MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]

Vyrovnávací paměť, vlastnosti, přístupové metody, vlastnosti, principy a architektura operační paměti, přístup k operační paměti, taktování, parita, výběr vhodné operační paměti vzhledem k typu základní desky a procesoru

2010-06-17T10:58:40Z

Nassos:

= Cache =

Cache je označení pro vyrovnávací paměť používanou ve výpočetní technice. Je zařazena mezi dva subsystémy s různou rychlostí a vyrovnává tak rychlost přístupu k informacím. Účelem cache je urychlit přístup k často používaným datům na „pomalých“ médiích jejich překopírováním na média rychlá. Příkladem „pomalého“ a rychlého média může být pevný disk a paměťový modul, kde rozdíl v rychlosti může činit až tři řády. Jindy může být pevný disk tím „rychlým“ médiem. „Pomalým“ médiem pak může být například obsah získávaný ze sítě. Cache byla vynalezena v první polovině 60. let 20. století.

== Typy cache ==

softwarová cache, vytvořená programově, vymezením určité části operační paměti pro potřeby vyrovnávací paměti (např. disková cache v operačním systému)
hardwarová cache, tvořená paměťovými obvody (např. pro potřeby procesoru).

== Softwarová cache ==

Obecně se používá jako vyrovnávací paměť pro pomalé (vzhledem k rychlosti operační paměti a procesoru) vnější paměti, typickým takovým zařízením je pevný disk počítače. Operační systém se snaží informace, se kterými pracuje častěji, uchovávat v rychlé operační paměti a v případě zápisu tyto na disk ukládat co nejpozději. Nemusí tak provádět zbytečné čtecí a zápisové operace na disku, které jsou o několik řádů pomalejší (je nutné přemístit hlavy a počkat, až se disk natočí požadovaným místem pod hlavy).

Moderní systémy přidělují cache paměť pro disky dynamicky, podle množství volné paměti a potřeb systému. Algoritmy pro obsluhu diskové cache mají podstatný vliv na rychlost a výkon celého systému.

Nevýhodou používání cache je riziko spojené s neočekávaným výpadkem napájení - stav datových souborů na disku není vždy aktuální a musí se synchronizovat s obsahem cache. Z tohoto důvodu vyžadují operační systémy před vypnutím počítače provést tzv. „shutdown“, to znamená korektní ukončení práce systému, při kterém se (mimo jiné) uloží obsah diskové cache do souborů na disku. Ze stejných důvodů je nutné některá vyměnitelná média v unixových systémech před vyjmutím „odmountovat“. Tím se dává najevo systému, že se s médiem už nebude dále pracovat a systém provede synchronizaci cache se soubory. Odpojení je nutné i například u Windows XP, a to „zelenou ikonkou vpravo dole“, jinak může dojít k poškození souborového systému na výměnném médiu a to hlavně pokud se s médiem zrovna pracuje (kopírování, editace,...). Případné problémy s nečekaným výpadkem napájení se snaží moderní systémy alespoň částečně eliminovat pomocí žurnálu.

== Hardwarová cache ==

Paměť cache realizovaná specializovanými paměťovými obvody se používá v některých řídících jednotkách vnějších pamětí a v procesorech a jejich podpůrných obvodech.

Cache v řídících jednotkách vyrovnává rozdíl mezi nepravidelným předáváním/přebíráním dat počítačem (sběrnici) a pravidelným tokem dat do/z magnetických hlav, jehož rytmus je dán rychlostí otáčení disku.

U počítačů je cache elektronický obvod, tvořený z tranzistorů (ty tvoří bistabilní klopné obvody) a její funkce je vyrovnávat rozdílnou rychlost mezi procesorem a operační pamětí. Vyšší rychlosti je dosaženo použitím kvalitnějších tranzistorů (vyšší frekvence) než u operační paměti a cache je také blíže k procesoru než operační paměť. Tudíž je možno použít opět vyšší frekvenci, protože po cestě nejsou tak velké parazitní kapacity.

== Cache v HDD ==

Cache v pevném disku je vlastně vyrovnávací paměť, která odděluje velmi rychlý procesor s nesrovnatelně pomalejším pevným diskem. Umožňuje uchovat data určená k zápisu do doby, než je mechanická část pevného disku zpracuje a naopak uchovává přečtená data do doby, než je obsluha přerušení přesune do operační paměti. Může sloužit i k interní reorganizaci požadavků kvůli zvýšení výkonu (NCQ). Její velikost se pohybuje od několika kB do 64 MiB (u současných 3.5" disků). Interní cache používají také SSD disky.

== Cache v procesoru ==

Cache paměť v procesoru ukládá kopie dat přečtených z adresy v operační paměti. Pokud při čtení obsahu slova z adresy v paměti je tato položka nalezena v cache paměti, je její obsah přečten z cache paměti a ne z operační paměti (angl. cache hit). Mezi procesorem a cache pamětí se přenášejí jednotlivá slova, mezi cache pamětí a operační pamětí se přenášejí rámce slov o velikosti několikanásobku velikosti slova procesoru. Protože asi 90% operací procesoru je čtení paměti, většinou sekvenční, je tímto způsobem dosaženo větší propustnosti dat z operační paměti do procesoru, tím i vyššího výpočetního výkonu.

Vyrovnávací paměť procesoru bývá dvojstupňová. Část paměti o malé kapacitě je přímo součástí procesoru a je stejně rychlá, jako vlastní procesor (značí se L1). Další paměť, pomalejší, ale s větší kapacitou, je mezi procesorem a operační pamětí, dnes se již umisťuje do pouzdra s procesorem (značí se L2). Protože cena pamětí stoupá s její rychlostí (a samozřejmě s kapacitou), je možné tímto uspořádáním najít kompromis mezi cenou a rychlostí. Na přelomu roku 2008 a 2009 se začíná používat L3 cache i v běžných procesorech (Intel Core i7, AMD Phenom), která je pro všechny jádra společná a většinou má velikost několik megabajtů.

Velikost paměti cache, její rychlost a algoritmus řízení paměti cache se liší u jednotlivých výrobců a typů procesorů a je to jeden z parametrů, který podstatně ovlivňuje výkon a cenu počítače.

== Externí odkazy ==
http://cs.wikipedia.org/wiki/Cache

--[[Uživatel:Nassos|Nassos]] 17. 6. 2010, 10:57 (UTC)

Vyrovnávací paměť, vlastnosti, přístupové metody, vlastnosti, principy a architektura operační paměti, přístup k operační paměti, taktování, parita, výběr vhodné operační paměti vzhledem k typu základní desky a procesoru

2010-06-17T10:57:51Z

Nassos: Založena nová stránka: = Cache = Cache je označení pro vyrovnávací paměť používanou ve výpočetní technice. Je zařazena mezi dva subsystémy s různou rychlostí a vyrovnává tak ry…

= Cache =

Cache je označení pro vyrovnávací paměť používanou ve výpočetní technice. Je zařazena mezi dva subsystémy s různou rychlostí a vyrovnává tak rychlost přístupu k informacím. Účelem cache je urychlit přístup k často používaným datům na „pomalých“ médiích jejich překopírováním na média rychlá. Příkladem „pomalého“ a rychlého média může být pevný disk a paměťový modul, kde rozdíl v rychlosti může činit až tři řády. Jindy může být pevný disk tím „rychlým“ médiem. „Pomalým“ médiem pak může být například obsah získávaný ze sítě. Cache byla vynalezena v první polovině 60. let 20. století.

== Typy cache ==

softwarová cache, vytvořená programově, vymezením určité části operační paměti pro potřeby vyrovnávací paměti (např. disková cache v operačním systému)
hardwarová cache, tvořená paměťovými obvody (např. pro potřeby procesoru).

== Softwarová cache ==

Obecně se používá jako vyrovnávací paměť pro pomalé (vzhledem k rychlosti operační paměti a procesoru) vnější paměti, typickým takovým zařízením je pevný disk počítače. Operační systém se snaží informace, se kterými pracuje častěji, uchovávat v rychlé operační paměti a v případě zápisu tyto na disk ukládat co nejpozději. Nemusí tak provádět zbytečné čtecí a zápisové operace na disku, které jsou o několik řádů pomalejší (je nutné přemístit hlavy a počkat, až se disk natočí požadovaným místem pod hlavy).

Moderní systémy přidělují cache paměť pro disky dynamicky, podle množství volné paměti a potřeb systému. Algoritmy pro obsluhu diskové cache mají podstatný vliv na rychlost a výkon celého systému.

Nevýhodou používání cache je riziko spojené s neočekávaným výpadkem napájení - stav datových souborů na disku není vždy aktuální a musí se synchronizovat s obsahem cache. Z tohoto důvodu vyžadují operační systémy před vypnutím počítače provést tzv. „shutdown“, to znamená korektní ukončení práce systému, při kterém se (mimo jiné) uloží obsah diskové cache do souborů na disku. Ze stejných důvodů je nutné některá vyměnitelná média v unixových systémech před vyjmutím „odmountovat“. Tím se dává najevo systému, že se s médiem už nebude dále pracovat a systém provede synchronizaci cache se soubory. Odpojení je nutné i například u Windows XP, a to „zelenou ikonkou vpravo dole“, jinak může dojít k poškození souborového systému na výměnném médiu a to hlavně pokud se s médiem zrovna pracuje (kopírování, editace,...). Případné problémy s nečekaným výpadkem napájení se snaží moderní systémy alespoň částečně eliminovat pomocí žurnálu.

== Hardwarová cache ==

Paměť cache realizovaná specializovanými paměťovými obvody se používá v některých řídících jednotkách vnějších pamětí a v procesorech a jejich podpůrných obvodech.

Cache v řídících jednotkách vyrovnává rozdíl mezi nepravidelným předáváním/přebíráním dat počítačem (sběrnici) a pravidelným tokem dat do/z magnetických hlav, jehož rytmus je dán rychlostí otáčení disku.

U počítačů je cache elektronický obvod, tvořený z tranzistorů (ty tvoří bistabilní klopné obvody) a její funkce je vyrovnávat rozdílnou rychlost mezi procesorem a operační pamětí. Vyšší rychlosti je dosaženo použitím kvalitnějších tranzistorů (vyšší frekvence) než u operační paměti a cache je také blíže k procesoru než operační paměť. Tudíž je možno použít opět vyšší frekvenci, protože po cestě nejsou tak velké parazitní kapacity.

== Cache v HDD ==

Cache v pevném disku je vlastně vyrovnávací paměť, která odděluje velmi rychlý procesor s nesrovnatelně pomalejším pevným diskem. Umožňuje uchovat data určená k zápisu do doby, než je mechanická část pevného disku zpracuje a naopak uchovává přečtená data do doby, než je obsluha přerušení přesune do operační paměti. Může sloužit i k interní reorganizaci požadavků kvůli zvýšení výkonu (NCQ). Její velikost se pohybuje od několika kB do 64 MiB (u současných 3.5" disků). Interní cache používají také SSD disky.

== Cache v procesoru ==

Cache paměť v procesoru ukládá kopie dat přečtených z adresy v operační paměti. Pokud při čtení obsahu slova z adresy v paměti je tato položka nalezena v cache paměti, je její obsah přečten z cache paměti a ne z operační paměti (angl. cache hit). Mezi procesorem a cache pamětí se přenášejí jednotlivá slova, mezi cache pamětí a operační pamětí se přenášejí rámce slov o velikosti několikanásobku velikosti slova procesoru. Protože asi 90% operací procesoru je čtení paměti, většinou sekvenční, je tímto způsobem dosaženo větší propustnosti dat z operační paměti do procesoru, tím i vyššího výpočetního výkonu.

Vyrovnávací paměť procesoru bývá dvojstupňová. Část paměti o malé kapacitě je přímo součástí procesoru a je stejně rychlá, jako vlastní procesor (značí se L1). Další paměť, pomalejší, ale s větší kapacitou, je mezi procesorem a operační pamětí, dnes se již umisťuje do pouzdra s procesorem (značí se L2). Protože cena pamětí stoupá s její rychlostí (a samozřejmě s kapacitou), je možné tímto uspořádáním najít kompromis mezi cenou a rychlostí. Na přelomu roku 2008 a 2009 se začíná používat L3 cache i v běžných procesorech (Intel Core i7, AMD Phenom), která je pro všechny jádra společná a většinou má velikost několik megabajtů.

Velikost paměti cache, její rychlost a algoritmus řízení paměti cache se liší u jednotlivých výrobců a typů procesorů a je to jeden z parametrů, který podstatně ovlivňuje výkon a cenu počítače.

--[[Uživatel:Nassos|Nassos]] 17. 6. 2010, 10:57 (UTC)

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-06-12T15:20:49Z

Nassos: /* RISC a CISC architektura */

[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]

== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==
== Architektura von Neumann a Harvardská ==

1. Jakého původu byl John von Neuman 
a) '''Maďarsko''' 
b) USA 
c) Německo 

2. Které z těchto zařízení je výstupní zařízení 
a) Klávesnice 
b) '''Reproduktory''' 
c) Skener 

3. K čemu slouží řadič 
a) Provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace 
b) '''Řídí činnost všech částí počítače''' 
c) K uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu 

4. Jaký je rozdíl mezi Harvardskou architekturou a von Neumannem 
a) '''Blok paměti je rozdělen na dva bloky''' 
b) Harvadská nemá CPU 
c) Žádný 

5. Proč byla Harvardská architektura využita až po 40 letech 
a) Protože v té době byla válka a nebyl čas 
b) Nebylo dost peněz 
c) '''Technické prostředky v té době neumožnily její realizaci''' 

--[[Uživatel:Dlangmaier|Dlangmaier]] 11. 6. 2010, 08:31 (UTC)

== Instrukční cyklus ==
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?

'''a) 2'''

b) 5

c) 3

2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?

a) 3

'''b) 5'''

c) 7

3. Co je to instrukční cyklus ?

a) posloupnost instrukcí

b) posloupná databáze, která ukládá instrukce

'''c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu'''

4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?

'''a) KI'''

b) DI

c) DA

5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:

a) super procesor

'''b) superskalární procesor'''

c) skalární procesot

--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)

== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==
1. Co znamená překlad slova assembler? 
'''a) sestavovatel''' 
b) programátor 
c) uživatel 

2. Co poskytují pokročilé překladače JSA? 
a) nástroje pro programování programů 
'''b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění''' 
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě 

3. Co znamená zkratka JSA? 
'''a) jazyk symbolických adres''' 
b) jazyk systémových adres 
c) jazyk pro správu adres 

4. Co umožňují návěstí? 
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné 
b) využít veškerou paměť v počítači 
'''c) pojmenovat místa v paměti počítače''' 

5. K čemu slouží makro? 
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu 
'''b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí''' 
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu 

--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)

== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1) Kdy byl vyvinut firmou Intel mikrokontrolér Atmel 2051 

a) 2000

b) 1950

'''c) 1980'''

2) Jaká je velikost paměti programu

a) 1 KB

'''b) 2 KB'''

c) 64 KB

3) Jak velká je paměť dat u nejnovějšího modelu Atmel 2051

a) 64 Bytů

b) 128 Bytů

'''c) 256 Bytů'''

4) Maximální taktovací kmitočet činí

a) 12 MHz

'''b) 24 MHz'''

c) 128 MHz

5) Kolika piny je mikrokontrolér Atmel 2051 tvořen

a) 2

'''b) 20'''

c) 40

--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 12. 6. 2010, 08:18 (UTC)

== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
1.) Maximální operační frekvence?

a) 15MHz

'''b) 20MHz'''

c) 25MHz

2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?

a) Jednostupňové

'''b) Dvoustupňové'''

c) Třístupňové

3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?

a) Nízké napětí programování

b) Redukovaná část počtu

'''c) Vysoká spotřeba energie'''

4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?

a) 10

b) 25

'''c) 35'''

5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?

'''a) Přímé, nepřímé a relativní'''

b) Slabé, nepřímé a relativní

c) Nepřímé, náročné a relativní

----
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)

== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1)Kolik úsporných režimů obsahuje 
'''a) 2''' 
b) 5 
c) 0 

2)Přerušovací systém má 
'''a) 10 požadavků přerušení''' 
b) 15 požadavků přerušení 
c) 0 požadavků přerušení 

3)AT2313 mikroprocesor obsahuje 
'''a) 1x 8-bitový čítač / časovač''' 
b) 3x 8-bitový čítač / časovač 
c) 5x 8-bitový čítač / časovač 

4)Jeden strojový cyklus trvá 
'''a) 0,1 μs''' 
b) 5 μs 
c) 3 s 

5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE 
a) Snížení výkonu 
b) Chod na prázdno 
'''c) vypnutí zařízení''' 

--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)

== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==
== RISC a CISC architektura ==

1. Jaká z možností nepatří do typických rysů RISC

a. všechny instrukce mají jednu pevně danou délku

b. procesor komunikuje s pamětí po sběrnici

'''c. málo registrů'''

2. V jakém roce byl navržen CDC 6600 (první superpočítač)

a. 1938

'''b. 1964'''

c. 1978

3. Co nepatří mezi nevýhody RISC

a. Programy pro RISC jsou delší a komplexnější, než pro CISC

'''b. Jednodušší hardware'''

c. Vyžaduje velmi rychlé paměti pro rychlé načítání instrukcí

4. Kolik registrů obvykle obsahuje CISC

'''a. Míň jak 30'''

b. 40-100

c. Několik set

5. Kolik místa zabírají řídící obvody na CISC

a. 6-30%

'''b. 60%'''

c. 70-90%

--[[Uživatel:Nassos|Nassos]] 12. 6. 2010, 15:17 (UTC)

== Počítače 0. generace ==
<ol>
<li>Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''do 100 Hz'''</li>
<li>100 Hz - 200 Hz</li>
<li>200 Hz - 300 Hz</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první sestrojený počítač?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>ABC</li>
<li>MARK I</li>
<li>'''Z1'''</li>
</ol>
</li>
<li>V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>USA</li>
<li>Velká Británie</li>
<li>'''Německo'''</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''SAPO'''</li>
<li>Amálka</li>
<li>ABC</li>
</ol>
</li>
<li>Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>Optická vlákna</li>
<li>'''Relé a elektronky'''</li>
<li>Tištěné spoje</li>
</ol>
</li>
</ol>

--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)

== Počítače 1. generace ==

S objevem které součástky vznikla 1. generace počítačů?

A) relé

'''B) elentronka'''

C) tranzistor

Ja dlouho cca. vydržel pracovat první elektronkový počítač ENIAC než bylo potřeba ho opravit?

A) několik minut

B) několik desítek minut

'''C) několik hodin'''

Ve kterém roce byl společností IBM dokončen první univerzální počítač?

A) 1944

B) 1946 

'''C) 1948'''

K čemu byl sestaven počítač MANIAC?

A) k výpočtu balistických drah raket 

'''B) vývoji vodíkové bomby'''

C) k práci na letadlových lodí

Který počítač byl sestaven roku 1963 v ČSSR?

'''A) EPOS I'''

B) EPOS II

C) SAPO

== Počítače 2. generace ==
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? 
a) Java, C, Delphi 
b) Python, C++, Assembler 
c) '''Assembler, Fortran, Cobol''' 
d) Pascal, Assembler, Bocol 
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače? 
a) Zápis na magnetickou pásku 
b) '''Vytiskl se ''' 
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval 
d) Zobrazení na monitoru 
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány? 
a) Místnost velikosti panelákové koupelny 
b) Sál velikosti fotbalového hřiště 
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné 
d)''' Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť''' 
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo? 
a) 15 000 
b) 10 000 
c) 1 000 
c) '''100''' 
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu? 
a) '''10 000''' 
b) 100 000 
c) 1 000 000 
d) 10 000 000

----
--[[spapan]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== Počítače 3. generace ==

1.Čím se vyznačují počítače 3. generace? 
a)Použitím transistorů 
'''b)Použitím integrovaných obvodů '''
c)Použitím elektronek 
 

2.Co je multiprogramování? 
'''a)Zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, procesor zpracovává druhou úlohu. '''
b)Zatímco jedna úloha čeká, procesor zpracovává všechny ostatní úlohy během dokončování I/O operace. 
c)Všechny úlohy se zpracovávají najednou včetně I/O operací. 
 
3.Co je multitasking? 
a)Programy se nezpracovávají, jen se ukládají do operační paměti. 
b)Programy vykonávané procesorem se nestřídají, takže nejsou zdánlivě zpracovávány postupně. 
'''c)Programy vykonávané procesorem se střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. '''
 
4.Seřaďte stupně integrace '''vzestupně''': 
a)MSI LSI VLSI SSI 
b)VLSI MSI LSI SSI 
'''c)SSI MSI LSI VLSI '''
 

5.Kterou technologií se nejčastěji vyrábí integrované obvody? 
a)NMOS 
'''b)CMOS '''
c)PMOS --[[Uživatel:Mruzicka|Mruzicka]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==

1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh? 
'''a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení''' 
b)Malá a Velká varianta 
c)Byla uvedena pouze jedna varianta 

2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ? 
a) Pentium Dual-Core 
'''b) Intel Core i7''' 
c)Intel core 2 duo 

3.) Význam funkce Hyper-threading ? 
'''a) "virtuálně" rozšiřuje počet vláken''' 
b) automatické přetaktování 
c) úspora energie 

4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ? 
a) Intel Core 2 Quad 
b) Intel Celeron 
'''c) Intel Centrino''' 

5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ? 
a) 8012 
'''b) 4004''' 
c) Intel Atom 

--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:30 (UTC)

== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==

 
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]
 

[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-06-12T15:19:56Z

Nassos: /* RISC a CISC architektura */

[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]

== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==
== Architektura von Neumann a Harvardská ==

1. Jakého původu byl John von Neuman 
a) '''Maďarsko''' 
b) USA 
c) Německo 

2. Které z těchto zařízení je výstupní zařízení 
a) Klávesnice 
b) '''Reproduktory''' 
c) Skener 

3. K čemu slouží řadič 
a) Provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace 
b) '''Řídí činnost všech částí počítače''' 
c) K uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu 

4. Jaký je rozdíl mezi Harvardskou architekturou a von Neumannem 
a) '''Blok paměti je rozdělen na dva bloky''' 
b) Harvadská nemá CPU 
c) Žádný 

5. Proč byla Harvardská architektura využita až po 40 letech 
a) Protože v té době byla válka a nebyl čas 
b) Nebylo dost peněz 
c) '''Technické prostředky v té době neumožnily její realizaci''' 

--[[Uživatel:Dlangmaier|Dlangmaier]] 11. 6. 2010, 08:31 (UTC)

== Instrukční cyklus ==
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?

'''a) 2'''

b) 5

c) 3

2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?

a) 3

'''b) 5'''

c) 7

3. Co je to instrukční cyklus ?

a) posloupnost instrukcí

b) posloupná databáze, která ukládá instrukce

'''c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu'''

4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?

'''a) KI'''

b) DI

c) DA

5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:

a) super procesor

'''b) superskalární procesor'''

c) skalární procesot

--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)

== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==
1. Co znamená překlad slova assembler? 
'''a) sestavovatel''' 
b) programátor 
c) uživatel 

2. Co poskytují pokročilé překladače JSA? 
a) nástroje pro programování programů 
'''b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění''' 
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě 

3. Co znamená zkratka JSA? 
'''a) jazyk symbolických adres''' 
b) jazyk systémových adres 
c) jazyk pro správu adres 

4. Co umožňují návěstí? 
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné 
b) využít veškerou paměť v počítači 
'''c) pojmenovat místa v paměti počítače''' 

5. K čemu slouží makro? 
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu 
'''b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí''' 
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu 

--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)

== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1) Kdy byl vyvinut firmou Intel mikrokontrolér Atmel 2051 

a) 2000

b) 1950

'''c) 1980'''

2) Jaká je velikost paměti programu

a) 1 KB

'''b) 2 KB'''

c) 64 KB

3) Jak velká je paměť dat u nejnovějšího modelu Atmel 2051

a) 64 Bytů

b) 128 Bytů

'''c) 256 Bytů'''

4) Maximální taktovací kmitočet činí

a) 12 MHz

'''b) 24 MHz'''

c) 128 MHz

5) Kolika piny je mikrokontrolér Atmel 2051 tvořen

a) 2

'''b) 20'''

c) 40

--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 12. 6. 2010, 08:18 (UTC)

== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
1.) Maximální operační frekvence?

a) 15MHz

'''b) 20MHz'''

c) 25MHz

2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?

a) Jednostupňové

'''b) Dvoustupňové'''

c) Třístupňové

3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?

a) Nízké napětí programování

b) Redukovaná část počtu

'''c) Vysoká spotřeba energie'''

4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?

a) 10

b) 25

'''c) 35'''

5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?

'''a) Přímé, nepřímé a relativní'''

b) Slabé, nepřímé a relativní

c) Nepřímé, náročné a relativní

----
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)

== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1)Kolik úsporných režimů obsahuje 
'''a) 2''' 
b) 5 
c) 0 

2)Přerušovací systém má 
'''a) 10 požadavků přerušení''' 
b) 15 požadavků přerušení 
c) 0 požadavků přerušení 

3)AT2313 mikroprocesor obsahuje 
'''a) 1x 8-bitový čítač / časovač''' 
b) 3x 8-bitový čítač / časovač 
c) 5x 8-bitový čítač / časovač 

4)Jeden strojový cyklus trvá 
'''a) 0,1 μs''' 
b) 5 μs 
c) 3 s 

5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE 
a) Snížení výkonu 
b) Chod na prázdno 
'''c) vypnutí zařízení''' 

--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)

== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==
== RISC a CISC architektura ==

1. Jaká z možností nepatří do typických rysů RISC
a. všechny instrukce mají jednu pevně danou délku
b. procesor komunikuje s pamětí po sběrnici
'''c. málo registrů'''

2. V jakém roce byl navržen CDC 6600 (první superpočítač)
a. 1938
'''b. 1964'''
c. 1978

3. Co nepatří mezi nevýhody RISC:
a. Programy pro RISC jsou delší a komplexnější, než pro CISC
'''b. Jednodušší hardware'''
c. Vyžaduje velmi rychlé paměti pro rychlé načítání instrukcí

4. Kolik registrů obvykle obsahuje CISC
'''a. Míň jak 30'''
b. 40-100
c. Několik set

5. Kolik místa zabírají řídící obvody na CISC
a. 6-30%
'''b. 60%'''
c. 70-90%

--[[Uživatel:Nassos|Nassos]] 12. 6. 2010, 15:17 (UTC)

== Počítače 0. generace ==
<ol>
<li>Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''do 100 Hz'''</li>
<li>100 Hz - 200 Hz</li>
<li>200 Hz - 300 Hz</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první sestrojený počítač?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>ABC</li>
<li>MARK I</li>
<li>'''Z1'''</li>
</ol>
</li>
<li>V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>USA</li>
<li>Velká Británie</li>
<li>'''Německo'''</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''SAPO'''</li>
<li>Amálka</li>
<li>ABC</li>
</ol>
</li>
<li>Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>Optická vlákna</li>
<li>'''Relé a elektronky'''</li>
<li>Tištěné spoje</li>
</ol>
</li>
</ol>

--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)

== Počítače 1. generace ==

S objevem které součástky vznikla 1. generace počítačů?

A) relé

'''B) elentronka'''

C) tranzistor

Ja dlouho cca. vydržel pracovat první elektronkový počítač ENIAC než bylo potřeba ho opravit?

A) několik minut

B) několik desítek minut

'''C) několik hodin'''

Ve kterém roce byl společností IBM dokončen první univerzální počítač?

A) 1944

B) 1946 

'''C) 1948'''

K čemu byl sestaven počítač MANIAC?

A) k výpočtu balistických drah raket 

'''B) vývoji vodíkové bomby'''

C) k práci na letadlových lodí

Který počítač byl sestaven roku 1963 v ČSSR?

'''A) EPOS I'''

B) EPOS II

C) SAPO

== Počítače 2. generace ==
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? 
a) Java, C, Delphi 
b) Python, C++, Assembler 
c) '''Assembler, Fortran, Cobol''' 
d) Pascal, Assembler, Bocol 
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače? 
a) Zápis na magnetickou pásku 
b) '''Vytiskl se ''' 
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval 
d) Zobrazení na monitoru 
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány? 
a) Místnost velikosti panelákové koupelny 
b) Sál velikosti fotbalového hřiště 
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné 
d)''' Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť''' 
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo? 
a) 15 000 
b) 10 000 
c) 1 000 
c) '''100''' 
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu? 
a) '''10 000''' 
b) 100 000 
c) 1 000 000 
d) 10 000 000

----
--[[spapan]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== Počítače 3. generace ==

1.Čím se vyznačují počítače 3. generace? 
a)Použitím transistorů 
'''b)Použitím integrovaných obvodů '''
c)Použitím elektronek 
 

2.Co je multiprogramování? 
'''a)Zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, procesor zpracovává druhou úlohu. '''
b)Zatímco jedna úloha čeká, procesor zpracovává všechny ostatní úlohy během dokončování I/O operace. 
c)Všechny úlohy se zpracovávají najednou včetně I/O operací. 
 
3.Co je multitasking? 
a)Programy se nezpracovávají, jen se ukládají do operační paměti. 
b)Programy vykonávané procesorem se nestřídají, takže nejsou zdánlivě zpracovávány postupně. 
'''c)Programy vykonávané procesorem se střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. '''
 
4.Seřaďte stupně integrace '''vzestupně''': 
a)MSI LSI VLSI SSI 
b)VLSI MSI LSI SSI 
'''c)SSI MSI LSI VLSI '''
 

5.Kterou technologií se nejčastěji vyrábí integrované obvody? 
a)NMOS 
'''b)CMOS '''
c)PMOS --[[Uživatel:Mruzicka|Mruzicka]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==

1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh? 
'''a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení''' 
b)Malá a Velká varianta 
c)Byla uvedena pouze jedna varianta 

2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ? 
a) Pentium Dual-Core 
'''b) Intel Core i7''' 
c)Intel core 2 duo 

3.) Význam funkce Hyper-threading ? 
'''a) "virtuálně" rozšiřuje počet vláken''' 
b) automatické přetaktování 
c) úspora energie 

4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ? 
a) Intel Core 2 Quad 
b) Intel Celeron 
'''c) Intel Centrino''' 

5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ? 
a) 8012 
'''b) 4004''' 
c) Intel Atom 

--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:30 (UTC)

== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==

 
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]
 

[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-06-12T15:19:32Z

Nassos: /* RISC a CISC architektura */

[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]

== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==
== Architektura von Neumann a Harvardská ==

1. Jakého původu byl John von Neuman 
a) '''Maďarsko''' 
b) USA 
c) Německo 

2. Které z těchto zařízení je výstupní zařízení 
a) Klávesnice 
b) '''Reproduktory''' 
c) Skener 

3. K čemu slouží řadič 
a) Provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace 
b) '''Řídí činnost všech částí počítače''' 
c) K uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu 

4. Jaký je rozdíl mezi Harvardskou architekturou a von Neumannem 
a) '''Blok paměti je rozdělen na dva bloky''' 
b) Harvadská nemá CPU 
c) Žádný 

5. Proč byla Harvardská architektura využita až po 40 letech 
a) Protože v té době byla válka a nebyl čas 
b) Nebylo dost peněz 
c) '''Technické prostředky v té době neumožnily její realizaci''' 

--[[Uživatel:Dlangmaier|Dlangmaier]] 11. 6. 2010, 08:31 (UTC)

== Instrukční cyklus ==
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?

'''a) 2'''

b) 5

c) 3

2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?

a) 3

'''b) 5'''

c) 7

3. Co je to instrukční cyklus ?

a) posloupnost instrukcí

b) posloupná databáze, která ukládá instrukce

'''c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu'''

4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?

'''a) KI'''

b) DI

c) DA

5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:

a) super procesor

'''b) superskalární procesor'''

c) skalární procesot

--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)

== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==
1. Co znamená překlad slova assembler? 
'''a) sestavovatel''' 
b) programátor 
c) uživatel 

2. Co poskytují pokročilé překladače JSA? 
a) nástroje pro programování programů 
'''b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění''' 
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě 

3. Co znamená zkratka JSA? 
'''a) jazyk symbolických adres''' 
b) jazyk systémových adres 
c) jazyk pro správu adres 

4. Co umožňují návěstí? 
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné 
b) využít veškerou paměť v počítači 
'''c) pojmenovat místa v paměti počítače''' 

5. K čemu slouží makro? 
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu 
'''b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí''' 
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu 

--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)

== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1) Kdy byl vyvinut firmou Intel mikrokontrolér Atmel 2051 

a) 2000

b) 1950

'''c) 1980'''

2) Jaká je velikost paměti programu

a) 1 KB

'''b) 2 KB'''

c) 64 KB

3) Jak velká je paměť dat u nejnovějšího modelu Atmel 2051

a) 64 Bytů

b) 128 Bytů

'''c) 256 Bytů'''

4) Maximální taktovací kmitočet činí

a) 12 MHz

'''b) 24 MHz'''

c) 128 MHz

5) Kolika piny je mikrokontrolér Atmel 2051 tvořen

a) 2

'''b) 20'''

c) 40

--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 12. 6. 2010, 08:18 (UTC)

== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
1.) Maximální operační frekvence?

a) 15MHz

'''b) 20MHz'''

c) 25MHz

2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?

a) Jednostupňové

'''b) Dvoustupňové'''

c) Třístupňové

3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?

a) Nízké napětí programování

b) Redukovaná část počtu

'''c) Vysoká spotřeba energie'''

4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?

a) 10

b) 25

'''c) 35'''

5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?

'''a) Přímé, nepřímé a relativní'''

b) Slabé, nepřímé a relativní

c) Nepřímé, náročné a relativní

----
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)

== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1)Kolik úsporných režimů obsahuje 
'''a) 2''' 
b) 5 
c) 0 

2)Přerušovací systém má 
'''a) 10 požadavků přerušení''' 
b) 15 požadavků přerušení 
c) 0 požadavků přerušení 

3)AT2313 mikroprocesor obsahuje 
'''a) 1x 8-bitový čítač / časovač''' 
b) 3x 8-bitový čítač / časovač 
c) 5x 8-bitový čítač / časovač 

4)Jeden strojový cyklus trvá 
'''a) 0,1 μs''' 
b) 5 μs 
c) 3 s 

5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE 
a) Snížení výkonu 
b) Chod na prázdno 
'''c) vypnutí zařízení''' 

--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)

== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==
== RISC a CISC architektura ==

1. Jaká z možností nepatří do typických rysů RISC
a. všechny instrukce mají jednu pevně danou délku
b. procesor komunikuje s pamětí po sběrnici
'''c. málo registrů'''
2. V jakém roce byl navržen CDC 6600 (první superpočítač)
a. 1938
'''b. 1964'''
c. 1978
3. Co nepatří mezi nevýhody RISC:
a. Programy pro RISC jsou delší a komplexnější, než pro CISC
'''b. Jednodušší hardware'''
c. Vyžaduje velmi rychlé paměti pro rychlé načítání instrukcí
4. Kolik registrů obvykle obsahuje CISC
'''a. Míň jak 30'''
b. 40-100
c. Několik set
5. Kolik místa zabírají řídící obvody na CISC
a. 6-30%
'''b. 60%'''
c. 70-90%

--[[Uživatel:Nassos|Nassos]] 12. 6. 2010, 15:17 (UTC)

== Počítače 0. generace ==
<ol>
<li>Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''do 100 Hz'''</li>
<li>100 Hz - 200 Hz</li>
<li>200 Hz - 300 Hz</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první sestrojený počítač?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>ABC</li>
<li>MARK I</li>
<li>'''Z1'''</li>
</ol>
</li>
<li>V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>USA</li>
<li>Velká Británie</li>
<li>'''Německo'''</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''SAPO'''</li>
<li>Amálka</li>
<li>ABC</li>
</ol>
</li>
<li>Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>Optická vlákna</li>
<li>'''Relé a elektronky'''</li>
<li>Tištěné spoje</li>
</ol>
</li>
</ol>

--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)

== Počítače 1. generace ==

S objevem které součástky vznikla 1. generace počítačů?

A) relé

'''B) elentronka'''

C) tranzistor

Ja dlouho cca. vydržel pracovat první elektronkový počítač ENIAC než bylo potřeba ho opravit?

A) několik minut

B) několik desítek minut

'''C) několik hodin'''

Ve kterém roce byl společností IBM dokončen první univerzální počítač?

A) 1944

B) 1946 

'''C) 1948'''

K čemu byl sestaven počítač MANIAC?

A) k výpočtu balistických drah raket 

'''B) vývoji vodíkové bomby'''

C) k práci na letadlových lodí

Který počítač byl sestaven roku 1963 v ČSSR?

'''A) EPOS I'''

B) EPOS II

C) SAPO

== Počítače 2. generace ==
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? 
a) Java, C, Delphi 
b) Python, C++, Assembler 
c) '''Assembler, Fortran, Cobol''' 
d) Pascal, Assembler, Bocol 
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače? 
a) Zápis na magnetickou pásku 
b) '''Vytiskl se ''' 
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval 
d) Zobrazení na monitoru 
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány? 
a) Místnost velikosti panelákové koupelny 
b) Sál velikosti fotbalového hřiště 
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné 
d)''' Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť''' 
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo? 
a) 15 000 
b) 10 000 
c) 1 000 
c) '''100''' 
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu? 
a) '''10 000''' 
b) 100 000 
c) 1 000 000 
d) 10 000 000

----
--[[spapan]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== Počítače 3. generace ==

1.Čím se vyznačují počítače 3. generace? 
a)Použitím transistorů 
'''b)Použitím integrovaných obvodů '''
c)Použitím elektronek 
 

2.Co je multiprogramování? 
'''a)Zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, procesor zpracovává druhou úlohu. '''
b)Zatímco jedna úloha čeká, procesor zpracovává všechny ostatní úlohy během dokončování I/O operace. 
c)Všechny úlohy se zpracovávají najednou včetně I/O operací. 
 
3.Co je multitasking? 
a)Programy se nezpracovávají, jen se ukládají do operační paměti. 
b)Programy vykonávané procesorem se nestřídají, takže nejsou zdánlivě zpracovávány postupně. 
'''c)Programy vykonávané procesorem se střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. '''
 
4.Seřaďte stupně integrace '''vzestupně''': 
a)MSI LSI VLSI SSI 
b)VLSI MSI LSI SSI 
'''c)SSI MSI LSI VLSI '''
 

5.Kterou technologií se nejčastěji vyrábí integrované obvody? 
a)NMOS 
'''b)CMOS '''
c)PMOS --[[Uživatel:Mruzicka|Mruzicka]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==

1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh? 
'''a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení''' 
b)Malá a Velká varianta 
c)Byla uvedena pouze jedna varianta 

2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ? 
a) Pentium Dual-Core 
'''b) Intel Core i7''' 
c)Intel core 2 duo 

3.) Význam funkce Hyper-threading ? 
'''a) "virtuálně" rozšiřuje počet vláken''' 
b) automatické přetaktování 
c) úspora energie 

4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ? 
a) Intel Core 2 Quad 
b) Intel Celeron 
'''c) Intel Centrino''' 

5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ? 
a) 8012 
'''b) 4004''' 
c) Intel Atom 

--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:30 (UTC)

== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==

 
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]
 

[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-06-12T15:17:09Z

Nassos: /* RISC a CISC architektura */

[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]

== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==
== Architektura von Neumann a Harvardská ==

1. Jakého původu byl John von Neuman 
a) '''Maďarsko''' 
b) USA 
c) Německo 

2. Které z těchto zařízení je výstupní zařízení 
a) Klávesnice 
b) '''Reproduktory''' 
c) Skener 

3. K čemu slouží řadič 
a) Provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace 
b) '''Řídí činnost všech částí počítače''' 
c) K uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu 

4. Jaký je rozdíl mezi Harvardskou architekturou a von Neumannem 
a) '''Blok paměti je rozdělen na dva bloky''' 
b) Harvadská nemá CPU 
c) Žádný 

5. Proč byla Harvardská architektura využita až po 40 letech 
a) Protože v té době byla válka a nebyl čas 
b) Nebylo dost peněz 
c) '''Technické prostředky v té době neumožnily její realizaci''' 

--[[Uživatel:Dlangmaier|Dlangmaier]] 11. 6. 2010, 08:31 (UTC)

== Instrukční cyklus ==
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?

'''a) 2'''

b) 5

c) 3

2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?

a) 3

'''b) 5'''

c) 7

3. Co je to instrukční cyklus ?

a) posloupnost instrukcí

b) posloupná databáze, která ukládá instrukce

'''c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu'''

4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?

'''a) KI'''

b) DI

c) DA

5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:

a) super procesor

'''b) superskalární procesor'''

c) skalární procesot

--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)

== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==
1. Co znamená překlad slova assembler? 
'''a) sestavovatel''' 
b) programátor 
c) uživatel 

2. Co poskytují pokročilé překladače JSA? 
a) nástroje pro programování programů 
'''b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění''' 
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě 

3. Co znamená zkratka JSA? 
'''a) jazyk symbolických adres''' 
b) jazyk systémových adres 
c) jazyk pro správu adres 

4. Co umožňují návěstí? 
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné 
b) využít veškerou paměť v počítači 
'''c) pojmenovat místa v paměti počítače''' 

5. K čemu slouží makro? 
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu 
'''b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí''' 
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu 

--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)

== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1) Kdy byl vyvinut firmou Intel mikrokontrolér Atmel 2051 

a) 2000

b) 1950

'''c) 1980'''

2) Jaká je velikost paměti programu

a) 1 KB

'''b) 2 KB'''

c) 64 KB

3) Jak velká je paměť dat u nejnovějšího modelu Atmel 2051

a) 64 Bytů

b) 128 Bytů

'''c) 256 Bytů'''

4) Maximální taktovací kmitočet činí

a) 12 MHz

'''b) 24 MHz'''

c) 128 MHz

5) Kolika piny je mikrokontrolér Atmel 2051 tvořen

a) 2

'''b) 20'''

c) 40

--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 12. 6. 2010, 08:18 (UTC)

== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
1.) Maximální operační frekvence?

a) 15MHz

'''b) 20MHz'''

c) 25MHz

2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?

a) Jednostupňové

'''b) Dvoustupňové'''

c) Třístupňové

3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?

a) Nízké napětí programování

b) Redukovaná část počtu

'''c) Vysoká spotřeba energie'''

4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?

a) 10

b) 25

'''c) 35'''

5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?

'''a) Přímé, nepřímé a relativní'''

b) Slabé, nepřímé a relativní

c) Nepřímé, náročné a relativní

----
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)

== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1)Kolik úsporných režimů obsahuje 
'''a) 2''' 
b) 5 
c) 0 

2)Přerušovací systém má 
'''a) 10 požadavků přerušení''' 
b) 15 požadavků přerušení 
c) 0 požadavků přerušení 

3)AT2313 mikroprocesor obsahuje 
'''a) 1x 8-bitový čítač / časovač''' 
b) 3x 8-bitový čítač / časovač 
c) 5x 8-bitový čítač / časovač 

4)Jeden strojový cyklus trvá 
'''a) 0,1 μs''' 
b) 5 μs 
c) 3 s 

5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE 
a) Snížení výkonu 
b) Chod na prázdno 
'''c) vypnutí zařízení''' 

--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)

== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==
== RISC a CISC architektura ==

1. Jaká z možností nepatří do typických rysů RISC
a. všechny instrukce mají jednu pevně danou délku
b. procesor komunikuje s pamětí po sběrnici
'''c. málo registrů'''
2. V jakém roce byl navržen CDC 6600 (první superpočítač)
a. 1938
'''b. 1964'''
c. 1978
3. Co nepatří mezi nevýhody RISC:
a. Programy pro RISC jsou delší a komplexnější, než pro CISC
'''b. Jednodušší hardware'''
c. Vyžaduje velmi rychlé paměti pro rychlé načítání instrukcí
4. Kolik registrů obvykle obsahuje CISC
'''a. Míň jak 30'''
b. 40-100
c. Několik set
5. Kolik místa zabírají řídící obvody na CISC
a. 6-30%
'''b. 60%'''
c. 70-90%

--[[Uživatel:Nassos|Nassos]] 12. 6. 2010, 15:17 (UTC)

== Počítače 0. generace ==
<ol>
<li>Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''do 100 Hz'''</li>
<li>100 Hz - 200 Hz</li>
<li>200 Hz - 300 Hz</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první sestrojený počítač?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>ABC</li>
<li>MARK I</li>
<li>'''Z1'''</li>
</ol>
</li>
<li>V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>USA</li>
<li>Velká Británie</li>
<li>'''Německo'''</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''SAPO'''</li>
<li>Amálka</li>
<li>ABC</li>
</ol>
</li>
<li>Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>Optická vlákna</li>
<li>'''Relé a elektronky'''</li>
<li>Tištěné spoje</li>
</ol>
</li>
</ol>

--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)

== Počítače 1. generace ==

S objevem které součástky vznikla 1. generace počítačů?

A) relé

'''B) elentronka'''

C) tranzistor

Ja dlouho cca. vydržel pracovat první elektronkový počítač ENIAC než bylo potřeba ho opravit?

A) několik minut

B) několik desítek minut

'''C) několik hodin'''

Ve kterém roce byl společností IBM dokončen první univerzální počítač?

A) 1944

B) 1946 

'''C) 1948'''

K čemu byl sestaven počítač MANIAC?

A) k výpočtu balistických drah raket 

'''B) vývoji vodíkové bomby'''

C) k práci na letadlových lodí

Který počítač byl sestaven roku 1963 v ČSSR?

'''A) EPOS I'''

B) EPOS II

C) SAPO

== Počítače 2. generace ==
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? 
a) Java, C, Delphi 
b) Python, C++, Assembler 
c) '''Assembler, Fortran, Cobol''' 
d) Pascal, Assembler, Bocol 
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače? 
a) Zápis na magnetickou pásku 
b) '''Vytiskl se ''' 
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval 
d) Zobrazení na monitoru 
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány? 
a) Místnost velikosti panelákové koupelny 
b) Sál velikosti fotbalového hřiště 
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné 
d)''' Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť''' 
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo? 
a) 15 000 
b) 10 000 
c) 1 000 
c) '''100''' 
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu? 
a) '''10 000''' 
b) 100 000 
c) 1 000 000 
d) 10 000 000

----
--[[spapan]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== Počítače 3. generace ==

1.Čím se vyznačují počítače 3. generace? 
a)Použitím transistorů 
'''b)Použitím integrovaných obvodů '''
c)Použitím elektronek 
 

2.Co je multiprogramování? 
'''a)Zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, procesor zpracovává druhou úlohu. '''
b)Zatímco jedna úloha čeká, procesor zpracovává všechny ostatní úlohy během dokončování I/O operace. 
c)Všechny úlohy se zpracovávají najednou včetně I/O operací. 
 
3.Co je multitasking? 
a)Programy se nezpracovávají, jen se ukládají do operační paměti. 
b)Programy vykonávané procesorem se nestřídají, takže nejsou zdánlivě zpracovávány postupně. 
'''c)Programy vykonávané procesorem se střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. '''
 
4.Seřaďte stupně integrace '''vzestupně''': 
a)MSI LSI VLSI SSI 
b)VLSI MSI LSI SSI 
'''c)SSI MSI LSI VLSI '''
 

5.Kterou technologií se nejčastěji vyrábí integrované obvody? 
a)NMOS 
'''b)CMOS '''
c)PMOS --[[Uživatel:Mruzicka|Mruzicka]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==

1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh? 
'''a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení''' 
b)Malá a Velká varianta 
c)Byla uvedena pouze jedna varianta 

2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ? 
a) Pentium Dual-Core 
'''b) Intel Core i7''' 
c)Intel core 2 duo 

3.) Význam funkce Hyper-threading ? 
'''a) "virtuálně" rozšiřuje počet vláken''' 
b) automatické přetaktování 
c) úspora energie 

4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ? 
a) Intel Core 2 Quad 
b) Intel Celeron 
'''c) Intel Centrino''' 

5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ? 
a) 8012 
'''b) 4004''' 
c) Intel Atom 

--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:30 (UTC)

== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==

 
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]
 

[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)

Sluneční soustava

2010-05-31T07:36:34Z

Nassos:

'''Tučný text'''

== Sluneční soustava ==
[[Soubor:800px-NovaSlunecniSoustava.jpg‎ ]]

Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým s, tedy sluneční soustava, ovšem v odborných článcích převažuje spíše tvar Sluneční soustava) je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází naše domovská planeta Země.

Systém tvoří především 8 planet, 5 trpasličích planet, přes 150 měsíců planet (především u Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptuna) a další menší tělesa jako planetky, komety, meteoroidy apod.

'''Planety'''

----

Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce, které je ve společném ohnisku oběžných elips. Měsíce obíhají kolem planet také po eliptických drahách.

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Ta je dále částí tzv. Supergalaxie, kam patří mj. i galaxie M 31 v Andromedě.

Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří samo Slunce, které svou gravitační silou udržuje soustavu pohromadě. Zbylých 0,133 % připadá na planety a jiná tělesa. Soustava se rozkládá do vzdálenosti přibližně 2 světelných let, pásmo komet do vzdálenosti přibližně 1 000 astronomických jednotek AU, planetární soustava 50 AU. Soustava vznikla asi před 5 miliardami let (různé zdroje uvádějí rozmezí 4,55 - 5 miliard let).

Planety jsou v pořadí od Slunce, Merkur (☿), Venuše (♀), Země (♁), Mars (♂), Jupiter (♃), Saturn (♄), Uran (♅/) a Neptun (♆).

Po svém objevení byly mezi planety na čas zařazeny i Ceres a Pluto. Ty však nejsou ve svých zónách dominantními objekty a tak jsou dnes označovány jako trpasličí planety. K nim se přidal v roce 2005 objekt s provizorním názvem 2003 UB313, dnes nazývaný Eris, který je podle měření Hubblova vesmírného dalekohledu dokonce větší než Pluto samotné.

Důležitými složkami sluneční soustavy jsou také planetky tzv. hlavního pásu na drahách mezi Marsem a Jupiterem. Překvapivě mnoho poměrně velkých těles je především v posledním desetiletí nacházeno v oblasti tzv. Kuiperova pásu za drahou Neptunu (Quaoar, Orcus aj.), případně i dále (Sedna). Úplný okraj naší soustavy pak tvoří obrovská zásobárna kometárních jader tzv. Oortův oblak.

'''Vznik'''

----

Vědecká teorie jejího vzniku předpokládá, že před více než 4,6 miliardami let se v Galaxii začaly shlukovat částečky prachu a plynu - vznikal jakýsi obrovský prachoplynný mrak. Pravděpodobně přeměna nedaleké hvězdy v supernovu, kterýžto děj doprovázely tlakové vlny, přiměla mračno k pohybu. Částečky prachu a plynu se zformovaly do prstenců rotujících kolem hustého a hmotného středu mraku. Jak se mračno hroutilo, prach a plyny byly gravitační silou přitahovány do jeho středu, kde se zvyšovala teplota. Jádro mračna se ohřálo natolik, že v něm začala probíhat termonukleární reakce. Vzniklo Slunce a s ním se objevil sluneční vítr, jenž „rozfoukal“ zbylý prach a plyn směrem ke vznikajícím planetám. Malé částečky v protoplanetárním mračnu do sebe začaly narážet a spojovat se do stále větších a větších kusů hmoty. Největší z nich se staly planetesimálami – základními kameny budoucích planet. Díky působení gravitace vznikaly stále větší objekty a nakonec celé planety, mnoho planetek a ještě více komet. Dál od středu byly teploty nižší, díky čemuž vznikli čtyři plynoví obři.

Složení soustavy

----

''' Slunce'''

[[Soubor:180px-Sun_in_X-Ray.png‎]]
Slunce je pomyslným centrálním bodem sluneční soustavy. Je výrazně nejhmotnějším tělesem celé soustavy, což mj. způsobuje, že obíhá v těsné blízkosti jejího těžiště. I tak se toto povětšinou nachází mimo samotné Slunce. Vlivem gravitačních sil úměrných sluneční hmotnosti je k němu celá soustava vázána. Tato hvězda září přibližně 4,5 miliardy let a předpokládá se, že bude zářit cca dalších 7 miliard let. Po vyčerpání většiny hélia se jádro gravitací smrští a z "popela" předcházející reakce se stane "palivo" pro následující, přičemž s prudkým vzrůstem tlaku a teploty se postupně budou „zapalovat“ další reakce doprovázené vznikem těžších prvků - uhlíku, kyslíku, neonu a hořčíku. Samotná existence soustavy nicméně není bezprostředně vázána na tyto přeměny a tak bude velmi pravděpodobně existovat i po útlumu slunečních termonukleárních reakcí a jeho proměně v rudého obra a následné smrštění se v „bílého trpaslíka“.
''' Vnitřní planety'''

'''Merkur'''

[[Soubor:200px-Mercury-real_color.jpg‎ ]]

Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, která dosahuje pouze o 40 % větší velikosti než pozemský Měsíc a je tak menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan. Jeho oběžná dráha je ze všech planet nejblíže ke Slunci a jeden oběh kolem planety trvá pouze 87,969 dne. Dráha Merkuru má největší výstřednost dráhy ze všech planet sluneční soustavy a nejmenší sklon rotační osy. Během dvou oběhů kolem Slunce dojde ke třem otočením kolem rotační osy. Perihelium jeho dráhy se stáčí ke Slunci o 43 vteřin za století; fenomén, který ve 20. století vysvětlil Albert Einstein obecnou teorií relativity. Při pohledu ze Země dosahuje Merkur jasnosti mezi -2,0 až 5,5m, takže je viditelný i pouhým okem, ale jelikož se nevzdaluje od Slunce nikdy dále než na 28,3° je velice těžko pozorovatelný. Nejlepší podmínky tak nastávají při soumraku či úsvitu než vyjde Slunce nad horizont.

Pozorování planety pozemskými teleskopy je složité kvůli blízkosti Slunce. Detailnější znalosti přinesla až dvojice sond, která kolem planety prolétla. První sondou u Merkuru byla americká sonda Mariner 10 v 70. letech, která nasnímala přibližně 45 % povrchu. V roce 2008 dorazila k planetě další sonda MESSENGER, která provedla tři průlety kolem Merkuru a v roce 2011 by měla být definitivně navedena na oběžnou dráhu kolem planety. Snímky z těchto dvou sond umožnily prozkoumat povrch planety, který silně připomíná měsíční krajinu plnou impaktních kráterů, nízkých pohoří a lávových planin. Vlivem neustálých dopadů těles všech velikostí na povrch Merkuru je většina povrchu erodována drobnými krátery. Povrch je nejspíše vlivem smršťování planety rozpraskán množstvím útesových zlomů dosahujících výšky několika kilometrů a délky stovek kilometrů. Současně je povrch neustále bombardován fotony i slunečním větrem – proudem nabitých částic směřujících vysokou rychlostí od Slunce. Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Rozdíly dosahují hodnot téměř 700 °C. Na polokouli přivrácené ke Slunci může teplota vystoupit na téměř 430 °C. Na polokouli odvrácené panuje mráz až −180 °C.

''' Venuše'''

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě. Je pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po ženě. Venuše je terestrická planeta, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. Ačkoliv orbity všech ostatních planet jsou elipsami, orbita Venuše je jediná téměř kružnicí, se Sluncem pouze o 0,7 % mimo skutečný střed Venušiny oběžné dráhy. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, je na obloze vždy zhruba ve stejné vzdálenosti od Slunce (největší elongace je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před svítáním nebo po soumraku, kdy je i nejjasnější. Proto je Venuše někdy označována jako „Jitřenka“ či „Večernice“ a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější bodový zdroj světla na obloze po Slunci a Měsíci o magnitudě −4,6. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.

Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch v oblasti viditelného světla. To zapříčinilo velkou řadu spekulací o jejím povrchu, které přetrvávaly až do 20. století, kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a radarového mapování povrchu. Venuše má nejhustější atmosféru ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně z oxidu uhličitého. Pro absenci uhlíkového cyklu ve formě navázání do hornin či na biomasu z atmosféry docházelo k jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný skleníkový jev, který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné vody na jejím povrchu a učinil z Venuše suchý a prašný svět. Existují teorie, že Venuše měla dříve podobně jako Země oceány kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci magnetického pole vodní molekuly střetly s částicemi slunečního větru, což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a úniku volných částic z atmosféry.[8] V současnosti dosahuje tlak na povrchu Venuše přibližně 92 násobku tlaku na Zemi.

Venuše byla známa již starým Babyloňanům kolem 1600 př. n. l. a pravděpodobně byla pozorována dlouho předtím v prehistorických dobách díky své jasné viditelnosti. Jejím symbolem je stylizované znázornění bohyně Venuše držící zrcadlo: kruh s malým křížem pod ním (v Unicode: ♀). První mapa povrchu mohla být zhotovena teprve v 90. letech 20. století v rámci projektu Magellan. Tyto snímky přinesly poznatky o silné sopečné aktivitě na povrchu Venuše, což spolu s přítomností síry v atmosféře vedlo k domněnkám, že se na Venuši nachází aktivní vulkanismus i v současnosti. Při průzkumu snímků ale nebyly nalezeny žádné doklady lávových proudů, které by pocházely z nedávné doby. Na povrchu bylo překvapivě pozorováno jen malé množství impaktních kráterů naznačující, že celý povrch je relativně mladý o stáří přibližně půl miliardy let.

'''Země'''

[[Soubor:200px-Earth_Eastern_Hemisphere.jpg‎ ]]

Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Země nejspíše vznikla před 4,6 miliardami let a krátce po svém vzniku získala svůj jediný přirozený satelit – Měsíc. Země obíhá kolem Slunce po téměř kružnicové dráze s velmi malou excentricitou. Země jako domovský svět lidstva má mnoho názvů v závislosti na národu, mezi nejznámější patří název latinského původu Terra, Tellus či řecký název Gaia.

Země je dynamickou planetou, která se skládá z jednotlivých zemských sfér. Jedná se o nedokonalou kouli s poloměrem 6378 km, uprostřed se nachází malé pevné jadérko obklopené polotekutým vnějším jádrem, dále pak pláštěm a zemskou kůrou, která se dělí na oceánskou a kontinentální. Zemská kůra je tvořena litosférickými deskami, které jsou v neustálém pohybu vlivem procesu nazývaného desková tektonika. Na povrchu Země se vyskytuje hydrosféra v podobě souvislého oceánu kapalné vody, který zabírá přibližně 71 % zemského povrchu. Na velmi úzkém pásu rozhraní mezi litosférou a atmosférou se nachází biosféra, živý obal Země, který je tvořen živými organismy. Jeho činností došlo k přeměně části litosféry na půdní obal Země tzv. pedosféru. Celou planetu obklopuje hustá atmosféra tvořená převážně dusíkem a kyslíkem vytvářející směs obvykle nazývanou jako vzduch.

Její astronomický symbol sestává z kříže v kruhu, reprezentujícího poledník a rovník; v jiných variantách je kříž vysunut nad kruh (Unicode: ⊕ nebo ♁). Kromě slov odvozených od Terra, jako je terestrický, obsahují pojmy vztahující se k Zemi také prefix telur- nebo tellur- (např. telurický, tellurit podle bohyně Tellūs) a geo- (např. geocentrický model, geologie). Země je domovským světem lidstva, které je na Zemi rozděleno na přibližně 200 nezávislých států, které jsou spolu ve vzájemném působení skrze diplomacii, cestování a obchodu.

'''Mars'''

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Je pojmenována po římském bohu války Martovi. Jedná se o planetu terestrického typu, tj. má pevný horninový povrch pokrytý impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Má dva měsíce nepravidelného tvaru pojmenované Phobos a Deimos.

V období, kdy je Mars v opozici ke Slunci a Země se tak nachází mezi těmito dvěma tělesy, je Mars pozorovatelný na obloze po celou noc. Spolehlivé informace o prvních pozorováních Marsu jako planety neexistují, ale je pravděpodobné, že k nim došlo mezi lety 3000 až 4000 př. n. l. Všechny starověké civilizace, Egypťané, Babylóňané a Řekové, znaly tuto „putující hvězdu“ a měly pro ni svá pojmenování. Kvůli jejímu načervenalému nádechu, způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na jejím povrchu, považovaly staré národy Mars většinou za symbol ohně, krve a zániku.

Detailní zkoumání planety umožnilo od 60. let 20. století takřka 20 úspěšných automatických sond. V současné době jsou na oběžné dráze kolem Marsu tři funkční sondy (Mars Odyssey, Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter) a na povrchu planety se pohybují dvě vozítka mise Mars Exploration Rover (Spirit a Opportunity), která poskytla data, jež umožnila zmapovat větší část povrchu, definovat základní historická období či porozumět základním jevům odehrávajícím se na planetě.

'''Hlavní pás asteroidů'''

Hlavní pás asteroidůSouvisející informace lze nalézt také v článku Hlavní pás.
Hlavní pás asteroidů je soustava planetek, které obíhají v prostoru mezi drahami Marsu a Jupiteru, zhruba ve vzdálenostech od 2 AU do 4 AU. Z větší části se vytvořily z protoplanetárního disku v oblasti, kde v se důsledku gravitačního vlivu Jupiteru nemohlo vytvořit jediné velké těleso. Mnohé vznikly dodatečně rozpadem původně vniklých těles při jejich vzájemných srážkách. V roce 2006 bylo známo přes 300 000 těles v této oblasti.

''' Vnější planety'''

'''Jupiter'''
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze Slunce a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter, Saturn, Uran, a Neptun jsou označovány jako plynní obři, či planety jupiterského typu. Jupiter má hmotnost přibližně jedné tisíciny Slunce, což je okolo dva a půl krát více než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi (v 1. pádě Jupiter). Symbolem planety je stylizované znázornění božského blesku (v Unicode: ♃). Jupiter byl pozorován již od pradávna, při pohledu ze Země má Jupiter magnitudu -2,8, což z něj činí třetí nejjasnější objekt na noční obloze po Měsíci a Venuši (v některých případech se před Jupiter v jasnosti dostane Mars, když je v ideální pozici během svého oběhu vůči Zemi).

Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Země špatně viditelné. Současně ho obklopuje silné radiační pole. Při pohledu z okolního vesmíru jsou viditelné horní vrstvy atmosféry rozčleněny v závislosti na planetární šířce do různě barevných pruhů a skvrn, které jsou atmosférickými bouřemi. Nejznámější takovouto bouří je Velká rudá skvrna, která je známá minimálně od 17. století. Dosud není přesně známo, jaké vrstvy planetu tvoří, jelikož současné technické prostředky neumožňují její průzkum do větší hloubky. Předpokládá se, že Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin. Je možné, že planeta má tvrdé kamenné jádro tvořené těžšími prvky.

Jupiter byl prozkoumán několika automatickými sondami, nejčastěji na začátku programu Pioneer a programu Voyager, kdy všechny tyto sondy kolem planety proletěly. Později k Jupiteru zamířila sonda Galileo, která kolem planety po necelých osm let obíhala. Nejnovější data pocházejí ze sondy New Horizons, která v únoru 2007 použila planetu pro zvýšení rychlosti na své cestě k Plutu. V současnosti se plánují další mise do soustavy Jupiteru, které by měly za cíl prozkoumat převážně hypotetické oceány pod ledovou kůrou jeho měsíce Europy. Jupiter má nejméně 63 měsíců. První z nich objevil v roce 1610 Galileo Galilei a nezávisle na něm pravděpodobně i Simon Marius. Jde o čtyři velké měsíce Io, Europu, Ganymed a Callisto (nyní známé jako Galileovy měsíce), u jejichž nebeského pohybu bylo zřetelné, že jeho centrem není Země. Tato skutečnost byla hlavním bodem obhajoby Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybu planet; Galileiho vyhlášení podpory Koperníkově teorii jej dostalo do problémů s inkvizicí.

'''Saturn'''

Saturn je šestá, po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu Saturnovi, který byl obdobou řeckého boha Krona. Astronomický symbol pro Saturn je ♄.

Saturn patří mezi velké plynné obry, pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště. Atmosféra je tvořena převážně lehkými plyny, a to hlavně vodíkem, který tvoří 96,3 % jejího objemu. Při pozorování Saturnu z dálky je planeta světle žlutá, což způsobuje vrstva mraků s nejasnými pásy různých barevných odstínů, které jsou přibližně rovnoběžné s rovníkem planety. Teplota v horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje -140 °C. Objem planety je 764krát větší než objem Země, má však ze všech planet nejmenší hustotu, která dosahuje pouze 0,6873 g/cm3. Jedná se o jedinou planetu ve sluneční soustavě, která má menší střední hustotu než voda.Saturn je znám svou mohutnou soustavou planetárních prstenců, které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem. Vedle prstenců, které se značí velkými písmeny latinské abecedy, obíhá kolem planety také početná rodina měsíců, jichž je roku 2008 známo 60. Největší z nich je Titan, který má jako jediný měsíc ve sluneční soustavě hustou atmosféru.

Jeden oběh okolo Slunce vykoná Saturn za 29,46 pozemského roku. Na noční obloze je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikavý objekt, jasností srovnatelný s nejjasnějšími hvězdami. Od ekliptiky se nikdy nevzdálí na větší úhlovou vzdálenost než 2,5°. Přechod jedním znamením zvěrokruhu trvá více než 2 roky.

'''Uran'''
Uran je sedmá planeta od Slunce, třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě. Řadí se mezi plynné obry a společně s Neptunem i mezi tzv. ledové obry. Jméno má po řeckém bohu Úranovi, bohu nebes. Symboly planety Uran jsou znak ♅ (užívaný v astrologii) nebo (užívaný v astronomii). I přes to, že je možné Uran za příznivých podmínek pozorovat pouhým okem na noční obloze, nebyl antickými astronomy rozpoznán jako planeta, ale byl považován za hvězdu kvůli pomalé rychlosti a slabé záři. Objev Uranu ohlásil William Herschel 13. března 1781, čímž poprvé v moderní době posunul známé hranice sluneční soustavy.

Chemickým složením se Uran podobá Neptunu. Obě planety mají rozdílné zastoupení plynů oproti Jupiteru či Saturnu. Přesto je atmosféra Uranu složením podobná atmosféře Jupiteru či Saturnu. Tvoří ji převážně plynné formy vodíku a hélia, ale obsahuje i výrazný podíl vody, čpavku či metanu se stopami uhlovodíků. Atmosféra Uranu je nejchladnější atmosférou ve sluneční soustavě, minimální teploty se pohybují okolo 49 K. Její struktura je vrstevnatá: v nejnižších patrech se nacházejí mraky vody, ve svrchních patrech mraky tvořené především metanem. Sama planeta je nejspíše složena především z ledu a kamení.

Podobně jako další plynné planety má i Uran planetární prstence, magnetosféru a obíhá ho řada měsíců. Zvláštností Uranu je sklon jeho rotační osy: osa leží téměř v rovině, ve které planeta obíhá. Severní a jižní pól se proto nacházejí v oblastech, jež jsou u jiných planet charakteristické pro rovník. Při pohledu ze Země se proto občas stane, že se prstence Uranu jeví jako terč s Uranem ve středu.

Když v roce 1986 kolem Uranu proletěla sonda Voyager 2, nepozorovala v atmosféře planety žádné větší množství mračen a bouřkových systémů, což je typické pro jiné plynné obry.[14] Pozemská pozorování však přinesla náznaky sezónních změn počasí, s čímž souvisí i větry vanoucí v atmosféře. Ty mohou dosahovat rychlosti až 900 km/h.

'''Neptun'''

Neptun je osmá a od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy a řadí se mezi představitele plynných obrů. S rovníkovým průměrem okolo 50 000 km spadá mezi menší plynné obry sluneční soustavy. Podobně jako u ostatních plynných obrů je možno přímo pozorovat pouze svrchní vrstvy atmosféry, ve kterých je vidět několik velkých temných skvrn připomínajících skvrny v atmosféře Jupiteru. Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je zapříčiněna množstvím metanu v atmosféře.
Planeta Neptun je značně podobná Uranu, obě planety mají rozdílné složení než další plynní obři sluneční soustavy Jupiter a Saturn. Uran a Neptun jsou proto někdy vyčleňováni do zvláštní kategorie jako tzv. „ledoví obři“. Atmosféra Neptunu je složena převážně z vodíku a hélia s větším podílem vody, čpavku a metanu. Vnitřní stavba planety je spíše kamenitá a obohacená navíc vodním ledem.

Planeta byla objevena v roce 1846 Johannem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem jako vůbec jediná na základě matematických výpočtů gravitačních odchylek okolních těles. Následně planeta dostala své jméno podle starořímského boha moří Neptunu.

'''Komety'''

Kometa je malé těleso sluneční soustavy podobné planetce, složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) dráze kolem Slunce. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Naprostá většina komet se po většinu času zdržuje daleko za oběžnou dráhou Pluta, odkud občas přilétne do vnitřních částí sluneční soustavy. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ – z velké části je tvoří zmrzlý oxid uhličitý, metan a voda smíchaná s prachem a různými nerostnými látkami.

V závislosti na gravitační interakci komety s planetami se dráha komet může změnit z eliptické na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například Jupiter je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například Halleyova, Hale-Boppova nebo Kohoutkova kometa. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.
''' Kuiperův pás'''

Kuiperův pás je oblast ve sluneční soustavě, která se nachází za dráhou Neptuna ve vzdálenosti 30 až 50 AU od Slunce. Předpokládá se, že je složen z několika desítek tisíc těles větších než 100 km a řádově miliardy objektů větších než 1 km. Obsahuje tak absolutně nejvíce všech těles sluneční soustavy. Pojmenován je podle Gerardu Kuiperovi, který v roce 1951 navrhl teorii o původu některých komet v bližší oblasti než Oortův oblak.

'''Heliopauza'''

Heliopauza je oblast (rozhraní), kde přestává působit sluneční vítr. Podle současných poznatků vane sluneční vítr neztenčenou intenzitou asi do vzdálenosti 95 AU. Pak se ve větší míře střetává s mezihvězdným médiem, zpomaluje se a mění se v chuchvalce, které vypadají a chovají se spíše jako ohony komet. Tyto chuchvalce mohou zasahovat do vzdálenosti dalších přibližně 40 AU, pokud sluneční vítr vane proti směru proudění mezihvězdného média. V opačném směru to může být několikrát více.

'''Oortův oblak'''

Schematické znázornění Oortova oblaku (v hlavním obrázku)Související informace lze nalézt také v článku Oortův oblak.
Oortův oblak je řídká kulovitá obálka kolem naší sluneční soustavy. Nachází se daleko za Kuiperovým pásem, přibližně 50 000 až 100 000 AU od Slunce. Jde o pozůstatek prapůvodní planetární mlhoviny, ze které naše sluneční soustava vznikla. Skládá se z bilionů komet, z nichž některé pravděpodobně vlivem gravitace jiných těles změnily během minulých miliard let svou dráhu směrem k Slunci.

Oortův oblak nese svůj název po dánském astronomovi Janu Oortovi, který hypotézu o jeho existenci poprvé zveřejnil v roce 1950. Jeho existence nebyla dosud prokázána, ale většina astronomů jej považuje za reálný.

'''Hranice sluneční soustavy'''

Není známo, že by se v oblasti za Oortovým oblakem nacházela další tělesa patřící do naší sluneční soustavy. To však neznamená, že zde nemohou být, protože gravitační působení Slunce sahá až do vzdálenosti asi 2 světelných let (125 000 AU ), což je více, než odhadovaný průměr Oortova oblaku. Lidstvo však zatím nemá nástroje pro podrobnější průzkum této oblasti.

== Zdroje ==
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_soustava

--[[Uživatel:Nassos|Nassos]] 31. 5. 2010, 07:27 (UTC)

Soubor:200px-Mercury-real color.jpg

2010-05-31T07:35:46Z

Nassos:

Soubor:180px-Sun in X-Ray.png

2010-05-31T07:35:08Z

Nassos:

2010-05-31T07:11:14Z

Nassos:

Demultiplexor

2010-04-15T05:18:18Z

2010-04-15T04:57:08Z

Nassos: Založena nová stránka: Demultiplexor je elektronická součástka, která pracuje na opačném principu než multiplexor. Demultiplexor má 1 informační vstup (X), n adresních vstupů (A) a 2n…

Demultiplexor je elektronická součástka, která pracuje na opačném principu než multiplexor. Demultiplexor má 1 informační vstup (X), n adresních vstupů (A) a 2n výstupů (Y1 a Y2).