MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T10:41:34Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T10:41:07Z

Svazacova:

Soubor:Autokapllogo.PNG

2011-09-26T10:39:44Z

Svazacova:

Soubor:Snoplogo.gif

2011-09-26T10:31:57Z

Svazacova:

Soubor:Wagoelektrologo.jpg

2011-09-26T10:28:49Z

Svazacova:

Soubor:Sikologo.jpg

2011-09-26T10:27:23Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T10:27:05Z

Svazacova:

Soubor:Wittmannbettenfeldlogo.png

2011-09-26T10:22:05Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T10:18:18Z

Svazacova:

Soubor:Intelislogo.gif

2011-09-26T10:15:19Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T10:13:55Z

Svazacova:

Soubor:Oknothermlogo.jpg

2011-09-26T10:11:29Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T10:08:35Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T10:05:35Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T10:00:27Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T09:56:41Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T09:54:42Z

Svazacova:

Soubor:Vrbkalogo.png

2011-09-26T09:53:47Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T09:53:24Z

Svazacova:

Soubor:Vrbkalogo.jpg

2011-09-26T09:50:13Z

Svazacova:

Soubor:Interierleder.gif

2011-09-26T09:46:52Z

Svazacova:

Soubor:Kocilogo.gif

2011-09-26T09:44:58Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T09:44:11Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T09:43:06Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T09:41:08Z

Svazacova:

Šablona:Sponzoři - výročí školy

2011-09-26T09:32:46Z

Svazacova:

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

2010-06-17T20:40:21Z

Svazacova: /* Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) */

[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]

== Základní pojmy z mikroprocesorové techniky (Procesor, Mikrokontrolér, Paměť……..) ==
1. Mikrokontrolér 
'''a) je monolitický integrovaný obvod''' 
b) je základní součást počtače 
c) kontroluje přenos dat 
 
2. Sběrnice má za účel: 
a) kontrolovat stav paměti 
b) zjistit počet vstupů a výstupů 
'''c) přenos dat a řídicích povelů''' 
 
3. co jsou registry? 
'''a) posloupné databáze''' 
b) zařízení rozšiřující možnosti použití počítače 
c) data uložená na pevném disku 
 
4. zkratka JSA znaméná: 
a) jazyk systémových assemblerů 
'''b) jazyk symbolických adres''' 
c) jazyk strojových adres 
 
5. Instrukční cyklus obsahuje strojních cyklů nebo taktů 
'''a) 1-5''' 
b) 6-9 
c) 10-13 
 
--[[Uživatel:Jhodina|Jhodina]] 17. 6. 2010, 20:28 (UTC)Hodina

== Architektura von Neumann a Harvardská ==

1. Jakého původu byl John von Neuman 
a) '''Maďarsko''' 
b) USA 
c) Německo 

2. Které z těchto zařízení je výstupní zařízení 
a) Klávesnice 
b) '''Reproduktory''' 
c) Skener 

3. K čemu slouží řadič 
a) Provádějící veškeré aritmetické výpočty a logické operace 
b) '''Řídí činnost všech částí počítače''' 
c) K uchování zpracovávaného programu, zpracovávaných dat a výsledků výpočtu 

4. Jaký je rozdíl mezi Harvardskou architekturou a von Neumannem 
a) '''Blok paměti je rozdělen na dva bloky''' 
b) Harvadská nemá CPU 
c) Žádný 

5. Proč byla Harvardská architektura využita až po 40 letech 
a) Protože v té době byla válka a nebyl čas 
b) Nebylo dost peněz 
c) '''Technické prostředky v té době neumožnily její realizaci''' 

--[[Uživatel:Dlangmaier|Dlangmaier]] 11. 6. 2010, 08:31 (UTC)

== Instrukční cyklus ==
1. Kolik fází má instrukční cyklus ?

'''a) 2'''

b) 5

c) 3

2. Kolik fází má zřetězené zpracování instrukcí ?

a) 3

'''b) 5'''

c) 7

3. Co je to instrukční cyklus ?

a) posloupnost instrukcí

b) posloupná databáze, která ukládá instrukce

'''c) posloupnost kroků, jejichž postupným provedením se vykonává operace definovaná instrukcí programu'''

4. Co nepatří do základních fází zřetězené zpracování instrukcí ?

'''a) KI'''

b) DI

c) DA

5. Jak se nazývá procesor, který vykonává více než jednu frontu se nazývá:

a) super procesor

'''b) superskalární procesor'''

c) skalární procesot

--[[Uživatel:Jcharvat|Jcharvat]] 1. 6. 2010, 17:28 (UTC)

== Assembler srovnání pro různé 8-bitové procesory ==
1. Co znamená překlad slova assembler? 
'''a) sestavovatel''' 
b) programátor 
c) uživatel 

2. Co poskytují pokročilé překladače JSA? 
a) nástroje pro programování programů 
'''b) nástroje pro správu a vývoj kódu, řízení překladu programu a podporu ladění''' 
c) nástroje pro vytvoření a připojení do sítě 

3. Co znamená zkratka JSA? 
'''a) jazyk symbolických adres''' 
b) jazyk systémových adres 
c) jazyk pro správu adres 

4. Co umožňují návěstí? 
a) může inicializovat obsah paměti, nebo vyhradit v paměti místo pro proměnné 
b) využít veškerou paměť v počítači 
'''c) pojmenovat místa v paměti počítače''' 

5. K čemu slouží makro? 
a) pomáhá při vytváření dobře strukturovaného kódu programu 
'''b) slouží pro nahrazení často používaných sekvencí instrukcí''' 
c) odstraňuje nutnost ručně propočítávat veškeré adresy při překladu programu 

--[[Uživatel:Mrojik|Mrojik]] 30. 5. 2010, 19:33 (UTC)

== 89C2051 popis 8-bitového mikrokontroleru s jádrem 8051, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1) Kdy byl vyvinut firmou Intel mikrokontrolér Atmel 2051 

a) 2000

b) 1950

'''c) 1980'''

2) Jaká je velikost paměti programu

a) 1 KB

'''b) 2 KB'''

c) 64 KB

3) Jak velká je paměť dat u nejnovějšího modelu Atmel 2051

a) 64 Bytů

b) 128 Bytů

'''c) 256 Bytů'''

4) Maximální taktovací kmitočet činí

a) 12 MHz

'''b) 24 MHz'''

c) 128 MHz

5) Kolika piny je mikrokontrolér Atmel 2051 tvořen

a) 2

'''b) 20'''

c) 40

--[[Uživatel:Msimandl|Msimandl]] 12. 6. 2010, 08:18 (UTC)

== PIC16F628 popis 8-bitového mikrokontroleru, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==
1.) Maximální operační frekvence?

a) 15MHz

'''b) 20MHz'''

c) 25MHz

2.) Kolikastupňové je instrukční potrubí?

a) Jednostupňové

'''b) Dvoustupňové'''

c) Třístupňové

3.) Co nepatří mezi speciální mikrokontrolérové vlastnosti?

a) Nízké napětí programování

b) Redukovaná část počtu

'''c) Vysoká spotřeba energie'''

4.) Kolik má mikrokontrolér pokynů k učení?

a) 10

b) 25

'''c) 35'''

5.) Jaké má mikrokontrolér adresovací režimy?

'''a) Přímé, nepřímé a relativní'''

b) Slabé, nepřímé a relativní

c) Nepřímé, náročné a relativní

----
--[[Uživatel:Rmraz|Rmraz]] 9. 6. 2010, 17:25 (UTC)

== AT2313 popis 8-bitového mikrokontroleru AVR, hlavní parametry, ukázka zapojení a programu ==

1)Kolik úsporných režimů obsahuje 
'''a) 2''' 
b) 5 
c) 0 

2)Přerušovací systém má 
'''a) 10 požadavků přerušení''' 
b) 15 požadavků přerušení 
c) 0 požadavků přerušení 

3)AT2313 mikroprocesor obsahuje 
'''a) 1x 8-bitový čítač / časovač''' 
b) 3x 8-bitový čítač / časovač 
c) 5x 8-bitový čítač / časovač 

4)Jeden strojový cyklus trvá 
'''a) 0,1 μs''' 
b) 5 μs 
c) 3 s 

5)Úsporný řezim NEOBSAHUJE 
a) Snížení výkonu 
b) Chod na prázdno 
'''c) vypnutí zařízení''' 

--[[Uživatel:Tkalocai|Tkalocai]] 31. 5. 2010, 06:59 (UTC)

== Stavební prvky počítačů Relé, Elektronka, Tranzistor, Integrovaný obvod - funkce apod.. ==

1. Kdo vynalezl relé

a) Alessandro Volta

b) George Ohm

'''c) Josef Henry'''

 

2. K čemu slouží elektronka

a) k přenosu elektrického proudu

'''b) Usměrnění a zsílení elektrických signálů '''

c) ke spínání signálu

 

3. Z kolika vodičů se nejčastěji zkládá tranzistor

'''a) 3'''

b) 4

c) 5

 

4. Nekčastěji používanými součástkami v integrovaném obvodu jsou

a) reostaty, pojistky, cívky, elektronky

b) vodiče a žárovky

'''c) tranzistory, rezistory, kondenzátory, cívky'''

 

5. V jaké době byli nejčastěji využívány eletronky

a) Na konci 19. století

'''b) první polovina 20. století'''

c) V druhé polovině 20 století vytlačily tranzistory

== RISC a CISC architektura ==

1. Jaká z možností nepatří do typických rysů RISC

a. všechny instrukce mají jednu pevně danou délku

b. procesor komunikuje s pamětí po sběrnici

'''c. málo registrů'''

2. V jakém roce byl navržen CDC 6600 (první superpočítač)

a. 1938

'''b. 1964'''

c. 1978

3. Co nepatří mezi nevýhody RISC

a. Programy pro RISC jsou delší a komplexnější, než pro CISC

'''b. Jednodušší hardware'''

c. Vyžaduje velmi rychlé paměti pro rychlé načítání instrukcí

4. Kolik registrů obvykle obsahuje CISC

'''a. Míň jak 30'''

b. 40-100

c. Několik set

5. Kolik místa zabírají řídící obvody na CISC

a. 6-30%

'''b. 60%'''

c. 70-90%

--[[Uživatel:Nassos|Nassos]] 12. 6. 2010, 15:17 (UTC)

== Počítače 0. generace ==
<ol>
<li>Na jakém kmitočtu pracovaly počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''do 100 Hz'''</li>
<li>100 Hz - 200 Hz</li>
<li>200 Hz - 300 Hz</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první sestrojený počítač?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>ABC</li>
<li>MARK I</li>
<li>'''Z1'''</li>
</ol>
</li>
<li>V jaké zemi byl tento první počítač vyvinut?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>USA</li>
<li>Velká Británie</li>
<li>'''Německo'''</li>
</ol>
</li>
<li>Jak se jmenoval první počítač sestrojený v ČSR?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>'''SAPO'''</li>
<li>Amálka</li>
<li>ABC</li>
</ol>
</li>
<li>Na jaké technologii byly založeny počítače 0. generace?
<ol style="list-style-type: lower-alpha;">
<li>Optická vlákna</li>
<li>'''Relé a elektronky'''</li>
<li>Tištěné spoje</li>
</ol>
</li>
</ol>

--[[Uživatel:Mmach|Mmach]] 1. 6. 2010, 18:36 (UTC)

== Počítače 1. generace ==

S objevem které součástky vznikla 1. generace počítačů?

A) relé

'''B) elentronka'''

C) tranzistor

Ja dlouho cca. vydržel pracovat první elektronkový počítač ENIAC než bylo potřeba ho opravit?

A) několik minut

B) několik desítek minut

'''C) několik hodin'''

Ve kterém roce byl společností IBM dokončen první univerzální počítač?

A) 1944

B) 1946 

'''C) 1948'''

K čemu byl sestaven počítač MANIAC?

A) k výpočtu balistických drah raket 

'''B) vývoji vodíkové bomby'''

C) k práci na letadlových lodí

Který počítač byl sestaven roku 1963 v ČSSR?

'''A) EPOS I'''

B) EPOS II

C) SAPO

== Počítače 2. generace ==
1. Které hlavní programovací jazyky se používali na počítačích 2. gen? 
a) Java, C, Delphi 
b) Python, C++, Assembler 
c) '''Assembler, Fortran, Cobol''' 
d) Pascal, Assembler, Bocol 
2. Ptám se na hlavní výstup z počítače - kam putoval výsledek práce počítače? 
a) Zápis na magnetickou pásku 
b) '''Vytiskl se ''' 
c) Poslal se do jiného počítače, který výsledek zpracoval 
d) Zobrazení na monitoru 
3. Přibližně na jak velké ploše byly počítače provozovány? 
a) Místnost velikosti panelákové koupelny 
b) Sál velikosti fotbalového hřiště 
c) Mohli se držet v ruce, počítače byly velmi lehké a přenosné 
d)''' Sál velikosti cca. dvou volleybalových hřišť''' 
4. Počítač MINSK 22 byl první hromadně dovážený počítač do ČSR, přibližně kolik kusů se jich dovezlo? 
a) 15 000 
b) 10 000 
c) 1 000 
c) '''100''' 
5. Kolik operací za sekundu dokázal v roce 1952 provést počítač MINSK 2, když dnes dokáží počítače provést 20 až 160 miliard operací za sekundu? 
a) '''10 000''' 
b) 100 000 
c) 1 000 000 
d) 10 000 000

----
--[[spapan]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== Počítače 3. generace ==

1.Čím se vyznačují počítače 3. generace? 
a)Použitím transistorů 
'''b)Použitím integrovaných obvodů '''
c)Použitím elektronek 
 

2.Co je multiprogramování? 
'''a)Zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, procesor zpracovává druhou úlohu. '''
b)Zatímco jedna úloha čeká, procesor zpracovává všechny ostatní úlohy během dokončování I/O operace. 
c)Všechny úlohy se zpracovávají najednou včetně I/O operací. 
 
3.Co je multitasking? 
a)Programy se nezpracovávají, jen se ukládají do operační paměti. 
b)Programy vykonávané procesorem se nestřídají, takže nejsou zdánlivě zpracovávány postupně. 
'''c)Programy vykonávané procesorem se střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. '''
 
4.Seřaďte stupně integrace '''vzestupně''': 
a)MSI LSI VLSI SSI 
b)VLSI MSI LSI SSI 
'''c)SSI MSI LSI VLSI '''
 

5.Kterou technologií se nejčastěji vyrábí integrované obvody? 
a)NMOS 
'''b)CMOS '''
c)PMOS --[[Uživatel:Mruzicka|Mruzicka]] 11. 6. 2010, 08:22 (UTC)

== INTEL procesory, přehled procesorů, základní vlastnosti apod… ==

1.) Jaké dvě varianty procesorů Intel Atom byly uvedeny na trh? 
'''a) Pro přenosná a pro nepřenosná zařízení''' 
b)Malá a Velká varianta 
c)Byla uvedena pouze jedna varianta 

2.) Jaký Intel procesor byl nejnověji uveden (r. 2008) ? 
a) Pentium Dual-Core 
'''b) Intel Core i7''' 
c)Intel core 2 duo 

3.) Význam funkce Hyper-threading ? 
'''a) "virtuálně" rozšiřuje počet vláken''' 
b) automatické přetaktování 
c) úspora energie 

4.) Jaká platforma procesorů Intel byla určena výhradně pro notebooky ? 
a) Intel Core 2 Quad 
b) Intel Celeron 
'''c) Intel Centrino''' 

5.) Jaký procesor od Intelu se stal vůbec prvním jednočipovým mikroprocesorem ? 
a) 8012 
'''b) 4004''' 
c) Intel Atom 

--[[Uživatel:Albistefankovic|astefankovic]] 11. 6. 2010, 08:30 (UTC)

== Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů (od starších typů až po novější, 8-bit až 64 bitové) ==

 
[[Referáty z mikroprocesorové techniky]]
 

S jakou hodnotou je výraz MIPS spojován 

a) Algebraickou 
b) '''Numerickou '''
c) Matematickou 

Co znamená zkratka IPS 

a) '''Instrukce za sekundu '''
b) Instrukce za minutku 
c) Instrukce za hodinu 

Co znamená zkratka kIPS 

a) Sto instrukcí za sekundu 
b) '''Tisíc instrukcí za sekundu '''
c) Milion instrukcí za sekundu 

Co znamená zkratka MIPS 

a) Sto instrukcí za sekundu 
b) Tisíc instrukcí za sekundu 
c) '''Milion instrukcí za sekundu '''

Jaký výpočetní výkon měly počítače 0. generace?

a) '''cca 50 IPM '''
b) cca 50 IPS 
c) cca 500 IPS 

--[[Uživatel:Ciba1719|Ciba1719]] 17. 6. 2010, 09:07 (UTC)

[[Uživatel:Arni|Arni]] 30. 5. 2010, 22:25 (UTC)

Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů

2010-06-17T20:34:52Z

Svazacova:

==MIPS==
Termín je běžně používaný ve spojení s numerickou hodnotou, jako Mega instructions per second (MIPS) – milion instrukcí za sekundu. Z praktického hlediska je počet MIPS např. u 8bitového procesoru PIC a u procesoru Intel Pentium zcela nesrovnatelnou veličinou, protože instrukční sady těchto procesorů jsou zásadně odlišné a na výpočet v plovoucí čárce, který udělá Pentium v jediném taktu, může PIC potřebovat několik tisíc operací, zatímco jednoduché bitové operace zvládnou oba procesory v několika taktech. 

==Srovnávací tabulka výpočetního výkonu procesorů==

[[Soubor:IPS.png]]

====Pojmy====

IPM - Instrukce za minutu;
IPS - Instructions per second (Instrukce za sekundu);
kIPS - Kilo Instructions per second (Tisíc instrukcí za sekundu);
MIPS - Milion Instructions per second (Milion instrukcí za sekundu);

Zdroje: [http://en.wikipedia.org/wiki/Instructions_per_second]

--[[Uživatel:Svazacova|Svazacova]] 30. 5. 2010, 14:43 (UTC)

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:57 (UTC)

Soubor:IPS.png

2010-06-17T20:30:56Z

Svazacova:

Určení měrné tepelné kapacity

2010-05-31T07:36:16Z

Svazacova:

==Měrná tepelná kapacita==
Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia). Měrná tepelná kapacita je mírně teplotně závislá, proto je nutné u přesnějších hodnot uvádět, k jaké teplotě látky se vztahuje.

==Značení==
* Značka: c
* Základní jednotka SI: Joule na kilogram a kelvin, zkratka Jkg − 1K − 1, popř. (joule na kilogram a stupeň Celsia, J/(kg °C))
* Další jednotky: kalorie na kilogram a stupeň Celsia cal/(kg °C)

==Vzorec==
Teplo potřebné k ohřátí tělesa o hmotnosti m o teplotu ΔT lze vypočítat pomocí vztahu.

[[Soubor:merna_tep_kap.png]]

kde ΔT = T2 − T1, T1 je počáteční a T2 je konečná teplota tělesa, c je měrná tepelná kapacita látky daného tělesa.

==Vlastnosti==
Hodnota měrné tepelné kapacity je závislá na teplotě. Pro větší teplotní intervaly se zavádí střední měrná tepelná kapacita \overline{c}.K určování hodnot měrného tepla se využívá [[kalorimetrická rovnice]].

====Zdroj====
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Brn%C3%A1_tepeln%C3%A1_kapacita

--[[Uživatel:Svazacova|Svazacova]] 31. 5. 2010, 07:33 (UTC)

Určení měrné tepelné kapacity

2010-05-31T07:35:53Z

Svazacova:

==Měrná tepelná kapacita==
Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia). Měrná tepelná kapacita je mírně teplotně závislá, proto je nutné u přesnějších hodnot uvádět, k jaké teplotě látky se vztahuje.

==Značení==
* Značka: c
* Základní jednotka SI: Joule na kilogram a kelvin, zkratka Jkg − 1K − 1, popř. (joule na kilogram a stupeň Celsia, J/(kg °C))
* Další jednotky: kalorie na kilogram a stupeň Celsia cal/(kg °C)

==Vzorec==
Teplo potřebné k ohřátí tělesa o hmotnosti m o teplotu ΔT lze vypočítat pomocí vztahu.

[[Soubor:merna_tep_kap.png]]

kde ΔT = T2 − T1, T1 je počáteční a T2 je konečná teplota tělesa, c je měrná tepelná kapacita látky daného tělesa.

==Vlastnosti==
Hodnota měrné tepelné kapacity je závislá na teplotě. Pro větší teplotní intervaly se zavádí střední měrná tepelná kapacita \overline{c}.K určování hodnot měrného tepla se využívá [[kalorime trická rovnice]].

====Zdroj====
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Brn%C3%A1_tepeln%C3%A1_kapacita

--[[Uživatel:Svazacova|Svazacova]] 31. 5. 2010, 07:33 (UTC)

Kalorimetrická rovnice

2010-05-31T07:35:39Z

Svazacova: Založena nová stránka: ==Kalorimetrická rovnice== Kalorimetrická rovnice popisuje tepelnou výměnu těles tvořících izolovanou soustavu, pro kterou platí zákon zachování energie - tedy …

==Kalorimetrická rovnice==
Kalorimetrická rovnice popisuje tepelnou výměnu těles tvořících izolovanou soustavu, pro kterou platí zákon zachování energie - tedy veškeré teplo, které při výměně jedno těleso odevzdá, druhé těleso přijme. Navíc se předpokládá, že nedochází ke změně druhu energie, tzn. tepelná energie se nemůže změnit např. v mechanickou energii, a také, že látky jsou chemicky netečné, takže nevzniká žádné teplo z chemických reakcí.

==Kompenzace měření kalorimetrem==

K experimentálnímu měření veličin kalorimetrické rovnice se používá kalorimetr, zejména pak směšovací kalorimetr. Aby byla zachována přesnost měření, musí se do rovnice zahrnout i samotný kalorimetr. Pakliže je v kalorimetru chladnější kapalina a přidáme teplejší těleso, platí:

c1m1(t1 − t) = c2m2(t − t2) + Ck(t − t2),

kde se započte i teplo Ck(t − t2) kalorimetru, Ck představuje tepelnou kapacitu kalorimetru a t − t2 přírůstek teploty. V opačné situaci kalorimetr teplo odevzdává, a proto platí:

c1m1(t1 − t) = c2m2(t − t2) − Ck(t1 − t),

kde t1 − t představuje úbytek teploty.

===Zdroj===
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kalorimetrick%C3%A1_rovnice]

--[[Uživatel:Svazacova|Svazacova]] 31. 5. 2010, 07:35 (UTC)

Určení měrné tepelné kapacity

2010-05-31T07:33:51Z

Svazacova: Založena nová stránka: ==Měrná tepelná kapacita== Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 …

==Měrná tepelná kapacita==
Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia). Měrná tepelná kapacita je mírně teplotně závislá, proto je nutné u přesnějších hodnot uvádět, k jaké teplotě látky se vztahuje.

==Značení==
* Značka: c
* Základní jednotka SI: Joule na kilogram a kelvin, zkratka Jkg − 1K − 1, popř. (joule na kilogram a stupeň Celsia, J/(kg °C))
* Další jednotky: kalorie na kilogram a stupeň Celsia cal/(kg °C)

==Vzorec==
Teplo potřebné k ohřátí tělesa o hmotnosti m o teplotu ΔT lze vypočítat pomocí vztahu.

[[Soubor:merna_tep_kap.png]]

kde ΔT = T2 − T1, T1 je počáteční a T2 je konečná teplota tělesa, c je měrná tepelná kapacita látky daného tělesa.

==Vlastnosti==
Hodnota měrné tepelné kapacity je závislá na teplotě. Pro větší teplotní intervaly se zavádí střední měrná tepelná kapacita \overline{c}.K určování hodnot měrného tepla se využívá kalorimetrická rovnice.

====Zdroj====
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Brn%C3%A1_tepeln%C3%A1_kapacita

--[[Uživatel:Svazacova|Svazacova]] 31. 5. 2010, 07:33 (UTC)

Soubor:Merna tep kap.png

2010-05-31T07:09:08Z

Svazacova:

Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů

2010-05-30T20:10:10Z

Svazacova:

==MIPS==
Termín je běžně používaný ve spojení s numerickou hodnotou, jako Mega instructions per second (MIPS) – milion instrukcí za sekundu. Z praktického hlediska je počet MIPS např. u 8bitového procesoru PIC a u procesoru Intel Pentium zcela nesrovnatelnou veličinou, protože instrukční sady těchto procesorů jsou zásadně odlišné a na výpočet v plovoucí čárce, který udělá Pentium v jediném taktu, může PIC potřebovat několik tisíc operací, zatímco jednoduché bitové operace zvládnou oba procesory v několika taktech. 

==Srovnávací tabulka výpočetního výkonu procesorů==

[[Soubor:Ips.png]]

Zdroje: [http://en.wikipedia.org/wiki/Instructions_per_second]

--[[Uživatel:Svazacova|Svazacova]] 30. 5. 2010, 14:43 (UTC)

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:57 (UTC)

Srovnávací tabulka výpočetního výkonu mikroproceorů

2010-05-30T14:43:15Z

Svazacova:

==MIPS==
Termín je běžně používaný ve spojení s numerickou hodnotou, jako Mega instructions per second (MIPS) – milion instrukcí za sekundu. Z praktického hlediska je počet MIPS např. u 8bitového procesoru PIC a u procesoru Intel Pentium zcela nesrovnatelnou veličinou, protože instrukční sady těchto procesorů jsou zásadně odlišné a na výpočet v plovoucí čárce, který udělá Pentium v jediném taktu, může PIC potřebovat několik tisíc operací, zatímco jednoduché bitové operace zvládnou oba procesory v několika taktech. 

==Srovnávací tabulka výpočetního výkonu procesorů==

[[Soubor:Ips.png]]

--[[Uživatel:Svazacova|Svazacova]] 30. 5. 2010, 14:43 (UTC)

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:57 (UTC)

Soubor:Ips.png

2010-05-30T14:36:59Z

Svazacova: