MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek - Příspěvky [cs]

Ostatní typy vnějších pamětí

2010-06-19T09:11:57Z

Zmullerova:

== Paměť s pružných diskem ==

Jedná se o paměť pracující s výměnným paměťovým médiem – disketa. Záznam a čtení se provádí na principu magnetického záznamu. Tato metoda umožňuje data libovolně zapisovat , přepisovat , mazat a číst. Disketa se v mechanice roztočí rychlosti 360 ot./min.

=== '''Disketa''' ===

 Disketa je magnetické médium sloužící k ukládání a přenášení elektronických dat. Její největší výhodu a důvodem velkého rozšíření byla výrobní cena jak samotných disket, tak i mechanik pro jejich čtení/zápis. Pro pomalost, malou kapacitu a nevelkou životnost je v prvním desetiletí 21. století vytlačována jinými médii. V angličtině, ale také v odborné terminologii se užívá označení '''floppy disk''', což je doslova ohebný či pružný disk. [[Image:Disketa.gif]] Kapacita diskety je 1,44 MB až 2,88 MB '''nevýhody:''' malá kapicita, pomalá paměť

=== '''Zip disketa''' ===

 Mechanika Zip je vstupně-výstupní zařízení počítače z roku 1994. Mechaniky Zip využívaly magnetické diskety s kapacitami 100 MB a později i 250 a 750 MB. Ačkoliv formát byl jistou dobu populární (protože diskety běžných disketových mechanik měly kapacitu jen 1,44 MB), s nástupem zapisovatelných a přepisovatelných optických mechanik , USB flash-disků a paměťových karet její význam rychle upadl.

[[Image:Zip disk.jpg]] Kapicita diskety 100 MB až 700 MB

 

== Paměť s pevným diskem ==

Pevný disk je složen z kovových disků tloušťky asi 1 mm potažené z obou stran citlivou vrstvičkou magnetické látky , chráněné na povrchu tenkou vrstvičkou skla. Vlastní záznam či čtení dat probíhá na principu magnetického záznamu jako u disket. Oproti disketě kde je pouze jeden kotouček je u pevného disku více kotoučků nad sebou. Rychlost otáčení je také mnohem vyšší. U starších disků 3600 ot./min. u nových disků 7200 ot./min. Hlavičky které zapisují data se nedotýkají povrchu jako u disket, ale vznáší se nad povrchem v nepatrné vzdálenosti. Tím je povrch chráněn před opotřebením. Před použitím musí být disk naformátován. ( rozdělen na stopy, sektory a clustery )

=== '''Hard disk''' ===

 Pevný disk (zkratka HDD, anglicky hard disk drive) je zařízení, které se používá v počítačích a ve spotřební elektronice (MP3 přehrávače, videorekordéry, …) k dočasnému nebo trvalému uchovávání většího množství dat pomocí magnetické indukce. Předchůdcem pevných disků je magnetická páska a disketa. Jejich současnými největšími konkurenty jsou SSD disky a USB flash disk, které využívají nevolatilní (stálé) flash paměti.

 [[Image:Hd.jpg]] Kapacita hard disku je 80 GB až 640 GB, ale existují i jiné velikosti

 

== Paměť s optickým diskem ==

Data se na disk ukládají úplně na odlišném principu než u diskety a hard disku. Jedná se o optický záznam, protože je zapisován a čten světelným paprskem laseru.

 

=== '''CD''' ===

 Kompaktní disk (obvykle nazývaný prostě CD podle zkratky anglického názvu compact disc; hovorově cédéčko, řídce podle anglického hláskování [sídý]) je optický disk určený pro ukládání digitálních dat. Data jsou uložena ve stopách na jedné dlouhé spirále začínající ve středu média, která se postupně rozvíjí až k jeho okraji. Každá stopa může obsahovat digitální zvukovou nahrávku (tzv. audio CD) nebo (počítačem čitelná) data (CD-ROM). Příčný odstup stop je 1,6 μm. Pro čtení kompaktních disků se používá laserové světlo s vlnovou délkou 785 nm. Data nejsou ukládána do soustředných kružnic, ale do jedné dlouhé spirály podobně jako na gramofonové desce. Spirála začíná u středu média a rozvíjí se postupně až k jeho okraji. Záznam (spirála dat) je přístupný pouze ze spodní strany disku, tj. záznam na CD je jednostranný. Délka celé spirály je zhruba 6 km a hustota dat v ní uložených je konstantní.

 [[Image:Benq CD-R.jpg]] Kapacita CD je 700 MB '''Druhy:'''

*CD
*CD-R
*CD-RW
*mini CD-R
*mini CD-RW

 

 

=== '''DVD''' ===

 DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc) je formát digitálního optického datového nosiče, který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data. Při vývoji DVD byl kladen důraz na zpětnou kompatibilitu s CD, takže se mu DVD disk velmi podobá.

 [[Image:Dvd discs.JPG]]

 Kapacita DVD je 4,7 GB až 17GB '''Druhy:'''

*DVD-ROM
*DVD-R
*DVD+R
*DVD-RW
*DVD+RW

== USB Flash disk ==

 USB flash paměť, někdy též USB flash disk (hovorově flashka či fleškaje), je paměťové zařízení, používané převážně jako náhrada diskety. Je to čistě elektronická součástka. Není potřeba žádná mechanika. Data jsou libovolně mazat a zapisovat. Většinou má podobu klíčenky a je vybaveno pamětí typu flash, která umožňuje uchování dat i při odpojení napájení. Data se do disku nahrávají přes sběrnici USB, odtud název. Ačkoli je v názvu slovo disk, vlastní médium ve tvaru kotouče není.
USB flash disk se připojuje
do usb portu na zádní straně počítače. Kapacita USB Flash disku se pohybuje od 512 MB do 4096 MB.

 [[Soubor:Fleška.jpg]]

 Kapacita flash je 1GB až 32GB
 '''Výhody:'''přenositelnost, vysoká kapacitapřenositelnost

 Zdroje: http://www.ststeplice.cz/materialy/Pamet.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/Disketa http://cs.wikipedia.org/wiki/Pevn%C3%BD_disk http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompaktn%C3%AD_disk http://cs.wikipedia.org/wiki/DVD http://cs.wikipedia.org/wiki/USB_flash_disk
 

--[[Uživatel:Zmullerova|Zmullerova]] 18. 6. 2010, 08:31 (UTC)

Ostatní typy vnějších pamětí

2010-06-19T09:11:09Z

Zmullerova:

== Paměť s pružných diskem ==

Jedná se o paměť pracující s výměnným paměťovým médiem – disketa. Záznam a čtení se provádí na principu magnetického záznamu. Tato metoda umožňuje data libovolně zapisovat , přepisovat , mazat a číst. Disketa se v mechanice roztočí rychlosti 360 ot./min.

=== '''Disketa''' ===

 Disketa je magnetické médium sloužící k ukládání a přenášení elektronických dat. Její největší výhodu a důvodem velkého rozšíření byla výrobní cena jak samotných disket, tak i mechanik pro jejich čtení/zápis. Pro pomalost, malou kapacitu a nevelkou životnost je v prvním desetiletí 21. století vytlačována jinými médii. V angličtině, ale také v odborné terminologii se užívá označení '''floppy disk''', což je doslova ohebný či pružný disk. [[Image:Disketa.gif]] Kapacita diskety je 1,44 MB až 2,88 MB '''nevýhody:''' malá kapicita, pomalá paměť

=== '''Zip disketa''' ===

 Mechanika Zip je vstupně-výstupní zařízení počítače z roku 1994. Mechaniky Zip využívaly magnetické diskety s kapacitami 100 MB a později i 250 a 750 MB. Ačkoliv formát byl jistou dobu populární (protože diskety běžných disketových mechanik měly kapacitu jen 1,44 MB), s nástupem zapisovatelných a přepisovatelných optických mechanik , USB flash-disků a paměťových karet její význam rychle upadl.

[[Image:Zip disk.jpg]] Kapicita diskety 100 MB až 700 MB

 

== Paměť s pevným diskem ==

Pevný disk je složen z kovových disků tloušťky asi 1 mm potažené z obou stran citlivou vrstvičkou magnetické látky , chráněné na povrchu tenkou vrstvičkou skla. Vlastní záznam či čtení dat probíhá na principu magnetického záznamu jako u disket. Oproti disketě kde je pouze jeden kotouček je u pevného disku více kotoučků nad sebou. Rychlost otáčení je také mnohem vyšší. U starších disků 3600 ot./min. u nových disků 7200 ot./min. Hlavičky které zapisují data se nedotýkají povrchu jako u disket, ale vznáší se nad povrchem v nepatrné vzdálenosti. Tím je povrch chráněn před opotřebením. Před použitím musí být disk naformátován. ( rozdělen na stopy, sektory a clustery )

=== '''Hard disk''' ===

 Pevný disk (zkratka HDD, anglicky hard disk drive) je zařízení, které se používá v počítačích a ve spotřební elektronice (MP3 přehrávače, videorekordéry, …) k dočasnému nebo trvalému uchovávání většího množství dat pomocí magnetické indukce. Předchůdcem pevných disků je magnetická páska a disketa. Jejich současnými největšími konkurenty jsou SSD disky a USB flash disk, které využívají nevolatilní (stálé) flash paměti.

 [[Image:Hd.jpg]] Kapacita hard disku je 80 GB až 640 GB, ale existují i jiné velikosti

 

== Paměť s optickým diskem ==

Data se na disk ukládají úplně na odlišném principu než u diskety a hard disku. Jedná se o optický záznam, protože je zapisován a čten světelným paprskem laseru.

 

=== '''CD''' ===

 Kompaktní disk (obvykle nazývaný prostě CD podle zkratky anglického názvu compact disc; hovorově cédéčko, řídce podle anglického hláskování [sídý]) je optický disk určený pro ukládání digitálních dat. Data jsou uložena ve stopách na jedné dlouhé spirále začínající ve středu média, která se postupně rozvíjí až k jeho okraji. Každá stopa může obsahovat digitální zvukovou nahrávku (tzv. audio CD) nebo (počítačem čitelná) data (CD-ROM). Příčný odstup stop je 1,6 μm. Pro čtení kompaktních disků se používá laserové světlo s vlnovou délkou 785 nm. Data nejsou ukládána do soustředných kružnic, ale do jedné dlouhé spirály podobně jako na gramofonové desce. Spirála začíná u středu média a rozvíjí se postupně až k jeho okraji. Záznam (spirála dat) je přístupný pouze ze spodní strany disku, tj. záznam na CD je jednostranný. Délka celé spirály je zhruba 6 km a hustota dat v ní uložených je konstantní.

 [[Image:Benq CD-R.jpg]] Kapacita CD je 700 MB '''Druhy:'''

*CD
*CD-R
*CD-RW
*mini CD-R
*mini CD-RW

 

 

=== '''DVD''' ===

 DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc) je formát digitálního optického datového nosiče, který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data. Při vývoji DVD byl kladen důraz na zpětnou kompatibilitu s CD, takže se mu DVD disk velmi podobá.

 [[Image:Dvd discs.JPG]]

 Kapacita DVD je 4,7 GB až 17GB '''Druhy:'''

*DVD-ROM
*DVD-R
*DVD+R
*DVD-RW
*DVD+RW

== USB Flash disk ==

 USB flash paměť, někdy též USB flash disk (hovorově flashka či fleškaje), je paměťové zařízení, používané převážně jako náhrada diskety. Je to čistě elektronická součástka. Není potřeba žádná mechanika. Data jsou libovolně mazat a zapisovat. Většinou má podobu klíčenky a je vybaveno pamětí typu flash, která umožňuje uchování dat i při odpojení napájení. Data se do disku nahrávají přes sběrnici USB, odtud název. Ačkoli je v názvu slovo disk, vlastní médium ve tvaru kotouče není.
USB flash disk se připojuje
do usb portu na zádní straně počítače. Kapacita USB Flash disku se pohybuje od 512 MB do 4096 MB.

 [[Soubor:Fleška.jpg]]

 Kapacita flash je 1GB až 32GB
 '''Výhody:'''přenositelnost, vysoká kapacitapřenositelnost

 Zdroje: http://www.ststeplice.cz/materialy/Pamet.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/Disketa http://cs.wikipedia.org/wiki/Pevn%C3%BD_disk http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompaktn%C3%AD_disk http://cs.wikipedia.org/wiki/DVD 
 http://cs.wikipedia.org/wiki/USB_flash_disk
 

--[[Uživatel:Zmullerova|Zmullerova]] 18. 6. 2010, 08:31 (UTC)

Soubor:Fleška.jpg

2010-06-19T09:04:20Z

Zmullerova:

Ostatní typy vnějších pamětí

2010-06-18T17:51:06Z

Zmullerova:

== Paměť s pružných diskem ==

Jedná se o paměť pracující s výměnným paměťovým médiem – disketa. Záznam a čtení se provádí na principu magnetického záznamu. Tato metoda umožňuje data libovolně zapisovat , přepisovat , mazat a číst. Disketa se v mechanice roztočí rychlosti 360 ot./min.

'''Disketa'''

 Disketa je magnetické médium sloužící k ukládání a přenášení elektronických dat. Její největší výhodu a důvodem velkého rozšíření byla výrobní cena jak samotných disket, tak i mechanik pro jejich čtení/zápis. Pro pomalost, malou kapacitu a nevelkou životnost je v prvním desetiletí 21. století vytlačována jinými médii. V angličtině, ale také v odborné terminologii se užívá označení '''floppy disk''', což je doslova ohebný či pružný disk.
 [[Image:Disketa.gif]]
 Kapacita diskety je 1,44 MB až 2,88 MB
 '''nevýhody:''' malá kapicita, pomalá paměť

'''Zip disketa'''

 Mechanika Zip je vstupně-výstupní zařízení počítače z roku 1994. Mechaniky Zip využívaly magnetické diskety s kapacitami 100 MB a později i 250 a 750 MB. Ačkoliv formát byl jistou dobu populární (protože diskety běžných disketových mechanik měly kapacitu jen 1,44 MB), s nástupem zapisovatelných a přepisovatelných optických mechanik , USB flash-disků a paměťových karet její význam rychle upadl.

[[Soubor:Zip_disk.jpg]]
 Kapicita diskety 100 MB až 700 MB

== Paměť s pevným diskem ==
Pevný disk je složen z kovových disků tloušťky asi 1 mm potažené z obou stran citlivou vrstvičkou
magnetické látky , chráněné na povrchu tenkou vrstvičkou skla. Vlastní záznam či čtení dat probíhá na
principu magnetického záznamu jako u disket. Oproti disketě kde je pouze jeden kotouček je u
pevného disku více kotoučků nad sebou.
Rychlost otáčení je také mnohem vyšší. U starších disků 3600 ot./min. u nových disků 7200 ot./min.
Hlavičky které zapisují data se nedotýkají povrchu jako u disket, ale vznáší se nad povrchem v nepatrné
vzdálenosti. Tím je povrch chráněn před opotřebením.
Před použitím musí být disk naformátován. ( rozdělen na stopy, sektory a clustery )

'''Hard disk'''

 Pevný disk (zkratka HDD, anglicky hard disk drive) je zařízení, které se používá v počítačích a ve spotřební elektronice (MP3 přehrávače, videorekordéry, …) k dočasnému nebo trvalému uchovávání většího množství dat pomocí magnetické indukce. Předchůdcem pevných disků je magnetická páska a disketa. Jejich současnými největšími konkurenty jsou SSD disky a USB flash disk, které využívají nevolatilní (stálé) flash paměti.

 [[Soubor:Hd.jpg]]
 Kapacita hard disku je 80 GB až 640 GB, ale existují i jiné velikosti

== Paměť s optickým diskem ==
Data se na disk ukládají úplně na odlišném principu než u diskety a
hard disku. Jedná se o optický záznam, protože je zapisován a čten světelným paprskem laseru.

'''CD'''

 Kompaktní disk (obvykle nazývaný prostě CD podle zkratky anglického názvu compact disc; hovorově cédéčko, řídce podle anglického hláskování [sídý]) je optický disk určený pro ukládání digitálních dat. Data jsou uložena ve stopách na jedné dlouhé spirále začínající ve středu média, která se postupně rozvíjí až k jeho okraji. Každá stopa může obsahovat digitální zvukovou nahrávku (tzv. audio CD) nebo (počítačem čitelná) data (CD-ROM). Příčný odstup stop je 1,6 μm. Pro čtení kompaktních disků se používá laserové světlo s vlnovou délkou 785 nm.
Data nejsou ukládána do soustředných kružnic, ale do jedné dlouhé spirály podobně jako na gramofonové desce. Spirála začíná u středu média a rozvíjí se postupně až k jeho okraji. Záznam (spirála dat) je přístupný pouze ze spodní strany disku, tj. záznam na CD je jednostranný. Délka celé spirály je zhruba 6 km a hustota dat v ní uložených je konstantní.

 [[Soubor:Benq_CD-R.jpg‎]]
 Kapacita CD je 700 MB
 '''Druhy:'''
*CD
*CD-R
*CD-RW
*mini CD-R
*mini CD-RW

'''DVD'''

 DVD (anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc) je formát digitálního optického datového nosiče, který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data. Při vývoji DVD byl kladen důraz na zpětnou kompatibilitu s CD, takže se mu DVD disk velmi podobá.

 [[Soubor:Dvd_discs.JPG‎]]

Zdroje: http://www.ststeplice.cz/materialy/Pamet.pdf
 http://cs.wikipedia.org/wiki/Disketa
 http://cs.wikipedia.org/wiki/Pevn%C3%BD_disk
 http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompaktn%C3%AD_disk
 http://cs.wikipedia.org/wiki/DVD
 

--[[Uživatel:Zmullerova|Zmullerova]] 18. 6. 2010, 08:31 (UTC)

Soubor:Dvd discs.JPG

2010-06-18T17:48:13Z

Zmullerova:

Soubor:DVD.png

2010-06-18T17:44:58Z

Zmullerova:

Soubor:Benq CD-R.jpg

2010-06-18T16:58:15Z

Zmullerova: načtena nová verze "Soubor:Benq CD-R.jpg"

Soubor:Benq CD-R.jpg

2010-06-18T16:51:14Z

Zmullerova: načtena nová verze "Soubor:Benq CD-R.jpg"

Soubor:Benq CD-R.jpg

2010-06-18T16:50:03Z

Zmullerova:

Soubor:Hd.jpg

2010-06-18T16:25:16Z

Zmullerova:

Soubor:Zip disk.jpg

2010-06-18T15:28:35Z

Zmullerova:

Klopný obvod T

2010-06-18T15:23:20Z

Zmullerova:

T klopný obvod je takový sekvenční logický obvod, který obsahuje jeden vstup T a dva výstupy Q a negované Q.

==Definice T klopného obvodu==

# Pokud na vstupu T zadáme logickou "0" (neaktivní vstup T), tak si obvod pamatuje -> na výstupu zůstává předchozí stav
# Pokud na vstupu T zadáváme logickou "1" (aktivní vstup T), tak se stav výstupu změní v opačný (tzn. jestliže byl "0" bude "1" a opačně)

 Symbolická značka:
[[Soubor:T.JPG]]

 Schéma hradla T vyrobeného z hradla RS a invertorů:
 [[Soubor:Schema_hradla_T_vyrobeného_z_hradla_RS_a_invertorů.JPG]]

 Úplná pravdivostní tabulka:

[[Soubor:Tabulka1.JPG‎ ]]

 Schéma zapojení založené na synchronním klopném obvodu typu JK:
 [[Soubor:Schéma_zapojení-_synchronní_KLO_JK.JPG‎]]

 Schéma zapojení založené na synchronním klopném obvodu typu RS:
 [[Soubor:Schéma_zapojení-_synchronní_KLO_RS.JPG‎]]
 Graf přechodu:
[[Soubor:Graf_p.JPG‎]]
 Zdroje:
 Učební text SLO
 http://cs.wikipedia.org/wiki/Klopn%C3%BD_obvod
 http://voho.cz/wiki/synchronni-klopny-obvod-t/

--[[Uživatel:Zmullerova|Zmullerova]] 18. 6. 2010, 07:59 (UTC)

Soubor:Schéma zapojení- synchronní KLO RS.JPG

2010-06-18T15:20:57Z

Zmullerova:

Soubor:Schéma zapojení- synchronní KLO JK.JPG

2010-06-18T15:18:12Z

Zmullerova:

Soubor:Schema hradla T vyrobeného z hradla RS a invertorů.JPG

2010-06-18T15:13:22Z

Zmullerova: načtena nová verze "Soubor:Schema hradla T vyrobeného z hradla RS a invertorů.JPG"

Soubor:Schema hradla T vyrobeného z hradla RS a invertorů.JPG

2010-06-18T15:11:24Z

Zmullerova:

Ostatní typy vnějších pamětí

2010-06-18T08:32:53Z

Zmullerova:

Ostatní typy vnějších pamětí

2010-06-18T08:32:12Z

Zmullerova:

Ostatní typy vnějších pamětí

2010-06-18T08:31:38Z

Zmullerova: Založena nová stránka: == Paměť s pružných diskem == Jedná se o paměť pracující s výměnným paměťovým médiem – disketa. Záznam a čtení se provádí na principu magnetického…

Soubor:Disketová mechanika.jpg

2010-06-18T08:22:56Z

Zmullerova:

Soubor:Disketa.gif

2010-06-18T08:12:55Z

Zmullerova:

Klopný obvod T

2010-06-18T07:59:00Z

Zmullerova:

Klopný obvod T

2010-06-17T17:45:17Z

Zmullerova:

Soubor:Graf p.JPG

2010-06-17T15:53:26Z

Zmullerova:

Soubor:Tabulka1.JPG

2010-06-17T15:38:44Z

Zmullerova:

Soubor:T.JPG

2010-06-17T15:30:26Z

Zmullerova:

Klopný obvod T

2010-06-12T18:16:04Z

Zmullerova: Založena nová stránka: T klopný obvod je takový sekvenční logický obvod, který obsahuje obsahuje jeden vstup T a dva výstupy Q a negované Q. ==Definice T klopného obvodu== # Pokud na…

T klopný obvod je takový sekvenční logický obvod, který obsahuje obsahuje jeden vstup T a dva výstupy Q a negované Q.

==Definice T klopného obvodu==

# Pokud na vstupu T zadáme logickou "0" (neaktivní vstup T), tak si obvod pamatuje -> na výstupu zůstává předchozí stav
# Pokud na vstupu T zadáváme logickou "1" (aktivní vstup T), tak se stav výstupu změní v opačný (tzn. jestliže byl "0" bude "1" a opačně)

Soubor:Qn.doc

2010-06-12T18:13:44Z

Zmullerova:

Tlak v tekutinách

2010-05-31T07:35:53Z

Zmullerova:

== Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou ==
Pokus:
[[Soubor:Image21.gif]]

Pascalův zákon: "Tlak vyvolaný v tekutině vnější silou je ve všech místech stejný (uzavněná nádoba)"

--[[Uživatel:Zmullerova|Zmullerova]] 31. 5. 2010, 07:35 (UTC)

Tlak v tekutinách

2010-05-31T07:35:13Z

Zmullerova: Založena nová stránka: == Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou == Pokus: Soubor:Image21.gif Pascalův zákon: "Tlak vyvolaný v tekutině vnější silou je ve všech místech stejný …

== Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou ==
Pokus:
[[Soubor:Image21.gif]]

Pascalův zákon: "Tlak vyvolaný v tekutině vnější silou je ve všech místech stejný (uzavněná nádoba)"

Soubor:Image21.gif

2010-05-31T07:32:23Z

Zmullerova:

Počítače 0. generace

2010-05-27T19:09:18Z

Zmullerova:

Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače. Využívají většinou '''relé''', či kombinaci '''relé a prvních elektronek'''. Pracovaly na kmitočtu do 100 Hz. Jejich '''výkon byl nízký a rozměry velké'''. Při druhé světové válce došlo k velkému vývoji a pokroku počítačů nulté generace v různých částech světa.

== Z1 ==

V roce '''1934''' němec '''Konrad Zuse''' (1910 - 1995) sestrojil první fungující počítací stroj. Začal pracovat na konstrukci mechanické výpočetní pomůcky. Po různých zdokonalení v roce 1936 dokončil základní návrh stroje, který '''pracoval ve dvojkové soustavě s aritmetikou v plovoucí čárce'''. Dále přidal zařízení schopné zpracovat program na děrované pásce (nosič byl vyvinut z materiálu podobného kinofilmu). Zuse se nikdy neseznámil s technologiemi Babbageho a jeho následníků. Následkem toho bylo, že Zuse nezahrnul do svého projektu podmíněné skoky. Přes tento nedostatek roku '''1938''' v Německu, spatřil světlo světa '''první počítač nazvaný Z1''' (nejdříve označovaný jako V1). Byl elektromechanický s kolíčkovou pamětí na maximálně 16 čísel. Pracoval s čísly s plovoucí řádovou čárkou, které mají šestnáctibitovou mantisu, sedmibitový exponent a znaménkový bit. Z1 byl '''nespolehlivý a pro praktické používání nevhodný'''.

[[Soubor:Příklad.jpg]]

== Z2 ==

Z důvodu nespolehlivosti Z1. V roce '''1940''' začali '''Konrat Zuse''' a '''Helmut Schreyer''' vyvíjet počítač '''Z2'''. Obsahoval asi '''200 relé'''. Paměť byla zatím mechanická, převzatá ze Z1. Pro vlastní výpočty používal obvody na bázi '''elektromagnetických relé'''.

== ABC (Atanasoff - Berry Computer) ==

Do dějin výpočetní techniky se zapsalo léto 1941 díky '''Johnu V. Atanasoffovi''' a '''Cliffordu Berrym''', kteří v USA dokončili speciální '''kalkulátor na řešení souběžných lineárních rovnic''', později nazvaný ABC. Jako primární paměť měl šedesát padesátibitových slov uložených v podobě kondenzátorů na dvou otáčivých bubnech. Jednalo se o předchůdce dnešních dynamických pamětí včetně podmínky realizace obnovovaných cyklů. Taktovací kmitočet byl 60 Hz (součet trval jednu sekundu). Množství chyb v tomto systému se nikdy nepodařilo stlačit pod 0,001 % což nebylo povzbudivé.

== Z3 ==

'''Konrad Zuse''' a '''Helmut Schreyer''' se pustili do stavby počítače '''Z3''', který dokončili v zimě '''1941'''. Tento první použitelný programově řízený počítač obsahoval 2600 elektromagnetických relé. Byl zneužit fašisty ke sčítání lidí v koncentračních táborech. Pracoval s čísly s plovoucí desetinou čárkou, které mají až čtrnáctibitovou mantisu, sedmibitové exponenty a znaménkový bit (délka slova 22 bitů). Paměť obsáhne 64 těchto čísel (slov), potřebuje přes 1400 relé, dalších 1200 jich je v aritmetické a řídící jednotce. Z3 zvládá 3-4 součty za sekundu a při násobení 3-5 sekund. S malou pamětí se nehodil pro řešení rovnice, pro něž byl sestrojen. Vnější paměť - děrovaná páska s programem. Zadání dat bylo ze speciální klávesnice. Výstup byl zprostředkován pomocí žárovek. Počítač byl '''zničen 1944''' při náletu na Berlín.

== Z4 ==

V Německu roku '''1941''' zkonstruoval Konrad Zuse malý reléový samočinný počítač jménem '''Z4'''. Upadl v zapomnění. Při náletu zničen. Po válce '''1950 uveden do provozu'''.

== MARK I ==

V USA '''Howard H. Aiken''' pracoval na reléovém počítači. Pracovní název '''ASCC''' (Automatic Sequence Controlled Calculator - automatický sekvenčně řízený počítač). V lednu '''1943''' byl počítač dokončen ve výpočetní laboratoři Harvardsko univerzity. Představen pod názvem Mark I (tako jako Harvard Mark I). Projekt byl financován firmou '''IBM''' (International Business Machines) - mezinárodní společnost na výrobu strojů kancelářské a výpočetní techniky. Mark I byl elektronický reléový počítač, tzn. že používá elektrické impulsy k pohybu mechanických částic. Jeho délka činila 15 metrů, vážil 5 tun, obsahoval na tři čtvrtě milionu součástek a něco málo přes 800 km drátových spojů. Základní hnací jednotkou byla dlouhá hřídel svařená s elektromotorem o výkonu 3,7 kW. Počítač pracoval v desítkové soustavě s pevnou desetinou čárkou. Paměť měla dvě části - statickou, do které bylo možno před zahájením výpočtu vložit prostřednictvím deseti polohových přepínačů 60 tři a dvaceti místných čísel a dynamickou operační paměť (RWM) tvořenou elektromechaniky ovládanými kolečky. Do této paměti si mohl zaznamenat a zpětně přečíst dalších 72 čísel. Zároveň zde probíhaly aritmetické operace sčítání a odčítání. Mark I dovedl sečíst dvě čísla za 0,3 sekundy, vynásobit za 6 sekund a vypočítat např. hodnotu sinus daného chodu úhlu během 1 minuty. Později Howard H. Aiken uvedl do chodu počítač '''Mark II''' v roce '''1945'''. Toto zařízení bylo čistě reléové. A třetí verzi počítače''' Mark III''' v roce '''1947'''.

[[Soubor:Harvard-mark-1.jpg‎]]

== SAPO ==

'''Sapo (Samočinný počítač)''' byl '''prvním počítačem vyrobeným v Českoslovanské republice'''. Do provozu byl uveden v roce '''1957'''. Zkonstruoval ho profesor '''Antonín Svoboda (1907 - 1980)''' s jeho spolupracovníky ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Počítač byl instalován v budově ústavu na '''Loretanském náměstí v Praze'''. Byl poháněn elektromotorem o výkonu 4,9 kW. Ve své době byl jedním z nejspolehlivějších počítačů na světě. Obsahoval 7000 relé a 400 elektronek. Měl magnetickou bubnovou paměť o kapacitě 1024 třiceti dvoubitových slov (později 2048 slov). Pracoval ve dvojkové soustavě s pohyblivou desetinou čárkou. Byl pěti adresový (2 operandy, výsledek a adresy skoků v případě kladného a záporného výsledku). Jednalo se o tři shodné počítače, které pracovaly paralelně. Výsledek každé operace z jednotlivých procesorů se mezi sebou porovnal a o výsledku se rozhodovalo hlasováním. Pokud byl shodný alespoň ve dvou případech, byl považován za správný. Pokud se ve všech třech případech lišil, operace se opakovala. Tři roky po jeho spuštění, v roce '''1960 počítač Sapo shořel'''. Z jiskřících reléových kontaktů se vzňala loužička oleje, kterým se relé promazávalo.

--[[Uživatel:Zmullerova|Zmullerova]] 27. 5. 2010, 19:08 (UTC)

Zdroje:
[http://www.wiki.com]
[http://jaromirmatucha.ic.cz/historie_pc/0gener.html ]

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:52 (UTC)

Počítače 0. generace

2010-05-27T19:08:15Z

Zmullerova:

Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače. Využívají většinou '''relé''', či kombinaci '''relé a prvních elektronek'''. Pracovaly na kmitočtu do 100 Hz. Jejich '''výkon byl nízký a rozměry velké'''. Při druhé světové válce došlo k velkému vývoji a pokroku počítačů nulté generace v různých částech světa.

== Z1 ==

V roce '''1934''' němec '''Konrad Zuse''' (1910 - 1995) sestrojil první fungující počítací stroj. Začal pracovat na konstrukci mechanické výpočetní pomůcky. Po různých zdokonalení v roce 1936 dokončil základní návrh stroje, který '''pracoval ve dvojkové soustavě s aritmetikou v plovoucí čárce'''. Dále přidal zařízení schopné zpracovat program na děrované pásce (nosič byl vyvinut z materiálu podobného kinofilmu). Zuse se nikdy neseznámil s technologiemi Babbageho a jeho následníků. Následkem toho bylo, že Zuse nezahrnul do svého projektu podmíněné skoky. Přes tento nedostatek roku '''1938''' v Německu, spatřil světlo světa '''první počítač nazvaný Z1''' (nejdříve označovaný jako V1). Byl elektromechanický s kolíčkovou pamětí na maximálně 16 čísel. Pracoval s čísly s plovoucí řádovou čárkou, které mají šestnáctibitovou mantisu, sedmibitový exponent a znaménkový bit. Z1 byl '''nespolehlivý a pro praktické používání nevhodný'''.

[[Soubor:Příklad.jpg]]

== Z2 ==

Z důvodu nespolehlivosti Z1. V roce '''1940''' začali '''Konrat Zuse''' a '''Helmut Schreyer''' vyvíjet počítač '''Z2'''. Obsahoval asi '''200 relé'''. Paměť byla zatím mechanická, převzatá ze Z1. Pro vlastní výpočty používal obvody na bázi '''elektromagnetických relé'''.

== ABC (Atanasoff - Berry Computer) ==

Do dějin výpočetní techniky se zapsalo léto 1941 díky '''Johnu V. Atanasoffovi''' a '''Cliffordu Berrym''', kteří v USA dokončili speciální '''kalkulátor na řešení souběžných lineárních rovnic''', později nazvaný ABC. Jako primární paměť měl šedesát padesátibitových slov uložených v podobě kondenzátorů na dvou otáčivých bubnech. Jednalo se o předchůdce dnešních dynamických pamětí včetně podmínky realizace obnovovaných cyklů. Taktovací kmitočet byl 60 Hz (součet trval jednu sekundu). Množství chyb v tomto systému se nikdy nepodařilo stlačit pod 0,001 % což nebylo povzbudivé.

== Z3 ==

'''Konrad Zuse''' a '''Helmut Schreyer''' se pustili do stavby počítače '''Z3''', který dokončili v zimě '''1941'''. Tento první použitelný programově řízený počítač obsahoval 2600 elektromagnetických relé. Byl zneužit fašisty ke sčítání lidí v koncentračních táborech. Pracoval s čísly s plovoucí desetinou čárkou, které mají až čtrnáctibitovou mantisu, sedmibitové exponenty a znaménkový bit (délka slova 22 bitů). Paměť obsáhne 64 těchto čísel (slov), potřebuje přes 1400 relé, dalších 1200 jich je v aritmetické a řídící jednotce. Z3 zvládá 3-4 součty za sekundu a při násobení 3-5 sekund. S malou pamětí se nehodil pro řešení rovnice, pro něž byl sestrojen. Vnější paměť - děrovaná páska s programem. Zadání dat bylo ze speciální klávesnice. Výstup byl zprostředkován pomocí žárovek. Počítač byl '''zničen 1944''' při náletu na Berlín.

== Z4 ==

V Německu roku '''1941''' zkonstruoval Konrad Zuse malý reléový samočinný počítač jménem '''Z4'''. Upadl v zapomnění. Při náletu zničen. Po válce '''1950 uveden do provozu'''.

== MARK I ==

V USA '''Howard H. Aiken''' pracoval na reléovém počítači. Pracovní název '''ASCC''' (Automatic Sequence Controlled Calculator - automatický sekvenčně řízený počítač). V lednu '''1943''' byl počítač dokončen ve výpočetní laboratoři Harvardsko univerzity. Představen pod názvem Mark I (tako jako Harvard Mark I). Projekt byl financován firmou '''IBM''' (International Business Machines) - mezinárodní společnost na výrobu strojů kancelářské a výpočetní techniky. Mark I byl elektronický reléový počítač, tzn. že používá elektrické impulsy k pohybu mechanických částic. Jeho délka činila 15 metrů, vážil 5 tun, obsahoval na tři čtvrtě milionu součástek a něco málo přes 800 km drátových spojů. Základní hnací jednotkou byla dlouhá hřídel svařená s elektromotorem o výkonu 3,7 kW. Počítač pracoval v desítkové soustavě s pevnou desetinou čárkou. Paměť měla dvě části - statickou, do které bylo možno před zahájením výpočtu vložit prostřednictvím deseti polohových přepínačů 60 tři a dvaceti místných čísel a dynamickou operační paměť (RWM) tvořenou elektromechaniky ovládanými kolečky. Do této paměti si mohl zaznamenat a zpětně přečíst dalších 72 čísel. Zároveň zde probíhaly aritmetické operace sčítání a odčítání. Mark I dovedl sečíst dvě čísla za 0,3 sekundy, vynásobit za 6 sekund a vypočítat např. hodnotu sinus daného chodu úhlu během 1 minuty. Později Howard H. Aiken uvedl do chodu počítač '''Mark II''' v roce '''1945'''. Toto zařízení bylo čistě reléové. A třetí verzi počítače''' Mark III''' v roce '''1947'''.

[[Soubor:Harvard-mark-1.jpg‎]]

== SAPO ==

'''Sapo (Samočinný počítač)''' byl '''prvním počítačem vyrobeným v Českoslovanské republice'''. Do provozu byl uveden v roce '''1957'''. Zkonstruoval ho profesor '''Antonín Svoboda (1907 - 1980)''' s jeho spolupracovníky ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Počítač byl instalován v budově ústavu na '''Loretanském náměstí v Praze'''. Byl poháněn elektromotorem o výkonu 4,9 kW. Ve své době byl jedním z nejspolehlivějších počítačů na světě. Obsahoval 7000 relé a 400 elektronek. Měl magnetickou bubnovou paměť o kapacitě 1024 třiceti dvoubitových slov (později 2048 slov). Pracoval ve dvojkové soustavě s pohyblivou desetinou čárkou. Byl pěti adresový (2 operandy, výsledek a adresy skoků v případě kladného a záporného výsledku). Jednalo se o tři shodné počítače, které pracovaly paralelně. Výsledek každé operace z jednotlivých procesorů se mezi sebou porovnal a o výsledku se rozhodovalo hlasováním. Pokud byl shodný alespoň ve dvou případech, byl považován za správný. Pokud se ve všech třech případech lišil, operace se opakovala. Tři roky po jeho spuštění, v roce '''1960 počítač Sapo shořel'''. Z jiskřících reléových kontaktů se vzňala loužička oleje, kterým se relé promazávalo.

--[[Uživatel:Zmullerova|Zmullerova]] 27. 5. 2010, 19:08 (UTC)

Zdroje:
[http://www.wiki.com]
[http://jaromirmatucha.ic.cz ]

[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] 
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:52 (UTC)

Počítače 0 generace

2010-05-09T15:16:18Z

Zmullerova: /* MARK I */

Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače. Využívají většinou '''relé''', či kombinaci '''relé a prvních elektronek'''. Pracovaly na kmitočtu do 100 Hz. Jejich '''výkon byl nízký a rozměry velké'''. Při druhé světové válce došlo k velkému vývoji a pokroku počítačů nulté generace v různých částech světa.

== Z1 ==

V roce '''1934''' němec '''Konrad Zuse''' (1910 - 1995) sestrojil první fungující počítací stroj. Začal pracovat na konstrukci mechanické výpočetní pomůcky. Po různých zdokonalení v roce 1936 dokončil základní návrh stroje, který '''pracoval ve dvojkové soustavě s aritmetikou v plovoucí čárce'''. Dále přidal zařízení schopné zpracovat program na děrované pásce (nosič byl vyvinut z materiálu podobného kinofilmu). Zuse se nikdy neseznámil s technologiemi Babbageho a jeho následníků. Následkem toho bylo, že Zuse nezahrnul do svého projektu podmíněné skoky. Přes tento nedostatek roku '''1938''' v Německu, spatřil světlo světa '''první počítač nazvaný Z1''' (nejdříve označovaný jako V1). Byl elektromechanický s kolíčkovou pamětí na maximálně 16 čísel. Pracoval s čísly s plovoucí řádovou čárkou, které mají šestnáctibitovou mantisu, sedmibitový exponent a znaménkový bit. Z1 byl '''nespolehlivý a pro praktické používání nevhodný'''.

[[Soubor:Příklad.jpg]]

== Z2 ==

Z důvodu nespolehlivosti Z1. V roce '''1940''' začali '''Konrat Zuse''' a '''Helmut Schreyer''' vyvíjet počítač '''Z2'''. Obsahoval asi '''200 relé'''. Paměť byla zatím mechanická, převzatá ze Z1. Pro vlastní výpočty používal obvody na bázi '''elektromagnetických relé'''.

== ABC (Atanasoff - Berry Computer) ==

Do dějin výpočetní techniky se zapsalo léto 1941 díky '''Johnu V. Atanasoffovi''' a '''Cliffordu Berrym''', kteří v USA dokončili speciální '''kalkulátor na řešení souběžných lineárních rovnic''', později nazvaný ABC. Jako primární paměť měl šedesát padesátibitových slov uložených v podobě kondenzátorů na dvou otáčivých bubnech. Jednalo se o předchůdce dnešních dynamických pamětí včetně podmínky realizace obnovovaných cyklů. Taktovací kmitočet byl 60 Hz (součet trval jednu sekundu). Množství chyb v tomto systému se nikdy nepodařilo stlačit pod 0,001 % což nebylo povzbudivé.

== Z3 ==

'''Konrad Zuse''' a '''Helmut Schreyer''' se pustili do stavby počítače '''Z3''', který dokončili v zimě '''1941'''. Tento první použitelný programově řízený počítač obsahoval 2600 elektromagnetických relé. Byl zneužit fašisty ke sčítání lidí v koncentračních táborech. Pracoval s čísly s plovoucí desetinou čárkou, které mají až čtrnáctibitovou mantisu, sedmibitové exponenty a znaménkový bit (délka slova 22 bitů). Paměť obsáhne 64 těchto čísel (slov), potřebuje přes 1400 relé, dalších 1200 jich je v aritmetické a řídící jednotce. Z3 zvládá 3-4 součty za sekundu a při násobení 3-5 sekund. S malou pamětí se nehodil pro řešení rovnice, pro něž byl sestrojen. Vnější paměť - děrovaná páska s programem. Zadání dat bylo ze speciální klávesnice. Výstup byl zprostředkován pomocí žárovek. Počítač byl '''zničen 1944''' při náletu na Berlín.

== Z4 ==

V Německu roku '''1941''' zkonstruoval Konrad Zuse malý reléový samočinný počítač jménem '''Z4'''. Upadl v zapomnění. Při náletu zničen. Po válce '''1950 uveden do provozu'''.

== MARK I ==

V USA '''Howard H. Aiken''' pracoval na reléovém počítači. Pracovní název '''ASCC''' (Automatic Sequence Controlled Calculator - automatický sekvenčně řízený počítač). V lednu '''1943''' byl počítač dokončen ve výpočetní laboratoři Harvardsko univerzity. Představen pod názvem Mark I (tako jako Harvard Mark I). Projekt byl financován firmou '''IBM''' (International Business Machines) - mezinárodní společnost na výrobu strojů kancelářské a výpočetní techniky. Mark I byl elektronický reléový počítač, tzn. že používá elektrické impulsy k pohybu mechanických částic. Jeho délka činila 15 metrů, vážil 5 tun, obsahoval na tři čtvrtě milionu součástek a něco málo přes 800 km drátových spojů. Základní hnací jednotkou byla dlouhá hřídel svařená s elektromotorem o výkonu 3,7 kW. Počítač pracoval v desítkové soustavě s pevnou desetinou čárkou. Paměť měla dvě části - statickou, do které bylo možno před zahájením výpočtu vložit prostřednictvím deseti polohových přepínačů 60 tři a dvaceti místných čísel a dynamickou operační paměť (RWM) tvořenou elektromechaniky ovládanými kolečky. Do této paměti si mohl zaznamenat a zpětně přečíst dalších 72 čísel. Zároveň zde probíhaly aritmetické operace sčítání a odčítání. Mark I dovedl sečíst dvě čísla za 0,3 sekundy, vynásobit za 6 sekund a vypočítat např. hodnotu sinus daného chodu úhlu během 1 minuty. Později Howard H. Aiken uvedl do chodu počítač '''Mark II''' v roce '''1945'''. Toto zařízení bylo čistě reléové. A třetí verzi počítače''' Mark III''' v roce '''1947'''.

[[Soubor:Harvard-mark-1.jpg‎]]

== SAPO ==

'''Sapo (Samočinný počítač)''' byl '''prvním počítačem vyrobeným v Českoslovanské republice'''. Do provozu byl uveden v roce '''1957'''. Zkonstruoval ho profesor '''Antonín Svoboda (1907 - 1980)''' s jeho spolupracovníky ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Počítač byl instalován v budově ústavu na '''Loretanském náměstí v Praze'''. Byl poháněn elektromotorem o výkonu 4,9 kW. Ve své době byl jedním z nejspolehlivějších počítačů na světě. Obsahoval 7000 relé a 400 elektronek. Měl magnetickou bubnovou paměť o kapacitě 1024 třiceti dvoubitových slov (později 2048 slov). Pracoval ve dvojkové soustavě s pohyblivou desetinou čárkou. Byl pěti adresový (2 operandy, výsledek a adresy skoků v případě kladného a záporného výsledku). Jednalo se o tři shodné počítače, které pracovaly paralelně. Výsledek každé operace z jednotlivých procesorů se mezi sebou porovnal a o výsledku se rozhodovalo hlasováním. Pokud byl shodný alespoň ve dvou případech, byl považován za správný. Pokud se ve všech třech případech lišil, operace se opakovala. Tři roky po jeho spuštění, v roce '''1960 počítač Sapo shořel'''. Z jiskřících reléových kontaktů se vzňala loužička oleje, kterým se relé promazávalo.

[[Uživatel:Zmullerova|Zmullerova]] 25. 4. 2010, 13:59 (UTC)

Soubor:Harvard-mark-1.jpg

2010-05-09T15:12:24Z

Zmullerova:

Počítače 0 generace

2010-04-25T14:00:00Z

Zmullerova: Založena nová stránka: Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače. Využívají většinou '''relé''', či kombinaci '''relé a prvních elektronek'''. Praco…

Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače. Využívají většinou '''relé''', či kombinaci '''relé a prvních elektronek'''. Pracovaly na kmitočtu do 100 Hz. Jejich '''výkon byl nízký a rozměry velké'''. Při druhé světové válce došlo k velkému vývoji a pokroku počítačů nulté generace v různých částech světa.

== Z1 ==

V roce '''1934''' němec '''Konrad Zuse''' (1910 - 1995) sestrojil první fungující počítací stroj. Začal pracovat na konstrukci mechanické výpočetní pomůcky. Po různých zdokonalení v roce 1936 dokončil základní návrh stroje, který '''pracoval ve dvojkové soustavě s aritmetikou v plovoucí čárce'''. Dále přidal zařízení schopné zpracovat program na děrované pásce (nosič byl vyvinut z materiálu podobného kinofilmu). Zuse se nikdy neseznámil s technologiemi Babbageho a jeho následníků. Následkem toho bylo, že Zuse nezahrnul do svého projektu podmíněné skoky. Přes tento nedostatek roku '''1938''' v Německu, spatřil světlo světa '''první počítač nazvaný Z1''' (nejdříve označovaný jako V1). Byl elektromechanický s kolíčkovou pamětí na maximálně 16 čísel. Pracoval s čísly s plovoucí řádovou čárkou, které mají šestnáctibitovou mantisu, sedmibitový exponent a znaménkový bit. Z1 byl '''nespolehlivý a pro praktické používání nevhodný'''.

== Z2 ==

Z důvodu nespolehlivosti Z1. V roce '''1940''' začali '''Konrat Zuse''' a '''Helmut Schreyer''' vyvíjet počítač '''Z2'''. Obsahoval asi '''200 relé'''. Paměť byla zatím mechanická, převzatá ze Z1. Pro vlastní výpočty používal obvody na bázi '''elektromagnetických relé'''.

== ABC (Atanasoff - Berry Computer) ==

Do dějin výpočetní techniky se zapsalo léto 1941 díky '''Johnu V. Atanasoffovi''' a '''Cliffordu Berrym''', kteří v USA dokončili speciální '''kalkulátor na řešení souběžných lineárních rovnic''', později nazvaný ABC. Jako primární paměť měl šedesát padesátibitových slov uložených v podobě kondenzátorů na dvou otáčivých bubnech. Jednalo se o předchůdce dnešních dynamických pamětí včetně podmínky realizace obnovovaných cyklů. Taktovací kmitočet byl 60 Hz (součet trval jednu sekundu). Množství chyb v tomto systému se nikdy nepodařilo stlačit pod 0,001 % což nebylo povzbudivé.

== Z3 ==

'''Konrad Zuse''' a '''Helmut Schreyer''' se pustili do stavby počítače '''Z3''', který dokončili v zimě '''1941'''. Tento první použitelný programově řízený počítač obsahoval 2600 elektromagnetických relé. Byl zneužit fašisty ke sčítání lidí v koncentračních táborech. Pracoval s čísly s plovoucí desetinou čárkou, které mají až čtrnáctibitovou mantisu, sedmibitové exponenty a znaménkový bit (délka slova 22 bitů). Paměť obsáhne 64 těchto čísel (slov), potřebuje přes 1400 relé, dalších 1200 jich je v aritmetické a řídící jednotce. Z3 zvládá 3-4 součty za sekundu a při násobení 3-5 sekund. S malou pamětí se nehodil pro řešení rovnice, pro něž byl sestrojen. Vnější paměť - děrovaná páska s programem. Zadání dat bylo ze speciální klávesnice. Výstup byl zprostředkován pomocí žárovek. Počítač byl '''zničen 1944''' při náletu na Berlín.

== Z4 ==

V Německu roku '''1941''' zkonstruoval Konrad Zuse malý reléový samočinný počítač jménem '''Z4'''. Upadl v zapomnění. Při náletu zničen. Po válce '''1950 uveden do provozu'''.

== MARK I ==

V USA '''Howard H. Aiken''' pracoval na reléovém počítači. Pracovní název '''ASCC''' (Automatic Sequence Controlled Calculator - automatický sekvenčně řízený počítač). V lednu '''1943''' byl počítač dokončen ve výpočetní laboratoři Harvardsko univerzity. Představen pod názvem Mark I (tako jako Harvard Mark I). Projekt byl financován firmou '''IBM''' (International Business Machines) - mezinárodní společnost na výrobu strojů kancelářské a výpočetní techniky. Mark I byl elektronický reléový počítač, tzn. že používá elektrické impulsy k pohybu mechanických částic. Jeho délka činila 15 metrů, vážil 5 tun, obsahoval na tři čtvrtě milionu součástek a něco málo přes 800 km drátových spojů. Základní hnací jednotkou byla dlouhá hřídel svařená s elektromotorem o výkonu 3,7 kW. Počítač pracoval v desítkové soustavě s pevnou desetinou čárkou. Paměť měla dvě části - statickou, do které bylo možno před zahájením výpočtu vložit prostřednictvím deseti polohových přepínačů 60 tři a dvaceti místných čísel a dynamickou operační paměť (RWM) tvořenou elektromechaniky ovládanými kolečky. Do této paměti si mohl zaznamenat a zpětně přečíst dalších 72 čísel. Zároveň zde probíhaly aritmetické operace sčítání a odčítání. Mark I dovedl sečíst dvě čísla za 0,3 sekundy, vynásobit za 6 sekund a vypočítat např. hodnotu sinus daného chodu úhlu během 1 minuty. Později Howard H. Aiken uvedl do chodu počítač '''Mark II''' v roce '''1945'''. Toto zařízení bylo čistě reléové. A třetí verzi počítače''' Mark III''' v roce '''1947'''.

== SAPO ==

'''Sapo (Samočinný počítač)''' byl '''prvním počítačem vyrobeným v Českoslovanské republice'''. Do provozu byl uveden v roce '''1957'''. Zkonstruoval ho profesor '''Antonín Svoboda (1907 - 1980)''' s jeho spolupracovníky ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Počítač byl instalován v budově ústavu na '''Loretanském náměstí v Praze'''. Byl poháněn elektromotorem o výkonu 4,9 kW. Ve své době byl jedním z nejspolehlivějších počítačů na světě. Obsahoval 7000 relé a 400 elektronek. Měl magnetickou bubnovou paměť o kapacitě 1024 třiceti dvoubitových slov (později 2048 slov). Pracoval ve dvojkové soustavě s pohyblivou desetinou čárkou. Byl pěti adresový (2 operandy, výsledek a adresy skoků v případě kladného a záporného výsledku). Jednalo se o tři shodné počítače, které pracovaly paralelně. Výsledek každé operace z jednotlivých procesorů se mezi sebou porovnal a o výsledku se rozhodovalo hlasováním. Pokud byl shodný alespoň ve dvou případech, byl považován za správný. Pokud se ve všech třech případech lišil, operace se opakovala. Tři roky po jeho spuštění, v roce '''1960 počítač Sapo shořel'''. Z jiskřících reléových kontaktů se vzňala loužička oleje, kterým se relé promazávalo.

[[Uživatel:Zmullerova|Zmullerova]] 25. 4. 2010, 13:59 (UTC)