<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=MHadackova</id>
	<title>MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=MHadackova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/MHadackova"/>
	<updated>2026-04-20T22:57:06Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.42.1</generator>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Kl%C3%A1vesy&amp;diff=5273</id>
		<title>Klávesy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Kl%C3%A1vesy&amp;diff=5273"/>
		<updated>2010-06-19T09:14:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: Založena nová stránka: Speciální klávesa WindowsKlávesa je původně mechanický ovládací prvek, který se ovládá tlakem. Po uvolnění …&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Win-key-medium.jpg‎|300px|thumb|right|Speciální klávesa Windows]]Klávesa je původně mechanický ovládací prvek, který se ovládá tlakem. Po uvolnění tlaku se klávesa vrací do své původní polohy. Narozdíl od přepínače (který vždy zůstává v nové poloze) nelze pohledem na klávesu zjistit, zda je v zapnuté nebo vypnuté poloze. Na stejném principu pracuje také tlačítko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klávesy se obvykle nepoužívají jednotlivě, ale jsou sdružené ve skupinách. Spolu tak tvoří klávesnici (např. počítač) nebo klaviaturu (hudební nástroj). Na klávesnici jsou jednotlivé klávesy popsány symboly, klaviatura má klávesy neoznačené. Pokud se klávesy ovládají nohou, nazývá se taková klávesnice nebo klaviatura pedál.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Alfanumerické klávesy&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
Alfanumerická klávesnice zabírá většinu plochy, obsahuje klávesy 26 písmen, mezerník, klávesy s interpunkcí a klávesy s číslicemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Numerické klávesy&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
Numerická klávesnice obsahuje klávesy s číslicemi, desetinnou tečku, klávesy využitelné pro 4 základní aritmerické operace, druhou klávesu Enter a klávesu Num Lock pro změnu funkce číselných kláves. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Funkční klávesy&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
Funkční klávesy mají označení F1 – F12 a nalezneme je v horní části klávesnice. Slouží k řízení programů a jejich funkce je určena konkrétním softwarem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Speciální klávesy&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
*&#039;&#039;&#039;Esc&#039;&#039;&#039; - je klávesa nacházející se v levém horním rohu běžné počítačové klávesnice, je většinou označena nápisem Esc nebo Escape, což v češtině znamená únik. K tomuto účelu také slouží. Stisk klávesy vyvolá takzvaný ASCII Escape character, který vyvolá únikovou nebo spíše ukončující sekvenci. Ve většině aplikací  po stisku dojde k jejich zastavení či ukončení běhu. V dnešní době lze tuto klávesu dobře uplatnit například v Internetovém prohlížeči jako jsou Mozilla Firefox či Windows Internet Explorer, kde zastaví aktuální načítání stránky neboli Stop.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:800px-Insertpad.svg.png‎‎|300px|thumb|right|Skupina speciálních kláves]]&lt;br /&gt;
*&#039;&#039;&#039;Print Screen&#039;&#039;&#039; - (často zkracováno jako Prt Scr, Print Scrn, Prt Scn, Prt Sc nebo Prnt Scrn) je klávesa, kterou se po zmáčknutí sejme obraz, který je na monitoru, ten se vloží do schránky, dále se může vložit pomocí klávesové zkratky Ctr+V do grafického (Corel, Photoshop, Adobe, Malování ve Windows) nebo jiného programu (Word, Write). Kombinace Alt+Print Screen sejme pouze aktuální okno.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&#039;&#039;&#039;Scroll Lock&#039;&#039;&#039; - je klávesa na většině počítačových klávesnicích. Funkce klávesy záleží na aktuálně použitém programu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&#039;&#039;&#039;Pause Break&#039;&#039;&#039; - se nachází na české počítačové klávesnici vpravo od klávesy Scroll Lock. Nejčastěji se používá v různých počítačových hrách, kde znamená ukončení nebo přerušení programu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
[[http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_kl%C3%A1vesnice#Skupiny_kl.C3.A1ves]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 19. 6. 2010, 09:14 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:800px-Insertpad.svg.png&amp;diff=5270</id>
		<title>Soubor:800px-Insertpad.svg.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:800px-Insertpad.svg.png&amp;diff=5270"/>
		<updated>2010-06-19T09:09:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5269</id>
		<title>Klávesnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5269"/>
		<updated>2010-06-19T09:09:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Klavesnice_PC.JPG‎|444px|thumb|right|PC klávesnice]]Klávesnice je &#039;&#039;&#039;vstupní zařízení &#039;&#039;&#039;sestavující se z kláves (tlačítek, klapek apod.) zpravidla mačkaných prsty, určené pro zadávání dat nebo ovládání připojeného zařízení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Počítačová klávesnice&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je určena ke vkládání znaků a ovládání počítače. Standardní počítačové klávesnice jsou napájeny z počítače a komunikují s ním po sériové lince.Vyrábí je například firmy KME, Apple, Logitech a další. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;[[Klávesy]] lze rozdělit do těchto skupin:&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*základní alfanumerické klávesy&lt;br /&gt;
*klávesy numerické klávesnice &lt;br /&gt;
*funkční klávesy &lt;br /&gt;
*speciální klávesy &lt;br /&gt;
*klávesy určené pro konkrétní operační systém (v systému Microsoft Windows jsou to Windows a Application) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;Souvisí:&#039;&#039; [[Klávesové zkratky]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Vzhled&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Klavesnice big.jpg‎|120px|thumb|right|:-) Klávesnice pro blondýnky]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:4875ad25b6ff3b285a6cf4c887f60f.jpg‎|120px|thumb|right|Nejšílenější počítačové klávesnice na trhu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje velké množství různých rozložení kláves. Vznikají proto, že rozdílní lidé potřebují snadný přístup k rozdílným symbolům. Obvykle je to tím, že píší odlišným jazykem, ale existují specializovaná rozložení pro matematické, účetní, programátorské použití.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče vzhledu, je v dnešní době na trhu k dostání nesčetné množství různých i kýčovitých klávesnic. Liší se velikostí, tvarem, barvou... Některé jsou speciálně upraveny pro počítačové hry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Druhy počítačových klávesnic&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Laserová klávesnice]] &lt;br /&gt;
*&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
[[http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_kl%C3%A1vesnice#Skupiny_kl.C3.A1ves]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5265</id>
		<title>Klávesnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5265"/>
		<updated>2010-06-19T08:46:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Klavesnice_PC.JPG‎|444px|thumb|right|PC klávesnice]]Klávesnice je &#039;&#039;&#039;vstupní zařízení &#039;&#039;&#039;sestavující se z kláves (tlačítek, klapek apod.) zpravidla mačkaných prsty, určené pro zadávání dat nebo ovládání připojeného zařízení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Počítačová klávesnice&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je určena ke vkládání znaků a ovládání počítače. Standardní počítačové klávesnice jsou napájeny z počítače a komunikují s ním po sériové lince.Vyrábí je například firmy KME, Apple, Logitech a další. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Klávesy lze rozdělit do těchto skupin:&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*základní alfanumerické klávesy&lt;br /&gt;
*klávesy numerické klávesnice &lt;br /&gt;
*funkční klávesy &lt;br /&gt;
*speciální klávesy &lt;br /&gt;
*klávesy určené pro konkrétní operační systém (v systému Microsoft Windows jsou to Windows a Application) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Alfanumerická klávesnice]] zabírá většinu plochy, obsahuje klávesy 26 písmen, mezerník, klávesy s interpunkcí a klávesy s číslicemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Numerická klávesnice]] obsahuje klávesy s číslicemi, desetinnou tečku, klávesy využitelné pro 4 základní aritmerické operace, druhou klávesu Enter a klávesu Num Lock pro změnu funkce číselných kláves. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Funkční klávesy]] mají označení F1 – F12 a nalezneme je v horní části klávesnice. Slouží k řízení programů a jejich funkce je určena konkrétním softwarem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Speciální klávesy jsou popsány v následující tabulce.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Vzhled&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Klavesnice big.jpg‎|120px|thumb|right|:-) Klávesnice pro blondýnky]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:4875ad25b6ff3b285a6cf4c887f60f.jpg‎|120px|thumb|right|Nejšílenější počítačové klávesnice na trhu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje velké množství různých rozložení kláves. Vznikají proto, že rozdílní lidé potřebují snadný přístup k rozdílným symbolům. Obvykle je to tím, že píší odlišným jazykem, ale existují specializovaná rozložení pro matematické, účetní, programátorské použití.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týče vzhledu, je v dnešní době na trhu k dostání nesčetné množství různých i kýčovitých klávesnic. Liší se velikostí, tvarem, barvou... Některé jsou speciálně upraveny pro počítačové hry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Druhy počítačových klávesnic&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Laserová klávesnice]] &lt;br /&gt;
*&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
[[http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_kl%C3%A1vesnice#Skupiny_kl.C3.A1ves]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:799px-Qwerty.svg.png&amp;diff=5264</id>
		<title>Soubor:799px-Qwerty.svg.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:799px-Qwerty.svg.png&amp;diff=5264"/>
		<updated>2010-06-19T08:44:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:4875ad25b6ff3b285a6cf4c887f60f.jpg&amp;diff=5263</id>
		<title>Soubor:4875ad25b6ff3b285a6cf4c887f60f.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:4875ad25b6ff3b285a6cf4c887f60f.jpg&amp;diff=5263"/>
		<updated>2010-06-19T08:41:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Klavesnice_big.jpg&amp;diff=5262</id>
		<title>Soubor:Klavesnice big.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Klavesnice_big.jpg&amp;diff=5262"/>
		<updated>2010-06-19T08:39:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Klavesnice_PC.JPG&amp;diff=5261</id>
		<title>Soubor:Klavesnice PC.JPG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Klavesnice_PC.JPG&amp;diff=5261"/>
		<updated>2010-06-19T08:31:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Win-key-medium.jpg&amp;diff=5260</id>
		<title>Soubor:Win-key-medium.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Win-key-medium.jpg&amp;diff=5260"/>
		<updated>2010-06-19T08:29:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Virtual-laser-keyboard.jpg&amp;diff=5259</id>
		<title>Soubor:Virtual-laser-keyboard.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Virtual-laser-keyboard.jpg&amp;diff=5259"/>
		<updated>2010-06-19T08:28:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Laserov%C3%A1_kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5258</id>
		<title>Laserová klávesnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Laserov%C3%A1_kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5258"/>
		<updated>2010-06-19T08:15:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Image:200506050140 key6.jpg|thumb|right|300px|Laserová virtuální klávesnice společnosti i-Tech]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klávesnice pracuje tak, že laserový emitor vykresluje na rovnou plochu šedesáti tří klávesovou virtuální klávesnici a reaguje na &amp;quot;dotek&amp;quot; v místě vykreslení klávesy. Samotná klávesnice je k počítači (PDA, nebo smartphonu) připojena pomocí rozhraní RS-232. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Maplin_bluetooth_laser_virtual_keyboard.jpg]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &#039;&#039;&#039;Laserová virtuální klávesnice pracuje s:&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počítači s operačním systémem Microsoft Windows 98/2000/XP &lt;br /&gt;
*PDA s Palm OS 5.0 a vyšší &lt;br /&gt;
*PDA s Pocket PC 200x &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cena se pohybuje kolem 5 000,- &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &#039;&#039;&#039;Vzhled&#039;&#039;&#039;  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Image:Klavesnice laser.jpg|thumb|left|150px|Laserová klávesnice s pouzdrem]] Vůbec nepřipomíná klávesnici. Má tvar prostého kvádru o velikosti 35 x 92 x 25 mm a váží necelých 90g. Když přístroj zapneme, upoutá vaši pozornost červené sklíčko, odkud vychází onen červený paprsek, který promítá znaky na podložku. Pod sklíčkem se nachází druhý laser, který snímá stisknutá tlačítka. Spodní strana klávesnice je vyhrazena pro dotykové tlačítko, které detekuje, zda se klávesnice nachází na pevném podkladu a v případě zvednutí se vypne. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &#039;&#039;&#039;Výhody, nevýhody&#039;&#039;&#039;  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Image:D 9583.jpg|thumb|left|200px]] &#039;&#039;&#039;Výhody:&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zabírá málo místa &lt;br /&gt;
*vynikající dojem (budete IN) &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &#039;&#039;&#039;Nevýhody:&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*psaní je zpočátku problematické, ale i nadále to činí problémy &lt;br /&gt;
*nepodporuje češtinu &lt;br /&gt;
*baterie vydrží jen 2 hodiny&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krom zmiňované absence češtiny je zde další problém - intenzita světla. Pokud vám pronikne více světla na podložku, klávesnice je pryč a také vás na to náležité upozorní. Není to ale zase tak drastické, ale venku, na přímém sluneční světle, můžete na červený paprsek zapomenout. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[http://www.pdasoft.cz/modules.php?name=News&amp;amp;file=article&amp;amp;sid=841]] &amp;lt;br&amp;gt; [[http://programujte.com/?akce=clanek&amp;amp;cl=2005060902-laserova-klavesnice]] &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 18. 6. 2010, 08:30 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Maplin_bluetooth_laser_virtual_keyboard.jpg&amp;diff=5257</id>
		<title>Soubor:Maplin bluetooth laser virtual keyboard.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Maplin_bluetooth_laser_virtual_keyboard.jpg&amp;diff=5257"/>
		<updated>2010-06-19T08:13:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Klavesnice_laser.jpg&amp;diff=5254</id>
		<title>Soubor:Klavesnice laser.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Klavesnice_laser.jpg&amp;diff=5254"/>
		<updated>2010-06-19T08:00:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Laserov%C3%A1_kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5219</id>
		<title>Laserová klávesnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Laserov%C3%A1_kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5219"/>
		<updated>2010-06-18T08:30:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: Založena nová stránka: right   Klávesnice pracuje tak, že laserový emitor vykresluje na rovnou plochu šedesáti tří klávesovou virtuální klávesnici…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Image:200506050140 key6.jpg|thumb|right]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klávesnice pracuje tak, že laserový emitor vykresluje na rovnou plochu šedesáti tří klávesovou virtuální klávesnici a reaguje na &amp;quot;dotek&amp;quot; v místě vykreslení klávesy. Samotná klávesnice je k počítači (PDA, nebo smartphonu) připojena pomocí rozhraní RS-232. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cena se pohybuje kolem 5 000,-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzhled  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vůbec nepřipomíná klávesnici. Má tvar prostého kvádru o velikosti 35 x 92 x 25 mm a váží necelých 90g. Když přístroj zapneme, upoutá vaši pozornost červené sklíčko, odkud vychází onen červený paprsek, který promítá znaky na podložku. Pod sklíčkem se nachází druhý laser, který snímá stisknutá tlačítka. Spodní strana klávesnice je vyhrazena pro dotykové tlačítko, které detekuje, zda se klávesnice nachází na pevném podkladu a v případě zvednutí se vypne. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &#039;&#039;&#039;Laserová virtuální klávesnice pracuje s:&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*počítači s operačním systémem Microsoft Windows 98/2000/XP &lt;br /&gt;
*PDA s Palm OS 5.0 a vyšší &lt;br /&gt;
*PDA s Pocket PC 200x &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody, nevýhody  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Image:D 9583.jpg|thumb|left]] + zabírá málo místa &amp;lt;br&amp;gt; + vynikající dojem (budete IN) &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- psaní je zpočátku problematické, ale i nadále to činí problémy&amp;lt;br&amp;gt; - nepodporuje češtinu &amp;lt;br&amp;gt; - baterie vydrží jen 2 hodiny &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; Krom zmiňované absence češtiny je zde další problém - intenzita světla. Pokud vám pronikne více světla na podložku, klávesnice je pryč a také vás na to náležité upozorní. Není to ale zase tak drastické, ale venku, na přímém sluneční světle, můžete na červený paprsek zapomenout. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Citace  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[http://www.pdasoft.cz/modules.php?name=News&amp;amp;file=article&amp;amp;sid=841]] &amp;lt;br&amp;gt; [[http://programujte.com/?akce=clanek&amp;amp;cl=2005060902-laserova-klavesnice]] &amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 18. 6. 2010, 08:30 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5208</id>
		<title>Klávesnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5208"/>
		<updated>2010-06-18T08:20:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Klávesnice je &#039;&#039;&#039;vstupní zařízení &#039;&#039;&#039;sestavující se z kláves (tlačítek, klapek apod.) zpravidla mačkaných prsty, určené pro zadávání dat nebo ovládání připojeného zařízení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítačová klávesnice  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je určena ke vkládání znaků a ovládání počítače. Standardní počítačové klávesnice jsou napájeny z počítače a komunikují s ním po sériové lince.Vyrábí je například firmy KME, Apple, Logitech a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Klávesy lze rozdělit do těchto skupin:&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*základní alfanumerické klávesy &lt;br /&gt;
*klávesy numerické klávesnice &lt;br /&gt;
*funkční klávesy &lt;br /&gt;
*speciální klávesy &lt;br /&gt;
*klávesy určené pro konkrétní operační systém (v systému Microsoft Windows jsou to Windows a Application) &lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alfanumerická klávesnice zabírá většinu plochy, obsahuje klávesy 26 písmen, mezerník, klávesy s interpunkcí a klávesy s číslicemi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Numerická klávesnice obsahuje klávesy s číslicemi, desetinnou tečku, klávesy využitelné pro 4 základní aritmerické operace, druhou klávesu Enter a klávesu Num Lock pro změnu funkce číselných kláves. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkční klávesy mají označení F1 – F12 a nalezneme je v horní části klávesnice. Slouží k řízení programů a jejich funkce je určena konkrétním softwarem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Speciální klávesy jsou popsány v následující tabulce.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy počítačových klávesnic:  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Laserová klávesnice]] &lt;br /&gt;
*&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:D_9583.jpg&amp;diff=5206</id>
		<title>Soubor:D 9583.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:D_9583.jpg&amp;diff=5206"/>
		<updated>2010-06-18T08:16:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:200506050140_key6.jpg&amp;diff=5204</id>
		<title>Soubor:200506050140 key6.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:200506050140_key6.jpg&amp;diff=5204"/>
		<updated>2010-06-18T08:13:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: www.programujte.com&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;www.programujte.com&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5198</id>
		<title>Klávesnice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Kl%C3%A1vesnice&amp;diff=5198"/>
		<updated>2010-06-18T08:08:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: Založena nová stránka: Klávesnice je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;vstupní zařízení &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;sestavující se z kláves (tlačítek, klapek apod.) zpravidla mačkaných prsty, určené pro zadávání dat nebo ovládání p…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Klávesnice je &#039;&#039;&#039;vstupní zařízení &#039;&#039;&#039;sestavující se z kláves (tlačítek, klapek apod.) zpravidla mačkaných prsty, určené pro zadávání dat nebo ovládání připojeného zařízení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítačová klávesnice  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je určena ke vkládání znaků a ovládání počítače. Standardní počítačové klávesnice jsou napájeny z počítače a komunikují s ním po sériové lince.Vyrábí je například firmy KME, Apple, Logitech a další.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=V%C3%BDvoj_stoln%C3%ADch_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=4970</id>
		<title>Vývoj stolních počítačů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=V%C3%BDvoj_stoln%C3%ADch_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=4970"/>
		<updated>2010-06-11T08:29:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: Založena nová stránka: První desktopové počítače se začaly vyrábět v pozdních 70. a 80. letech, protože tehdy ještě nebyly žádné PDA ani laptopy. Prvním masově rozšířeným a …&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;První desktopové počítače se začaly vyrábět v pozdních 70. a 80. letech, protože tehdy ještě nebyly žádné PDA ani laptopy. Prvním masově rozšířeným a úspěšným desktopem byl počítač Apple II., který v roce 1977 představila firma Apple Computer.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Několik událostí roku 1980-1990 včetně vývoje Aldus PageMaker (nyní Adobe PageMaker):&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
# 1984 - Apple Macintosh debuty&lt;br /&gt;
# 1984 - Hewlett-Packard představuje LaserJet, první stolní laserová tiskárna&lt;br /&gt;
# 1985 - Adobe představuje PostScript, standardní Page Popis Language (PDL) pro profesionální sazbu.&lt;br /&gt;
# 1985 - Aldus vyvíjí PageMaker pro Mac, první &amp;quot;DTP&amp;quot; aplikace.&lt;br /&gt;
# 1985 - Apple vyrábí LaserWriter, první stolní laserová tiskárna obsahovat PostScript.&lt;br /&gt;
# 1987 - PageMaker pro platformu Windows je zavedena.&lt;br /&gt;
# 1990 - Microsoft Windows lodí 3.0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039; ==&lt;br /&gt;
http://desktoppub.about.com/cs/beginners/f/when_dtp.htm &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Stoln%C3%AD_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 11. 6. 2010, 08:29 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4572</id>
		<title>Integrovaný obvod</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4572"/>
		<updated>2010-06-02T19:14:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Image:Integrovany obvod.jpg|220px|thumb|right|Deska plošných spojů s integrovaným obvodem]]&#039;&#039;&#039;Co to je integrovaný obvod?&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
Integrovaný obvod je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek. Nejčastěji používanými součástkami jsou tranzistory, rezistory, kondenzátory a cívky. Součástky jsou různými technologiemi vytvořené přímo na základní destičce. Součástky mohou být rozmístěny i v několika vrstvách nad sebou. Rozměry vlastního integrovaného obvodu jsou v řádech desítek mikrometrů až jednotek milimetrů. Finální výrobek je zataven v pouzdru s vývody. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Výroba&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem většiny integrovaných obvodů je křemíková destička. Difuzí, nebo iontovou epitaxí, se pomocí masek na základní destičce vytvoří PN přechody. Pro vytvoření pasivních prvků jako jsou kondenzátory nebo rezistory se používají metody vakuového napařování a naprašování, kdy se daný materiál nanáší také pomocí masek. Po tomto procesu se již na hotový čip připájí vývody a celý se zalisuje nebo zataví do pouzdra.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Druhy&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle užití&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*analogové (zesilovače, filtry, audio a video technika...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*digitální (procesory, paměti, čítače, registry...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*smíšené (analogově-digitální převodníky, radio technika)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle použité výrobní technologie&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*monolitické (vše vyrobeno na jedné destičce)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*hybridní (více součástek a funkčních celků se propojí v jeden celek a navenej se projevuje jako jeden obvod)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle stupně integrace&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SSI – malý stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; [[Image:Schema.png|220px|thumb|right|Audiozesilovač]]&lt;br /&gt;
*MSI – střední stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*LSI – vysoký stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*VLSI – velmi vysoký&amp;amp;nbsp;stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Využití&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Integrované obvody se používají v naprosté většině spotřební elektroniky od rádia až po navigační družice ve vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
http://johnny.wz.cz/osobni/skola/integrovane-obvody/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 2. 6. 2010, 19:13 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4571</id>
		<title>Integrovaný obvod</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4571"/>
		<updated>2010-06-02T19:13:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Image:Integrovany obvod.jpg|220px|thumb|right|Deska plošných spojů s integrovaným obvodem]]&#039;&#039;&#039;Co to je integrovaný obvod?&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
Integrovaný obvod je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek. Nejčastěji používanými součástkami jsou tranzistory, rezistory, kondenzátory a cívky. Součástky jsou různými technologiemi vytvořené přímo na základní destičce. Součástky mohou být rozmístěny i v několika vrstvách nad sebou. Rozměry vlastního integoraného obvodu jsou v řádech desítek mikrometrů až jednotek milimetrů. Finální výrobek je zataven v pouzdru s vývody. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Výroba&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem většiny integrovaných obvodů je křemíková destička. Difuzí, nebo iontovou epitaxí, se pomocí masek na základní destičce vytvoří PN přechody. Pro vytvoření pasivních prvků jako jsou kondenzátory nebo rezistory se používají metody vakuového napařování a naprašování, kdy se daný materiál nanáší také pomocí masek. Po tomto procesu se již na hotový čip připájí vývody a celý se zalisuje nebo zataví do pouzdra.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Druhy&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle užití&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*analogové (zesilovače, filtry, audio a video technika...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*digitální (procesory, paměti, čítače, registry...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*smíšené (analogově-digitální převodníky, radio technika)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle použité výrobní technologie&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*monolitické (vše vyrobeno na jedné destičce)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*hybridní (více součástek a funkčních celků se propojí v jeden celek a navenej se projevuje jako jeden obvod)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle stupně integrace&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SSI – malý stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; [[Image:Schema.png|220px|thumb|right|Audiozesilovač]]&lt;br /&gt;
*MSI – střední stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*LSI – vysoký stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*VLSI – velmi vysoký&amp;amp;nbsp;stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Využití&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Integrované obvody se používají v naprosté většině spotřební elektroniky od rádia až po navigační družice ve vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
http://johnny.wz.cz/osobni/skola/integrovane-obvody/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 2. 6. 2010, 19:13 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4568</id>
		<title>Integrovaný obvod</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4568"/>
		<updated>2010-06-02T18:57:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Image:Integrovany obvod.jpg|220px|thumb|right|Deska plošných spojů s integrovaným obvodem]]&#039;&#039;&#039;Co to je integrovaný obvod?&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
Integrovaný obvod je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek. Nejčastěji používanými součástkami jsou tranzistory, rezistory, kondenzátory a cívky. Součástky jsou různými technologiemi vytvořené přímo na základní destičce. Součástky mohou být rozmístěny i v několika vrstvách nad sebou. Rozměry vlastního integoraného obvodu jsou v řádech desítek mikrometrů až jednotek milimetrů. Finální výrobek je zataven v pouzdru s vývody. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Výroba&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem většiny integrovaných obvodů je křemíková destička. Difuzí, nebo iontovou epitaxí, se pomocí masek na základní destičce vytvoří PN přechody. Pro vytvoření pasivních prvků jako jsou kondenzátory nebo rezistory se používají metody vakuového napařování a naprašování, kdy se daný materiál nanáší také pomocí masek. Po tomto procesu se již na hotový čip připájí vývody a celý se zalisuje nebo zataví do pouzdra.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Druhy&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle užití&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*analogové (zesilovače, filtry, audio a video technika...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*digitální (procesory, paměti, čítače, registry...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*smíšené (analogově-digitální převodníky, radio technika)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle použité výrobní technologie&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*monolitické (vše vyrobeno na jedné destičce)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*hybridní (více součástek a funkčních celků se propojí v jeden celek a navenej se projevuje jako jeden obvod)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle stupně integrace&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SSI – malý stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; [[Image:Schema.png|220px|thumb|right|Audiozesilovač]]&lt;br /&gt;
*MSI – střední stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*LSI – vysoký stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*VLSI – velmi vysoký&amp;amp;nbsp;stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Využití&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Integrované obvody se používají v naprosté většině spotřební elektroniky od rádia až po navigační družice ve vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
http://johnny.wz.cz/osobni/skola/integrovane-obvody/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Schema.png&amp;diff=4567</id>
		<title>Soubor:Schema.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Schema.png&amp;diff=4567"/>
		<updated>2010-06-02T18:55:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavebn%C3%AD_prvky_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=4566</id>
		<title>Stavební prvky počítačů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavebn%C3%AD_prvky_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=4566"/>
		<updated>2010-06-02T18:36:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: /* Integrovaný obvod */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stavební prvky počítačů jsou elektrotechnické součástky, které tvoří základ moderní elektroniky.&lt;br /&gt;
== Relé ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:rele_color.jpg|90px|thumb|left|Elektromagnetické Relé]][[Relé]] je zařízení, které slouží ke spínání signálu. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tranzistor ==&lt;br /&gt;
[[Image:Transistor.jpg|90px|thumb|left|Tranzistor]][[Tranzistor]] slouží k zesilování vstupního signálu a má funkci jako spínač – hlavní použití tranzistoru je ve výpočetní technice, ale také se používá jako zesilovač v audio technice a má i jiné využití. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Elektronka ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Elektronka.jpg|90px|thumb|left|Elektronka]][[Elektronka]] je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Integrovaný obvod ==&lt;br /&gt;
[[Image:Integrovany obvod.jpg|90px|thumb|left|Deska plošných spojů s integrovaným obvodem]] [[Integrovaný obvod]] je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 2. 6. 2010, 18:36 (UTC) &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:46 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavebn%C3%AD_prvky_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=4565</id>
		<title>Stavební prvky počítačů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavebn%C3%AD_prvky_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=4565"/>
		<updated>2010-06-02T18:34:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: /* Relé */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stavební prvky počítačů jsou elektrotechnické součástky, které tvoří základ moderní elektroniky.&lt;br /&gt;
== Relé ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:rele_color.jpg|90px|thumb|left|Elektromagnetické Relé]][[Relé]] je zařízení, které slouží ke spínání signálu. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tranzistor ==&lt;br /&gt;
[[Image:Transistor.jpg|90px|thumb|left|Tranzistor]][[Tranzistor]] slouží k zesilování vstupního signálu a má funkci jako spínač – hlavní použití tranzistoru je ve výpočetní technice, ale také se používá jako zesilovač v audio technice a má i jiné využití. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Elektronka ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Elektronka.jpg|90px|thumb|left|Elektronka]][[Elektronka]] je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Integrovaný obvod ==&lt;br /&gt;
[[Image:Integrovany obvod.jpg|90px|thumb|left|Deska plošných spojů s integrovaným obvodem]] [[Integrovaný obvod]] je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:46 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavebn%C3%AD_prvky_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=4564</id>
		<title>Stavební prvky počítačů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavebn%C3%AD_prvky_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=4564"/>
		<updated>2010-06-02T18:34:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stavební prvky počítačů jsou elektrotechnické součástky, které tvoří základ moderní elektroniky.&lt;br /&gt;
== Relé ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:rele_color.jpg|90px|thumb|left|Elektromagnetické Relé]][[Relé]] je zařízení, které slouží ke spínání signálu. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;,br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tranzistor ==&lt;br /&gt;
[[Image:Transistor.jpg|90px|thumb|left|Tranzistor]][[Tranzistor]] slouží k zesilování vstupního signálu a má funkci jako spínač – hlavní použití tranzistoru je ve výpočetní technice, ale také se používá jako zesilovač v audio technice a má i jiné využití. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Elektronka ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Elektronka.jpg|90px|thumb|left|Elektronka]][[Elektronka]] je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Integrovaný obvod ==&lt;br /&gt;
[[Image:Integrovany obvod.jpg|90px|thumb|left|Deska plošných spojů s integrovaným obvodem]] [[Integrovaný obvod]] je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:46 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavebn%C3%AD_prvky_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=4563</id>
		<title>Stavební prvky počítačů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavebn%C3%AD_prvky_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=4563"/>
		<updated>2010-06-02T18:31:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Relé ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:rele_color.jpg|90px|thumb|left|Elektromagnetické Relé]][[Relé]] je zařízení, které slouží ke spínání signálu. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tranzistor ==&lt;br /&gt;
[[Image:Transistor.jpg|90px|thumb|left|Tranzistor]][[Tranzistor]] slouží k zesilování vstupního signálu a má funkci jako spínač – hlavní použití tranzistoru je ve výpočetní technice, ale také se používá jako zesilovač v audio technice a má i jiné využití. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Elektronka ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Elektronka.jpg|90px|thumb|left|Elektronka]][[Elektronka]] je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Integrovaný obvod ==&lt;br /&gt;
[[Image:Integrovany obvod.jpg|90px|thumb|left|Deska plošných spojů s integrovaným obvodem]] [[Integrovaný obvod]] je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:46 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4562</id>
		<title>Integrovaný obvod</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4562"/>
		<updated>2010-06-02T18:28:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Image:Integrovany obvod.jpg|220px|thumb|right|Deska plošných spojů s integrovaným obvodem]]&#039;&#039;&#039;Co to je integrovaný obvod?&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
Integrovaný obvod je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek. Nejčastěji používanými součástkami jsou tranzistory, rezistory, kondenzátory a cívky. Součástky jsou různými technologiemi vytvořené přímo na základní destičce. Součástky mohou být rozmístěny i v několika vrstvách nad sebou. Rozměry vlastního integoraného obvodu jsou v řádech desítek mikrometrů až jednotek milimetrů. Finální výrobek je zataven v pouzdru s vývody. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Výroba&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem většiny integrovaných obvodů je křemíková destička. Difuzí, nebo iontovou epitaxí, se pomocí masek na základní destičce vytvoří PN přechody. Pro vytvoření pasivních prvků jako jsou kondenzátory nebo rezistory se používají metody vakuového napařování a naprašování, kdy se daný materiál nanáší také pomocí masek. Po tomto procesu se již na hotový čip připájí vývody a celý se zalisuje nebo zataví do pouzdra.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Druhy&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle užití&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*analogové (zesilovače, filtry, audio a video technika...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*digitální (procesory, paměti, čítače, registry...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*smíšené (analogově-digitální převodníky, radio technika)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle použité výrobní technologie&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*monolitické (vše vyrobeno na jedné destičce)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*hybridní (více součástek a funkčních celků se propojí v jeden celek a navenej se projevuje jako jeden obvod)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle stupně integrace&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SSI – malý stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*MSI – střední stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*LSI – vysoký stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*VLSI – velmi vysoký&amp;amp;nbsp;stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Využití&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Integrované obvody se používají v naprosté většině spotřební elektroniky od rádia až po navigační družice ve vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
http://johnny.wz.cz/osobni/skola/integrovane-obvody/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Integrovany_obvod.jpg&amp;diff=4560</id>
		<title>Soubor:Integrovany obvod.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Integrovany_obvod.jpg&amp;diff=4560"/>
		<updated>2010-06-02T16:28:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4559</id>
		<title>Integrovaný obvod</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4559"/>
		<updated>2010-06-02T16:11:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;Co to je integrovaný obvod?&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Integrovaný obvod je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek. Nejčastěji používanými součástkami jsou tranzistory, rezistory, kondenzátory a cívky. Součástky jsou různými technologiemi vytvořené přímo na základní destičce. Součástky mohou být rozmístěny i v několika vrstvách nad sebou. Rozměry vlastního integoraného obvodu jsou v řádech desítek mikrometrů až jednotek milimetrů. Finální výrobek je zataven v pouzdru s vývody. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Výroba&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem většiny integrovaných obvodů je křemíková destička. Difuzí, nebo iontovou epitaxí, se pomocí masek na základní destičce vytvoří PN přechody. Pro vytvoření pasivních prvků jako jsou kondenzátory nebo rezistory se používají metody vakuového napařování a naprašování, kdy se daný materiál nanáší také pomocí masek. Po tomto procesu se již na hotový čip připájí vývody a celý se zalisuje nebo zataví do pouzdra.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Druhy&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle užití&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*analogové (zesilovače, filtry, audio a video technika...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*digitální (procesory, paměti, čítače, registry...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*smíšené (analogově-digitální převodníky, radio technika)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle použité výrobní technologie&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*monolitické (vše vyrobeno na jedné destičce)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*hybridní (více součástek a funkčních celků se propojí v jeden celek a navenej se projevuje jako jeden obvod)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle stupně integrace&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SSI – malý stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*MSI – střední stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*LSI – vysoký stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*VLSI – velmi vysoký&amp;amp;nbsp;stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &#039;&#039;&#039;Využití&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Integrované obvody se používají v naprosté většině spotřební elektroniky od rádia až po navigační družice ve vesmíru.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4558</id>
		<title>Integrovaný obvod</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4558"/>
		<updated>2010-06-02T16:08:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;Co to je integrovaný obvod?&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Integrovaný obvod je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek. Nejčastěji používanými součástkami jsou tranzistory, rezistory, kondenzátory a cívky. Součástky jsou různými technologiemi vytvořené přímo na základní destičce. Součástky mohou být rozmístěny i v několika vrstvách nad sebou. Rozměry vlastního integoraného obvodu jsou v řádech desítek mikrometrů až jednotek milimetrů. Finální výrobek je zataven v pouzdru s vývody. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Výroba&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem většiny integrovaných obvodů je křemíková destička. Difuzí, nebo iontovou epitaxí, se pomocí masek na základní destičce vytvoří PN přechody. Pro vytvoření pasivních prvků jako jsou kondenzátory nebo rezistory se používají metody vakuového napařování a naprašování, kdy se daný materiál nanáší také pomocí masek. Po tomto procesu se již na hotový čip připájí vývody a celý se zalisuje nebo zataví do pouzdra.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Druhy&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle užití&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*analogové (zesilovače, filtry, audio a video technika...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*digitální (procesory, paměti, čítače, registry...)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*smíšené (analogově-digitální převodníky, radio technika)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle použité výrobní technologie&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*monolitické (vše vyrobeno na jedné destičce)&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*hybridní (více součástek a funkčních celků se propojí v jeden celek a navenej se projevuje jako jeden obvod)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle stupně integrace&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SSI – malý stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*MSI – střední stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*LSI – vysoký stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
*VLSI – velmi vysoký&amp;amp;nbsp;stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Využití&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*naprostá většina spotřební elektroniky od rádia až po navigační družice ve vesmíru.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4557</id>
		<title>Integrovaný obvod</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4557"/>
		<updated>2010-06-02T16:06:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;Co to je integrovaný obvod?&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Integrovaný obvod je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek. Nejčastěji používanými součástkami jsou tranzistory, rezistory, kondenzátory a cívky. Součástky jsou různými technologiemi vytvořené přímo na základní destičce. Součástky mohou být rozmístěny i v několika vrstvách nad sebou. Rozměry vlastního integoraného obvodu jsou v řádech desítek mikrometrů až jednotek milimetrů. Finální výrobek je zataven v pouzdru s vývody. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Výroba&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem většiny integrovaných obvodů je křemíková destička. Difuzí, nebo iontovou epitaxí, se pomocí masek na základní destičce vytvoří PN přechody. Pro vytvoření pasivních prvků jako jsou kondenzátory nebo rezistory se používají metody vakuového napařování a naprašování, kdy se daný materiál nanáší také pomocí masek. Po tomto procesu se již na hotový čip připájí vývody a celý se zalisuje nebo zataví do pouzdra.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Druhy&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle užití&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*analogové (zesilovače, filtry, audio a video technika...)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*digitální (procesory, paměti, čítače, registry...)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*smíšené (analogově-digitální převodníky, radio technika)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle použité výrobní technologie&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*monolitické (vše vyrobeno na jedné destičce)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*hybridní (více součástek a funkčních celků se propojí v jeden celek a navenej se projevuje jako jeden obvod)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;podle stupně integrace&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*SSI – malý stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*MSI – střední stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*LSI – vysoký stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*VLSI – velmi vysoký&amp;amp;nbsp;stupeň integrace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Využití&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*veškeré elektrospotřebiče&lt;br /&gt;
*televize&lt;br /&gt;
*&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4556</id>
		<title>Integrovaný obvod</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=4556"/>
		<updated>2010-06-02T14:32:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: Založena nová stránka: Co to je integrovaný obvod? Integrovaný obvod je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek. …&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Co to je integrovaný obvod?&lt;br /&gt;
Integrovaný obvod je elektrotechnická součástka, která v sobě integruje (zahrnuje) více součástek spojených v jeden funkční celek. Nejčastěji používanými součástkami jsou tranzistory, rezistory, kondenzátory a cívky. Součástky jsou různými technologiemi vytvořené přímo na základní destičce. Součástky mohou být rozmístěny i v několika vrstvách nad sebou. Rozměry vlastního integoraného obvodu jsou v řádech desítek mikrometrů až jednotek milimetrů. Finální výrobek je zataven v pouzdru s vývody.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Skl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_pohyb%C5%AF&amp;diff=4194</id>
		<title>Skládání pohybů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Skl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_pohyb%C5%AF&amp;diff=4194"/>
		<updated>2010-05-31T07:33:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: Založena nová stránka: == Teorie == Koná-li těleso současně dva nebo více pohybů, je jeho výsledná poloha taková, jako kdyby konalo tyto pohyby postupně v libovolném pořadí.   == Vý…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Teorie ==&lt;br /&gt;
Koná-li těleso současně dva nebo více pohybů, je jeho výsledná poloha taková, jako kdyby konalo tyto pohyby postupně v libovolném pořadí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpočet ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavebn%C3%AD_prvky_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=3875</id>
		<title>Stavební prvky počítačů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Stavebn%C3%AD_prvky_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF&amp;diff=3875"/>
		<updated>2010-05-26T15:16:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: Založena nová stránka: == Relé == Elektromagnetické ReléRelé je zařízení, které slouží ke spínání signálu. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Relé ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:rele_color.jpg|90px|thumb|left|Elektromagnetické Relé]][[Relé]] je zařízení, které slouží ke spínání signálu. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Tranzistor ==&lt;br /&gt;
[[Image:Transistor.jpg|90px|thumb|left|Tranzistor]][[Tranzistor]] slouží k zesilování vstupního signálu a má funkci jako spínač – hlavní použití tranzistoru je ve výpočetní technice, ale také se používá jako zesilovač v audio technice a má i jiné využití. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Elektronka ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Elektronka.jpg|90px|thumb|left|Elektronka]][[Elektronka]] je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Integrovaný obvod ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Tranzistor&amp;diff=3874</id>
		<title>Tranzistor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Tranzistor&amp;diff=3874"/>
		<updated>2010-05-26T15:04:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tranzistor je polovodičová elektrotechnická součástka, která byla vynalezena v roce 1947 v USA. Tranzistor slouží k zesilování vstupního signálu a má nezanedbatelnou funkci jako spínač – hlavní použití tranzistoru je ve výpočetní technice, ale také se používá jako zesilovač v audio technice a má i jiné využití (např. stabilizátor).&lt;br /&gt;
[[Image:Transistor.jpg|220px|thumb|right|Tranzistor]]&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Popis &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tranzistor se nejčastěji skládá ze 3 vodičů a těla součástky, vodiče jsou připojeny na vlastní polovodičovou strukturu prvku. Vývody jsou nazývány: kolektor, báze a emitor. Při funkci tranzistoru jako spínač, nebo jako zesilovač obvykle jako vstup slouží báze, pro napájení slouží kolektor a emitor je připojen na společnou zem pro vstupní signál zdroj a výstupní signál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Výroba &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tranzistor se vyrábí z polovodičového materiálu, kterým byl z počátku Germanium, ale postupně se přešlo na Křemík. Dnes se využívá výhradně Křemík. Tranzistory se vyrábějí na jedné desce, na kterou se různými technologiemi nanáší další polovodičové vrstvy. Tato deska se poté rozřeže na jednotlivé tranzistory a buď samostatně zalijí do pouzdra s vývody, nebo se z nich vyrobí struktura více tranzistorů navíc s jinými prvky (rezistory, kondenzátory) a vyrobí se integrovaný obvod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Typy &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bipolární &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PNP, NPN &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Unipolární &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JFET, MOSFET, MESFET &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hybridní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IGBT - isolated gate bipolar tranzistor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tranzistor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ddp.fmph.uniba.sk/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 8. 4. 2010, 14:49 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Rel%C3%A9&amp;diff=2169</id>
		<title>Relé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Rel%C3%A9&amp;diff=2169"/>
		<updated>2010-04-23T07:06:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Relé je zařízení, které slouží ke spínání signálu. [[Soubor:rele_color.jpg|250px|thumb|left|Elektromagnetické Relé]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Elektromagnetické relé&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
Nejčastější případ relé. Vynalezl ho v roce 1835 Josef Henry.&lt;br /&gt;
Elektromagnetické relé je elektrická součástka, která obsahuje elektromagneticky ovládané vypínače. Skládá se z řídícího obvodu s cívkou a z řízeného obvodu. Pomocí řídícího obvodu můžeme spínat nebo přerušovat řízený obvod. Cívka s jádrem i kotva jsou z magneticky měkké oceli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Solid state relé &#039;&#039;(Solid state relay)&#039;&#039; &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Solid state relé je polovodičový spínací prvek. &lt;br /&gt;
[[Soubor:ssr.jpg|200px|thumb|right|Solid state relé]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Používá se v elektrotechnice nejčastěji jako náhražka elektromagnetického relé nebo stykače. Můžeme o něm slyšet i pod názvem polovodičové relé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:rele2.jpg|100px|thumb|right|Tepelné Relé]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 23. 4. 2010, 07:06 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Rel%C3%A9&amp;diff=1639</id>
		<title>Relé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Rel%C3%A9&amp;diff=1639"/>
		<updated>2010-04-10T07:05:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Relé je zařízení, které slouží ke spínání signálu. [[Soubor:rele_color.jpg|250px|thumb|left|Elektromagnetické Relé]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Elektromagnetické relé&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
Nejčastější případ relé. Vynalezl ho v roce 1835 Josef Henry.&lt;br /&gt;
Elektromagnetické relé je elektrická součástka, která obsahuje elektromagneticky ovládané vypínače. Skládá se z řídícího obvodu s cívkou a z řízeného obvodu. Pomocí řídícího obvodu můžeme spínat nebo přerušovat řízený obvod. Cívka s jádrem i kotva jsou z magneticky měkké oceli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Solid state relé &#039;&#039;(Solid state relay)&#039;&#039; &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Solid state relé je polovodičový spínací prvek. &lt;br /&gt;
[[Soubor:ssr.jpg|200px|thumb|right|Solid state relé]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Používá se v elektrotechnice nejčastěji jako náhražka elektromagnetického relé nebo stykače. Můžeme o něm slyšet i pod názvem polovodičové relé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:rele2.jpg|100px|thumb|right|Tepelné Relé]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Ssr.jpg&amp;diff=1638</id>
		<title>Soubor:Ssr.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Ssr.jpg&amp;diff=1638"/>
		<updated>2010-04-10T07:02:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Rele2.jpg&amp;diff=1637</id>
		<title>Soubor:Rele2.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Rele2.jpg&amp;diff=1637"/>
		<updated>2010-04-10T06:55:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Rel%C3%A9&amp;diff=1635</id>
		<title>Relé</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Rel%C3%A9&amp;diff=1635"/>
		<updated>2010-04-10T06:39:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: Založena nová stránka: Relé je zařízení, které slouží ke spínání signálu. Elektromagnetické Relé      ==&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elektromagnetické relé&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;== Ne…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Relé je zařízení, které slouží ke spínání signálu. [[Soubor:rele_color.jpg|250px|thumb|left|Elektromagnetické Relé]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Elektromagnetické relé&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
Nejčastější případ relé. Vynalezl ho v roce 1835 Josef Henry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektromagnetické relé je elektrická součástka, která obsahuje elektromagneticky ovládané vypínače.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Rele_color.jpg&amp;diff=1634</id>
		<title>Soubor:Rele color.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Rele_color.jpg&amp;diff=1634"/>
		<updated>2010-04-10T06:35:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Tranzistor&amp;diff=1542</id>
		<title>Tranzistor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Tranzistor&amp;diff=1542"/>
		<updated>2010-04-08T14:49:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tranzistor je polovodičová elektrotechnická součástka, která byla vynalezena v roce 1947 v USA. Tranzistor je slouží k zesilování vstupního signálu a má nezanedbatelnou funkci jako spínač – hlavní použití tranzistoru v číslicové technice, ale také se používá jako stabilizátor a má i jiné použití. &lt;br /&gt;
[[Image:Transistor.jpg|220px|thumb|right|Tranzistor]]&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Popis &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tranzistor se nejčastěji skládá ze 3 vodičů a těla součástky, vodiče jsou připojeny na vlastní polovodičovou strukturu prvku. Vývody jsou nazývány: kolektor, báze a emitor. Při funkci tranzistoru jako spínač, nebo jako zesilovač obvykle jako vstup slouží báze, pro napájení slouží kolektor a emitor je připojen na společnou zem pro vstupní signál zdroj a výstupní signál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Výroba &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tranzistor se vyrábí z polovodičového materiálu, kterým byl z počátku Germanium, ale postupně se přešlo na Křemík. Dnes se využívá výhradně Křemík. Tranzistory se vyrábějí na jedné desce, na kterou se různými technologiemi nanáší další polovodičové vrstvy. Tato deska se poté rozřeže na jednotlivé tranzistory a buď samostatně zalijí do pouzdra s vývody, nebo se z nich vyrobí struktura více tranzistorů navíc s jinými prvky (rezistory, kondenzátory) a vyrobí se integrovaný obvod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Typy &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bipolární &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PNP, NPN &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Unipolární &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JFET, MOSFET, MESFET &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hybridní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IGBT - isolated gate bipolar tranzistor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tranzistor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ddp.fmph.uniba.sk/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 8. 4. 2010, 14:49 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Tranzistor&amp;diff=1541</id>
		<title>Tranzistor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Tranzistor&amp;diff=1541"/>
		<updated>2010-04-08T14:47:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tranzistor je polovodičová elektrotechnická součástka, která byla vynalezena v roce 1947 v USA. Tranzistor je slouží k zesilování vstupního signálu a má nezanedbatelnou funkci jako spínač – hlavní použití tranzistoru v číslicové technice, ale také se používá jako stabilizátor a má i jiné použití. &lt;br /&gt;
[[Image:Transistor.jpg|220px|thumb|right|Tranzistor]]&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Popis &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tranzistor se nejčastěji skládá ze 3 vodičů a těla součástky, vodiče jsou připojeny na vlastní polovodičovou strukturu prvku. Vývody jsou nazývány: kolektor, báze a emitor. Při funkci tranzistoru jako spínač, nebo jako zesilovač obvykle jako vstup slouží báze, pro napájení slouží kolektor a emitor je připojen na společnou zem pro vstupní signál zdroj a výstupní signál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Výroba &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tranzistor se vyrábí z polovodičového materiálu, kterým byl z počátku Germanium, ale postupně se přešlo na Křemík. Dnes se využívá výhradně Křemík. Tranzistory se vyrábějí na jedné desce, na kterou se různými technologiemi nanáší další polovodičové vrstvy. Tato deska se poté rozřeže na jednotlivé tranzistory a buď samostatně zalijí do pouzdra s vývody, nebo se z nich vyrobí struktura více tranzistorů navíc s jinými prvky (rezistory, kondenzátory) a vyrobí se integrovaný obvod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Typy &#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bipolární &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PNP, NPN &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Unipolární &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JFET, MOSFET, MESFET &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hybridní &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
IGBT - isolated gate bipolar tranzistor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tranzistor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.ddp.fmph.uniba.sk/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Transistor.jpg&amp;diff=1540</id>
		<title>Soubor:Transistor.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Transistor.jpg&amp;diff=1540"/>
		<updated>2010-04-08T14:46:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: Tranzistor&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tranzistor&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Elektronka&amp;diff=1539</id>
		<title>Elektronka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Elektronka&amp;diff=1539"/>
		<updated>2010-04-08T14:43:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce.  [[Soubor:Elektronka.jpg|230px|thumb|right|Elektronka]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Konstrukce&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Katoda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Anoda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Mřížka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektrody jsou umístěny v uzavřené baňce (převážně skleněné, výkonové elektronky jsou obvykle keramické nebo i kovové baňky), z níž je vyčerpán vzduch. Konstrukce elektronky se vyvinula ze žárovky na základě objevu T. A. Edisona z roku 1883.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Jak funguje&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Dvojitá trioda ECC 83 v provozu.jpg|190px|thumb|right|Dvojitá trioda ECC 83 v provozu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Druhy elektronek&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronky se dělí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;1) Podle počtu elektrod&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	dioda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	trioda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	tetroda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	pentoda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	svazková tetroda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	hexoda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	heptoda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	oktoda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	nonoda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	enioda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;2) Podle účelu&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Usměrňovací (dioda)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Zesilovací (trioda, tetroda, svazková tetroda, pentoda)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Nelineární, spínací (thyratron, krytron)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Indikační &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(magické oko - elektronka vybavená luminiscenční vrstvou užívaná ke zobrazování intenzity signálu, &lt;br /&gt;
doutnavka,&lt;br /&gt;
digitron)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;3) Podle druhu žhavení&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Zobrazovací (obrazovka)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Mikrovlnné (magnetron)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	přímo žhavené - žhavící vlákno je zároveň katodou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	nepřímo žhavené - katoda není vodivě spojena se žhavícím vláknem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronky jsou žhaveny elektrickým proudem a mohou být přímo nebo nepřímo žhaveny. Přímo žhavené katody se vyznačují tím, že emitujícím kovem přímo protéká žhavicí proud. Rozdělujeme je do skupin:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	vlákna z čistých kovů (např. wolfram - vysokou teplotou se katoda rychle rozprašuje, vlákno se v nejvíce porušeném místě snadno přepálí nebo zlomí.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	povlaková, pokrytá kysličníky (pro malé výkony, umožňují snížení teploty vlákna při dobré emisi elektronů)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	kovová vlákna s povlakem silně emitujících kovů (Nanášení emisní vrstvy na vlákna se provádí protahováním vlákna vhodnými roztoky nebo usazováním baryových par. Povlaková vlákna umožňují při stejné emisi elektronů snížení teploty s následným prodloužením životnosti elektronky a úsporami energie v důsledku menšího žhavicího proudu.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:magicke oko.jpg|100px|Magické oko]] &#039;&#039;&amp;lt;=Magické oko&#039;&#039;  [[Soubor:svazková tetroda.jpg|100px|Svazková tetroda]] &#039;&#039;&amp;lt;=Svazková tetroda&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Vužití&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&#039;&#039;&#039;Citace&#039;&#039;&#039;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronka] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 8. 4. 2010, 14:43 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Svazkov%C3%A1_tetroda.jpg&amp;diff=1535</id>
		<title>Soubor:Svazková tetroda.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Svazkov%C3%A1_tetroda.jpg&amp;diff=1535"/>
		<updated>2010-04-08T14:22:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Svazková tetroda.jpg&amp;quot;:&amp;amp;#32;Svazková tetroda&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Svazkov%C3%A1_tetroda.jpg&amp;diff=1534</id>
		<title>Soubor:Svazková tetroda.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Svazkov%C3%A1_tetroda.jpg&amp;diff=1534"/>
		<updated>2010-04-08T14:22:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Magicke_oko.jpg&amp;diff=1532</id>
		<title>Soubor:Magicke oko.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Magicke_oko.jpg&amp;diff=1532"/>
		<updated>2010-04-08T14:14:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Elektronka&amp;diff=1520</id>
		<title>Elektronka</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Elektronka&amp;diff=1520"/>
		<updated>2010-04-08T13:49:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MHadackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Elektronka.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;KONSTRUKCE&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Katoda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Anoda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Mřížka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektrody jsou umístěny v uzavřené baňce (převážně skleněné, výkonové elektronky jsou obvykle keramické nebo i kovové baňky), z níž je vyčerpán vzduch. Konstrukce elektronky se vyvinula ze žárovky na základě objevu T. A. Edisona z roku 1883.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;JAK FUNGUJE&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dvojitá trioda ECC 83 v provozu.jpg|200px]]&lt;br /&gt;
&#039;&#039;Dvojitá trioda ECC 83 v provozu&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;DRUHY&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronky se dělí: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Podle počtu elektrod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	dioda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	trioda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	tetroda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	pentoda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	svazková tetroda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	hexoda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	heptoda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	oktoda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	nonoda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	enioda &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Podle účelu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Usměrňovací (dioda)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Zesilovací (trioda, tetroda, svazková tetroda, pentoda)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Nelineární, spínací (thyratron, krytron)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Indikační &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(magické oko, &lt;br /&gt;
doutnavka,&lt;br /&gt;
digitron)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Zobrazovací (obrazovka)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Mikrovlnné (magnetron)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;VYUŽITÍ&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MHadackova</name></author>
	</entry>
</feed>