<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Rmraz</id>
	<title>MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Rmraz"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Rmraz"/>
	<updated>2026-04-06T05:49:00Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.42.1</generator>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Mh74192.jpg&amp;diff=9486</id>
		<title>Soubor:Mh74192.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Mh74192.jpg&amp;diff=9486"/>
		<updated>2011-03-16T09:05:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Fyzick%C3%A1_a_logick%C3%A1_struktura_CD-ROM,_CD-R,_CD-RW,_DVD-ROM,_DVD-R,_DVD-RW,_Blue-Ray&amp;diff=4996</id>
		<title>Fyzická a logická struktura CD-ROM, CD-R, CD-RW, DVD-ROM, DVD-R, DVD-RW, Blue-Ray</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Fyzick%C3%A1_a_logick%C3%A1_struktura_CD-ROM,_CD-R,_CD-RW,_DVD-ROM,_DVD-R,_DVD-RW,_Blue-Ray&amp;diff=4996"/>
		<updated>2010-06-11T17:45:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== CD-ROM ==&lt;br /&gt;
CD-ROM (anglická zkratka pro Compact Disc Read-Only Memory) je nepřepisovatelné optické záznamové médium fyzicky totožné jako audio CD, formát uložení informací je však přizpůsoben uchování a čtení počítačových dat. Kapacita média může být 650 až 700 MB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rozdíl od diskových zařízení (disketa, pevné disky, ZIP disky, magnetooptické disky apod.) nejsou data ukládána do soustředných kružnic, ale do jedné dlouhé spirály podobně jako na gramofonové desce. Záznam na CD-ROM disku je jednostranný, délka celé spirály je zhruba 6 km a hustota dat v ní uložených je konstantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data se zaznamenávají do sektorů, které mají velikost 2352 B. Data mohou být zaznamenána 3 způsoby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Mode 1, má 2048 užitečných B/sektor (standard) - MSCDEX podporuje jen 2048B&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Mode 2, 2336 B/sektor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Audio, 2352 B/sektor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sektor se skládá z 98 rámců. Každý rámec začíná 24 synchronizačními bity a pak následují 2 bloky s 12ti uživatelskými byty a 4mi byty CIRC - korekce. Každý bajt začíná trojicí spojovacích nulových bitů a 14ti bitovým kódem bajtu. Při zakódování nesmí být dvě jedničky vedle sebe. Aby toto nenastalo při spojování bajtů jsou proloženy 3mi spojovacími nulovými bity. Každá sekunda záznamu obsahuje 75 sektorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CD-R ==&lt;br /&gt;
CD-R je zkratka označující kompaktní disk s možností zápisu (Compact Disk - Recordable).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o standardní disk ve tvaru kotouče o průměru 12 cm, méně často o průměru 8 cm. Médium může mít libovolný tvar, avšak musí mít standardizovaný středový otvor a musí mít těžiště ve středu tohoto otvoru (z důvodu stabilní rotace). Nejčastějším nediskovým tvarem je obdélník, který má zbroušené rohy, aby se dal snadno použít v mechanikách jako 8 cm disk. V tomto tvaru se používá zejména jako reklamní materiál, např. jako vizitka. Kapacita 12 cm disku je stejná jako u běžného disku CD-ROM, tzn. 74 minut audia ve formátu CD-DA nebo 650 MB dat. V současnosti se díky toleranci normy můžeme již setkat pouze s disky o kapacitě 700 MB či 80 min, což je maximum, co norma umožňuje. Větší média již nemusí být čitelná ve všech přehrávačích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data jsou uložena ve spirálovité stopě začínající u středu disku. Disk je vyroben z polykarbonátového pružného výlisku, na který je nanesena světloodrazivá vrstva s obsahem zlata či stříbra a ochranný lak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Princip záznamu spočívá ve změnách odrazivosti reflexního média. Záznam se provádí v mechanikách umožnujících zápis v tzv. vypalovačkách - dnes již standardní součást PC. Při zápisu se pomocí laserového paprsku zahřeje místo na teplotu přesahující 300 °C. Dojde k nevratné změně barvy a toto místo (pit) již neodráží laserový paprsek. Rozdíl mezi tmavým a světlým místem je však nižší než u lisovaných médií, kde se rozdílu v odrazivosti dosahuje pomocí prohlubní. Z tohoto důvodu nemusí některé starší CD mechaniky číst pálená média - jedná se zejména o hudební věže či starší mechaniky u PC. Vytvořená odrazivá a neodrazivá místa však nejsou přímo jedničkami a nulami. Jedničku ve skutčenosti tvoří přechod mezi odrazivým a neodrazivým místem (jak ve směru z odrazivého na neodrazivé tak ve směru opačném). Nulu potom tvoří přechod mezi stejnými pity (odrazivý-odrazivý a neodrazivý-neodrazivý). Kde pit končí není na disku fyzicky viditelné, ale je to dáno normou, díky tomu taky mechanika pozná, kolik za sebou následuje nul. Tyto jedničky a nuly se poté převádí pomocí EFM (Eight-to-Fourteen Modulation) na skutečné bity. Každých 14 jedniček a nul na CD tak tvoří 1B, což částečně umožňuje detekci chyb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:CD-R.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CD-RW ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Média CD-RW (Compact Disk ReWritable) mají všechny vlastnosti jako CD-R, navíc však umožňují smazání jejich obsahu a nahrání nového. Počet takových přepisů (rewrite) se uvádí kolem 1000. Na rozdíl od CD a CD-R má toto médium v sobě chemickou vrstvu, která může být v amorfní nebo krystalické struktuře; tyto fáze se liší odrazivostí (reflektivitou).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Princip detekce&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Detekce probíhá na základě rozdílné odrazivosti krystalické a amorfní vrstvy (odrazivost krystalické vrstvy je přibližně o 10% vyšší než u amorfní vrstvy). Potřebný výkon laseru pro úspěšnou detekci se pohybuje v řádech desetin mW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Princip zápisu&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zápis je realizován krátkým pulsem o vysokém výkonu (řádově desítky mW) kdy dojde k ohřátí záznamové vrstvy nad teplotu tání a následnému rychlému chladnutí záznamové vrstvy za vzniku amorfní struktury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Vymazání zápisu&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mazání z těchto médii je realizováno delším pulsem o nižším výkonu (řádově jednotky mW) než u zápisu. Tak dochází pouze k zahřátí nad teplotu krystalizace při níž dochází k rekrystalizaci vrstvy → smazání záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DVD ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc) je formát digitálního optického datového nosiče, který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data. Při vývoji DVD byl kladen důraz na zpětnou kompatibilitu s CD, takže se mu DVD disk velmi podobá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Technické informace&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Média DVD jsou plastové disky, navenek stejná jako média CD. Disky DVD mají průměr 120 mm a jsou 1,2 mm silná. Data se ukládají pod povrch do jedné nebo dvou vrstev ve stopě tvaru spirály (jako CD). Pro čtení dat se používá laserové světlo s vlnovou délkou 660 nm, tedy kratší než v případě CD; to je jeden z důvodů jejich vyšší kapacity. Stejně tak příčný odstup stop je menší - 0,74 μm oproti 1,6 μm u CD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVD oproti CD poskytuje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* efektivnější korekci chyb&lt;br /&gt;
* vyšší kapacitu záznamu (asi 4,7 GB/4,4 GiB oproti 0,7 GB)&lt;br /&gt;
* odlišný souborový systém Universal Disk Format, který není zpětně kompatibilní s ISO 9660, který se používá na CD-ROM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rychlost mechaniky typu DVD se udává jako násobek 1350 kiB/s, což znamená, že mechanika s rychlostí 16× umožňuje přenosovou rychlost 16 × 1350 = 21600 kiB/s (nebo 21,09 MiB/s).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Médium umožňuje zápis na jednu nebo obě dvě strany, v jedné nebo dvou vrstvách na každou stranu. Na počtu stran a vrstev závisí kapacita média.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVD-5: jedna strana, jedna vrstva, kapacita 4,7 GB (4,38 GiB)&lt;br /&gt;
* DVD-9: jedna strana, dvě vrstvy, 8,5 GB (7,92 GiB)&lt;br /&gt;
* DVD-10: dvě strany, jedna vrstva na každé straně, 9,4 GB (8,75 GiB)&lt;br /&gt;
* DVD-14: dvě strany, dvě vrstvy na jedné straně, jedna vrstva na druhé, 13,2 GB (12,3 GiB)&lt;br /&gt;
* DVD-18: dvě strany, dvě vrstvy na každé straně, 17,1 GB (15,9 GiB)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;DVD-ROM&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DVD-ROM (read only, jen pro čtení, vyrábí se lisováním) je pomyslný nástupce formátu CD-ROM, tedy víceúčelový formát pro přehrávání počítačových dat a multimediálních aplikací. Čtení DVD je možné ve všech PC (a ostatních platforem) vybavených jednotkou DVD s podporou logického formátu UDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Zapisovatelná a přepisovatelná DVD&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují tři typy zapisovatelných a přepisovatelných DVD disků: DVD-R/RW, DVD+R/RW (plus), DVD-RAM.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVD+R/RW (R = Recordable, jen pro jeden zápis, RW = ReWritable, pro přepisování)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Formát DVD+R je mezi široce rozšířenými formáty nejmladší, kupodivu mladší než formát DVD+RW. Disky DVD+R lze v současnosti běžně zapisovat osminásobnou rychlostí oproti standardní rychlosti DVD, tedy 10 800 kiB za sekundu. Touto rychlostí trvá zápis na disk přibližně 10 minut. DVD+RW je přepisovatelná verze formátu DVD+. Standardní rychlost pro zápis na toto médium je čtyřnásobná oproti základní rychlosti čtení DVD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První mechaniky, které byly schopny zapisovat DVD-R, DVD-RW, CD-R a CD-RW, vyráběla firma Pioneer v roce 2001. Kompatibilita však nebyla nejlepší, docházelo k chybné identifikaci medií s nižší odrazivostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVD+R DL (R = Recordable, jen pro jeden zápis, DL = DualLayer, dvě vrstvy)&lt;br /&gt;
* DVD-R/RW (R = Recordable, jen pro jeden zápis, RW = ReWritable, na přepisování)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Formát DVD-R vychází z technologie klasického kompaktního disku, existuje tedy ve dvou verzích – verze R, na kterou lze pouze zapisovat, a verze RW, kterou lze přepisovat. Tento formát byl navržen tak, aby byl co nejkompatibilnější s lisovanými disky DVD (DVD-ROM). Z toho plyne výhoda tohoto formátu, kterou je kompatibilita se staršími mechanikami a přehrávači, které vznikly dříve, než se dalo na DVD zapisovat. Tato výhoda se však v dnešní době ztrácí, protože téměř všechny vyráběné přehrávače a mechaniky dokáží přehrávat jak DVD-R, tak DVD+R formáty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* DVD-RAM – libovolně přepisovatelné médium - dá se s ním pracovat stejným způsobem jako s pevným diskem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:DVD.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Blue-Ray ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blu-ray disk patří k třetí generaci optických disků, určených pro ukládání digitálních dat. Data se ukládají ve stopě tvaru spirály 0,1 mm pod povrch disku, příčný odstup stop je 0,35 μm. Pro čtení disků Blu-ray se používá laserové světlo s vlnovou délkou 405 nm. Technologii vyvinula japonská firma Sony, podílí se na ní také např. firma Philips. Název disku pochází z anglického Blue ray, tj. modrý paprsek, označení související s barvou světla používaného ke čtení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Srovnání s jinými médii&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako CD, má i blu-ray disk průměr 12 cm (v menší variantě 8 cm) a tloušťku 1,2 mm. Disky umožňují záznam dat s celkovou kapacitou až 25 GB u jednovrstvého disku, 50 GB u dvouvrstvého disku až po 80 GB u oboustranné dvouvrstvé varianty. Díky umístění záznamu 0,1 mm pod povrch je možné vyrobit hybridní disk s DVD i Blu-ray záznamem na jedné straně disku. Čtecí zařízení pro disky blu-ray jsou vyvíjena s ohledem na kompatibilitu s CD a DVD, tj. mají umožňovat čtení všech tří typů disků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho konkurenčním formátem byl jiný nově vyvíjený typ optického média - HD DVD. V rámci snahy o co největší kompatibilitu byly vyvinuty také hybridní mechaniky schopné číst jak HD DVD, tak Blu-ray. V únoru 2008 (19. února 2008) však firma Toshiba oznámila zastavení vývoje formátu HD DVD, čímž se Blu-ray stal de facto nástupnickým standardem nahrazujícím DVD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maximální (standardní) rozlišení videa na Blu-ray je 1920 × 1080.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Blue-Ray.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje: ==&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/CD-R&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/CD-ROM&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/CD-RW&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/DVD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/Blue-ray&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 11. 6. 2010, 17:45 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:DVD.jpg&amp;diff=4995</id>
		<title>Soubor:DVD.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:DVD.jpg&amp;diff=4995"/>
		<updated>2010-06-11T17:39:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Fyzick%C3%A1_a_logick%C3%A1_struktura_CD-ROM,_CD-R,_CD-RW,_DVD-ROM,_DVD-R,_DVD-RW,_Blue-Ray&amp;diff=4974</id>
		<title>Fyzická a logická struktura CD-ROM, CD-R, CD-RW, DVD-ROM, DVD-R, DVD-RW, Blue-Ray</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Fyzick%C3%A1_a_logick%C3%A1_struktura_CD-ROM,_CD-R,_CD-RW,_DVD-ROM,_DVD-R,_DVD-RW,_Blue-Ray&amp;diff=4974"/>
		<updated>2010-06-11T08:31:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: Založena nová stránka: == CD-ROM == CD-ROM (anglická zkratka pro Compact Disc Read-Only Memory) je nepřepisovatelné optické záznamové médium fyzicky totožné jako audio CD, formát ulože…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== CD-ROM ==&lt;br /&gt;
CD-ROM (anglická zkratka pro Compact Disc Read-Only Memory) je nepřepisovatelné optické záznamové médium fyzicky totožné jako audio CD, formát uložení informací je však přizpůsoben uchování a čtení počítačových dat. Kapacita média může být 650 až 700 MB.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rozdíl od diskových zařízení (disketa, pevné disky, ZIP disky, magnetooptické disky apod.) nejsou data ukládána do soustředných kružnic, ale do jedné dlouhé spirály podobně jako na gramofonové desce. Záznam na CD-ROM disku je jednostranný, délka celé spirály je zhruba 6 km a hustota dat v ní uložených je konstantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data se zaznamenávají do sektorů, které mají velikost 2352 B. Data mohou být zaznamenána 3 způsoby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  1. Mode 1, má 2048 užitečných B/sektor (standard) - MSCDEX podporuje jen 2048B&lt;br /&gt;
  2. Mode 2, 2336 B/sektor&lt;br /&gt;
  3. Audio, 2352 B/sektor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sektor se skládá z 98 rámců. Každý rámec začíná 24 synchronizačními bity a pak následují 2 bloky s 12ti uživatelskými byty a 4mi byty CIRC - korekce. Každý bajt začíná trojicí spojovacích nulových bitů a 14ti bitovým kódem bajtu. Při zakódování nesmí být dvě jedničky vedle sebe. Aby toto nenastalo při spojování bajtů jsou proloženy 3mi spojovacími nulovými bity. Každá sekunda záznamu obsahuje 75 sektorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CD-R ==&lt;br /&gt;
CD-R je zkratka označující kompaktní disk s možností zápisu (Compact Disk - Recordable).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o standardní disk ve tvaru kotouče o průměru 12 cm, méně často o průměru 8 cm. Médium může mít libovolný tvar, avšak musí mít standardizovaný středový otvor a musí mít těžiště ve středu tohoto otvoru (z důvodu stabilní rotace). Nejčastějším nediskovým tvarem je obdélník, který má zbroušené rohy, aby se dal snadno použít v mechanikách jako 8 cm disk. V tomto tvaru se používá zejména jako reklamní materiál, např. jako vizitka. Kapacita 12 cm disku je stejná jako u běžného disku CD-ROM, tzn. 74 minut audia ve formátu CD-DA nebo 650 MB dat. V současnosti se díky toleranci normy můžeme již setkat pouze s disky o kapacitě 700 MB či 80 min, což je maximum, co norma umožňuje. Větší média již nemusí být čitelná ve všech přehrávačích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data jsou uložena ve spirálovité stopě začínající u středu disku. Disk je vyroben z polykarbonátového pružného výlisku, na který je nanesena světloodrazivá vrstva s obsahem zlata či stříbra a ochranný lak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Princip záznamu spočívá ve změnách odrazivosti reflexního média. Záznam se provádí v mechanikách umožnujících zápis v tzv. vypalovačkách - dnes již standardní součást PC. Při zápisu se pomocí laserového paprsku zahřeje místo na teplotu přesahující 300 °C. Dojde k nevratné změně barvy a toto místo (pit) již neodráží laserový paprsek. Rozdíl mezi tmavým a světlým místem je však nižší než u lisovaných médií, kde se rozdílu v odrazivosti dosahuje pomocí prohlubní. Z tohoto důvodu nemusí některé starší CD mechaniky číst pálená média - jedná se zejména o hudební věže či starší mechaniky u PC. Vytvořená odrazivá a neodrazivá místa však nejsou přímo jedničkami a nulami. Jedničku ve skutčenosti tvoří přechod mezi odrazivým a neodrazivým místem (jak ve směru z odrazivého na neodrazivé tak ve směru opačném). Nulu potom tvoří přechod mezi stejnými pity (odrazivý-odrazivý a neodrazivý-neodrazivý). Kde pit končí není na disku fyzicky viditelné, ale je to dáno normou, díky tomu taky mechanika pozná, kolik za sebou následuje nul. Tyto jedničky a nuly se poté převádí pomocí EFM (Eight-to-Fourteen Modulation) na skutečné bity. Každých 14 jedniček a nul na CD tak tvoří 1B, což částečně umožňuje detekci chyb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:CD-R.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== CD-RW ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Média CD-RW (Compact Disk ReWritable) mají všechny vlastnosti jako CD-R, navíc však umožňují smazání jejich obsahu a nahrání nového. Počet takových přepisů (rewrite) se uvádí kolem 1000. Na rozdíl od CD a CD-R má toto médium v sobě chemickou vrstvu, která může být v amorfní nebo krystalické struktuře; tyto fáze se liší odrazivostí (reflektivitou).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Princip detekce&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Detekce probíhá na základě rozdílné odrazivosti krystalické a amorfní vrstvy (odrazivost krystalické vrstvy je přibližně o 10% vyšší než u amorfní vrstvy). Potřebný výkon laseru pro úspěšnou detekci se pohybuje v řádech desetin mW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Princip zápisu&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zápis je realizován krátkým pulsem o vysokém výkonu (řádově desítky mW) kdy dojde k ohřátí záznamové vrstvy nad teplotu tání a následnému rychlému chladnutí záznamové vrstvy za vzniku amorfní struktury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Vymazání zápisu&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mazání z těchto médii je realizováno delším pulsem o nižším výkonu (řádově jednotky mW) než u zápisu. Tak dochází pouze k zahřátí nad teplotu krystalizace při níž dochází k rekrystalizaci vrstvy → smazání záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Blue-Ray ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blu-ray disk patří k třetí generaci optických disků, určených pro ukládání digitálních dat. Data se ukládají ve stopě tvaru spirály 0,1 mm pod povrch disku, příčný odstup stop je 0,35 μm. Pro čtení disků Blu-ray se používá laserové světlo s vlnovou délkou 405 nm. Technologii vyvinula japonská firma Sony, podílí se na ní také např. firma Philips. Název disku pochází z anglického Blue ray, tj. modrý paprsek, označení související s barvou světla používaného ke čtení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Srovnání s jinými médii&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako CD, má i blu-ray disk průměr 12 cm (v menší variantě 8 cm) a tloušťku 1,2 mm. Disky umožňují záznam dat s celkovou kapacitou až 25 GB u jednovrstvého disku, 50 GB u dvouvrstvého disku až po 80 GB u oboustranné dvouvrstvé varianty. Díky umístění záznamu 0,1 mm pod povrch je možné vyrobit hybridní disk s DVD i Blu-ray záznamem na jedné straně disku. Čtecí zařízení pro disky blu-ray jsou vyvíjena s ohledem na kompatibilitu s CD a DVD, tj. mají umožňovat čtení všech tří typů disků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho konkurenčním formátem byl jiný nově vyvíjený typ optického média - HD DVD. V rámci snahy o co největší kompatibilitu byly vyvinuty také hybridní mechaniky schopné číst jak HD DVD, tak Blu-ray. V únoru 2008 (19. února 2008) však firma Toshiba oznámila zastavení vývoje formátu HD DVD, čímž se Blu-ray stal de facto nástupnickým standardem nahrazujícím DVD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maximální (standardní) rozlišení videa na Blu-ray je 1920 × 1080.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Blue-Ray.jpg]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Blue-Ray.jpg&amp;diff=4972</id>
		<title>Soubor:Blue-Ray.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Blue-Ray.jpg&amp;diff=4972"/>
		<updated>2010-06-11T08:29:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:CD-R.jpg&amp;diff=4933</id>
		<title>Soubor:CD-R.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:CD-R.jpg&amp;diff=4933"/>
		<updated>2010-06-11T08:16:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4883</id>
		<title>Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4883"/>
		<updated>2010-06-09T17:27:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: /* PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==&lt;br /&gt;
== Architektura von Neumann a Harvardská ==&lt;br /&gt;
== Instrukční cyklus ==&lt;br /&gt;
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 5&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co je to instrukční cyklus ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) posloupnost instrukcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) posloupná databáze, která ukládá instrukce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) KI&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) DI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) DA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) super procesor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) superskalární procesor&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) skalární procesot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==&lt;br /&gt;
1. Co znamená překlad slova assembler?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) sestavovatel&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) programátor&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) uživatel&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Co poskytují pokročilé překladače JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) nástroje pro programování programů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co znamená zkratka JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) jazyk symbolických adres&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) jazyk systémových adres&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) jazyk pro správu adres&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co umožňují návěstí?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) využít veškerou paměť v počítači&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) pojmenovat místa v paměti počítače&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. K čemu slouží makro?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
1.) Maximální operační frekvence?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 15MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 20MHz&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 25MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Jednostupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Dvoustupňové&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Třístupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Nízké napětí programování &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Redukovaná část počtu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) Vysoká spotřeba energie&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 25&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) 35&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Přímé, nepřímé a relativní&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Slabé, nepřímé a relativní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Nepřímé, náročné a relativní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1)Kolik úsporných režimů obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)Přerušovací systém má&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 10 požadavků přerušení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 15 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)AT2313 mikroprocesor obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 1x 8-bitový čítač / časovač&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 3x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 5x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4)Jeden strojový cyklus trvá&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 0,1 μs&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5 μs&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 3 s&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Snížení výkonu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Chod na prázdno&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) vypnutí zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==&lt;br /&gt;
== RISC a CISC architektura ==&lt;br /&gt;
== Počítače 0. generace  ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;do 100 Hz&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;100 Hz - 200 Hz&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;200 Hz - 300 Hz&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Jak se jmenoval první sestrojený počítač?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;ABC&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;MARK I&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Z1&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;USA&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Velká Británie&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Německo&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;SAPO&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Amálka&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;ABC&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Optická vlákna&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Relé a elektronky&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Tištěné spoje&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 1. generace ==&lt;br /&gt;
== Počítače 2. generace ==&lt;br /&gt;
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Java, C, Delphi&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Python, C++, Assembler&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;Assembler, Fortran, Cobol&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Pascal, Assembler, Bocol&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Zápis na magnetickou pásku&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) &#039;&#039;&#039;Vytiskl se &#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Zobrazení na monitoru&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Místnost velikosti panelákové koupelny&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Sál velikosti fotbalového hřiště&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)&#039;&#039;&#039; Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 15 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 10 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;100&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) &#039;&#039;&#039;10 000&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 100 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) 10 000 000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
------spapan 31. 5. 2010, 19:22 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 3. generace ==&lt;br /&gt;
== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)Malá a Velká varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Byla uvedena pouze jedna varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Pentium Dual-Core&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Intel Core i7&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Intel core 2 duo&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Význam funkce Hyper-threading ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) &amp;quot;virtuálně&amp;quot;  rozšiřuje počet vláken&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) automatické přetaktování&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) úspora energie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Intel Core 2 Quad &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Intel Celeron&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) Intel Centrino&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 8012&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 4004&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Intel Atom&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--AlbiŠ 1. 6. 2010, 07:19 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4882</id>
		<title>Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ot%C3%A1zky_k_opakov%C3%A1n%C3%AD_z_refer%C3%A1t%C5%AF_mikroprocesorov%C3%A9_techniky_TVY&amp;diff=4882"/>
		<updated>2010-06-09T17:25:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: /* PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==&lt;br /&gt;
== Architektura von Neumann a Harvardská ==&lt;br /&gt;
== Instrukční cyklus ==&lt;br /&gt;
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 3&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 5&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co je to instrukční cyklus ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) posloupnost instrukcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) posloupná databáze, která ukládá instrukce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) KI&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) DI&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) DA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) super procesor&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) superskalární procesor&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) skalární procesot&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==&lt;br /&gt;
1. Co znamená překlad slova assembler?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) sestavovatel&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) programátor&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) uživatel&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Co poskytují pokročilé překladače JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) nástroje pro programování programů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Co znamená zkratka JSA?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) jazyk symbolických adres&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) jazyk systémových adres&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) jazyk pro správu adres&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Co umožňují návěstí?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) využít veškerou paměť v počítači&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) pojmenovat místa v paměti počítače&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. K čemu slouží makro?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
1.) Maximální operační frekvence?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 15MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 20MHz&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) 25MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) 30MHz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Jednostupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Dvoustupňové&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Třístupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) Čtyřstupňové&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) Nízké napětí programování &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Redukovaná část počtu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Brown-out detekce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;d) Vysoká spotřeba energie&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a) 10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) 25&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) 35&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) 50&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Přímé, nepřímé a relativní&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b) Slabé, nepřímé a relativní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c) Nepřímé, náročné a relativní&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
d) Relativní, složité a přímé&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1)Kolik úsporných režimů obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 2&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2)Přerušovací systém má&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 10 požadavků přerušení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 15 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 0 požadavků přerušení&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3)AT2313 mikroprocesor obsahuje&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 1x 8-bitový čítač / časovač&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 3x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 5x 8-bitový čítač / časovač&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4)Jeden strojový cyklus trvá&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) 0,1 μs&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 5 μs&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 3 s&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Snížení výkonu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Chod na prázdno&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) vypnutí zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==&lt;br /&gt;
== RISC a CISC architektura ==&lt;br /&gt;
== Počítače 0. generace  ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;do 100 Hz&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;100 Hz - 200 Hz&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;200 Hz - 300 Hz&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Jak se jmenoval první sestrojený počítač?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;ABC&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;MARK I&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Z1&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;USA&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Velká Británie&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Německo&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;SAPO&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Amálka&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;ABC&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?&lt;br /&gt;
&amp;lt;ol style=&amp;quot;list-style-type: lower-alpha;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Optická vlákna&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;&#039;&#039;&#039;Relé a elektronky&#039;&#039;&#039;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;Tištěné spoje&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ol&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 1. generace ==&lt;br /&gt;
== Počítače 2. generace ==&lt;br /&gt;
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Java, C, Delphi&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Python, C++, Assembler&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;Assembler, Fortran, Cobol&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Pascal, Assembler, Bocol&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Zápis na magnetickou pásku&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) &#039;&#039;&#039;Vytiskl se &#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) Zobrazení na monitoru&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Místnost velikosti panelákové koupelny&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Sál velikosti fotbalového hřiště&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d)&#039;&#039;&#039; Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 15 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 10 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) &#039;&#039;&#039;100&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) &#039;&#039;&#039;10 000&#039;&#039;&#039; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) 100 000&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) 1 000 000 &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
d) 10 000 000&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
------spapan 31. 5. 2010, 19:22 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počítače 3. generace ==&lt;br /&gt;
== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b)Malá a Velká varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Byla uvedena pouze jedna varianta&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Pentium Dual-Core&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) Intel Core i7&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c)Intel core 2 duo&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.) Význam funkce Hyper-threading ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;a) &amp;quot;virtuálně&amp;quot;  rozšiřuje počet vláken&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) automatické přetaktování&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) úspora energie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) Intel Core 2 Quad &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
b) Intel Celeron&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;c) Intel Centrino&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ?&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
a) 8012&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;b) 4004&#039;&#039;&#039;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
c) Intel Atom&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--AlbiŠ 1. 6. 2010, 07:19 (UTC)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=T%C4%9B%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_t%C4%9Blesa&amp;diff=4205</id>
		<title>Těžiště tělesa</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=T%C4%9B%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_t%C4%9Blesa&amp;diff=4205"/>
		<updated>2010-05-31T07:35:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: Založena nová stránka: == Těžiště tělesa ==  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ve skutečnosti je mezi pojmy těžiště a hmotný st…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Těžiště tělesa ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.&#039;&#039;&#039; Ve skutečnosti je mezi pojmy těžiště a hmotný střed principiální rozdíl. Těžiště zavádíme jako působiště výslednice tíhových sil působících na jednotlivé části tělesa v tíhovém poli (nebo také můžeme říct, že je to bod, vůči němuž je výsledný moment působících tíhových sil nulový). Pojem těžiště tedy ztrácí význam v beztížném stavu. Hmotný střed je bod, který je pevně určen tvarem tělesa a rozložením hustoty. Nezávisí na přítomnosti vnějšího silového pole. V homogenním tíhovém poli (např. v těsné blízkosti zemského povrchu) oba pojmy splývají a velmi často se používají jako synonyma. V nehomogenním tíhovém poli je však nutno oba pojmy rozlišovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Těžiště je takový bod, že působení tíhové síly na něj má stejný účinek jako působení na celé těleso. Má-li být těleso podepřeno (nebo zavěšeno) v jednom bodě tak, aby tíhová síla byla vyrovnána, pak svislá těžnice musí procházet bodem podepření nebo závěsu.&lt;br /&gt;
= Určování polohy těžiště =&lt;br /&gt;
U stejnorodého geometrického pravidelného tělesa leží těžiště v jeho geometrickém středu (geometrickém těžišti).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Těžiště leží v průsečíku těžnic při postupném zavěšení tělesa v nejméně dvou různých bodech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpočtem (jednotlivé souřadnice xT, yT, zT těžiště se počítají nezávisle na sobě)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Těžiště soustavy &#039;&#039;n&#039;&#039; hmotných bodů lze určit pomocí souřadnic jednotlivých bodů a jejich hmotností: [[Soubor:vztah.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:obrázek2.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:těžnice.gif]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:t.gif]]&lt;br /&gt;
= Zdroje =&lt;br /&gt;
http://galaktis.cz/ext/1375/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9B%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.techmania.cz/edutorium/data/fil_0887.gif&amp;amp;imgrefurl=http://www.techmania.cz/edutorium/art_exponaty.php%3Fxkat%3Dfyzika%26xser%3D4d656368616e696b61h%26key%3D255&amp;amp;usg=__B-_LX-bhfAHb91oDDpIAdCsN2fk=&amp;amp;h=211&amp;amp;w=200&amp;amp;sz=6&amp;amp;hl=cs&amp;amp;start=7&amp;amp;itbs=1&amp;amp;tbnid=qxJFH3zkqho58M:&amp;amp;tbnh=106&amp;amp;tbnw=100&amp;amp;prev=/images%3Fq%3Dt%25C4%259B%25C5%25BEi%25C5%25A1t%25C4%259B%2Bt%25C4%259Blesa%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26sa%3DX%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26tbs%3Disch:1%26prmd%3Di&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 31. 5. 2010, 07:35 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:T.gif&amp;diff=4181</id>
		<title>Soubor:T.gif</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:T.gif&amp;diff=4181"/>
		<updated>2010-05-31T07:32:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:T%C4%9B%C5%BEnice.gif&amp;diff=4175</id>
		<title>Soubor:Těžnice.gif</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:T%C4%9B%C5%BEnice.gif&amp;diff=4175"/>
		<updated>2010-05-31T07:31:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Obr%C3%A1zek2.png&amp;diff=4167</id>
		<title>Soubor:Obrázek2.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Obr%C3%A1zek2.png&amp;diff=4167"/>
		<updated>2010-05-31T07:29:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Obr%C3%A1zek1.png&amp;diff=4156</id>
		<title>Soubor:Obrázek1.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Obr%C3%A1zek1.png&amp;diff=4156"/>
		<updated>2010-05-31T07:27:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Vztah.png&amp;diff=4139</id>
		<title>Soubor:Vztah.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Vztah.png&amp;diff=4139"/>
		<updated>2010-05-31T07:18:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Multiplexor&amp;diff=2010</id>
		<title>Multiplexor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Multiplexor&amp;diff=2010"/>
		<updated>2010-04-19T12:16:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: /* Multiplexor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== &#039;&#039;&#039;Multiplexor&#039;&#039;&#039; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Multiplexor je elektronický  člen, fungující na principu přepínače. Podle adresy aktivuje jeden vstup a předá ho na výstup. Multiplexor má &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; adresních vstupů,  &#039;&#039;&#039;2n&#039;&#039;&#039; informačních vstupů a &#039;&#039;&#039;1&#039;&#039;&#039; výstup. Spojení několika multiplexorů se nazývá multiplexorový strom. Schematickou značku multiplexoru můžete vidět na obrázku dole. Číslo v označení multiplexoru značí počet adresových vstupů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Schématická značka:&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Multiplexor_schema.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Značení a názvosloví multiplexorů:&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Multiplexor se ve schématech značí jako rovnoběžník, který má na delší straně vstupy a na kratší straně výstup. Z jednom boku vychází adresový vstup. Ke každému vstupu ještě můžeme doplnit hodnotu adresového vstupu, pro kterou je daný vstup vyveden na výstup. Tuto hodnotu obvykle zapisujeme v binární, desítkové nebo hexadecimální soustavě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Zdroj: http://cs.wikipedia.org&lt;br /&gt;
       http://voho.cz/wiki/multiplexor/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 14. 4. 2010, 18:42 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Multiplexor&amp;diff=1853</id>
		<title>Multiplexor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Multiplexor&amp;diff=1853"/>
		<updated>2010-04-16T08:22:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: /* Multiplexor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== &#039;&#039;&#039;Multiplexor&#039;&#039;&#039; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Multiplexor je elektronický  člen, fungující na principu přepínače. Podle adresy aktivuje jeden vstup a předá ho na výstup. Multiplexor má &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; adresních vstupů,  &#039;&#039;&#039;2n&#039;&#039;&#039; informačních vstupů a &#039;&#039;&#039;1&#039;&#039;&#039; výstup. Spojení několika multiplexorů se nazývá multiplexorový strom. Schematickou značku multiplexoru můžete vidět na obrázku dole. Číslo v označení multiplexoru značí počet adresových vstupů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Schématická značka:&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Multiplexor_schema.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Značení a názvosloví multiplexorů:&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Multiplexor se ve schématech značí jako rovnoběžník, který má na delší straně vstupy a na kratší straně výstup. Z jednom boku vychází adresový vstup. Ke každému vstupu ještě můžeme doplnit hodnotu adresového vstupu, pro kterou je daný vstup vyveden na výstup. Tuto hodnotu obvykle zapisujeme v binární, desítkové nebo hexadecimální soustavě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Zdroj: http://cs.wikipedia.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 14. 4. 2010, 18:42 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Multiplexor&amp;diff=1777</id>
		<title>Multiplexor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Multiplexor&amp;diff=1777"/>
		<updated>2010-04-14T18:45:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: /* Multiplexor */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== &#039;&#039;&#039;Multiplexor&#039;&#039;&#039; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Multiplexor je elektronický  člen, fungující na principu přepínače. Podle adresy aktivuje jeden vstup a předá ho na výstup. Multiplexor má &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; adresních vstupů,  &#039;&#039;&#039;2n&#039;&#039;&#039; informačních vstupů a &#039;&#039;&#039;1&#039;&#039;&#039; výstup. Spojení několika multiplexorů se nazývá multiplexorový strom. Schematickou značku multiplexoru můžete vidět na obrázku dole. Číslo v označení multiplexoru značí počet adresových vstupů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Schématická značka:&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Multiplexor_schema.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Zdroj: http://cs.wikipedia.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 14. 4. 2010, 18:42 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Multiplexor&amp;diff=1776</id>
		<title>Multiplexor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Multiplexor&amp;diff=1776"/>
		<updated>2010-04-14T18:42:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: Založena nová stránka: == &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Multiplexor&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ==  Multiplexor je elektronický  člen, fungující na principu přepínače. Podle adresy aktivuje jeden vstup a předá ho na výstup. Multiplexor m…&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== &#039;&#039;&#039;Multiplexor&#039;&#039;&#039; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Multiplexor je elektronický  člen, fungující na principu přepínače. Podle adresy aktivuje jeden vstup a předá ho na výstup. Multiplexor má &#039;&#039;&#039;n&#039;&#039;&#039; adresních vstupů,  &#039;&#039;&#039;2n&#039;&#039;&#039; informačních vstupů a &#039;&#039;&#039;1&#039;&#039;&#039; výstup. Spojení několika multiplexorů se nazývá multiplexorový strom. Schematickou značku multiplexoru můžete vidět na obrázku dole. Číslo v označení multiplexoru značí počet adresových vstupů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&#039;&#039;&#039;Schéma:&#039;&#039;&#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Multiplexor_schema.png]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
Zdroj: http://cs.wikipedia.org&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 14. 4. 2010, 18:42 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Multiplexor_schema.png&amp;diff=1775</id>
		<title>Soubor:Multiplexor schema.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:Multiplexor_schema.png&amp;diff=1775"/>
		<updated>2010-04-14T18:31:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Rmraz: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Rmraz</name></author>
	</entry>
</feed>