http://wiki.sps-pi.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Vkrejci 2026-04-22T09:01:16Z Příspěvky MediaWiki 1.42.1 http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ohyb_sv%C4%9Btla&diff=4351 2010-05-31T10:17:24Z

<p>Vkrejci: </p> <hr /> <div>Světlo je elektromagnetické vlnění, proto lze i u světla pozorovat difrakci. Ohybové jevy se výrazně projevují především tehdy, pokud jsou rozměry překážek srovnatelné s vlnovou délkou světla. Vlnová délka světla je však velmi malá, takže ohybové jevy jsou pozorovány především na úzkých štěrbinách, malých otvorech.<br /> <br /> Tento jev se projevuje tak, že se světlo šíří částečně i do prostoru za překážkou, kam by se podle paprskové optiky nikdy šířit nemělo, tzn. světlo se šíří i do oblasti geometrického stínu. Hranice mezi světlem a stínem potom není ostrá a na stínítku za překážkou se vytváří ohybový (= difrakční) obrazec. Podobně jako interferenční obrazec jej tvoří soustava nestejně širokých světlých a tmavých proužků. Tento obrazec můžeme považovat za výsledek interference světla, které do uvažovaného místa na stínítku dopadají s různým dráhovým rozdílem.<br /> <br /> <br /> Pozn.: Ohyb světla pozoroval a jako první také popsal kolem roku 1660 italský učitel matematiky Francesco Maria Grimaldi, který do zatemněné místnosti nechal dopadat malým kruhovým otvorem sluneční světlo a do dráhy tohoto světla umisťoval různé předměty a studoval vlastnosti jejich stínu. Zjistil, že stíny jsou neostré a že jsou navíc ohraničené barevnými proužky.<br /> <br /> Ohyb světla nastává, pokud světlo prochází malou překážkou (štěrbina, kruhový otvor, soustava štěrbin nebo otvorů) nebo pokud prochází kolem velmi ostrých hran předmětů (tenkého vlákna, žiletky, kruhového terčíku).<br /> <br /> [[Soubor:180px-Ohyb_svetla_sterbina.svg-1-.png]]</div>

Vkrejci http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Soubor:180px-Ohyb_svetla_sterbina.svg-1-.png&diff=4348 2010-05-31T10:16:41Z

<p>Vkrejci: </p> <hr /> <div></div>

Vkrejci http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Ohyb_sv%C4%9Btla&diff=4328 2010-05-31T09:37:33Z

<p>Vkrejci: Založena nová stránka: Světlo je elektromagnetické vlnění, proto lze i u světla pozorovat difrakci. Ohybové jevy se výrazně projevují především tehdy, pokud jsou rozměry překážek …</p> <hr /> <div>Světlo je elektromagnetické vlnění, proto lze i u světla pozorovat difrakci. Ohybové jevy se výrazně projevují především tehdy, pokud jsou rozměry překážek srovnatelné s vlnovou délkou světla. Vlnová délka světla je však velmi malá, takže ohybové jevy jsou pozorovány především na úzkých štěrbinách, malých otvorech.<br /> <br /> Tento jev se projevuje tak, že se světlo šíří částečně i do prostoru za překážkou, kam by se podle paprskové optiky nikdy šířit nemělo, tzn. světlo se šíří i do oblasti geometrického stínu. Hranice mezi světlem a stínem potom není ostrá a na stínítku za překážkou se vytváří ohybový (= difrakční) obrazec. Podobně jako interferenční obrazec jej tvoří soustava nestejně širokých světlých a tmavých proužků. Tento obrazec můžeme považovat za výsledek interference světla, které do uvažovaného místa na stínítku dopadají s různým dráhovým rozdílem.<br /> <br /> <br /> Pozn.: Ohyb světla pozoroval a jako první také popsal kolem roku 1660 italský učitel matematiky Francesco Maria Grimaldi, který do zatemněné místnosti nechal dopadat malým kruhovým otvorem sluneční světlo a do dráhy tohoto světla umisťoval různé předměty a studoval vlastnosti jejich stínu. Zjistil, že stíny jsou neostré a že jsou navíc ohraničené barevnými proužky.<br /> <br /> Ohyb světla nastává, pokud světlo prochází malou překážkou (štěrbina, kruhový otvor, soustava štěrbin nebo otvorů) nebo pokud prochází kolem velmi ostrých hran předmětů (tenkého vlákna, žiletky, kruhového terčíku).<br /> <br /> http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Ohyb_svetla_sterbina.svg/180px-Ohyb_svetla_sterbina.svg.png</div>

Vkrejci