MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]

Soubor:Mit 47.jpg

2011-05-19T13:23:22Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 047.jpg

2011-05-19T13:06:46Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 045.jpg

2011-05-19T12:00:11Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 044.jpg

2011-05-19T11:53:00Z

Vpankratz:

Stránkování paměti

2011-05-19T11:46:01Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''Stránkování paměti''' K jednotlivým paměťovým místům se přistupuje pomocí adresy. Má-li adresa n bitů,můžeme pomocí ní adresovat 2n paměťových mís...

'''Stránkování paměti'''

K jednotlivým paměťovým místům se přistupuje pomocí adresy. Má-li adresa n bitů,můžeme pomocí ní adresovat 2n paměťových míst. Potřebujeme-li adresu zkrátit,použijeme stránkování. Zkrácená adresa obsáhne část paměti, tj. stránku a mezistránkami se pak přepíná k tomu určenými bity umístěnými ve zvláštním registru. Tytobity doplňují adresu na potřebnou délku. Zkrácená adresa se používá proto, aby ji bylo možné umístit do kódu instrukce, jehožpočet bitů je omezený a jen část kódu může být využit pro adresu.

[[Soubor:nim_043.jpg|600px]]

Soubor:Nim 043.jpg

2011-05-19T11:35:58Z

Vpankratz:

Paměť mikropočítače, paměť programu, dat, datová paměť EEPROM

2011-05-19T11:33:19Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''Paměť''' Paměť mikropočítače rozdělujeme na paměť dat (RWM) a paměť programu (ROM).U harvardské koncepce mikropočítače jde o dva oddělené paměťové ...

'''Paměť'''

Paměť mikropočítače rozdělujeme na paměť dat (RWM) a paměť programu (ROM).U harvardské koncepce mikropočítače jde o dva oddělené paměťové prostory. VonNeumannova koncepce má obě paměti umístěny v jediném paměťovém prostoru.Dále rozlišujeme paměť vnitřní, která je integrována přímo na čipu mikropočítače, apaměť vnější, ketrá rozšiřuje kapacitu paměti vnitřní.

'''Paměť RWM – paměť dat'''

U jednočipových mikropočítačů se převážně používají statické paměti, jejichž paměťové buňky jsou tvořeny klopnými obvody. Po připojení napájecího napětí majínáhodný obsah. Kapacita paměti RWM umístěné na čipu se pohybuje od desítek bytůdo jednotek kilobytů.

'''Paměť ROM – paměť programu'''

V paměti ROM je uložen program, její obsah zůstává po vypnutí napájecího napětízachován. Rozeznáváme různé druhy paměti ROM:

- ryzí ROM - její obsah je určen již při výrobě čipu pomocí poslední masky- vhodná pro uložení zákaznického programu, výroba jeekonomická při alespoň tisícových sériích

- EPROM - programuje se elektrickými impulsy podle předepsanéhoalgoritmu, jejich obsah je možné smazat ultrafialovým zářením(výbojkou)

- OTP - jednou programovatelná paměť, většinou jde o EPROM bezokénka v plastovém pouzdru

- EEPROM - programuje se i maže elektrickými impulsy, může se programovati přímo vzařízení, ve kterém pracuje- moderním typem pamětí EEPROM jsou paměti označené FlashEPROM (větší kapacita, rychlejší programování, větší početpřeprogramování)

Kapacita paměti programu umístěné na čipu se pohybuje od jednotek kB do desítek kB(příp. kslov).

'''Datová paměť EEPROM'''

Některé typy mikropočítačů obsahují navíc také datovou paměť EEPROM, do které seukládají důležitá data, která je nutno uchovat i po vypnutí napájení (např. různékalibrační konstanty). Její velikost je obvykle několik desítek bytů.

Časování CPU, zřetězení instrukcí

2011-05-19T11:24:06Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''Časování mikroprocesoru''' CPU je synchronní sekvenční obvod, ke své činnosti potřebuje hodinové impulsy,které synchronizují veškerou jeho činnost. Zdroj ...

'''Časování mikroprocesoru'''

CPU je synchronní sekvenční obvod, ke své činnosti potřebuje hodinové impulsy,které synchronizují veškerou jeho činnost. Zdroj hodinových impulsů je integrovánpřímo na čipu. Kmitočet oscilátoru ve zdroji hodinových impulsů je určen velmipřesně krystalem či keramickým rezonátorem, který se připojí na patřičné vývodypouzdra. Někdy je možné připojit RC článek (levný, avšak malá kmitočtová stabilita).Kmitočet hodinových impulsů nemusí být shodný s kmitočtem oscilátoru (ten je dánkrystalem), může být např. poloviční, tj. je získán dělením kmitočtu oscilátoru dvěma.

Perioda hodinových impulsů určuje tzv. takt (hodinový cyklus) mikroprocesoru:

[[Soubor:mit_040.jpg]]

Z určitého počtu taktů se skládá strojový cyklus mikroprocesoru. V každém strojovémcyklu probíhá posloupnost vnitřních činností, které se opakují při vykonání každéinstrukce.Pro vykonání instrukce je potřebný určitý počet strojových cyklů. Ty vytvářejíinstrukční cyklus. Instrukční cyklus tedy představuje dobu potřebnou pro vykonáníinstrukce.Skutečná doba vykonání instrukce však může být kratší, než instrukční cyklus. To jedáno tím, že se používá tzv. zřetězené vykonání instrukcí (pipelining). Při němdochází k překrývání výběrové a prováděcí fáze instrukce, což vede ke zrychleníčinnosti mikroprocesoru:
[[Soubor:mit_041.jpg]]

V ideálním případě se dosáhne dvojnásobného zrychlení instrukčního cyklu. Bude-livšak např. instrukce 2 instrukcí skoku, nebude se instrukce 3 provádět a v této době sebude číst nová instrukce z cílového místa skoku. Provádění instrukcí bylo tedyzpožděno o fázi výběru instrukce 4, to znamená, že doba vykonání instrukce skoku jedvojnásobná oproti době provedení ostatních instrukcí (k době provedení instrukceskoku, tj. instrukce 2, musí být připočtena doba výběru instrukce 4).

''Poznámky:

Zřetězení instrukcí může být i vícenásobné:
Provádění každé instrukce lze rozdělit do několika dílčích úkonů, z nichž každý může být vykonávánsamostatně v jiné části procesoru (standardní dílčí úkony jsou: načtení instrukce, dekódováníinstrukce, výpočet adres operandů, načtení operandů z paměti, provedení operace, předání výsledku).Mikroprocesor se skládá z řady sériově řazených subprocesorů. Subprocesory pracují současně,každý však na jiné instrukci a v jiné její fázi (vykonává jiný dílčí úkon), přičemž si výsledky svéčinnosti postupně předávají.''

[[Soubor:mit_042.jpg]]

''Je-li v subprocesoru Sk zpracovávána poslední část n-té instrukce, je v subprocesoru S(k-1)zpracovávána (k-1) část (n+1) instrukce, atd., až v subprocesoru S1 je zpracovávána první část(n+k-1) instrukce. Předpokládejme, že všechny subprocesory vykonají svůj úkon za stejnou dobu T.Pak za tutéž dobu T je vykonána každá z instrukcí (najednou je rozpracováno k instrukcí, za každoudobu T je však vždy jedna dokončena). Pokud by mikroprocesor nebyl zřetězen, vykonal by instrukciza dobu kT. Zřetězení zrychlí tedy činnost mikroprocesoru až k-krát, kde k je počet subprocesorů.Tohoto maximálního zrychlení není však ve skutečnosti nikdy dosaženo, neboť rychlost je negativněovlivněna skoky v programu, přerušením či nespojitostí toku dat.''

Soubor:Mit 042.jpg

2011-05-19T11:17:20Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 041.jpg

2011-05-19T11:14:42Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 040.jpg

2011-05-19T11:12:19Z

Vpankratz:

ALU, příznaky

2011-05-19T11:08:59Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''ALU, příznaky''' ALU provádí aritmetické (součet a rozdíl, příp. též součin a podíl), logické (součin,součet, negaci) a posunové operace. Pracuje s jed...

'''ALU, příznaky'''

ALU provádí aritmetické (součet a rozdíl, příp. též součin a podíl), logické (součin,součet, negaci) a posunové operace. Pracuje s jedním nebo se dvěma operandy, z nichžjeden musí být připraven ve zvláštním registru (střadači nebo pracovním registru).Druhý operand se získá z registru nebo paměťového místa. Po dobu operace jeuchováván v dočasném registru.Příznaky (příznakové bity) jsou obsaženy ve zvláštním registru (registr příznaků F,registr stavového slova PSW apod.). Počet příznaků a jejich uspořádání v registru jerůzné podle typu mikropočítače.

''Nejčastěji používané příznaky:''

CY - příznak přenosu ca(rry)

Z - příznak nyu lze(ro)

S - příznak nazménka sig(n)

OV - příznak ritametického přeplnění ov(erflow)

AC - příznak pomocného přenosu au(xiliary arcry)

P - příznak parity pa(rity)

Příznakové bity jsou nastavovány nebo nulovány podle výsledků aritmetických alogických operací:

CY=1 došlo-li při peracio přenoks u nejvyzššníheo bitu

Z=1 je-li výsledek operace nulový (v osmi bitech)

S=1 je-li výsledek operace záporný (tj. je-li nejvyšší bit výsledku roven jedné); do příznaku S se kopíruje nejvyšší bit výsledku, tj. např. nejvyšší bit střadače

OV = 1 jestliže se výsledek operace nevejde do rozsahu vymezeného pro čísla se
znaménkem4 např.( pro osmibitová čísla je to rozsah –128 až +127)

AC=1 došlo-li při operaci k přenosu ze 3. do 4. bitu (z nižší čtveřice bitů do vyšší)

P=1 obsahuje-li výsledek operace sudý (příp. lichý) počet jedniček

Opačný případ než popsaný znamená vždy vynulování patřičného příznakového bitu.
Příznakové bity mohou být programově testovány a v závislosti na jejich stavu lze
uskutečnit podmíněné větvení programu. Příznak AC je využíván instrukcí dekadické
korekce (používá se po sčítání čísel v kódu BCD). Příznak CY je nezbytný při
operacích s vícebytovými čísly, příznak OV pak při operacích s čísly se znaménkem.

Sběrnice, přerušení, přenos DMA

2011-05-19T10:02:31Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''Sběrnice''' je skupina vodičů se stejnou nebo příbuznou funkcí. Po každém vodiči sepřenáší nejmenší množství informace, tj. 1 bit. Počet vodičů sběr...

'''Sběrnice''' je skupina vodičů se stejnou nebo příbuznou funkcí. Po každém vodiči sepřenáší nejmenší množství informace, tj. 1 bit. Počet vodičů sběrnice určuje počet bitů,které se po ní mohou přenášet současně, tj. šířku sběrnice. Sběrnice slouží kekomunikaci mezi jednotlivými částmi mikropočítače. Informace se po ní přenášívždy mezi dvěma bloky mikropočítače - jeden blok informaci vysílá, druhý přijímá.Kromě přenosu DMA (viz dále) je vždy jedním z komunikujících blokůmikroprocesor. Sběrnice může být jednosměrná nebo obousměrná. V určitémčasovém okamžiku může být na sběrnici připojen pouze jeden zdroj informací. Blokyvysílající informaci jsou na sběrnici připojeny prostřednictvím budiče sběrnice.

[[Soubor:mit_038.jpg]]

Pokud budič není schopen dodat nebo přijmout dostatečný proud při připojeném počtubloků ne sběrnici, posiluje se vložením dalšího budiče mezi vysílající blok a sběrnici.Budič sběrnice zabezpečuje správnou logickou úroveň signálů předávaných nasběrnici.může být jednosměrný, obousměrný, třístavovýtřístavový budič sběrnice umožňuje odpojení bloku od sběrnice (třetí stavznamená odpojeno - také stav vysoké impedance)

'''Datová sběrnice''' slouží k přenosu dat a instrukcí programu.Šířka datové sběrnice mikropočítače je obvykle totožná se šířkou vnitřnídatové sběrnice mikroprocesoru3. Šířka dat přenášených v určitém okamžikupo datové sběrnici pak odpovídá tzv. slovu mikroprocesoru, tj. skupině bitů,které mikroprocesor najednou zpracovává.Podle šířky datové sběrnice rozlišujeme mikroprocesory, a tedy imikropočítače 8bitové, 16bitové, 32bitové, 64bitové.slovo (word) je skupina slabik, resp. bitů, které počítač zpracovává jako celekslabika (byte) je skupina 8 bitů, které počítač společně zpracovává8bitový mikropočítač pracuje tedy se slovem o délce jedné slabiky, délkaslova 16bitového mikropočítače jsou dvě slabiky.Paměť mikropočítače je zpravidla uspořádána tak, že v jednom paměťovémmístě je uložena právě jedna slabika. Slovo 32bitového mikropočítače je pakuloženo na čtyřech paměťových místech. Protože datová sběrnice takovéhomikropočítače je též 32bitová, přenáší se slovo mezi pamětí amikroprocesorem najednou a je také jako celek mikroprocesorem zpracováno.

'''Adresová sběrnice''' přenáší adresu z mikroprocesoru do paměti nebo V/V obvodu.Adresa je označení (pořadové číslo) místa v paměti, příp. označení vstupu čivýstupu (vstupní či výstupní brány), z kterého se má číst či do kterého se mázapisovat slabika dat. První paměťové místo má adresu 0.Počet bitů adresy (tj. vodičů adresové sběrnice) určuje maximální početpřímo adresovatelných míst v paměti:počet adresovatelných míst = 2n , kde n je počet bitů adresyPříklad:8bitové mikroprocesory mají zpravidla 16bitovou adresu paměti. Pak jemožné adresovat 216=65536 míst v paměti. V každém paměťovém místě jeuložena jedna slabika (byte), je tedy možné adresovat 65536 bytů.210 bytů = 1024 bytů = 1 kbyte = 1kB (1 kilobyte)216 bytů = 26 . 210 bytů = 64 kB16bitovou adresou je tedy možné adresovat 64 kB paměti.Bude-li adresa 20bitová, pak je možné adresovat 220 bytů = 210 .210 bytů== 1 MB (1 megabyte).Adresa paměti i adresa brány (ta má však obvykle menší počet bitů) se vysílá po stejnéadresové sběrnici. Rozlišení se děje prostřednictvím řídicí sběrnice.

Řídicí sběrnice se svým charakterem liší od předcházejících dvou. Nepřenáší se po níněkolikabitová informace, ale jednotlivé řídicí signály. Některé z nichgeneruje mikroprocesor na základě dekódování instrukcí programu. Jde o tytosignály:

-zápis dat do paměti (RWM)

-čtení dat z paměti (RWM nebo ROM)

-zápis dat na výstup

-čtení dat ze vstupu

Uvedené řídicí signály jsou základní, řídí komunikaci po datové sběrnici.Komunikace probíhá následovně:

-mikroprocesor přiloží adresu paměti nebo brány na adresovou sběrnici

-v případě zápisu pak vloží slovo dat na datovou sběrnici a vyšleodpovídající řídicí signál, kterým se data zapíší na patřičné místo v pamětinebo do patřičné brány

-v případě čtení vyšle mikroprocesor řídicí signál, čímž se uvolní slovo datz paměti nebo brány na datovou sběrnici a mikroprocesor si je následněpřevezme

'''Přerušení a přenos DMA'''

PřerušeníKaždý mikroprocesor (s výjimkou nejjednodušších mikrořadičů) má zabudovanýpřerušovací systém, který umožňuje přerušit probíhající program a uskutečnit takrychlou reakci mikropočítače na nějaký podnět přicházející z jeho okolí.Přerušení (interruption) programu nastane, přijme-li mikroprocesor signál na vstupupřerušení (INT), tj. žádost o přerušení. Tento signál přichází zpravidla od nějakéhoperiferního zařízení a po jeho přijetí mikroprocesor

- dokončí rozpracovanou instrukci

- přeruší běžící program

- přejde na podprogram obsluhy přerušení, který obslouží přerušení

- např.přečte/zapíše slabiku dat z/do periferního zařízení

- po jeho skončení pokračuje v provádění přerušeného programu

[[Soubor:mit_039.jpg]]

Bude-li některá ze žádostí o přerušení IR0 až IR7 aktivní, řadič přerušení vyšle kmikroprocesoru signál INT. Nebude-li přerušení mikroprocesoru zakázáno, odpovímikroprocesor aktivním signálem INTA (signál přejde na úroveň logické nuly). Řadičpřerušení pak vyšle po DBUS mikroprocesoru číslo přerušení, tj. číslo 0 až 7 podleaktivní žádosti. Mikroprocesor pak začne vykonávat odpovídající podprogram obsluhypřerušení.Řadič přerušení musí také zajistit správné pořadí obsluhy jednotlivých požadavků,přijde-li jich více najednou, a nebo se stane aktivním některý z nich v době, kdy je jinýprávě obsluhován. O to se stará tzv. prioritní systém, který je obvykleprogramovatelný.

'''Přenos DMA'''
'''Přímý přístup do paměti - DMA (direct memory access)''' se používá pro zrychlenípřenosu dat mezi pamětí mikropočítače a vnější velkokapacitní (např. diskovou)pamětí.Normální přenos dat je řízen mikroprocesorem. Každé slovo dat je nejdříve načtenoz RWM do registru mikroprocesoru a teprve pak je odtud přeneseno do vnější paměti(nebo naopak):

1. RWM ® DBUS ® registr CPU

2. registr CPU ® DBUS ® vnější paměť

Přenos dat s využitím DMA není řízen mikroprocesorem (ten je odpojen od sběrnic),ale speciálním obvodem, řadičem DMA. Ten vyšle před zahájením přenosu domikroprocesoru požadavek na jeho odpojení od sběrnic (signál HOLD), mikroprocesorpotvrdí odpojení signálem HLDA. Řadič DMA pak sám vysílá na ABUS adresy a naCBUS signály potřebné k uskutečnění přenosu. Mikroprocesor se na přenosu nijaknepodílí, každé slovo dat se přenáší přímo z RWM do vnější paměti (nebo naopak):RWM ® DBUS ® vnější paměťPřenos dat se tím podstatně zrychlí.

Soubor:Mit 039.jpg

2011-05-19T10:00:20Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 038.jpg

2011-05-19T09:52:50Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 037.jpg

2011-05-19T09:49:08Z

Vpankratz:

Blokové schéma mikropočítače, části mikropočítače

2011-05-19T09:48:44Z

Vpankratz:

'''Mikroprocesor, mikropočítač'''

Mikroprocesor (CPU - central processing unit) - programovatelný logický automatvyrobený technologií velmi vysoké integrace (VLSI). Je základní jednotkoumikropočítače, řídí jeho činnost.monolitický mikroprocesor - skládá se z jediného pouzdra (někdy však musíbýt doplněn dalšími pomocnými obvody, které nejsou integrovány na čipu,např. generátorem hodinových impulsů)řezový mikroprocesor - skládá se z několika pouzder (bitových řezů)1Základní části mikroprocesoru: - aritmeticko-logická jednotka (ALU)- registry (univerzální a jednoúčelové)- řídicí obvody (řadič)Mikroprocesor sám o sobě nemůže vykonávat žádnou činnost. Musí být doplněnpamětí s uloženým programem a daty, pro komunikaci s okolím jsou nutné V/Vobvody. Tak vznikne základní sestava mikropočítače:Mikropočítač = mikroprocesor + paměť + obvody vstupu a výstupu (V/V obvody).Mikropočítač, na rozdíl od mikroprocesoru, je již schopen samostatné a smysluplnéčinnosti, je-li do jeho paměti vložen program. Program se skládá z jednotlivýchpříkazů, které se nazývají instrukce. Každá instrukce předepisuje jednoduchou dílčíoperaci mikroprocesoru (např. přesun dat mezi registry, mezi registrem a pamětí,vykonání aritmetické operace aj.).Princip činnosti mikroprocesoru spočívá v postupném čtení jednotlivých instrukcí zpaměti, jejich dekódování a provádění jimi určené činnosti.Instrukce jsou v paměti uloženy v tzv. strojovém kódu, to znamená jako kombinacenul a jedniček. Tato kombinace nul a jedniček je pro každou instrukci specifická apředstavuje její operační znak. Součástí instrukce, kromě operačního znaku, mohoubýt také data, s kterými mikroprocesor vykoná předepsanou operaci, nebo adresa,ukazující na určité místo v paměti nebo na určitý vstup nebo výstup mikropočítače.Mikroprocesor ovšem nezjistí, zda v paměti je uložen program nebo je její obsah třebajen náhodný. To, co z paměti načte, považuje za instrukce a provádí je.

'''Mikropočítač''' se skládá z výše vyjmenovaných částí, přenos signálů mezi nimi seuskutečňuje prostřednictvím sběrnic. Následující obrázek ukazuje blokové uspořádánímikropočítače2, kromě základních částí je v něm znázorněn též řadič přerušení a řadič DMA.

[[Soubor:mit_037.jpg]]

Blokové schéma mikropočítače, části mikropočítače

2011-05-19T09:47:09Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''Mikroprocesor, mikropočítač''' Mikroprocesor (CPU - central processing unit) - programovatelný logický automatvyrobený technologií velmi vysoké integrace (VLSI)...

Řízený invertor

2011-05-19T08:45:57Z

Vpankratz:

'''Řízený invertor'''

Definice: Je to KLO, který na svůj výstup propustí buď přímou nebo negovanou proměnou v závislosti na řídícím signálu

[[Soubor:mit_035.jpg|500px]][[Soubor:mit_036.jpg|100px]]

Soubor:Mit 036.jpg

2011-05-19T08:43:06Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 035.jpg

2011-05-19T08:41:20Z

Vpankratz:

Řízený invertor

2011-05-19T08:40:47Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''Řízený invertor''' Definice: Je to KLO, který na svůj výstup propustí buď přímou nebo negovanou proměnou v závislosti na řídícím signálu [[Soubor:mit_...

'''Řízený invertor'''

Definice: Je to KLO, který na svůj výstup propustí buď přímou nebo negovanou proměnou v závislosti na řídícím signálu

[[Soubor:mit_035.jpg]]

Klopný obvod D

2011-05-19T08:37:14Z

Vpankratz: Založena nová stránka: 4.5 Klopný obvod D '''1 -Definice''': SLO, který obsahuje jeden vstup D a dva výstupy aPokud na vstup D zadáme logickou „0“ (neaktivní vstup D), tak na výstupu...

4.5 Klopný obvod D

'''1 -Definice''':

SLO, který obsahuje jeden vstup D a dva výstupy aPokud na vstup D zadáme logickou „0“ (neaktivní vstup D), tak na výstupu bude logická „0“

Pokud na vstup D zadáme logickou „1“ (aktivní vstup D), tak na výstupu bude logická „1“

[[Soubor:mit_034.jpg|800px]]

Soubor:Mit 034.jpg

2011-05-19T08:25:31Z

Vpankratz:

Rozdělení SLO

2011-05-19T08:21:11Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''Rozdělení sekvenčních logických obvodů''' Obsahují kombinační log. členy vhodně zapojené. Zavedením smyček získáme obvod schopný pamatovat si (tj. real...

'''Rozdělení sekvenčních logických obvodů'''

Obsahují kombinační log. členy vhodně zapojené. Zavedením smyček získáme obvod schopný pamatovat si (tj. realizovat paměťovoučást sekvenčního obvodu). Smyčka má schopnost pamatovat si hodnotu prom. Q, ale jen za takového stavu vstupní proměnné, kteráumožní, aby proměnná Q po průchodu vstupních proměnné všemi členy ve smyčce zůstala beze změny. Qn+1= Qn-> stav pamatování = paměťový stav

[[Soubor:mit_032_1.jpg|650px]]

[[Soubor:mit_033.jpg|500px]]

'''Rozdělení SLO:'''

1) dle typu (Mooreův, Mealyho)

2) dle synchronizace - asynchronní (reaguji ihned po změně vstupní proměnné)- synchronní - statické- reagují na změněnou úroveň hod. signálu- dynamické- reagují na vzest. nebo sest. hranu

3) dle použitých klopných obvodů RS, T, JK, D

Soubor:Mit 033.jpg

2011-05-19T08:15:23Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 032 1.jpg

2011-05-19T08:12:12Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 032.jpg

2011-05-19T08:08:35Z

Vpankratz:

Návrh dvoustupňové logické sítě AND-OR NAND-NAND

2011-05-19T07:58:12Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''2.6 Dvoustupňové logické sítě''' Soubor:mit_029.jpg Soubor:mit_030.jpg '''2.7 Analýza logické sítě''' - zjišťování chování podle struktury -...

'''2.6 Dvoustupňové logické sítě'''

[[Soubor:mit_029.jpg]]

[[Soubor:mit_030.jpg]]

'''2.7 Analýza logické sítě'''

- zjišťování chování podle struktury

- řešení je vždy jednoznačné na rozdíl od syntézy

[[Soubor:mit_031.jpg]]

Soubor:Mit 031.jpg

2011-05-19T07:57:25Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 030.jpg

2011-05-19T07:53:40Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 029.jpg

2011-05-19T07:50:40Z

Vpankratz:

Zákony Booleovy algebry

2011-05-19T07:46:50Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''2.4 Zákony Booleovy algebry''' Zákony Booleovy algebry slouží k zjednodušení a minimalizaci algebraického výrazu. 800px [[Soubor:mit_02...

'''2.4 Zákony Booleovy algebry'''

Zákony Booleovy algebry slouží k zjednodušení a minimalizaci algebraického výrazu.

[[Soubor:mit_027.jpg|800px]]

[[Soubor:mit_028.jpg|900px]]

Soubor:Mit 028.jpg

2011-05-19T07:38:34Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 027.jpg

2011-05-19T07:36:20Z

Vpankratz:

Tvorba algebraického výrazu - úplná součtová normální forma DF

2011-05-19T07:33:02Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''2.3 Tvorba algebraických výrazů - úplná součtová a součinová forma''' Soubor:mit_022.jpg Soubor:mit_023.jpg Jakoukoli logickou funkci lze vždy vyj...

'''2.3 Tvorba algebraických výrazů - úplná součtová a součinová forma'''

[[Soubor:mit_022.jpg]] [[Soubor:mit_023.jpg]]

Jakoukoli logickou funkci lze vždy vyjádřit:

'''1. v úplné disjunktivní (součtové) formě DF'''

[[Soubor:mit_024.jpg|750px]]

'''2.3 Zapojení logické sítě'''

[[Soubor:mit_025.jpg]]

[[Soubor:mit_026.jpg]]

Soubor:Mit 026.jpg

2011-05-19T07:32:43Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 025.jpg

2011-05-19T07:28:13Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 024.jpg

2011-05-19T07:04:11Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 023.jpg

2011-05-19T07:00:16Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 022.jpg

2011-05-19T06:58:54Z

Vpankratz:

Přehled logických funkcí NOT, OR, AND, NOR, NAND, XOR

2011-05-19T06:53:56Z

Vpankratz: Založena nová stránka: Soubor:mit_018.jpg Soubor:mit_019.jpg Soubor:mit_020.jpg Soubor:mit_021.jpg

[[Soubor:mit_018.jpg]]

[[Soubor:mit_019.jpg]]

[[Soubor:mit_020.jpg]]

[[Soubor:mit_021.jpg]]

Soubor:Mit 021.jpg

2011-05-19T06:49:43Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 020.jpg

2011-05-19T06:49:04Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 019.jpg

2011-05-19T06:48:51Z

Vpankratz:

Soubor:Mit 018.jpg

2011-05-19T06:45:29Z

Vpankratz:

Základní pojmy, rozdělení LO

2011-05-19T06:38:08Z

Vpankratz: Založena nová stránka: '''Logické obvody''' 1/ Logické obvody jsou základní jednotky každého číslicového zařízení 2/ Logický obvod je systém, u něhož vstupní i výstupní veli...

'''Logické obvody'''

1/ Logické obvody jsou základní jednotky každého číslicového zařízení

2/ Logický obvod je systém, u něhož vstupní i výstupní veličina se může nacházet ve dvou stavech

3/ Chování lze vyjádřit určitým algoritmem - logickou funkcí

Logickou funkci lze vyjádřit: slovně, graficky, tabulkou, algebraicky, schematicky, matematicky, symbolicky, Vennovydiagramy, log. sítí, spínačovou real. apod.

[[Soubor:mit_log_013.jpg|500px]]

'''2.1 Rozdělení logických obvodů'''

'''1.) - Kombinační LO'''
je takový obvod, jehož okamžitý výstupní stav je jednoznačně určen pouze okamžitýmvstupním stavem.

[[Soubor:mit_log_01.jpg|600px]] [[Soubor:mit_log_015.jpg|300px]]

Fi- definovaná fce

y0=f1(xm,……x2, x1,x0)

y1=f2(xn,…….x2,x1,x0)

'''2.) - Sekvenční LO'''

1) zpracovává posloupnost vstupních stavů na posloupnost výstupních stavů

2) obsahuje dvě části kombinační a paměťovou – stavový registr ( registr = obvod,který je schopen informaci uchovat )

[[Soubor:mit_log_016.jpg|500px]]

3) okamžitý vnitřní stav Zk,t je funkcí předchozího vstupního stavu Xi,t-1 a předchozího vnitřního stavu. Zk,t-1

4) okamžitý výstupní stav Yj,t závisí jen na vnitřním stavu Zk,t , který uchovává paměťový člen.

5) k změně vnitřního stavu dojde působením vstupních signálů.

[[Soubor:mit_log_017.jpg|700px]]

Soubor:Mit log 017.jpg

2011-05-19T06:36:01Z

Vpankratz:

Soubor:Mit log 016.jpg

2011-05-19T06:32:11Z

Vpankratz:

Soubor:Mit log 015.jpg

2011-05-19T06:23:32Z

Vpankratz: