám napsaný v jazyku C<br /> <br /> GNU Assembler (gas) – součást projektu GNU; je multiplatformní, používá se především pro kód vložený v programech v jazyce C<br /> <br /> Microsoft Macro Assembler (MASM) – překladač od firmy Microsoft<br /> <br /> Turbo Assembler (TASM) – překladač firmy Borland<br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> http://conmet.cz/assembler/<br /> <br /> http://assembler.unas.cz/<br /> <br /> http://assembler.navajo.cz/<br /> <br /> Autor: Mírka Karel B1.I[http://wiki.sps-pi.com/wiki/Mírka_Karel] - 21.4.2010</div>

Kmirka