http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Lveisheiplova 2026-04-04T10:46:26Z Příspěvky MediaWiki 1.42.1 http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavov%C3%A9_zm%C4%9Bny_ide%C3%A1ln%C3%ADho_plynu&diff=4200 2010-05-31T07:34:24Z

<p>Lveisheiplova: Založena nová stránka: == stavové změny ideálního plynu == Stav ideálního plynu je popsán stavovými veličinami: #termodinamická teplota T #tlak p #objem V Rovnice, která vyjadřuje vz…</p> <hr /> <div>== stavové změny ideálního plynu ==<br /> Stav ideálního plynu je popsán stavovými veličinami:<br /> #termodinamická teplota T<br /> #tlak p<br /> #objem V<br /> <br /> Rovnice, která vyjadřuje vztah mezi těmito veličinami se nazývá '''rovnice ideálního plynu'''.<br /> <br /> Měříme ∆V, ∆p, ∆T a zapisujeme do tabulky. Pro každý stav plynu je vypočítaná hodnota <br /> <br /> [[Soubor:Rovnice.png‎]]<br /> <br /> Stavová rovnice pro případ, kdy stav plynu je charakterizován p, V, T a n (látkové množství):<br /> <br /> [[Soubor:Rovnice1.png‎]]<br /> <br /> Stavová rovnice pro případ, kdy stav plynu je určen p, V, T a m:<br /> <br /> [[Soubor:Rovnice_v_malování.JPG‎ ]]<br /> <br /> m-hmotnost plynu<br /> <br /> Mm-molární hmostnost<br /> <br /> --[[Uživatel:Lveisheiplova|Lveisheiplova]] 31. 5. 2010, 07:34 (UTC)</div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Rovnice_v_malov%C3%A1n%C3%AD.JPG&diff=4158 2010-05-31T07:27:46Z

<p>Lveisheiplova: </p> <hr /> <div></div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Rovnice1.png&diff=4144 2010-05-31T07:21:05Z

<p>Lveisheiplova: </p> <hr /> <div></div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Rovnice.png&diff=4137 2010-05-31T07:18:33Z

<p>Lveisheiplova: </p> <hr /> <div></div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Harvardsk%C3%A1_architektura&diff=2511 2010-04-28T19:20:49Z

<p>Lveisheiplova: Založena nová stránka: &#039;&#039;&#039;Harvardská architektura&#039;&#039;&#039; je počítačová architektura, u které je na rozdíl od Von Neumannovy architektury rozdělen blok paměti na dva bloky - zvlášť paměť…</p> <hr /> <div>'''Harvardská architektura''' je počítačová architektura, u které je na rozdíl od Von Neumannovy architektury rozdělen blok paměti na dva bloky - zvlášť paměť pro programy a zvlášť paměť pro data. Harvardská koncepce dovoluje používat pro paměť programu například paměti typu ROM (Read Only Memory) a umožňuje v podstatě zdvojnásobení velikosti paměti oproti von Neumanově architektuře při stejně veliké adresové sběrnici.<br /> <br /> [[Soubor:Harvard.jpg‎ ]]<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> Tato architektura byla navržena '''Howardem Aikenem''' v třicátých letech minulého století na Harvardské univerzitě ve Spojených státech při vývoji počítače Harvard Mark I. Dále byla využita na Pensylvánské univerzitě pro elektronkový počítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Calculator). Již tehdy byla moderní koncepcí, ale technické prostředky v té době neumožnily její realizaci, a proto byla zavržena a byla převzata koncepce von Neumannova. Později asi po čtyřiceti letech dosáhla technologie výroby integrovaných obvodů takového stupně, že mohla být tato koncepce realizována.<br /> <br /> [[Soubor:180px-Aiken.jpg‎ ]]<br /> <br /> <br /> == Výhody ==<br /> <br /> • program nemůže přepsat sám sebe<br /> <br /> • paměti mohou být vyrobeny odlišnými technologiemi<br /> <br /> • každá paměť může mít jinou velikost nejmenší adresovací jednotky<br /> <br /> • dvě sběrnice umožňují jednoduchý paralelizmus, kdy lze přistupovat pro instrukce i data současně<br /> <br /> <br /> == Nevýhody ==<br /> <br /> • dvě sběrnice kladou vyšší nároky na vývoj řídící jednotky procesoru a zvyšují i náklady na výrobu výsledného počítače<br /> <br /> • nevyužitou část paměti dat nelze použít pro program a obráceně<br /> <br /> <br /> <br /> Zdroje:<br /> <br /> http://poli.cs.vsb.cz/edu/arp/down/pocitace.pdf<br /> <br /> http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Dokumentace/ART1525-Architektura-pocitacu-a-mikropocitacu.html<br /> <br /> http://www.filipes15.estranky.cz/clanky/nezarazene/harvardska-architektura-pocitace<br /> <br /> http://jaromirmatucha.ic.cz/historie_pc/1gener.html<br /> <br /> --[[Uživatel:Lveisheiplova|Lveisheiplova]] 28. 4. 2010, 19:20 (UTC)</div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:180px-Aiken.jpg&diff=2510 2010-04-28T19:20:18Z

<p>Lveisheiplova: </p> <hr /> <div></div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Harvard.jpg&diff=2509 2010-04-28T19:17:22Z

<p>Lveisheiplova: </p> <hr /> <div></div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Architektura_von_Neumann&diff=1774 2010-04-14T18:16:46Z

<p>Lveisheiplova: </p> <hr /> <div>Tzv. '''von Neumannova architektura''' (von Neumann architecture), někdy označovaná také jako von Neumannova koncepce či von Neumannovo schéma, je ucelenou soustavou názorů a představ o tom, jak by měl počítač fungovat, z jakých hlavních částí by se měl skládat, co a jak by tyto části měly dělat, jak by měly vzájemně spolupracovat atd. <br /> ----<br /> <br /> == Historie ==<br /> <br /> <br /> Představ o tom, jak by počítače měly vypadat a jak by měly fungovat, existovalo a existuje více. Přesto drtivá většina dnešních počítačů vychází z jediné takovéto představy. Ta se zrodila v polovině padesátých let v USA, v rámci projektů, které daly vzniknout dnes již legendárním počítačům EDVAC (Electronic Discrete Variable Computer) a EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Calculator). Šlo samozřejmě o kolektivní dílo, které však bylo pojmenováno jen po jednom ze svých autorů - zřejmě po tom, který měl na utváření celé koncepce největší vliv. Tím byl všestranný vědec, americký matematik maďarského původu '''John von Neumann''' (1903-1957), který kromě práce na vývoji počítačů stihl ještě založit matematickou teorii her, významně přispět fyzikům k jejich kvantové teorii a také se po určitou dobu podílet i na vývoji první atomové bomby.<br /> <br /> [[Soubor:Xkonecn7_neumann.jpg‎ ]]<br /> <br /> == Části Von Neumannova schématu ==<br /> <br /> '''Operační paměť:''' slouží k uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu<br /> <br /> '''ALU - Arithmetic-logic Unit (aritmetickologická jednotka):''' jednotka provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace. Obsahuje sčítačky, násobičky (pro aritmetické výpočty) a komparátory (pro porovnávání)<br /> <br /> '''Řadič:''' řídící jednotka, která řídí činnost všech částí počítače. Toto řízení je prováděno pomocí řídících signálů, které jsou zasílány jednotlivým modulům. Reakce na řídící signály, stavy jednotlivých modulů jsou naopak zasílány zpět řadiči pomocí stavových hlášení<br /> <br /> '''Vstupní zařízení:''' zařízení určená pro vstup programu a dat.<br /> <br /> '''Výstupní zařízení:''' zařízení určená pro výstup výsledků, které program zpracoval<br /> <br /> [[Soubor:Neumann.jpg‎]]<br /> <br /> == Princip činnosti počítače podle von Neumannova schématu ==<br /> <br /> '''1.''' Do operační paměti se pomocí vstupních zařízení přes ALU umístí program, který bude provádět výpočet. <br /> <br /> '''2.''' Stejným způsobem se do operační paměti umístí data, která bude program zpracovávat <br /> <br /> '''3.''' Proběhne vlastní výpočet, jehož jednotlivé kroky provádí ALU. Tato jednotka je v průběhu výpočtu spolu s ostatními moduly řízena řadičem počítače. Mezivýsledky výpočtu jsou ukládány do operační paměti. <br /> <br /> '''4.''' Po skončení výpočtu jsou výsledky poslány přes ALU na výstupní zařízení.Jednotlivé části jsou společně propojeny sběrnicí<br /> <br /> '''Sběrnice''' = silnice po které proudí data či programy mezi jednotlivými komponentami. Důležitým parametrem je šířka sběrnice tj. kolik proudů má. Její šířka vyplývá ze šířky slova, čímž je uvedeno, kolik bitů může proudit v jednom směru paralelně.<br /> <br /> <br /> <br /> == Výhody ==<br /> • rozdělení paměti pro kód a data určuje programátor <br /> • řídící jednotka procesoru přistupuje do paměti pro data i pro instrukce jednotným způsobem <br /> • jedna sběrnice - jednodušší výroba. <br /> <br /> == Nevýhody ==<br /> • společné uložení dat a kódu může mít při chybě za následek přepsání vlastního programu <br /> • jediná sběrnice tvoří úzké místo<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> --[[Uživatel:Lveisheiplova|Lveisheiplova]] 14. 4. 2010, 18:16 (UTC)<br /> <br /> Zdroje:<br /> <br /> http://www.filipes15.estranky.cz/clanky/nezarazene/von-neumannova-architektura-pocitace<br /> <br /> http://cs.wikipedia.org/wiki/Von_Neumannova_architektura<br /> <br /> http://www.earchiv.cz/a93/a321c120.php3<br /> <br /> http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_von_Neumann<br /> <br /> 1. mat. otázka - Mi - Mikroprocesor - Černý VT4.doc - Tomáš Černý, SŠ spojů a informatiky Tábor</div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Xkonecn7_neumann.jpg&diff=1773 2010-04-14T18:11:19Z

<p>Lveisheiplova: John von Neumann</p> <hr /> <div>John von Neumann</div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Neumann.jpg&diff=1772 2010-04-14T18:04:18Z

<p>Lveisheiplova: </p> <hr /> <div></div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:JVN.jpg&diff=1771 2010-04-14T17:54:00Z

<p>Lveisheiplova: John von Neumann</p> <hr /> <div>John von Neumann</div>

Lveisheiplova http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Architektura_von_Neumann&diff=1770 2010-04-14T17:47:24Z

<p>Lveisheiplova: Založena nová stránka: Tzv. &#039;&#039;&#039;von Neumannova architektura&#039;&#039;&#039; (von Neumann architecture), někdy označovaná také jako von Neumannova koncepce či von Neumannovo schéma, je ucelenou soustavou …</p> <hr /> <div>Tzv. '''von Neumannova architektura''' (von Neumann architecture), někdy označovaná také jako von Neumannova koncepce či von Neumannovo schéma, je ucelenou soustavou názorů a představ o tom, jak by měl počítač fungovat, z jakých hlavních částí by se měl skládat, co a jak by tyto části měly dělat, jak by měly vzájemně spolupracovat atd. <br /> ----<br /> <br /> == Historie ==<br /> Představ o tom, jak by počítače měly vypadat a jak by měly fungovat, existovalo a existuje více. Přesto drtivá většina dnešních počítačů vychází z jediné takovéto představy. Ta se zrodila v polovině padesátých let v USA, v rámci projektů, které daly vzniknout dnes již legendárním počítačům EDVAC (Electronic Discrete Variable Computer) a EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Calculator). Šlo samozřejmě o kolektivní dílo, které však bylo pojmenováno jen po jednom ze svých autorů - zřejmě po tom, který měl na utváření celé koncepce největší vliv. Tím byl všestranný vědec, americký matematik maďarského původu '''John von Neumann''' (1903-1957), který kromě práce na vývoji počítačů stihl ještě založit matematickou teorii her, významně přispět fyzikům k jejich kvantové teorii a také se po určitou dobu podílet i na vývoji první atomové bomby.<br /> <br /> ----<br /> <br /> == Části von Neumannova schématu ==<br /> <br /> '''Operační paměť:''' slouží k uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu<br /> <br /> '''ALU - Arithmetic-logic Unit (aritmetickologická jednotka):''' jednotka provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace. Obsahuje sčítačky, násobičky (pro aritmetické výpočty) a komparátory (pro porovnávání)<br /> <br /> '''Řadič:''' řídící jednotka, která řídí činnost všech částí počítače. Toto řízení je prováděno pomocí řídících signálů, které jsou zasílány jednotlivým modulům. Reakce na řídící signály, stavy jednotlivých modulů jsou naopak zasílány zpět řadiči pomocí stavových hlášení<br /> <br /> '''Vstupní zařízení:''' zařízení určená pro vstup programu a dat.<br /> <br /> '''Výstupní zařízení:''' zařízení určená pro výstup výsledků, které program zpracoval<br /> <br /> ----<br /> <br /> <br /> == Princip činnosti počítače podle von Neumannova schématu ==<br /> <br /> '''1.''' Do operační paměti se pomocí vstupních zařízení přes ALU umístí program, který bude provádět výpočet. <br /> <br /> '''2.''' Stejným způsobem se do operační paměti umístí data, která bude program zpracovávat <br /> <br /> '''3.''' Proběhne vlastní výpočet, jehož jednotlivé kroky provádí ALU. Tato jednotka je v průběhu výpočtu spolu s ostatními moduly řízena řadičem počítače. Mezivýsledky výpočtu jsou ukládány do operační paměti. <br /> <br /> '''4.''' Po skončení výpočtu jsou výsledky poslány přes ALU na výstupní zařízení.Jednotlivé části jsou společně propojeny sběrnicí<br /> <br /> '''Sběrnice''' = silnice po které proudí data či programy mezi jednotlivými komponentami. Důležitým parametrem je šířka sběrnice tj. kolik proudů má. Její šířka vyplývá ze šířky slova, čímž je uvedeno, kolik bitů může proudit v jednom směru paralelně.<br /> <br /> ----<br /> <br /> <br /> == Výhody ==<br /> • rozdělení paměti pro kód a data určuje programátor <br /> • řídící jednotka procesoru přistupuje do paměti pro data i pro instrukce jednotným způsobem <br /> • jedna sběrnice - jednodušší výroba. <br /> <br /> == Nevýhody ==<br /> • společné uložení dat a kódu může mít při chybě za následek přepsání vlastního programu <br /> • jediná sběrnice tvoří úzké místo<br /> --[[Uživatel:Lveisheiplova|Lveisheiplova]] 14. 4. 2010, 17:47 (UTC)<br /> <br /> ----<br /> Zdroje:<br /> http://www.filipes15.estranky.cz/clanky/nezarazene/von-neumannova-architektura-pocitace<br /> <br /> http://cs.wikipedia.org/wiki/Von_Neumannova_architektura<br /> <br /> http://www.earchiv.cz/a93/a321c120.php3<br /> <br /> http://www2.iim.cz/wiki/index.php/John_von_Neumann</div>

Lveisheiplova