MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]

Soubor:Fotografie0068.jpg

2012-06-11T14:39:04Z

Sfroula:

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{en|1=Upravený robot NXT}}
|date=2012-06-11
|source={{own}}
|author=[[User:Sfroula|Sfroula]]
|permission=
|other_versions=
|other_fields=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-by-sa-3.0}}

Soubor:Fotografie0067.jpg

2012-06-11T14:38:31Z

Sfroula:

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{en|1=Zdolání překážky s robotem NXT}}
|date=2012-06-11
|source={{own}}
|author=[[User:Sfroula|Sfroula]]
|permission=
|other_versions=
|other_fields=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-by-sa-3.0}}

Soubor:Fotografie0058.jpg

2012-06-11T09:01:09Z

Sfroula:

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{en|1=NXT - ultrazvukový senzor}}
|date=2012-05-28
|source={{own}}
|author=[[User:Sfroula|Sfroula]]
|permission=
|other_versions=
|other_fields=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-by-sa-3.0}}

Soubor:Fotografie0064.jpg

2012-06-08T13:42:36Z

Sfroula:

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{en|1=Pohyb robota NXT po čáře}}
|date=2012-06-04
|source={{own}}
|author=[[User:Sfroula|Sfroula]]
|permission=
|other_versions=
|other_fields=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-by-sa-3.0}}

Soubor:Video0006.mp4

2012-06-08T13:40:17Z

Sfroula:

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{en|1=Robot NXT}}
|date=2012-06-08
|source={{own}}
|author=[[User:Sfroula|Sfroula]]
|permission=
|other_versions=
|other_fields=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-by-sa-3.0}}

Soubor:Fotografie0060.jpg

2012-06-08T13:37:46Z

Sfroula:

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{en|1=Robot NXT - zvukový senzor}}
|date=2012-06-04
|source={{own}}
|author=[[User:Sfroula|Sfroula]]
|permission=
|other_versions=
|other_fields=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-by-sa-3.0}}

Soubor:Fotografie0061.jpg

2012-06-08T13:36:03Z

Sfroula:

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{en|1=Robot NXT - dotykový senzor}}
|date=2012-06-04
|source={{own}}
|author=[[User:Sfroula|Sfroula]]
|permission=
|other_versions=
|other_fields=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-by-sa-3.0}}

Soubor:Fotografie0059.jpg

2012-06-08T13:33:49Z

Sfroula:

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{en|1=Robot NXT zastaví na černé čáře pomocí senzoru}}
|date=2012-06-04
|source={{own}}
|author=[[User:Sfroula|Sfroula]]
|permission=
|other_versions=
|other_fields=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-by-sa-3.0}}

Soubor:Fotografie0052.jpg

2012-06-08T13:27:42Z

Sfroula:

=={{int:filedesc}}==
{{Information
|description={{en|1=Robot NXT}}
|date=2012-05-28
|source={{own}}
|author=[[User:Sfroula|Sfroula]]
|permission=
|other_versions=
|other_fields=
}}

=={{int:license-header}}==
{{self|cc-by-sa-3.0}}

Vývoj programovacích jazyků

2010-06-11T08:32:13Z

Sfroula: Založena nová stránka: *Pod pojmem programovací jazyk rozumíme prostředek pro zápis programů, jež mohou být provedeny na počítači. V tomto smyslu je programovací jazyk komunikačním n…

*Pod pojmem programovací jazyk rozumíme prostředek pro zápis programů, jež mohou být provedeny na počítači. V tomto smyslu je programovací jazyk komunikačním nástrojem mezi uživatelem počítače, který jeho jazykovými prostředky specifikuje algoritmus řešení daného problému, a počítačem, jenž svými technickými prostředky algoritmus interpretuje a realizuje tak transformaci vstupních údajů na výstupní. 
*Programovací jazyky jsou jazyky sloužící k tvorbě počítačových programů (programování). Programování je proces algoritmizace dané úlohy, tj. vytváření postupu, jenž vede k řešení dané úlohy.
*XML, HTML, WML apod. nejsou programovací jazyky ale jazyky značkovací. 

= Dělění programovacích jazyků =

Programovací jazyky se dají rozdělit podle mnoha kritérií. Nejčastější způsoby jsou tyto: 

== Vyšší a nižší ==

=== Nižší ===

Nižší programovací jazyky jsou jazyky primitivní, jejichž instrukce (víceméně přesně) odpovídají příkazům procesoru. To znamená, že procesor bude vykonávat ty instrukce, které programátor napíše. Jsou závislé na svém procesoru a nepřenositelné na jiný (nepříbuzný) procesor (program z 386 na Pentiu pojede, ale na Atari (s procesorem Motorola) ne).

V praxi to vypadá tak, že programátor musí vypisovat "každou pitomost", i jednoduchý program má neúměrně složitý zdrojový kód. Výhodou je, že programátor má takto přístup i k funkcím počítače, které by měl ve vyšším programovacím jazyce nedosažitelné.

Patří sem jazyk symbolických adres (Assembler) a strojový kód (to, co uvidíte, když se vám podaří natáhnout obsah exe souboru do textového editoru). Vzláštním typem nižšího jazyka je tzv. autokód, který spojuje prvky nižších a vyšších jazyků. Vznikl rozšířením Assembleru o jednoduché příkazy pro často používané skupiny instrukcí. 

=== Vyšší ===

Vyšší (problémově orientované) programovací jazyky jsou podstatně srozumitelnější, struktura jejich zdrojáků je logická, nejsou závislé na strojových principech počítače. Do strojového kódu se převádějí kompilátorem (případně se rovnou spouštějí interpretrem – viz dále). V praxi je vyšší programovací jazyk vše, co není Assembler, to znamená: Pascal, Basic, Prolog, Lisp, Algol, Fortran, ...

Často se uvádí, že jazyk C je jakýmsi přechodem mezi vyššími a nižšími jazyky, má však blíže k vyšším. 

== Imperativní, logické a funkcionální ==

'''Imperativní''' (též procedurální) jazyky jsou téměř všechny jazyky, které se běžně používají. K řešení úlohy se používá algoritmu (postup, jak se má daná úloha vyřešit). Např. Pascal, C, Basic, PHP, Perl, ...

U logických jazyků programátor pouze popíše daný problém pomocí logických výroků. Program z nich potom vyvozuje požadované informace. Někdy se používají ke tvorbě umělé inteligence, k praktickému programování jsou nevyužitelné. Např. Prolog.

Ve '''funkcionálních''' jazycích se vše popisuje pomocí funkcí, často neexistují proměnné, program je vlastně jen složitou soustavou funkcí. Často se pracuje se seznamy. Tento způsob programování je bližší klasické matematice, obecně je však velmi nepřehledný. Avšak pro některé problémy jsou tyto jazyky vhodnější než imperativní. Např. Lisp, Haskell, Miranda, ...

'''Logickým''' a '''funkcionálním''' jazykům se někdy společně říka deklarativní jazyky (též neprocedurální). Některé jazyky mají prvky funkcionální i imperativní. Například víceméně funkcionální Scheme dovoluje programovat i imperativně, naopak imperativní Python umožňuje i funkcionální styl programování. 

== Interpretované a kompilované ==

'''Interpretované''' jazyky jsou překládány až za běhu programu. Jsou pomalejší, ale nemají tak velké formální požadavky (není potřeba inicializovat proměnnou, její datový typ se může za běhu měnit, ukazatele jsou zbytečné). Překládají se interpretrem, ten instrukce zároveň při překladu provádí. Hlavní nevýhodou těchto jazyků je, že se musejí vždy spouštět v interpretru. Do této skupiny patří většina verzí Basicu, všechny skriptovací jazyky (PHP, Python, ...).

'''Kompilované''' jazyky jsou celé přeloženy a až potom mohou být spušněny. Jsou rychlejší, mají vyšší nároky na formální správnost kódu. Překádají se kompilátorem, výsledkem překladu je (většinou) .exe soubor. Patří sem většina klasických programovacích jazyků.

Teoreticky může mít jeden programovací jazyk verzi interpretovanou i kompilovanou. 

== Další způsoby dělení ==

Existuje ještě celá řada způsobů, jak dělit programovací jazyky. Např. u imperativních jazyků se mnohdy rozlišují ty, které podporují objektově orientované programování (OOP) nebo programování strukturované.

Dělení podle účelu. Zde je velmi obtížné přesně vymezit jednotlivé skupiny. Mnohé jazyky mají velmi široké použití, mnohdy jsou rozšířeny v mírných úpravách na většině operačních systémů. Avšak dosud nebyl vynalezen jazyk, který by byl vhodný úplně na všechno. A asi ani nikdy vynalezen nebude. Například velmi rozšířený jazyk C je vhodný hlavně na programování operačních systémů a dalších "nízkých" aplikací. Assembler se používá k přístupu k hardwaru. PHP se dá použít pouze u internetových stránek. Atd. atd.

Jazyky se dají rozdělit na moderní a zastaralé. Toto dělení je však poněkud subjektivní. Mezi moderní jazyky však určitě patří PHP, Python, Delphi a Java. Zastaralé jsou zase např. Algol, Fortran a QBasic. Určitým evrgrínem je jazyk C, který sice vznikl na začátku 70. let, avšak používá se (většinou v modernizované podobě – C++) dodnes. Podobně je na tom i nejstarší programovací jazyk (pokud nepočítám strojový kód) – Assembler. Ten je totiž v některých případech nenahraditelný. 

= Přehled programovacích jazyků =

Programovacích jazyků je ohromné množství a stále vznikají další a další. Zde je soupis těch asi nejvýznamějších. 

=== Ada ===

Jazyk určený k výrobě bezpečných a spolehlivých programů. Vyznačuje se velmi silnou typovou kontrolou. Velmi univerzální jazyk, píše se v něm i řídící software pro různé stroje včetně letadel, raketoplánů a dalších. Syntakticky vychází z Pascalu. 

=== Algol ===

Algorithmic Language = algoritmický jazyk. Jeden z nejstarších programovacích jazyků (byl vytvořen na přelomu 50. a 60. let). Byl zaměřen na řešení zejména vědeckých a technických úloh. Ačkoliv obsahoval mnoho moderních prvků (které se používají dodnes), příliš se nerozšířil. Je základem všech moderních jazyků. Existuje spousta verzí Algolu, např. Algol 58, Algol 60, Algol 68. 

=== APL ===

A Computer Programing Language = počítačový programovací jazyk. Programovací jazyk, jehož syntaxe vychází z matematické notace, nepodobá se tedy žádnému jinému programovacímu jazyku. Má speciální sadu znaků, nedá se zapisovat pomocí ASCII kódování, ale kódování Unicode už stačí. Má velmi úsporný kód a vynikající vyjadřovací schopnosti. 

=== ASP ===

Active Server Pages. Serverový skriptovací jazyk od Microsoftu. Má obdobné možnosti jako PHP, ale poněkud složitější syntaxi. Existuje jen na serverech s operačním systémem windows. 

=== Assembler ===

Assembler = sestavitel (programu). Mám jej na vlastní stránce. 

=== Baltazar a Baltík ===

Programovací jazyky českého původu, určené pro výuku programování u dětí. Baltazar je bližší normálnímu programovacímu jazyku, programy se v něm tvoří z klávesnice, používají se v něm česká slova a je určen zejména starším dětem. Naproti tomu Baltík je určen těm nejmenším, ovládá se pouze myší a soustředí se na rozvoj logického myšlení. 

=== Basic ===

Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code = Pro začátečníky určený víceúčelový programovací prostředek. 

=== C ===

Jazyk relativně nízké úrovně, původně zaměřený na programování operačních systémů. Má velmi úsporné vyjadřování, a proto je poněkud nepřehledný. Existuje velké množství rozšíření jazyka, nejznámější je objektově orientované C++. Syntaxi "céčka" převzala pousta dalších jazyků (PHP, Java, Perl, ...). 

=== Cobol ===

Common Business Oriented Language = obecně obchodně orientovaný jazyk. Jeden z nestarších vyšších programovacích jazyků. Vznikl z potřeby programovacího jazyka pro obchodní a ekonomické úlohy, pro úlohy s hromadným zpracováním dat. Opět existuje mnoho verzí tohoto jazyka, např. Cobol-60, Cobol-61, Cobol-65, Cobol-69,... 

=== Delphi ===

Programovací jazyk pro Windows. Správně se jmenuje Object Pascal (objektově orientovaný Pascal). Jeho prostředí je vizuální, to znamená, že programátor určuje vzhled programu "kreslením" myší, stejným způsobem i vytváří některé části kódu. Samotný kód se celý skládá z procedur - reakcí na události (klik na prvek, ...). 

=== Fortran ===

Formula Translation = překlad vzorců. Vůbec první vyšší programovací jazyk. Vznikl v padesátých letech 20. století (první oficiální verze 1957), byl vhodný spíše k matematickým výpočtům. Znamenal ohromný pokrok ve vývoji programování, v podstatě všechny vyšší jazyky z něj (alespoň nepřímo) vycházejí. Dnes se používá již jen velmi málo. 

=== HTML ===

Není programovací jazyk, ale jazyk pro práci s hypertextem (resp. formát hypertextu). 

=== Java ===

Objektově orientovaný programovací jazyk nezávislý na platformě. Vyvinula jej firma Sun Microsystems. Používá se téměř všude, jako doplnění internetových stránek klientským skriptem (java applet), serverový skript (JSP), stejně jako na hry do mobilů i obyčejné programy pro jakýkoli operační systém. Vychází z jazyka C++ (jako mnoho jiných jazyků), který poněkud zjednodušuje. Jako konkurenční jazyk od Microsoftu vznikl C#. 

=== JavaScript ===

Nejčastěji používaný internetový klientský skriptovací jazyk. Proběhne až v internetovém prohlížeči (na rozdíl např. od PHP, které proběhne už na serveru). Z bezpečnostních důvodů může ovlivňovat jen internetovou stránku, nikoli uživatelský počítač. 

=== Karel ===

Jednoduchý, prakticky nevyužitelný interpretovyný jazyk určený k výuce programování. Má pouze několik málo příkazů (záleží na verzi, většinou do jedné desítky). Těmito příkazy je ovládán robot, který se dokáže pohybovat se ve svém "městě" a zvedat/pokládat značky. Původně byl anglický (byl však nazván česky: Karel po Karlu Čapkovi). Byla vytvořena i počeštěná verze s českými příkazy. Existuje i objektově orientovaný Karel++. 

=== Lisp ===

List processing. Nejstarší neprocedurální jazyk. Veškeré problémy řeší pomocí symbolů a jejich seznamů. Používá se v programování umělé inteligence. Má velké množství dialektů. Odvozeny jsou od něj např. jazyky Tcl, Scheme, ... 

=== Logo ===

Interpretovaný programovací jazyk určený pro výuku dětí. Vychází z Lispu. Je známý zejména pro kreslení v tzv. "želví" grafice - po kreslící ploše se pohybuje podle pokynů programátora "želva", která za sebou nechává barevnou stopu. 

=== Modula 2 ===

Vychází z Pascalu, používal se i ke tvorbě hodně velkých projektů, podporuje modulární programování. 

=== Perl ===

Practical Extraction Report Language. Téměř univerzální interpretovaný jazyk. Dá se v něm napsat prakticky cokoliv, ale v praxi se používá zejména k psaní CGI skriptů (internetová technologie, serverový skript založený na výstupu .exe souboru) a v těch případech, kdy je potřeba složitě zpracovávat text. Je dosti nepřehledný. 

=== PHP ===

Personal Home Page Tools (zkratka se vyvíjela - např.:Personal Home Page Construction Kit, dnes: PHP:Hypertext Preprocesor, a to první P je z historických důvodů.).

Internetový skriptovací jazyk (serverový) používaný k tvorbě webových stránek. Instrukce se vkládájí do HTML kódu, syntaxe je podobná jazyku C. Práce programu probíhá v serveru, na uživatelský počítač se posílají jen výsledky. Má ohromné možnosti: dokáže pracovat s databázemi, s velkým množstvím internetových protokolů (IMAP, POP3, SMTP - zpracování emailů; NNTP - news protokol; ...), dokáže vytvářet obrázky a PDF soubory, má spoustu funkcí na zpracování řetězců, ... Navíc je zdarma a volně šiřitelné! Oficiální stránky: www.php.net.

Další serverové skriptovací jazyky (ale už ne tak dobré) jsou: zastaralé SSI a výlučně windowsácké ASP. 

=== PL/1 ===

Programing Language 1. Starý neúspěšný programovací jazyk vycházející z Fortranu. Nepoužívá se. Byl to první pokus o co nejuniverzálnější programovací jazyk. 

=== Prolog ===

Programming in Logic = logické programování. Je to neprocedurální jazyk (na rozdíl od většiny ostatních jazyků), popisuje programátorský problém pomocí logických výroků. Používá se k řešení problémů, které se dají popsat ve formě objektů a vztahů mezi nimi, k tvorbě umělé inteligence. Celý program v Prologu vypadá jako výpis jednoduchých vztahů mezi objekty. Z nich potom Prolog vyvozuje další informace na základě našich dotazů. Praktické využití Prologu je velmi malé. 

=== Python ===

Název odvozen z názvu britského pořadu Monty Python's Flying Circus. Python je značně univerzální interpretovaný programovací jazyk, rozšířený na všech běžně používaných operačních systémech. Má obdobné vlastnosti jako Perl, k němuž bývá často přirovnáván. Oproti němu je však přehlednější. 

=== Scheme ===

Jazyk odvozený od Lispu, někdy považován za jeho dialekt. 

=== Simula ===

Simple Universal Language - jednoduchý univerzální jazyk. Objektově orientovaný jazyk vhodný pro počítačovou simulaci. 

=== Snobol ===

String Oriented Symbolic Language - Jazyk určený pro práci s řetězci. První jazyk zaměrený zejména na zpracování textových řetězců. V dnešní době byl nahrazen zejména Perlem a dalšími jazyky. 

=== SSI ===

Server Side Includes - vsuvky na straně serveru. Jednoduchý zastaralý serverový skriptovací jazyk. Nemá zdaleka takové možnosti jako PHP nebo ASP. 

=== Tcl ===

Tool Command Language. Univerzální skriptovací jazyk. Je oblíben zejména díky knihovně Tk, která umožňuje psát programy s grafickým rozhraním. 

=== Visual Basic ===

Programovací jazyk pro Windows od Microsoftu. Má vizuální prostředí. Dají jím vytvářet jak klasické aplikace, tak i makra do dokumentů wordu. Má prvky mnoha moderních jazyků (je objektově orientovaný), ale přetrvávají i zastaralé qbasicovské vlivy 

=== VBScript ===

Visual Basic Script. Internetový skriptovací jazyk, běžící u klienta, obdoba JavaScriptu. Vychází z Visual Basicu. Jeho největší nevýhoda (oproti JavaScriptu) je, že jej podporuje jen IE. V podstatě se jedná o nepovedený pokus Microsoftu konkurovat JavaScriptu. Údajně jde jeho zdroják zakódovat, aby nešel okopírovat. 

= Literatura =

http://k-prog.wz.cz/progjaz/index.php 

http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2000/xkrubova.htm 

 --Sfroula 11. 6. 2010, 08:32 (UTC)

Pohyb rovnoměrný po kružnici

2010-05-31T07:31:29Z

Sfroula:

Rovnoměrný pohyb po kružnici je pohyb, při kterém je trajektorií kružnice a velikost rychlosti se nemění. Jedná se o speciální případ obecného pohybu po kružnici.

[[Image:Rovnom. poh..gif|right]] 

 

== Dráha při rovnoměrném pohybu po kružnici: ==

'''Obvodová dráha''' s je vzdálenost (délka oblouku kružnice), kterou urazí těleso během pohybu po obvodu kružnice.

'''''s = v * t''''' , kde ''v'' je obvodová rychlost, ''t'' je čas

'''Úhlová dráha''' ''φ'' je úhel, který urazí průvodič tělesa během pohybu.

'''''φ = ω . t''''', kde ''ω'' je úhlová rychlost, ''t'' je čas

Mezi '''úhlovou dráhou''' a '''obvodovou dráhou''' je vztah: '''''φ = s / r''''', kde''r'' je poloměr kružnice.

== Rychlost při rovnoměrném pohybu po kružnici: ==

'''Obvodová rychlost''' v je rychlost pohybu po obvodu kružnice

''v'' = konst. '''''v = s / t''''' , kde ''s'' je obvodová dráha, ''t'' je čas

'''Úhlová rychlost''' ''ω'' je rychlost průvodiče tělesa

''ω'' = konst. '''''ω = φ / t''''', kde ''φ'' je úhlová dráha, ''t ''je čas

Vztah mezi '''úhlovou rychlostí''' a '''obvodovou rychlostí:''' '''''ω = v / r''''', kde ''r'' je poloměr kružnice.

== Zrychlení při rovnoměrném pohybu po kružnici: ==

Při r'''ovnoměrném pohybu''' po kružnici se '''nemění''' velikost rychlosti, ale neustále se mění '''směr''' rychlosti. Tuto změnu v čase vyjadřuje '''dostředivé zrychlení''' ''ad'', jehož směr je do středu kružnice. Jiné zrychlení u rovnoměrného pohybu po kružnici'''není'''.

'''''ad = v2 / r''''', nebo '''''ad = ω2''''' . r, kde ''v ''je obvodová rychlost, ''ω'' je úhlová rychlost, ''r'' je poloměr kružnice

== Perioda a frekvence ==

'''Perioda''' vyjadřuje dobu, za kterou těleso opíše kružnici právě jednou.'''Frekvence''' určuje počet kružnic, které těleso urazí za jednotku času.

Perioda '''''T = 2 π / ω''''' nebo '''''T = 2 π r / v''''' Frekvence '''''f = ω / 2 π''''' nebo '''''f = v / 2 π r''''' , kde ''ω'' je úhlová rychlost, ''v'' je obvodová rychlost, ''r ''je poloměr kružnice

== Síly působící při rovnoměrném pohybu po kružnici: ==

Dostředivé zrychlení je vyvoláno '''dostředivou silou''', jejíž směr je do středu kružnice a jejíž velikost se nemění. Z 2. Newtonova pohybového zákona je velikost dostředivé síly ''Fd:''

'''''Fd = m . ω2 . r'''''

nebo

'''''Fd = m . v2 / r''''',

kde ''m'' je hmotnost hmotného bodu, ''ω'' je úhlová rychlost, ''v'' je obvodová rychlost, ''r'' je poloměr kružnice.

Dostředivá síla má svou reakci v odstředivé setrvačné síle, jejíž velikost je stejná jako velikost dostředivé síly, ale působí směrem od středu kružnice.

== Použitá literatura ==

http://wikipedia.cz

http://fyzikazuzu.webzdarma.cz/ 

--Sfroula 31. 5. 2010, 07:30 (UTC)

Pohyb rovnoměrný po kružnici

2010-05-31T07:30:50Z

Sfroula: Založena nová stránka: Rovnoměrný pohyb po kružnici je pohyb, při kterém je trajektorií kružnice a velikost rychlosti se nemění. Jedná se o speciální případ obecného pohybu po kru…

Soubor:Rovnom. poh..gif

2010-05-31T07:26:57Z

Sfroula:

INTEL procesory

2010-04-23T08:09:35Z

Sfroula: /* Řada 4000 */

Popis procesorů od firmy [http://www.intel.com Intel]. 

== Bez zařazení ==

*'''V20''', '''V30'''. - jejich úspornější obdoby do laptopů.

*Firma Intel rovněž vyvinula mobilní platformu s názvem Centrino určenou pro notebooky. Tato platforma (zahrnující procesor Pentium M, čipovou sadu a Wi-Fi adaptér) byla navržena k tomu, aby co nejúsporněji využívala elektrickou energii notebooku. Tato přednost je velice užitečná a platforma Centrino se tak velice rychle rozšířila a stala oblíbenou. 

== Řada 4000 ==

=== [http://wiki.sps-pi.com/wiki/Intel_4004 '''4004'''] ===

4004 Byl uveden na trh 15. listopadu 1971 a stal se vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem. Jeho jádro z 2 300 tranzistorů taktovaných frekvencí 750 kHz vykonávalo až 60 000 [[Image:Intel 4004.jpg|thumb|right]]instrukcí za sekundu. 

== Řada 8000 ==

=== '''8080''' ===

8080 Byl vyroben roku 1974. Na trh se ale dostal s jedním velkým nedostatkem - touto chybou byla příliš malá zatěžovací schopnost výstupu, proto se na trhu udržel jen několik měsíců, než ho nahradil model 8080A. Tento typ byl naprosto stejný jako předchozí, ale měl navíc výkonnější výstupní zesilovač a vlastní interní Cache v podobě registru. Tyto procesory byly 8bitové a obsahovaly cca 5 000 tranzistorů. 

=== '''8086''' ===

8086 Tento procesor již byl 16bitový a navazoval na předchozí typ. Pracoval na frekvenci 4,77 MHz. Mohl adresovat maximálně 1 MB operační paměti. Tento procesor byl také rozšířen o nové instrukce, které zajišťovaly operace s 16bitovými operandy (vč. dělení, násobení a operace s řetězci). Byl sestaven z 29 000 tranzistorů. 

=== '''8088''' ===

8088 je stejný jako předchozí, s tím rozdílem, že s okolím komunikoval po 8bitové datové sběrnici (i když byl uvnitř 16bitový). Proto musel všechna 16bitová slova přenášet nadvakrát po osmi bitech.

== Řada 80x86 ==

=== '''80186''' ===

80186 Příliš se nerozšířil. Část nových instrukcí. Měl o něco výkonnější mikrokód, který dovoloval vyšší výkon.

=== '''80188''' ===

80188 Opět je tento typ procesoru shodný s předchozím, ale (podobně, jako u 8086 a 8088) navenek komunikoval po 8bitové datové sběrnici.

=== '''80286''' ===

80286 Tento typ procesoru znamenal poměrně velký skok ve vývoji procesorů a jejich architektury. Procesor 80286 byl 16bitový s vylepšenou architekturou, která podporovala práci ve dvou režimech – reálném a chráněném. V reálném režimu je 7× rychlejší než 8086, ale pracuje stejným způsobem, může adresovat jen 1 MB paměti. Ale v režimu chráněném může adresovat až 16 MB a používá čtyřstupňovou ochranu paměti (CPL). Jeho adresová sběrnice byla 24bitová a datová 16bitová. Obsahoval přibližně 134 000 tranzistorů.

=== '''80386''' ===

80386SX a 80386DX Hlavním rozdílem oproti předchozím je, že jsou 32bitové. Typická taktovací frekvence okolo 33 MHz. Tento procesor byl na trh uveden v říjnu roku 1985. [[Image:Intel386sx_a_50_Kc.jpg|thumb|right|32bitový procesor Intel 80386SX]] Jak je vidět z fotografie níže, jeho rozměry byly oproti moderním procesorům skoro miniaturní. Nepotřeboval chladič. Jeho vnější datová sběrnice byla 32bitová a stejný počet bitů měla i jeho vnitřní sběrnice. Byl schopen adresovat již celkem 4 GB reálné paměti (teoreticky, v praxi by bylo potřeba 32 vodičů a na to neměl tolik výstupů). Procesor 80386DX opět měl několik režimů, ve kterých mohl pracovat. Byly celkem tři. Reálný režim a chráněný režim byly velmi podobné režimům z procesoru 80286 a třetím režimem, který je navíc, je tzv. režim virtuální, který je plně podřízen režimu chráněnému, a který umožňoval mít současně spuštěno více programů najednou. Navíc tento procesor již znamenal první krok v automatizaci procesorů a rozpoznávání určitých zařízení. Konkrétně 80386DX uměl provádět autonomní test, který zjišťoval jeho provozuschopnost a navíc byl schopen automatickou detekcí zjistit typ připojeného matematického koprocesoru a podle toho nastavit své vnitřní obvody pro spolupráci s tímto koprocesorem. Model SX byl uveden na trh o 3 roky později a spojoval v sobě výhody vnitřní 32 bitové architektury procesoru 80386DX s levnými podpůrnými obvody z procesoru 80286. Navíc rozdíl mezi ním a 80386DX byl ten, že 80386SX byl s okolním světem spojen 16bitovou datovou sběrnicí.  

=== '''80486''' ===

80486SX a 80486DX byly rychlejší a mladší verze předchozích. Takt 25 - 120 MHz. SX je opět trochu okrouhaná verze bez koprocesoru. Vyskytují se i modely 80486DX/2 a 80486DX/4, ty jsou asi 2krát a 3,5krát rychlejší uvnitř, ale se základní deskou komunikují na původní rychlosti.

== Atom ==

Atom byl uveden v roce 2008. Intel vydal 2 varianty. První pro nepřenosný zařízení (stolní PC, HTPC,...) je bez úsporných technologií (TDP až 8 W). Druhá varianta pro přenosné zařízení (netbook,...) obsahuje úsporné technologie (TDP až 2,5 W). Atom využívá čipset 945GC, 945GSE,...

== Celeron ==

=== '''Celeron "P6"''' ===

Celeron "P6" byl postaven na architektuře procesoru Pentium II/Pentium III.

=== '''Celeron (NetBurst)''' ===

Celeron (NetBurst) vychází z procesoru Pentium 4, přesněji architektury NetBurst.

== Core 2 xxx ==

=== Core 2 Duo  ===

Core 2 Duo byl uveden v roce 2006. Procesor je postaven na architektuře Intel Conroe. Vyrábí se 65 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Usazuje se do Socket 775. Nově podporuje[[Image:Conroe_die.png|thumb|right|Pohled na křemíkový čip procesoru Intel Core 2 Duo]] instrukční sadu SSE4 pro podporu multimédií. Procesor je kompatibilní s většinou desek založených na čipsetech Intel 975X a P965. Díky dokonalejší architektuře a použitím původně mobilních technologií spotřebovává méně energie (kolem 65 W), což je zhruba spotřeba známá u konkurenčních Athlon 64 (jednojádrové verze!). Díky nízké ceně a velkému výkonu poměrně zaskočil svého největšího konkurenta AMD.

=== Core 2 Quad ===

Core 2 Quad byl uveden v roce 2007. Obsahuje 2x 2-jádrové procesor (Core 2 Duo). Byl to první 4-jádrový CPU (nebyl nativní). Vyrábí se 65 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Usazuje se do Socket 775. Podporuje instrukční sadu SSE4 pro podporu multimédií.

== Core ix ==

=== '''Core i3''' ===

Core i3 by měl být uveden Q3-Q4 2010. FSB je nahrazenou novou sběrnicí Intel QuickPath Interconnect, která má propustnost 25,6 GB/s.Má integrovaný 2-kanálový řadič DDR3 paměťí.

=== '''Core i5''' ===

Core i5 by měl být uveden Q3-Q4 2009. Usazuje se do Socket 1156. Díky tomu, že paměťový řadič a PCI-E linky pro grafickou kartu (PCI-E x16 2.0) je impletována do CPU, tak místo FSB je propojen s jižním můstek pomocí DMI s propustností 2GB/s. Má integrovaný 2-kanálový řadič DDR3 paměťí. Podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií.

=== '''Core i7''' ===

Core i7 byl uveden v roce 2008, jeho přesnější název je Core i7-9xx. Je to první nativní čtyř-jádrový CPU od Intelu. Obsahuje funkci Hyper-threading, která rozšiřuje "virtuálně" počet vláken na 8, vyšší výkon než u 4-jádrového CPU bez HT, ale výkon se nevyrovná 8 jádrovému CPU. Je postaven na jádře Nehalem. Usazuje se do Socket 1366. Běží na frekvenci od 2,66 do 3,33 GHz. Vyrábí se 45 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Obsahuje dohromady 9472 KiB cache, z toho L1 cache je velká 64+64 KiB pro 1 jádro, L2 cache je velká 256 KiB pro 1 jádro, L3 cache je velká 8 MiB (inkluzivní typ) a je pro všechny jádra společná. FSB je nahrazenou novou sběrnicí Intel QuickPath Interconnect, která má propustnost 25,6 GB/s. Má integrovaný 3-kanálový řadič DDR3 paměťí. Nově podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií.

=== '''Core i9''' ===

Core i9 bude uveden v roce 2010. Bude se jednat o nativní 6-jádrový procesor. Bude obsahovat funkci Hyper-threading, která rozšiřuje "virtuálně" počet vláken na 12, vyšší výkon než u 6-jádrového CPU bez HT, ale výkon se nevyrovná 12 jádrovému CPU. Bude se usazovat do socketu 1366. Vyrábět se bude 32 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií.

== Pentium ==

=== '''Pentium''' ===

Pentium bylo uvedené v roce 1993, přineslo množství nových technologií a superskalární architekturu. V jeho pojmenování se Intel poprvé odklonil od tradičního číselného značení. Název Pentium, který původně symbolizoval pátou generaci mikroprocesorů Intel, byl uveden jako ochranná známka s patentovou ochranou a stal se takřka synonymem pro procesor. Frekvence procesoru byla 60 až 200 MHz. Osazoval se do socketu 7.

=== '''Pentium 2''' ===

Pentium 2 bylo uvedeno 7. května 1997. Verze procesoru pro nepřenosný zařízení měla frekenci 233 až 450 MHz, pro mobilní byla 266 až 500 MHz. Výrobní proces byl 350 až 250 nm,[[Image:Pentium_II_front.jpg|thumb|right|Unikátní pouzdro procesoru Intel Pentium II]] vyráběno v továrnách Intel. Existovali 2 verze, první se osazovala do socketu 370 (jednalo se hlavně o Celerony) a druhá se osazovala do slotu 1 (na modulu byla "externí L2 cache CPU").

=== '''Pentium 3''' ===

Pentium 3 bylo uvedeno 26. února 1999. Frekvence procesoru byla 0,45 až 1,4 GHz. Výrobní proces byl 250 až 130 nm, vyráběno v továrnách Intel. Existovali 2 verze, první se osazovala do socketu 370 a druhá se osazovala do slotu 1.

=== '''Pentium 4''' ===

Pentium 4 postavené na unikátní architektuře NetBurst bylo uvedeno v roce 2000. Bylo speciálně navrženo pro dosažení vysokých taktovacích frekvencí. Toto očekávání ovšem naplnilo jen z části a jeho výkon byl vykoupen značnou energetickou spotřebou. P4 se ovšem rovněž vyvíjelo a bylo postupně doplněno o multimediální technologie SSE2 a SSE3, 64bitové rozšíření architektury EM64T a více-vlákovová technologie Hyperthreading. Frekvence byla 1,3 až 3,8 GHz. Osazovalo se do 2 socketů, první byl Socket 423 a druhý dokonalejší Socket 478. Procesor byl vyráběn nejdříve 130 nm, nakonec skončil na 65nm procesu v továrnách Intel.

=== '''Pentium D''' ===

Pentium D stavělo na procesoru Pentium 4, ale obsahovalo 2 jádra. Bohužel se zde plně projevili nedostatky architektury NetBurst a to vysoká odpadní teplo. Původně se plánovalo až s astronomickými 10 GHz, ale nakonec se zastavili na 3,5 GHz při TDP 140 W. Osazovalo se do socketu 478.

=== '''Pentium Dual-Core''' ===

Pentium Dual-Core bylo uvedeno 2006. Byla použita architektura Intel Conroe (Core 2 Duo,...). Díky tomu se vyrábí 65 později 45 nm v továrnách Intel.

=== '''Pentium M''' ===

Pentium M bylo uvedeno v březnu 2003. Proti očekávání využívali architekturu procesoru Pentium 3 Tualatin (který byl založen na jádru Pentia Pro) místo Pentium 4, kvůli snížení TDP. Bylo určeno hlavně pro přenosné zařízení (notebook,...).

=== '''Pentium MMX''' ===

Pentium MMX bylo uvedeno 22. října 1996.

=== '''Pentium Pro''' ===

Pentium Pro bylo uvedeno v listopadu 1995. Při návrhu procesoru se vycházelo z architektury procesoru Pentium.

'''Zdroj''': http://www.wikipedia.cz

[[Uživatel:Sfroula|Sfroula]] 23. 4. 2010, 07:09 (UTC)

Intel 4004

2010-04-23T08:05:42Z

Sfroula: Založena nová stránka: Intel 4004 je 4-bitový mikroprocesor, který byl uveden na trh 15. listopadu 1971 firmou Intel. Byl prvním mikroprocesorem, který se stal i obchodně úspěšným. [[Ima…

Intel 4004 je 4-bitový mikroprocesor, který byl uveden na trh 15. listopadu 1971 firmou Intel. Byl prvním mikroprocesorem, který se stal i obchodně úspěšným. [[Image:Intel 4004.jpg|border|right]]

 

== Historie a popis ==

Intel 4004 vznikl v rámci plnění zakázky na výrobu původně 12 čipů pro japonského výrobce kalkulátorů Busicom. Tvůrci jeho návrhu od roku 1969 ze strany Intelu byli Stan Mazor, Ted Hoff (myšlenka intergrovat funkce dvanácti obvodů do jednoho) a Federico Faggin a z japonské firmy Masatoshi Shima.

Marcian „Ted“ Hoff, jenž konstruktérem čipů nebyl, navrhl koncept architektury pro čip MCS-4 v roce 1969, avšak sám se na konstrukci a vývoji tohoto čipu nepodílel. Konstrukce čipu byla zahájena později, a to v dubnu 1970, kdy pro Intel začal jako vedoucí projektu a konstruktér řady MCS-4 pracovat italský fyzik Federico Faggin.

Faggin byl prvním konstruktérem čipů, kterému se v letech 1970-1971 podařilo integrovat CPU do jediného čipu (první mikroprocesor na světě). Faggin přešel do Intelu z firmy Fairchild, kde v roce 1968 vyvinul původní technologii křemíkového hradla (což je technologie, která v budoucnu mikroprocesor umožní) a kde také vytvořil světově prvý komerční integrovaný obvod pracující na principu křemíkového hradla: Fairchild 3708. Ve firmě Intel Faggin vytvořil zcela novou konstrukční metodologii pro křemíková hradla a byl rovněž autorem mnoha zásadních vynálezů, které vytvoření prvého mikroprocesoru v jediném čipu umožnily.

Fagginovi s vývojem MCS-4 pomohl bez jakékoliv předcházející zkušenosti s navrhováním čipů softwarový a logický inženýr Masatoshi Shima z firmy Busicom, který se později stal jeho spolupracovníkem ve společnosti Zilog, první společnosti věnující se výhradně mikroprocesorům, založené Federicem Fagginem a Ralphem Ungermannem koncem roku 1974. Faggin a Shima společně vyvinuli mikroprocesor Z80, který se vyrábí dodnes.

Zakladatel a vedoucí muž Intelu Robert Noyce záhy pro svoj firmu odkoupil veškerá práva na nový výrobek od Busicomu za 60 000 $ zpět, čímž podle mnohých udělal obchod století. Mikroprocesor zaznamenal úspěch hlavně díky programové univerzálnosti. 

== Technická specifikace ==

*Mikroprocesor byl dodáván v pouzdře CERDIP se 16 vývody.[[Image:4004 dil.png|thumb|right]]
*Obsahoval 2 300 tranzistorů vyráběných technologií PMOSFET sílou čáry 10 μm.
*Napájecí napětí 15 V.
*Maximální taktovací frekvence je 750 kHz. Tato hodnota se objevuje ve všech technických specifikacích procesoru, avšak později se z neznámého důvodu vžila hodnota 108 kHz. Číslo 10,8 je však doba jednoho instrukčního cyklu v mikrosekundách.
*Instrukční sada obsahuje 45 instrukcí, z toho 40 osmibitových a 5 šesnáctibitových.
*Sada registrů obsahuje 16 registrů po 4 bitech.
*Tříúrovňový podprogramový zásobník
*Oddělení pamětí pro data (640 B) a programy (4 KiB) bylo znakem Harvardské architektury.
*Používá jednu čtyřbitovou multiplexorovou sběrnici pro přenos instrukcí, dat a 12bitových adres.
*0,07 MIPS.
*Jeden z prvních komerčních mikroprocesorů (viz. Čtyři fáze systému AL1, F14 CADC).
*Původně vyvinut pro použití v Busicom kalkulačkách.

== Mikroarchitektura a pinové vývody ==

[[Image:793px-4004 arch.svg.png|border|left|188x143px|Blokové schéma architektury Intel 4004]][[Image:4004 dil.png|border|center|170x170px|Pinové výsutpy čipu Intel 4004 DIP]] 

== MCS-4 řada ==

*4004 - CPU
*4001 - ROM a 4 bitový port
*4002 - RAM a 4 bitový port
*4003 - 10 Bit Shift Register
*4008 - paměť + I/O rozhraní
*4009 - paměť + I/O rozhraní 

== Sběratelství ==

Intel 4004 je jeden z nejhledanějších sběratelských CPU. Nejcennější jsou 4004 ve zlaté a bílé barvě. V roce 2004 se jejich cena pohybovala kolem 400 amerických dolarů. Odlišné verze se pak prodávají v ceně asi 250 dolarů. 

 

== Patenty ==

*US Patent 3,753,011 14. srpna, 1973. Faggin, Federico: (Power supply settable bi-stable circuit).
*US Patent 3,821,715 28. června, 1974. Hoff, Marcian; Mazor, Stanley; Faggin, Federico: Paměťový systém pro více čipové digitální počítače (Memory system for multi-chip digital computer).

== Odkazy ==

http://wikipedia.cz

--Sfroula 23. 4. 2010, 08:05 (UTC)

Soubor:793px-4004 arch.svg.png

2010-04-23T07:58:26Z

Sfroula: Blokové schéma architektury Intel 4004

Blokové schéma architektury Intel 4004

Soubor:4004 dil.png

2010-04-23T07:56:40Z

Sfroula: Zapojení vývodů procesoru.

Zapojení vývodů procesoru.

B1 2009-10

2010-04-23T07:19:23Z

Sfroula: /* Seznam žáků B1 studijní ročník 2009-10: */

== Seznam žáků B1 studijní ročník 2009-10: ==

{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="0" style="width: 500px; height: 400px;"
|-
|PSS 
|API 
|-
|
#[[Ciboch David]]
#[[Hodina Jakub]]
#[[Charvát Jakub]]
#[[Jílek Lukáš]]
#[[Kaločai Tomáš]]
#[[Langmaier David]]
#[[Mach Martin]] - [[Mmach]]
#[[Maxa David]]
#[[Motyčka Arnošt]] - [[Amotycka]]
#[[Mráz Roman]] - [[Rmraz]]
#[[Papán Stanislav]]
#[[Rojík Marek]]
#[[Růžička Matěj]]
#[[Simandl Martin]]
#[[Sobota Jiří]]
#[[Štefankovič Albert]]
#[[Toušek Dominik]]
|
#[[Froula Stanislav]] - [[Sfroula]]
#[[Hadáčková Martina]]
#[[Hejnová Jana]]
#[[Kolesničenko Bohdan]] - [[Bkolesnicenko]]
#[[Kouba Tomáš]]
#[[Marek Hynek]]
#[[Mírka Karel]]
#[[Müllerová Zdeňka]]
#[[Procházka Martin]]
#[[Suda Pavel]] - [[Psuda]]
#[[Svoboda Filip]]
#[[Šuláková Dominika]]
#[[Švec Nicolas]] - [[Nsvec]]
#[[Vazačová Simona]]
#[[Veisheiplová Lucie]] - [[Lveisheiplova]]
|}

[[Category:třídy]]

Převodník kódů

2010-04-23T07:11:02Z

Sfroula: /* Příklad */

'''Definice''': Je to takový kombinační obvod, který převádí jeden binární kód do druhého. 

[[Image:Znacka.PNG|262x120px]] [[Image:Znacka2.PNG|149x139px]] 

= Pravdivostí tabulka =

[[Image:Pravdivostni tabulka.PNG|654x424px]] 

 

= Příklad =

Příklad int. obvodu : převodník binárního kódu na kód pro řízení sedmisegmentovek se společnou anodou zobrazující znaky HEX 

[[Image:Priklad prevodniku.PNG]] 

Zdroj: http://www.sps-pi.cz/mikroLAB#KLO

[[Uživatel:Sfroula|Sfroula]] 23. 4. 2010, 07:11 (UTC)

INTEL procesory

2010-04-23T07:09:29Z

Sfroula: /* Pentium Pro */

Popis procesorů od firmy [http://www.intel.com Intel]. 

== Bez zařazení ==

*'''V20''', '''V30'''. - jejich úspornější obdoby do laptopů.

*Firma Intel rovněž vyvinula mobilní platformu s názvem Centrino určenou pro notebooky. Tato platforma (zahrnující procesor Pentium M, čipovou sadu a Wi-Fi adaptér) byla navržena k tomu, aby co nejúsporněji využívala elektrickou energii notebooku. Tato přednost je velice užitečná a platforma Centrino se tak velice rychle rozšířila a stala oblíbenou. 

== Řada 4000 ==

=== '''4004''' ===

4004 Byl uveden na trh 15. listopadu 1971 a stal se vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem. Jeho jádro z 2 300 tranzistorů taktovaných frekvencí 750 kHz vykonávalo až 60 000 [[Image:Intel_4004.jpg|thumb|right|4004 - první jednočipový mikroprocesor vyvinutý v roce 1971 firmou Intel]]instrukcí za sekundu. 

== Řada 8000 ==

=== '''8080''' ===

8080 Byl vyroben roku 1974. Na trh se ale dostal s jedním velkým nedostatkem - touto chybou byla příliš malá zatěžovací schopnost výstupu, proto se na trhu udržel jen několik měsíců, než ho nahradil model 8080A. Tento typ byl naprosto stejný jako předchozí, ale měl navíc výkonnější výstupní zesilovač a vlastní interní Cache v podobě registru. Tyto procesory byly 8bitové a obsahovaly cca 5 000 tranzistorů. 

=== '''8086''' ===

8086 Tento procesor již byl 16bitový a navazoval na předchozí typ. Pracoval na frekvenci 4,77 MHz. Mohl adresovat maximálně 1 MB operační paměti. Tento procesor byl také rozšířen o nové instrukce, které zajišťovaly operace s 16bitovými operandy (vč. dělení, násobení a operace s řetězci). Byl sestaven z 29 000 tranzistorů. 

=== '''8088''' ===

8088 je stejný jako předchozí, s tím rozdílem, že s okolím komunikoval po 8bitové datové sběrnici (i když byl uvnitř 16bitový). Proto musel všechna 16bitová slova přenášet nadvakrát po osmi bitech.

== Řada 80x86 ==

=== '''80186''' ===

80186 Příliš se nerozšířil. Část nových instrukcí. Měl o něco výkonnější mikrokód, který dovoloval vyšší výkon.

=== '''80188''' ===

80188 Opět je tento typ procesoru shodný s předchozím, ale (podobně, jako u 8086 a 8088) navenek komunikoval po 8bitové datové sběrnici.

=== '''80286''' ===

80286 Tento typ procesoru znamenal poměrně velký skok ve vývoji procesorů a jejich architektury. Procesor 80286 byl 16bitový s vylepšenou architekturou, která podporovala práci ve dvou režimech – reálném a chráněném. V reálném režimu je 7× rychlejší než 8086, ale pracuje stejným způsobem, může adresovat jen 1 MB paměti. Ale v režimu chráněném může adresovat až 16 MB a používá čtyřstupňovou ochranu paměti (CPL). Jeho adresová sběrnice byla 24bitová a datová 16bitová. Obsahoval přibližně 134 000 tranzistorů.

=== '''80386''' ===

80386SX a 80386DX Hlavním rozdílem oproti předchozím je, že jsou 32bitové. Typická taktovací frekvence okolo 33 MHz. Tento procesor byl na trh uveden v říjnu roku 1985. [[Image:Intel386sx_a_50_Kc.jpg|thumb|right|32bitový procesor Intel 80386SX]] Jak je vidět z fotografie níže, jeho rozměry byly oproti moderním procesorům skoro miniaturní. Nepotřeboval chladič. Jeho vnější datová sběrnice byla 32bitová a stejný počet bitů měla i jeho vnitřní sběrnice. Byl schopen adresovat již celkem 4 GB reálné paměti (teoreticky, v praxi by bylo potřeba 32 vodičů a na to neměl tolik výstupů). Procesor 80386DX opět měl několik režimů, ve kterých mohl pracovat. Byly celkem tři. Reálný režim a chráněný režim byly velmi podobné režimům z procesoru 80286 a třetím režimem, který je navíc, je tzv. režim virtuální, který je plně podřízen režimu chráněnému, a který umožňoval mít současně spuštěno více programů najednou. Navíc tento procesor již znamenal první krok v automatizaci procesorů a rozpoznávání určitých zařízení. Konkrétně 80386DX uměl provádět autonomní test, který zjišťoval jeho provozuschopnost a navíc byl schopen automatickou detekcí zjistit typ připojeného matematického koprocesoru a podle toho nastavit své vnitřní obvody pro spolupráci s tímto koprocesorem. Model SX byl uveden na trh o 3 roky později a spojoval v sobě výhody vnitřní 32 bitové architektury procesoru 80386DX s levnými podpůrnými obvody z procesoru 80286. Navíc rozdíl mezi ním a 80386DX byl ten, že 80386SX byl s okolním světem spojen 16bitovou datovou sběrnicí.  

=== '''80486''' ===

80486SX a 80486DX byly rychlejší a mladší verze předchozích. Takt 25 - 120 MHz. SX je opět trochu okrouhaná verze bez koprocesoru. Vyskytují se i modely 80486DX/2 a 80486DX/4, ty jsou asi 2krát a 3,5krát rychlejší uvnitř, ale se základní deskou komunikují na původní rychlosti.

== Atom ==

Atom byl uveden v roce 2008. Intel vydal 2 varianty. První pro nepřenosný zařízení (stolní PC, HTPC,...) je bez úsporných technologií (TDP až 8 W). Druhá varianta pro přenosné zařízení (netbook,...) obsahuje úsporné technologie (TDP až 2,5 W). Atom využívá čipset 945GC, 945GSE,...

== Celeron ==

=== '''Celeron "P6"''' ===

Celeron "P6" byl postaven na architektuře procesoru Pentium II/Pentium III.

=== '''Celeron (NetBurst)''' ===

Celeron (NetBurst) vychází z procesoru Pentium 4, přesněji architektury NetBurst.

== Core 2 xxx ==

=== Core 2 Duo  ===

Core 2 Duo byl uveden v roce 2006. Procesor je postaven na architektuře Intel Conroe. Vyrábí se 65 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Usazuje se do Socket 775. Nově podporuje[[Image:Conroe_die.png|thumb|right|Pohled na křemíkový čip procesoru Intel Core 2 Duo]] instrukční sadu SSE4 pro podporu multimédií. Procesor je kompatibilní s většinou desek založených na čipsetech Intel 975X a P965. Díky dokonalejší architektuře a použitím původně mobilních technologií spotřebovává méně energie (kolem 65 W), což je zhruba spotřeba známá u konkurenčních Athlon 64 (jednojádrové verze!). Díky nízké ceně a velkému výkonu poměrně zaskočil svého největšího konkurenta AMD.

=== Core 2 Quad ===

Core 2 Quad byl uveden v roce 2007. Obsahuje 2x 2-jádrové procesor (Core 2 Duo). Byl to první 4-jádrový CPU (nebyl nativní). Vyrábí se 65 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Usazuje se do Socket 775. Podporuje instrukční sadu SSE4 pro podporu multimédií.

== Core ix ==

=== '''Core i3''' ===

Core i3 by měl být uveden Q3-Q4 2010. FSB je nahrazenou novou sběrnicí Intel QuickPath Interconnect, která má propustnost 25,6 GB/s.Má integrovaný 2-kanálový řadič DDR3 paměťí.

=== '''Core i5''' ===

Core i5 by měl být uveden Q3-Q4 2009. Usazuje se do Socket 1156. Díky tomu, že paměťový řadič a PCI-E linky pro grafickou kartu (PCI-E x16 2.0) je impletována do CPU, tak místo FSB je propojen s jižním můstek pomocí DMI s propustností 2GB/s. Má integrovaný 2-kanálový řadič DDR3 paměťí. Podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií.

=== '''Core i7''' ===

Core i7 byl uveden v roce 2008, jeho přesnější název je Core i7-9xx. Je to první nativní čtyř-jádrový CPU od Intelu. Obsahuje funkci Hyper-threading, která rozšiřuje "virtuálně" počet vláken na 8, vyšší výkon než u 4-jádrového CPU bez HT, ale výkon se nevyrovná 8 jádrovému CPU. Je postaven na jádře Nehalem. Usazuje se do Socket 1366. Běží na frekvenci od 2,66 do 3,33 GHz. Vyrábí se 45 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Obsahuje dohromady 9472 KiB cache, z toho L1 cache je velká 64+64 KiB pro 1 jádro, L2 cache je velká 256 KiB pro 1 jádro, L3 cache je velká 8 MiB (inkluzivní typ) a je pro všechny jádra společná. FSB je nahrazenou novou sběrnicí Intel QuickPath Interconnect, která má propustnost 25,6 GB/s. Má integrovaný 3-kanálový řadič DDR3 paměťí. Nově podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií.

=== '''Core i9''' ===

Core i9 bude uveden v roce 2010. Bude se jednat o nativní 6-jádrový procesor. Bude obsahovat funkci Hyper-threading, která rozšiřuje "virtuálně" počet vláken na 12, vyšší výkon než u 6-jádrového CPU bez HT, ale výkon se nevyrovná 12 jádrovému CPU. Bude se usazovat do socketu 1366. Vyrábět se bude 32 nm procesem v továrnách vlastnících Intel. Podporuje instrukční sadu SSE4.1 + SSE4.2 pro podporu multimédií.

== Pentium ==

=== '''Pentium''' ===

Pentium bylo uvedené v roce 1993, přineslo množství nových technologií a superskalární architekturu. V jeho pojmenování se Intel poprvé odklonil od tradičního číselného značení. Název Pentium, který původně symbolizoval pátou generaci mikroprocesorů Intel, byl uveden jako ochranná známka s patentovou ochranou a stal se takřka synonymem pro procesor. Frekvence procesoru byla 60 až 200 MHz. Osazoval se do socketu 7.

=== '''Pentium 2''' ===

Pentium 2 bylo uvedeno 7. května 1997. Verze procesoru pro nepřenosný zařízení měla frekenci 233 až 450 MHz, pro mobilní byla 266 až 500 MHz. Výrobní proces byl 350 až 250 nm,[[Image:Pentium_II_front.jpg|thumb|right|Unikátní pouzdro procesoru Intel Pentium II]] vyráběno v továrnách Intel. Existovali 2 verze, první se osazovala do socketu 370 (jednalo se hlavně o Celerony) a druhá se osazovala do slotu 1 (na modulu byla "externí L2 cache CPU").

=== '''Pentium 3''' ===

Pentium 3 bylo uvedeno 26. února 1999. Frekvence procesoru byla 0,45 až 1,4 GHz. Výrobní proces byl 250 až 130 nm, vyráběno v továrnách Intel. Existovali 2 verze, první se osazovala do socketu 370 a druhá se osazovala do slotu 1.

=== '''Pentium 4''' ===

Pentium 4 postavené na unikátní architektuře NetBurst bylo uvedeno v roce 2000. Bylo speciálně navrženo pro dosažení vysokých taktovacích frekvencí. Toto očekávání ovšem naplnilo jen z části a jeho výkon byl vykoupen značnou energetickou spotřebou. P4 se ovšem rovněž vyvíjelo a bylo postupně doplněno o multimediální technologie SSE2 a SSE3, 64bitové rozšíření architektury EM64T a více-vlákovová technologie Hyperthreading. Frekvence byla 1,3 až 3,8 GHz. Osazovalo se do 2 socketů, první byl Socket 423 a druhý dokonalejší Socket 478. Procesor byl vyráběn nejdříve 130 nm, nakonec skončil na 65nm procesu v továrnách Intel.

=== '''Pentium D''' ===

Pentium D stavělo na procesoru Pentium 4, ale obsahovalo 2 jádra. Bohužel se zde plně projevili nedostatky architektury NetBurst a to vysoká odpadní teplo. Původně se plánovalo až s astronomickými 10 GHz, ale nakonec se zastavili na 3,5 GHz při TDP 140 W. Osazovalo se do socketu 478.

=== '''Pentium Dual-Core''' ===

Pentium Dual-Core bylo uvedeno 2006. Byla použita architektura Intel Conroe (Core 2 Duo,...). Díky tomu se vyrábí 65 později 45 nm v továrnách Intel.

=== '''Pentium M''' ===

Pentium M bylo uvedeno v březnu 2003. Proti očekávání využívali architekturu procesoru Pentium 3 Tualatin (který byl založen na jádru Pentia Pro) místo Pentium 4, kvůli snížení TDP. Bylo určeno hlavně pro přenosné zařízení (notebook,...).

=== '''Pentium MMX''' ===

Pentium MMX bylo uvedeno 22. října 1996.

=== '''Pentium Pro''' ===

Pentium Pro bylo uvedeno v listopadu 1995. Při návrhu procesoru se vycházelo z architektury procesoru Pentium.

'''Zdroj''': http://www.wikipedia.cz

[[Uživatel:Sfroula|Sfroula]] 23. 4. 2010, 07:09 (UTC)