http://wiki.sps-pi.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_indexu_lomu_l%C3%A1tky 2026-04-07T20:49:09Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.42.1 http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=M%C4%9B%C5%99en%C3%AD_indexu_lomu_l%C3%A1tky&diff=4316&oldid=prev 2010-05-31T09:35:40Z

<p>Založena nová stránka: == Index lomu jako konstanta == V nejjednodušším případě – pro průhledné a čiré látky – lze index lomu n považovat za konstantu, vztahující se k celému r…</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>== Index lomu jako konstanta ==<br /> V nejjednodušším případě – pro průhledné a čiré látky – lze index lomu n považovat za konstantu, vztahující se k celému rozsahu viditelného světla. V tom případě je index lomu vždy větší než 1 a rychlost šíření světla v dané látce v je určena vztahem<br /> <br /> <br /> <br /> kde c je rychlost světla ve vakuu. Takto definovaný index lomu se označuje jako absolutní index lomu.<br /> <br /> <br /> Pro přechod z prostředí s indexem lomu n1 do prostředí s indexem lomu n2 se často používá relativní index lomu n21, který je definován jako<br /> <br /> <br /> Pro přechod vlnění opačným směrem je index lomu Pomocí absolutního indexu lomu lze psát<br /> <br /> <br /> <br /> kde v1 je rychlost šíření vln v prvním prostředí (s indexem lomu n1) a v2 je rychlost šíření ve druhém prostředí (s indexem lomu n2).<br /> <br /> Na rovinném rozhraní dvou látek s různými indexy lomu dochází k lomu světla dle Snellova zákona.<br /> <br /> Absolutní index lomu některých látek je uveden v následující tabulce.<br /> &#039;&#039;&#039;<br /> Látka index lomu&#039;&#039;&#039;<br /> vakuum 1<br /> vzduch 1,0026<br /> led 1,31<br /> voda 1,33<br /> etanol 1,36<br /> glycerol 1,473<br /> sklo 1,5 až 1,9<br /> sůl 1,52<br /> safír 1,77<br /> diamant 2,42<br /> <br /> <br /> Máme-li dvě prostředí, pak prostředí s větším absolutním indexem lomu se nazývá opticky hustší, a prostředí s menším absolutním indexem lomu se nazývá opticky řidší prostředí. Při přechodu z opticky hustšího prostředí do prostředí opticky řidšího je relativní index lomu menší než jedna. Naopak při přechodu z prostředí opticky řidšího prostředí do prostředí opticky hustšího je relativní index lomu větší než jedna.<br /> <br /> <br /> == Frekvenčně závislý index lomu ==<br /> <br /> <br /> Tak jako všechny optické konstanty je i index lomu obecně komplexní funkcí frekvence (resp. vlnové délky), N(ω)=n(ω) + i κ(ω), má tedy reálnou a imaginární část.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Reálná část&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> Reálná část je zobecněním indexu lomu popsaného v předešlém odstavci. Látky se často vyznačují přítomností několika oblastí průhlednosti v elektromagnetickém spektru; v každé z nich je n téměř konstantní, přičemž tyto konstantní hodnoty rostou směrem k větším vlnovým délkám.<br /> <br /> Frekvenčně závislý index lomu také popisuje rychlost šíření světla v látce, avšak navíc je třeba rozlišovat mezi fázovou a grupovou rychlostí: zatímco fázová rychlost popisuje rychlost šíření ploch se stejnou fází vlnění, grupová rychlost se vztahuje k obálce amplitudy, neboli k rychlosti šíření signálu (informace).<br /> <br /> Fázová rychlost má hodnotu:<br /> <br /> <br /> a grupová rychlost je rovna:<br /> <br /> <br /> (jmenovatel se také označuje pojmem grupový index lomu).<br /> <br /> Grupová rychlost nemůže přesáhnout hodnotu c ve shodě s teorií relativity; v opticky čerpaném prostředí (čerpání typu používaného v laserech) však může být záporná. V květnu roku 2006 oznámil tým Univerzity v Rochesteru (USA) vedený Robertem Boydem důkaz záporné grupové rychlosti v časopise Science – experiment prokázal, že se v takovém prostředí světelný puls šíří opravdu pozpátku[1],.[2]<br /> <br /> Naproti tomu fázová rychlost, která není spojena s přenosem informace, může nabývat téměř libovolných hodnot, vyšších než c nebo dokonce záporných (viz níže).<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Imaginární část&#039;&#039;&#039;<br /> <br /> Index absorpce, κ(ω) udává míru útlumu procházejícího záření v dané látce pohlcením (absorpcí). Lze z něj určit např. absorpční délku da(ω) pomocí vztahu<br /> <br /> <br /> Urazí-li v dané látce záření o úhlové frekvenci ω vzdálenost da, poklesne jeho intenzita na hodnotu 1/e, tj. asi na 37 %.<br /> <br /> <br /> == Literatura ==<br /> [http://cs.wikipedia.org/ http://cs.wikipedia.org/]<br /> <br /> -- [[Uživatel:Plazor|Plazor]] 31. 5. 2010, 09:35 (UTC)</div>

Plazor