<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Msimandl</id>
	<title>MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Msimandl"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Msimandl"/>
	<updated>2026-04-06T08:50:41Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.42.1</generator>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4999</id>
		<title>Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4999"/>
		<updated>2010-06-12T08:19:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Msimandl: /* 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==&lt;br /&gt;
== Architektura von Neumann a Harvardská ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jakého původu byl John von Neuman&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) &#039;&#039;&#039;Maďarsko&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) USA&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Německo&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Které z těchto zařízení je výstupní zařízení&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Klávesnice&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) &#039;&#039;&#039;Reproduktory&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Skener&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. K čemu slouží řadič&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) &#039;&#039;&#039;Řídí činnost všech částí počítače&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) K uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Jaký je rozdíl mezi Harvardskou architekturou a von Neumannem&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) &#039;&#039;&#039;Blok paměti je rozdělen na dva bloky&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Harvadská nemá CPU&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Žádný&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Proč byla Harvardská architektura využita až po 40 letech&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Protože v té době byla válka a nebyl čas &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Nebylo dost peněz&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;Technické prostředky v té době neumožnily její realizaci&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Dlangmaier|Dlangmaier]] 11. 6. 2010, 08:31 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Instrukční cyklus ==&lt;br /&gt;
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 5&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co je to instrukční cyklus ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) posloupnost instrukcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) posloupná databáze, která ukládá instrukce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) KI&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) DI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) DA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) super procesor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) superskalární procesor&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) skalární procesot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==&lt;br /&gt;
1. Co znamená překlad slova assembler?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) sestavovatel&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) programátor&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) uživatel&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Co poskytují pokročilé překladače JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) nástroje pro programování programů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co znamená zkratka JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) jazyk symbolických adres&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) jazyk systémových adres&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) jazyk pro správu adres&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co umožňují návěstí?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) využít veškerou paměť v počítači&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) pojmenovat místa v paměti počítače&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. K čemu slouží makro?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Kdy byl vyvinut firmou Intel mikrokontrolér Atmel 2051&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 2000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 1950&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) 1980&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2) Jaká je velikost paměti programu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 1 KB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 2 KB&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 64 KB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Jak velká je paměť dat u nejnovějšího modelu Atmel 2051&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 64 Bytů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 128 Bytů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) 256 Bytů&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Maximální taktovací kmitočet činí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 12 MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 24 MHz&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 128 MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Kolika piny je mikrokontrolér Atmel 2051 tvořen&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 20&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 40&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 12. 6. 2010, 08:18 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
1.) Maximální operační frekvence?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 15MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 20MHz&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 25MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Jednostupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Dvoustupňové&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Třístupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Nízké napětí programování &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Redukovaná část počtu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) Vysoká spotřeba energie&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 25&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) 35&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Přímé, nepřímé a relativní&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Slabé, nepřímé a relativní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Nepřímé, náročné a relativní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1)Kolik úsporných režimů obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)Přerušovací systém má&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 10 požadavků přerušení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 15 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)AT2313 mikroprocesor obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 1x 8-bitový čítač / časovač&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 3x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 5x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4)Jeden strojový cyklus trvá&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 0,1 μs&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5 μs&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 3 s&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Snížení výkonu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Chod na prázdno&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) vypnutí zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==&lt;br /&gt;
== RISC a CISC architektura ==&lt;br /&gt;
== Počítače 0. generace  ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;do 100 Hz&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;100 Hz - 200 Hz&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;200 Hz - 300 Hz&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Jak se jmenoval první sestrojený počítač?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;ABC&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;MARK I&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Z1&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;USA&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Velká Británie&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Německo&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;SAPO&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Amálka&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;ABC&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Optická vlákna&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Relé a elektronky&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Tištěné spoje&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 1. generace  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S objevem které součástky vznikla 1. generace počítačů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) relé &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;B) elentronka&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C) tranzistor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ja dlouho cca. vydržel pracovat první elektronkový počítač ENIAC než bylo potřeba ho opravit? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) několik minut &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
B) několik desítek minut &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;C) několik hodin&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve kterém roce byl společností IBM dokončen první univerzální počítač? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) 1944 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
B) 1946&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;C) 1948&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu byl sestaven počítač MANIAC? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) k výpočtu balistických drah raket&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;B) vývoji vodíkové bomby&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C) k práci na letadlových lodí &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Který počítač byl sestaven roku 1963 v ČSSR? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;A) EPOS I&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
B) EPOS II &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C) SAPO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 2. generace ==&lt;br /&gt;
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Java, C, Delphi&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Python, C++, Assembler&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;Assembler, Fortran, Cobol&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Pascal, Assembler, Bocol&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Zápis na magnetickou pásku&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) &#039;&#039;&#039;Vytiskl se &#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Zobrazení na monitoru&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Místnost velikosti panelákové koupelny&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Sál velikosti fotbalového hřiště&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)&#039;&#039;&#039; Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 15 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 10 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;100&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) &#039;&#039;&#039;10 000&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 100 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) 10 000 000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
--[[spapan]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 3. generace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.Čím se vyznačují počítače 3. generace?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)Použitím transistorů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b)Použitím integrovaných obvodů&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
c)Použitím elektronek&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Co je multiprogramování?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a)Zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, procesor zpracovává druhou úlohu.&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
b)Zatímco jedna úloha čeká, procesor zpracovává všechny ostatní úlohy během dokončování I/O operace.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Všechny úlohy se zpracovávají najednou včetně I/O operací.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3.Co je multitasking?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)Programy se nezpracovávají, jen se ukládají do operační paměti.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)Programy vykonávané procesorem se nestřídají, takže nejsou zdánlivě zpracovávány postupně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c)Programy vykonávané procesorem se střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou.&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4.Seřaďte stupně integrace &#039;&#039;&#039;vzestupně&#039;&#039;&#039;:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)MSI LSI VLSI SSI&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)VLSI MSI LSI SSI&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c)SSI MSI LSI VLSI&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.Kterou technologií se nejčastěji vyrábí integrované obvody?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)NMOS&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b)CMOS&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
c)PMOS&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;--[[Uživatel:Mruzicka|Mruzicka]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)Malá a Velká varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Byla uvedena pouze jedna varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Pentium Dual-Core&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Intel Core i7&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Intel core 2 duo&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Význam funkce Hyper-threading ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) &amp;quot;virtuálně&amp;quot;  rozšiřuje počet vláken&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) automatické přetaktování&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) úspora energie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Intel Core 2 Quad &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Intel Celeron&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) Intel Centrino&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 8012&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 4004&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Intel Atom&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:30 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Msimandl</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4998</id>
		<title>Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4998"/>
		<updated>2010-06-12T08:18:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Msimandl: /* 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==&lt;br /&gt;
== Architektura von Neumann a Harvardská ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Jakého původu byl John von Neuman&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) &#039;&#039;&#039;Maďarsko&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) USA&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Německo&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Které z těchto zařízení je výstupní zařízení&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Klávesnice&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) &#039;&#039;&#039;Reproduktory&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Skener&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. K čemu slouží řadič&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) &#039;&#039;&#039;Řídí činnost všech částí počítače&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) K uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Jaký je rozdíl mezi Harvardskou architekturou a von Neumannem&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) &#039;&#039;&#039;Blok paměti je rozdělen na dva bloky&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Harvadská nemá CPU&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Žádný&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Proč byla Harvardská architektura využita až po 40 letech&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Protože v té době byla válka a nebyl čas &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Nebylo dost peněz&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;Technické prostředky v té době neumožnily její realizaci&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Dlangmaier|Dlangmaier]] 11. 6. 2010, 08:31 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Instrukční cyklus ==&lt;br /&gt;
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 5&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co je to instrukční cyklus ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) posloupnost instrukcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) posloupná databáze, která ukládá instrukce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) KI&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) DI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) DA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) super procesor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) superskalární procesor&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) skalární procesot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==&lt;br /&gt;
1. Co znamená překlad slova assembler?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) sestavovatel&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) programátor&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) uživatel&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Co poskytují pokročilé překladače JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) nástroje pro programování programů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co znamená zkratka JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) jazyk symbolických adres&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) jazyk systémových adres&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) jazyk pro správu adres&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co umožňují návěstí?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) využít veškerou paměť v počítači&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) pojmenovat místa v paměti počítače&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. K čemu slouží makro?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Kdy byl vyvinut firmou Intel mikrokontrolér Atmel 2051&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 a) 2000&lt;br /&gt;
 b) 1950&lt;br /&gt;
 &#039;&#039;&#039;c) 1980&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
2) Jaká je velikost paměti programu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 a) 1 KB&lt;br /&gt;
 &#039;&#039;&#039;b) 2 KB&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
 c) 64 KB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Jak velká je paměť dat u nejnovějšího modelu Atmel 2051&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 a) 64 Bytů&lt;br /&gt;
 b) 128 Bytů&lt;br /&gt;
 &#039;&#039;&#039;c) 256 Bytů&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Maximální taktovací kmitočet činí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 a) 12 MHz&lt;br /&gt;
 &#039;&#039;&#039;b) 24 MHz&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
 c) 128 MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Kolika piny je mikrokontrolér Atmel 2051 tvořen&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 a) 2&lt;br /&gt;
 &#039;&#039;&#039;b) 20&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
 c) 40&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 12. 6. 2010, 08:18 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
1.) Maximální operační frekvence?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 15MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 20MHz&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 25MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Jednostupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Dvoustupňové&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Třístupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Nízké napětí programování &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Redukovaná část počtu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) Vysoká spotřeba energie&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 25&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) 35&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Přímé, nepřímé a relativní&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Slabé, nepřímé a relativní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Nepřímé, náročné a relativní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1)Kolik úsporných režimů obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)Přerušovací systém má&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 10 požadavků přerušení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 15 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)AT2313 mikroprocesor obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 1x 8-bitový čítač / časovač&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 3x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 5x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4)Jeden strojový cyklus trvá&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 0,1 μs&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5 μs&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 3 s&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Snížení výkonu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Chod na prázdno&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) vypnutí zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==&lt;br /&gt;
== RISC a CISC architektura ==&lt;br /&gt;
== Počítače 0. generace  ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;do 100 Hz&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;100 Hz - 200 Hz&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;200 Hz - 300 Hz&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Jak se jmenoval první sestrojený počítač?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;ABC&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;MARK I&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Z1&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;USA&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Velká Británie&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Německo&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;SAPO&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Amálka&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;ABC&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Optická vlákna&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Relé a elektronky&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Tištěné spoje&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 1. generace  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S objevem které součástky vznikla 1. generace počítačů? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) relé &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;B) elentronka&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C) tranzistor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ja dlouho cca. vydržel pracovat první elektronkový počítač ENIAC než bylo potřeba ho opravit? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) několik minut &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
B) několik desítek minut &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;C) několik hodin&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve kterém roce byl společností IBM dokončen první univerzální počítač? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) 1944 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
B) 1946&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;C) 1948&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K čemu byl sestaven počítač MANIAC? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A) k výpočtu balistických drah raket&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;B) vývoji vodíkové bomby&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C) k práci na letadlových lodí &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Který počítač byl sestaven roku 1963 v ČSSR? &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;A) EPOS I&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
B) EPOS II &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
C) SAPO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 2. generace ==&lt;br /&gt;
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Java, C, Delphi&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Python, C++, Assembler&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;Assembler, Fortran, Cobol&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Pascal, Assembler, Bocol&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Zápis na magnetickou pásku&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) &#039;&#039;&#039;Vytiskl se &#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Zobrazení na monitoru&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Místnost velikosti panelákové koupelny&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Sál velikosti fotbalového hřiště&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)&#039;&#039;&#039; Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 15 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 10 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;100&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) &#039;&#039;&#039;10 000&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 100 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) 10 000 000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
--[[spapan]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 3. generace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.Čím se vyznačují počítače 3. generace?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)Použitím transistorů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b)Použitím integrovaných obvodů&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
c)Použitím elektronek&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Co je multiprogramování?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a)Zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, procesor zpracovává druhou úlohu.&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
b)Zatímco jedna úloha čeká, procesor zpracovává všechny ostatní úlohy během dokončování I/O operace.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Všechny úlohy se zpracovávají najednou včetně I/O operací.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3.Co je multitasking?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)Programy se nezpracovávají, jen se ukládají do operační paměti.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)Programy vykonávané procesorem se nestřídají, takže nejsou zdánlivě zpracovávány postupně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c)Programy vykonávané procesorem se střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou.&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4.Seřaďte stupně integrace &#039;&#039;&#039;vzestupně&#039;&#039;&#039;:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)MSI LSI VLSI SSI&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)VLSI MSI LSI SSI&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c)SSI MSI LSI VLSI&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.Kterou technologií se nejčastěji vyrábí integrované obvody?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a)NMOS&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b)CMOS&amp;lt;br&amp;gt;&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
c)PMOS&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;--[[Uživatel:Mruzicka|Mruzicka]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)Malá a Velká varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Byla uvedena pouze jedna varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Pentium Dual-Core&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Intel Core i7&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Intel core 2 duo&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Význam funkce Hyper-threading ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) &amp;quot;virtuálně&amp;quot;  rozšiřuje počet vláken&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) automatické přetaktování&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) úspora energie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Intel Core 2 Quad &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Intel Celeron&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) Intel Centrino&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 8012&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 4004&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Intel Atom&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:30 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Msimandl</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Typy_a_sb%C4%9Brnice_grafick%C3%BDch_karet&amp;diff=4997</id>
		<title>Typy a sběrnice grafických karet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Typy_a_sb%C4%9Brnice_grafick%C3%BDch_karet&amp;diff=4997"/>
		<updated>2010-06-12T08:03:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Msimandl: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Grafická karta nebo také videoadaptér je součástí počítače a stará se o zobrazení obrazu na monitoru, grafické výpočty atd. Připojena je většinou přes PCI-Express slot. Některé grafické karty umožňují kromě výstupu i vstup, tato funkce se jmenuje VIVO a v současné době je vidět velice zřídka. V roce 2009 vydala ATi řaduRadeon HD 5000 a nVidia řadu GeForce GTX 400 až v roce 2010.&amp;lt;br&amp;gt;Grafická karta může být i integrována na základní desce. Většinou se jedná o nejnutnější čipy, výjimečně se přidává vlastní paměť. Nazývá se potom IGP (integrovaný grafický čip). V roce 2009 je nejmodernější od AMD HD 3200, od NVIDIE GeForce 9400 a od Intelu X4500.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti grafické karty  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*GPU - &amp;quot;grafický procesor&amp;quot; je výpočetní jádro grafické karty. Obsahuje řadič paměti, unifikované shadery, TMU jednotky, ROP jednotky a další. Zpracovává 3D geometrii na 2D obraz, zobrazitelný na zobrazovacím zařízení. &lt;br /&gt;
*Unifikované shadery - moderní náhrada za jednotky Pixel a Vertex. Každá firma má svoji vlastní architekturu shaderů. Jsou programovatelné a díky tomu nemusí počítat pouze zobrazovatelná data, ale i výpočty pro vědu a další... NVIDIA má každý unifikovaný shader plnohodnotný, AMD používá 5D shadery (5 menších shaderů jako celek). &lt;br /&gt;
*Řadič pamětí - stará se o komunikaci mezi grafickou pamětí a GPU. NVIDIA zatím má podporu až po GDDR3, AMD má podporu GDDR5. &lt;br /&gt;
*TMU jednotky (Texture mapping unit) - mapuje textury na objekty. &lt;br /&gt;
*ROP jednotky (Render Output unit) - zabezpečuje výstup dat z grafické karty. &lt;br /&gt;
*Paměť - zde jsou ukládány informace nutné pro grafické výpočty. Pokud je grafická karta integrovaná na základní desce, používá Operační paměť celého počítače, jinak má vlastní paměť, nejčastěji nějaký typ GDDR (GDDR 2, 3, 4, 5) nebo DDR (1, 2, 3) kvůli nižší cenně. Dříve se používali SDR.&amp;amp;nbsp; &lt;br /&gt;
*Firmware (=BIOS) - základní programové vybavení grafické karty, které je na vlastním paměťovém čipu. Jsou v něm uloženy informace o jménu grafické karty, GPU, taktech GPU a grafické paměti, napětí GPU a grafické paměti a další informace. &lt;br /&gt;
*RAMDAC - Převodník digitálního signálu, se kterým pracuje grafická karta, na analogový nebo digitální, kterému rozumí zobrazovací zařízení (CRT monitory a LCD monitory propojeny přes analogové vstupy). &lt;br /&gt;
*Výstupy:&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- VGA - Analogový grafický výstup (používán starými monitory CRT a kompatibilními zařízeními). Možno převést redukcí z digitálního výstupu DVI. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- DVI - digitální grafický výstup (používaný většinou LCD panelů, projektory a novějšími zobrazovacími zařízeními). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- S-Video&amp;amp;nbsp; Component video - analogový výstup, používá 3 RCA konektory (Y, CB, CR), konektory jsou na některých projektorech, TV, DVD přehrávačích a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Composite Video - analogový výstup s malým rozlišením, používá RCA konektor&amp;amp;nbsp; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- HDMI - Výstup na zobrazovací zařízení (nejčastěji televizor) s vysokým rozlišením. Konektor HDMI získáte většinou připojením redukce do konektoru DVI. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- DisplayPort - Digitální grafický výstup ve vysokém nekomprimovaném rozlišení. S konektory DVI ani HDMI není kompatibilní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- DB13W3 - analogový výstup používaný v systémech Sun Microsystems, SGI a IBM. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výrobci grafických čipů  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nVidia - Vývoj grafických čipů, čipsetů a dalších integrovaných obvodů (čipů pro přenosná zařízení)&lt;br /&gt;
*ATi - dnes součástí firmy AMD, vývoj grafický čipů, čipsetů a dalších integrovaných obvodů.&lt;br /&gt;
*Intel - Grafické čipy od Intelu jsou pouze na základních deskách v podobě IGP provedení.&lt;br /&gt;
*VIA Technologies - Vyvíjí levné grafické čipy hlavně pro svoji platformu, ale grafické čipy jsou kompatibilní, takže je možné je použít i u jiných platforem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sběrnice IBM PC  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PC-BUS &lt;br /&gt;
*ISA - univerzální 16bitová sběrnice &lt;br /&gt;
*ISA, AT-BUS - takřka stejná specifikace univerzální 16bitové sběrnice&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
*MCA &lt;br /&gt;
*EISA - 32bitová sběrnice zpětně kompatibilní se sběrnicí ISA &lt;br /&gt;
*VESA &lt;br /&gt;
*VLB - 32bitové rozšíření ke sběrnici ISA, především pro videokarty &lt;br /&gt;
*PCI - univerzální 32bitová sběrnice &lt;br /&gt;
*PCI64 - univerzální 64bitová sběrnice &lt;br /&gt;
*AGP - pouze na videokarty &lt;br /&gt;
*PCI-Express - univerzální sběrnice, ve verzi 16x se používají většinou pouze pro grafiky, ostatním kartám (zvukové, síťové a další) stačí nižší 8x, 4x, 1x provedení slotu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výrobci grafických karet  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;amp;nbsp;ASUS &lt;br /&gt;
*BFG &lt;br /&gt;
*EVGA &lt;br /&gt;
*Gainward &lt;br /&gt;
*GigaByte &lt;br /&gt;
*Hewlett-Packard &lt;br /&gt;
*Leadtek &lt;br /&gt;
*MSI &lt;br /&gt;
*PowerColor &lt;br /&gt;
*Sapphire &lt;br /&gt;
*Zotac&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 12. 6. 2010, 08:03 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Msimandl</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Typy_a_sb%C4%9Brnice_grafick%C3%BDch_karet&amp;diff=4977</id>
		<title>Typy a sběrnice grafických karet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Typy_a_sb%C4%9Brnice_grafick%C3%BDch_karet&amp;diff=4977"/>
		<updated>2010-06-11T08:31:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Msimandl: Založena nová stránka: Grafická karta nebo také videoadaptér je součástí počítače a stará se o zobrazení obrazu na monitoru, grafické výpočty atd. Připojena je většinou přes PCI…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Grafická karta nebo také videoadaptér je součástí počítače a stará se o zobrazení obrazu na monitoru, grafické výpočty atd. Připojena je většinou přes PCI-Express slot. Některé grafické karty umožňují kromě výstupu i vstup, tato funkce se jmenuje VIVO a v současné době je vidět velice zřídka. V roce 2009 vydala ATi řaduRadeon HD 5000 a nVidia řadu GeForce GTX 400 až v roce 2010.&amp;lt;br&amp;gt;Grafická karta může být i integrována na základní desce. Většinou se jedná o nejnutnější čipy, výjimečně se přidává vlastní paměť. Nazývá se potom IGP (integrovaný grafický čip). V roce 2009 je nejmodernější od AMD HD 3200, od NVIDIE GeForce 9400 a od Intelu X4500.&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Součásti grafické karty  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GPU - &amp;quot;grafický procesor&amp;quot; je výpočetní jádro grafické karty. Obsahuje řadič paměti, unifikované shadery, TMU jednotky, ROP jednotky a další. Zpracovává 3D geometrii na 2D obraz, zobrazitelný na zobrazovacím zařízení. &lt;br /&gt;
* Unifikované shadery - moderní náhrada za jednotky Pixel a Vertex. Každá firma má svoji vlastní architekturu shaderů. Jsou programovatelné a díky tomu nemusí počítat pouze zobrazovatelná data, ale i výpočty pro vědu a další... NVIDIA má každý unifikovaný shader plnohodnotný, AMD používá 5D shadery (5 menších shaderů jako celek). &lt;br /&gt;
* Řadič pamětí - stará se o komunikaci mezi grafickou pamětí a GPU. NVIDIA zatím má podporu až po GDDR3, AMD má podporu GDDR5. &lt;br /&gt;
* TMU jednotky (Texture mapping unit) - mapuje textury na objekty. &lt;br /&gt;
* ROP jednotky (Render Output unit) - zabezpečuje výstup dat z grafické karty. &lt;br /&gt;
* Paměť - zde jsou ukládány informace nutné pro grafické výpočty. Pokud je grafická karta integrovaná na základní desce, používá Operační paměť celého počítače, jinak má vlastní paměť, nejčastěji nějaký typ GDDR (GDDR 2, 3, 4, 5) nebo DDR (1, 2, 3) kvůli nižší cenně. Dříve se používali SDR.&amp;amp;nbsp;&lt;br /&gt;
* Firmware (=BIOS) - základní programové vybavení grafické karty, které je na vlastním paměťovém čipu. Jsou v něm uloženy informace o jménu grafické karty, GPU, taktech GPU a grafické paměti, napětí GPU a grafické paměti a další informace.  &lt;br /&gt;
*RAMDAC - Převodník digitálního signálu, se kterým pracuje grafická karta, na analogový nebo digitální, kterému rozumí zobrazovací zařízení (CRT monitory a LCD monitory propojeny přes analogové vstupy). &lt;br /&gt;
* Výstupy: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VGA - Analogový grafický výstup (používán starými monitory CRT a kompatibilními zařízeními). Možno převést redukcí z digitálního výstupu DVI. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVI - digitální grafický výstup (používaný většinou LCD panelů, projektory a novějšími zobrazovacími zařízeními). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S-Video  Component video - analogový výstup, používá 3 RCA konektory (Y, CB, CR), konektory jsou na některých projektorech, TV, DVD přehrávačích a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Composite Video - analogový výstup s malým rozlišením, používá RCA konektor &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HDMI - Výstup na zobrazovací zařízení (nejčastěji televizor) s vysokým rozlišením. Konektor HDMI získáte většinou připojením redukce do konektoru DVI. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DisplayPort - Digitální grafický výstup ve vysokém nekomprimovaném rozlišení. S konektory DVI ani HDMI není kompatibilní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DB13W3 - analogový výstup používaný v systémech Sun Microsystems, SGI a IBM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výrobci grafických čipů  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; nVidia - Vývoj grafických čipů, čipsetů a dalších integrovaných obvodů (čipů pro přenosná zařízení) &amp;lt;br&amp;gt; ATi - dnes součástí firmy AMD, vývoj grafický čipů, čipsetů a dalších integrovaných obvodů. &amp;lt;br&amp;gt; Intel - Grafické čipy od Intelu jsou pouze na základních deskách v podobě IGP provedení. &amp;lt;br&amp;gt; VIA Technologies - Vyvíjí levné grafické čipy hlavně pro svoji platformu, ale grafické čipy jsou kompatibilní, takže je možné je použít i u jiných platforem.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Sběrnice IBM PC  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PC-BUS &lt;br /&gt;
* ISA - univerzální 16bitová sběrnice &lt;br /&gt;
* ISA, AT-BUS - takřka stejná specifikace univerzální 16bitové sběrnice &lt;br /&gt;
* MCA &lt;br /&gt;
* EISA - 32bitová sběrnice zpětně kompatibilní se sběrnicí ISA &lt;br /&gt;
* VESA &lt;br /&gt;
* VLB - 32bitové rozšíření ke sběrnici ISA, především pro videokarty &lt;br /&gt;
* PCI - univerzální 32bitová sběrnice &lt;br /&gt;
* PCI64 - univerzální 64bitová sběrnice &lt;br /&gt;
* AGP - pouze na videokarty &lt;br /&gt;
* PCI-Express - univerzální sběrnice, ve verzi 16x se používají většinou pouze pro grafiky, ostatním kartám (zvukové, síťové a další) stačí nižší 8x, 4x, 1x provedení slotu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výrobci grafických karet  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ASUS &lt;br /&gt;
* BFG &lt;br /&gt;
* EVGA &lt;br /&gt;
* Gainward &lt;br /&gt;
*GigaByte &lt;br /&gt;
* Hewlett-Packard &lt;br /&gt;
* Leadtek &lt;br /&gt;
* MSI &lt;br /&gt;
* PowerColor &lt;br /&gt;
* Sapphire &lt;br /&gt;
* Zotac&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Msimandl</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_poznatky_termiky&amp;diff=4203</id>
		<title>Základní poznatky termiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_poznatky_termiky&amp;diff=4203"/>
		<updated>2010-05-31T07:34:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Msimandl: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících teplotou. Termika se také někdy označuje jako nauka o teple. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Molekulový pohyb  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makroskopicky vnímaný tepelný stav látky, který je vyjadřován teplotou, má úzkou souvislost s pohybem základních stavebních částic dané látky (molekul, atomů apod.). Tento pohyb se označuje jako molekulový pohyb. Vzhledem k tomu, že molekulový pohyb se výrazněji projevuje při vyšších teplotách, bývá často označován jako tepelný pohyb. Molekulový pohyb je pokládán za samostatný druh fyzikálního pohybu, jehož základní vlastnosti, které jej odlišují od klasického mechanického pohybu, jsou: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*pohybu se účastní velké množství částic &lt;br /&gt;
*pohyb je neustálý (nepřetržitý) a neuspořádaný (chaotický)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o složitější druh pohybu než je tomu v případě pohybu mechanického. Při vyšetřování tohoto pohybu se tedy využívá metod statistické fyziky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení termiky  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termiku lze rozdělit na několik oblastí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Termometrie&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Termometrie] - Zabývá se měřením teploty a používanými měřícími metodami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Kalorimetrie&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kalorimetrie] - Zabývá se určováním tepelného obsahu (tepla) látek z makroskopického hlediska. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Kinetická teorie látek&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kinetická_teorie_látek] - Zabývá se vztahem mezi strukturou látky na molekulární úrovni a jejím tepelným chováním. Kinetická teorie je založena na znalostech molekulové fyziky. Vzhledem k tomu, že se obvykle zabývá velkým množstvím částic látky, často se zde využívá aparát teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Termodynamika&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Termodynamika] - Zabývá se zákony, kterým podléhá přeměna tepelné energie v jiné druhy energie (a naopak). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Šíření tepla&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Š%C3%ADřen%C3%AD_tepla] - Zabývá se způsoby, kterými se teplo šíří prostředím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Termika v meteorologii  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V meteorologii se pojem termika používá (především pro účely letectví) pro označení stoupající masy ohřátého vzduchu. Správný název pro tento pohyb je konvekce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termika &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 31. 5. 2010, 07:28 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Msimandl</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_poznatky_termiky&amp;diff=4197</id>
		<title>Základní poznatky termiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_poznatky_termiky&amp;diff=4197"/>
		<updated>2010-05-31T07:34:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Msimandl: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících teplotou. Termika se také někdy označuje jako nauka o teple. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Molekulový pohyb  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makroskopicky vnímaný tepelný stav látky, který je vyjadřován teplotou, má úzkou souvislost s pohybem základních stavebních částic dané látky (molekul, atomů apod.). Tento pohyb se označuje jako molekulový pohyb. Vzhledem k tomu, že molekulový pohyb se výrazněji projevuje při vyšších teplotách, bývá často označován jako tepelný pohyb. Molekulový pohyb je pokládán za samostatný druh fyzikálního pohybu, jehož základní vlastnosti, které jej odlišují od klasického mechanického pohybu, jsou: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*pohybu se účastní velké množství částic &lt;br /&gt;
*pohyb je neustálý (nepřetržitý) a neuspořádaný (chaotický) Jedná se o složitější druh pohybu než je tomu v případě pohybu mechanického. Při vyšetřování tohoto pohybu se tedy využívá metod statistické fyziky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení termiky  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termiku lze rozdělit na několik oblastí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Termometrie&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Termometrie] - Zabývá se měřením teploty a používanými měřícími metodami. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Kalorimetrie&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kalorimetrie] - Zabývá se určováním tepelného obsahu (tepla) látek z makroskopického hlediska. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Kinetická teorie látek&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kinetická_teorie_látek] - Zabývá se vztahem mezi strukturou látky na molekulární úrovni a jejím tepelným chováním. Kinetická teorie je založena na znalostech molekulové fyziky. Vzhledem k tomu, že se obvykle zabývá velkým množstvím částic látky, často se zde využívá aparát teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Termodynamika&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Termodynamika] - Zabývá se zákony, kterým podléhá přeměna tepelné energie v jiné druhy energie (a naopak). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Šíření tepla&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Š%C3%ADřen%C3%AD_tepla] - Zabývá se způsoby, kterými se teplo šíří prostředím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Termika v meteorologii  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V meteorologii se pojem termika používá (především pro účely letectví) pro označení stoupající masy ohřátého vzduchu. Správný název pro tento pohyb je konvekce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termika &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 31. 5. 2010, 07:28 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Msimandl</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_poznatky_termiky&amp;diff=4161</id>
		<title>Základní poznatky termiky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_poznatky_termiky&amp;diff=4161"/>
		<updated>2010-05-31T07:28:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Msimandl: Založena nová stránka: Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících teplotou. Termika se také někdy označuje jako nauka o teple. …&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících teplotou. Termika se také někdy označuje jako nauka o teple. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Molekulový pohyb  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makroskopicky vnímaný tepelný stav látky, který je vyjadřován teplotou, má úzkou souvislost s pohybem základních stavebních částic dané látky (molekul, atomů apod.). Tento pohyb se označuje jako molekulový pohyb. Vzhledem k tomu, že molekulový pohyb se výrazněji projevuje při vyšších teplotách, bývá často označován jako tepelný pohyb. Molekulový pohyb je pokládán za samostatný druh fyzikálního pohybu, jehož základní vlastnosti, které jej odlišují od klasického mechanického pohybu, jsou: pohybu se účastní velké množství částic pohyb je neustálý (nepřetržitý) a neuspořádaný (chaotický) Jedná se o složitější druh pohybu než je tomu v případě pohybu mechanického. Při vyšetřování tohoto pohybu se tedy využívá metod statistické fyziky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozdělení termiky  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termiku lze rozdělit na několik oblastí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Termometrie&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Termometrie] - Zabývá se měřením teploty a používanými měřícími metodami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Kalorimetrie&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kalorimetrie] - Zabývá se určováním tepelného obsahu (tepla) látek z makroskopického hlediska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Kinetická teorie látek&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kinetická_teorie_látek] - Zabývá se vztahem mezi strukturou látky na molekulární úrovni a jejím tepelným chováním. Kinetická teorie je založena na znalostech molekulové fyziky. Vzhledem k tomu, že se obvykle zabývá velkým množstvím částic látky, často se zde využívá aparát teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Termodynamika&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Termodynamika] - Zabývá se zákony, kterým podléhá přeměna tepelné energie v jiné druhy energie (a naopak). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Šíření tepla&#039;&#039;&#039;[http://cs.wikipedia.org/wiki/Š%C3%ADřen%C3%AD_tepla] - Zabývá se způsoby, kterými se teplo šíří prostředím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Termika v meteorologii  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V meteorologii se pojem termika používá (především pro účely letectví) pro označení stoupající masy ohřátého vzduchu. Správný název pro tento pohyb je konvekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 31. 5. 2010, 07:28 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Msimandl</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Koinciden%C4%8Dn%C3%AD_obvod&amp;diff=1790</id>
		<title>Koincidenční obvod</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Koinciden%C4%8Dn%C3%AD_obvod&amp;diff=1790"/>
		<updated>2010-04-15T06:16:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Msimandl: /* Koincidenční obvod */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Definice&#039;&#039;&#039;: Slouží ke srovnání dvou N-bitových slov a při shodě slov vzniká koincidenční signál (tj. při shodě slov 1). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Schématická značka:&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Image:Koincidencni obvod.JPG]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Msimandl</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Koinciden%C4%8Dn%C3%AD_obvod&amp;diff=1789</id>
		<title>Koincidenční obvod</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Koinciden%C4%8Dn%C3%AD_obvod&amp;diff=1789"/>
		<updated>2010-04-15T06:15:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Msimandl: Založena nová stránka: = Koincidenční obvod  =  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Definice&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Slouží ke srovnání dvou N-bitových slov a při shodě slov vzniká koincidenční signál (tj. při shodě slov 1).   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sch…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Koincidenční obvod  =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Definice&#039;&#039;&#039;: Slouží ke srovnání dvou N-bitových slov a při shodě slov vzniká koincidenční signál (tj. při shodě slov 1). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Schématická značka:&#039;&#039;&#039; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Image:Koincidencni obvod.JPG]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Msimandl</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Koincidencni_obvod.JPG&amp;diff=1787</id>
		<title>Soubor:Koincidencni obvod.JPG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Koincidencni_obvod.JPG&amp;diff=1787"/>
		<updated>2010-04-15T06:10:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Msimandl: Schématická značka koincidenčního obvodu.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Schématická značka koincidenčního obvodu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Msimandl</name></author>
	</entry>
</feed>