<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De_0_generace</id>
	<title>Počítače 0 generace - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De_0_generace"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De_0_generace&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-18T17:40:37Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.42.1</generator>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De_0_generace&amp;diff=3202&amp;oldid=prev</id>
		<title>Zmullerova: /* MARK I */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De_0_generace&amp;diff=3202&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2010-05-09T15:16:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;MARK I&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 9. 5. 2010, 15:16&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l40&quot;&gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 40:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V USA &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Howard H. Aiken&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; pracoval na reléovém počítači. Pracovní název &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ASCC&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Automatic Sequence Controlled Calculator - automatický sekvenčně řízený počítač). V lednu &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1943&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; byl počítač dokončen ve výpočetní laboratoři Harvardsko univerzity. Představen pod názvem Mark I (tako jako Harvard Mark I). Projekt byl financován firmou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;IBM&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (International Business Machines) - mezinárodní společnost na výrobu strojů kancelářské a výpočetní techniky. Mark I byl elektronický reléový počítač, tzn. že používá elektrické impulsy k pohybu mechanických částic. Jeho délka činila 15 metrů, vážil 5 tun, obsahoval na tři čtvrtě milionu součástek a něco málo přes 800 km drátových spojů. Základní hnací jednotkou byla dlouhá hřídel svařená s elektromotorem o výkonu 3,7 kW. Počítač pracoval v desítkové soustavě s pevnou desetinou čárkou. Paměť měla dvě části - statickou, do které bylo možno před zahájením výpočtu vložit prostřednictvím deseti polohových přepínačů 60 tři a dvaceti místných čísel a dynamickou operační paměť (RWM) tvořenou elektromechaniky ovládanými kolečky. Do této paměti si mohl zaznamenat a zpětně přečíst dalších 72 čísel. Zároveň zde probíhaly aritmetické operace sčítání a odčítání. Mark I dovedl sečíst dvě čísla za 0,3 sekundy, vynásobit za 6 sekund a vypočítat např. hodnotu sinus daného chodu úhlu během 1 minuty. Později Howard H. Aiken uvedl do chodu počítač &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mark II&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1945&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Toto zařízení bylo čistě reléové. A třetí verzi počítače&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mark III&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1947&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V USA &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Howard H. Aiken&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; pracoval na reléovém počítači. Pracovní název &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ASCC&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Automatic Sequence Controlled Calculator - automatický sekvenčně řízený počítač). V lednu &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1943&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; byl počítač dokončen ve výpočetní laboratoři Harvardsko univerzity. Představen pod názvem Mark I (tako jako Harvard Mark I). Projekt byl financován firmou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;IBM&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (International Business Machines) - mezinárodní společnost na výrobu strojů kancelářské a výpočetní techniky. Mark I byl elektronický reléový počítač, tzn. že používá elektrické impulsy k pohybu mechanických částic. Jeho délka činila 15 metrů, vážil 5 tun, obsahoval na tři čtvrtě milionu součástek a něco málo přes 800 km drátových spojů. Základní hnací jednotkou byla dlouhá hřídel svařená s elektromotorem o výkonu 3,7 kW. Počítač pracoval v desítkové soustavě s pevnou desetinou čárkou. Paměť měla dvě části - statickou, do které bylo možno před zahájením výpočtu vložit prostřednictvím deseti polohových přepínačů 60 tři a dvaceti místných čísel a dynamickou operační paměť (RWM) tvořenou elektromechaniky ovládanými kolečky. Do této paměti si mohl zaznamenat a zpětně přečíst dalších 72 čísel. Zároveň zde probíhaly aritmetické operace sčítání a odčítání. Mark I dovedl sečíst dvě čísla za 0,3 sekundy, vynásobit za 6 sekund a vypočítat např. hodnotu sinus daného chodu úhlu během 1 minuty. Později Howard H. Aiken uvedl do chodu počítač &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mark II&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1945&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Toto zařízení bylo čistě reléové. A třetí verzi počítače&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mark III&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1947&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Soubor:Harvard-mark-1.jpg‎]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== SAPO ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== SAPO ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Zmullerova</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De_0_generace&amp;diff=3200&amp;oldid=prev</id>
		<title>88.83.187.190: /* Z1 */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De_0_generace&amp;diff=3200&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2010-05-09T15:06:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Z1&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 9. 5. 2010, 15:06&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l7&quot;&gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1934&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; němec &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Konrad Zuse&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1910 - 1995) sestrojil první fungující počítací stroj. Začal pracovat na konstrukci mechanické výpočetní pomůcky. Po různých zdokonalení v roce 1936 dokončil základní návrh stroje, který &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;pracoval ve dvojkové soustavě s aritmetikou v plovoucí čárce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Dále přidal zařízení schopné zpracovat program na děrované pásce (nosič byl vyvinut z materiálu podobného kinofilmu). Zuse se nikdy neseznámil s technologiemi Babbageho a jeho následníků. Následkem toho bylo, že Zuse nezahrnul do svého projektu podmíněné skoky. Přes tento nedostatek roku &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1938&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v Německu, spatřil světlo světa &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;první počítač nazvaný Z1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (nejdříve označovaný jako V1). Byl elektromechanický s kolíčkovou pamětí na maximálně 16 čísel. Pracoval s čísly s plovoucí řádovou čárkou, které mají šestnáctibitovou mantisu, sedmibitový exponent a znaménkový bit. Z1 byl &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;nespolehlivý a pro praktické používání nevhodný&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1934&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; němec &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Konrad Zuse&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1910 - 1995) sestrojil první fungující počítací stroj. Začal pracovat na konstrukci mechanické výpočetní pomůcky. Po různých zdokonalení v roce 1936 dokončil základní návrh stroje, který &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;pracoval ve dvojkové soustavě s aritmetikou v plovoucí čárce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Dále přidal zařízení schopné zpracovat program na děrované pásce (nosič byl vyvinut z materiálu podobného kinofilmu). Zuse se nikdy neseznámil s technologiemi Babbageho a jeho následníků. Následkem toho bylo, že Zuse nezahrnul do svého projektu podmíněné skoky. Přes tento nedostatek roku &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1938&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v Německu, spatřil světlo světa &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;první počítač nazvaný Z1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (nejdříve označovaný jako V1). Byl elektromechanický s kolíčkovou pamětí na maximálně 16 čísel. Pracoval s čísly s plovoucí řádovou čárkou, které mají šestnáctibitovou mantisu, sedmibitový exponent a znaménkový bit. Z1 byl &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;nespolehlivý a pro praktické používání nevhodný&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Soubor:Příklad.jpg]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Z2 ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Z2 ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>88.83.187.190</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De_0_generace&amp;diff=2226&amp;oldid=prev</id>
		<title>Zmullerova: Založena nová stránka: Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače. Využívají většinou &#039;&#039;&#039;relé&#039;&#039;&#039;, či kombinaci &#039;&#039;&#039;relé a prvních elektronek&#039;&#039;&#039;. Praco…</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://wiki.sps-pi.cz/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8De_0_generace&amp;diff=2226&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2010-04-25T14:00:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka: Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače. Využívají většinou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;relé&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, či kombinaci &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;relé a prvních elektronek&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Praco…&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače. Využívají většinou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;relé&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, či kombinaci &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;relé a prvních elektronek&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Pracovaly na kmitočtu do 100 Hz. Jejich &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;výkon byl nízký a rozměry velké&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Při druhé světové válce došlo k velkému vývoji a pokroku počítačů nulté generace v různých částech světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Z1 == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1934&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; němec &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Konrad Zuse&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1910 - 1995) sestrojil první fungující počítací stroj. Začal pracovat na konstrukci mechanické výpočetní pomůcky. Po různých zdokonalení v roce 1936 dokončil základní návrh stroje, který &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;pracoval ve dvojkové soustavě s aritmetikou v plovoucí čárce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Dále přidal zařízení schopné zpracovat program na děrované pásce (nosič byl vyvinut z materiálu podobného kinofilmu). Zuse se nikdy neseznámil s technologiemi Babbageho a jeho následníků. Následkem toho bylo, že Zuse nezahrnul do svého projektu podmíněné skoky. Přes tento nedostatek roku &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1938&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v Německu, spatřil světlo světa &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;první počítač nazvaný Z1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (nejdříve označovaný jako V1). Byl elektromechanický s kolíčkovou pamětí na maximálně 16 čísel. Pracoval s čísly s plovoucí řádovou čárkou, které mají šestnáctibitovou mantisu, sedmibitový exponent a znaménkový bit. Z1 byl &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;nespolehlivý a pro praktické používání nevhodný&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Z2 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z důvodu nespolehlivosti Z1. V roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1940&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; začali &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Konrat Zuse&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Helmut Schreyer&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; vyvíjet počítač &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Z2&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Obsahoval asi &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;200 relé&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Paměť byla zatím mechanická, převzatá ze Z1. Pro vlastní výpočty používal obvody na bázi &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;elektromagnetických relé&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ABC (Atanasoff - Berry Computer) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do dějin výpočetní techniky se zapsalo léto 1941 díky &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Johnu V. Atanasoffovi&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Cliffordu Berrym&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, kteří v USA dokončili speciální &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;kalkulátor na řešení souběžných lineárních rovnic&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, později nazvaný ABC. Jako primární paměť měl šedesát padesátibitových slov uložených v podobě kondenzátorů na dvou otáčivých bubnech. Jednalo se o předchůdce dnešních dynamických pamětí včetně podmínky realizace obnovovaných cyklů. Taktovací kmitočet byl 60 Hz (součet trval jednu sekundu). Množství chyb v tomto systému se nikdy nepodařilo stlačit pod 0,001 % což nebylo povzbudivé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Z3 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Konrad Zuse&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Helmut Schreyer&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; se pustili do stavby počítače &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Z3&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, který dokončili v zimě &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1941&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Tento první použitelný programově řízený počítač obsahoval 2600 elektromagnetických relé. Byl zneužit fašisty ke sčítání lidí v koncentračních táborech. Pracoval s čísly s plovoucí desetinou čárkou, které mají až čtrnáctibitovou mantisu, sedmibitové exponenty a znaménkový bit (délka slova 22 bitů). Paměť obsáhne 64 těchto čísel (slov), potřebuje přes 1400 relé, dalších 1200 jich je v aritmetické a řídící jednotce. Z3 zvládá 3-4 součty za sekundu a při násobení 3-5 sekund. S malou pamětí se nehodil pro řešení rovnice, pro něž byl sestrojen. Vnější paměť - děrovaná páska s programem. Zadání dat bylo ze speciální klávesnice. Výstup byl zprostředkován pomocí žárovek. Počítač byl &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;zničen 1944&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; při náletu na Berlín.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Z4 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Německu roku &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1941&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; zkonstruoval Konrad Zuse malý reléový samočinný počítač jménem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Z4&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Upadl v zapomnění. Při náletu zničen. Po válce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1950 uveden do provozu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== MARK I ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V USA &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Howard H. Aiken&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; pracoval na reléovém počítači. Pracovní název &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ASCC&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Automatic Sequence Controlled Calculator - automatický sekvenčně řízený počítač). V lednu &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1943&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; byl počítač dokončen ve výpočetní laboratoři Harvardsko univerzity. Představen pod názvem Mark I (tako jako Harvard Mark I). Projekt byl financován firmou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;IBM&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (International Business Machines) - mezinárodní společnost na výrobu strojů kancelářské a výpočetní techniky. Mark I byl elektronický reléový počítač, tzn. že používá elektrické impulsy k pohybu mechanických částic. Jeho délka činila 15 metrů, vážil 5 tun, obsahoval na tři čtvrtě milionu součástek a něco málo přes 800 km drátových spojů. Základní hnací jednotkou byla dlouhá hřídel svařená s elektromotorem o výkonu 3,7 kW. Počítač pracoval v desítkové soustavě s pevnou desetinou čárkou. Paměť měla dvě části - statickou, do které bylo možno před zahájením výpočtu vložit prostřednictvím deseti polohových přepínačů 60 tři a dvaceti místných čísel a dynamickou operační paměť (RWM) tvořenou elektromechaniky ovládanými kolečky. Do této paměti si mohl zaznamenat a zpětně přečíst dalších 72 čísel. Zároveň zde probíhaly aritmetické operace sčítání a odčítání. Mark I dovedl sečíst dvě čísla za 0,3 sekundy, vynásobit za 6 sekund a vypočítat např. hodnotu sinus daného chodu úhlu během 1 minuty. Později Howard H. Aiken uvedl do chodu počítač &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mark II&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1945&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Toto zařízení bylo čistě reléové. A třetí verzi počítače&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mark III&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1947&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SAPO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sapo (Samočinný počítač)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; byl &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;prvním počítačem vyrobeným v Českoslovanské republice&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Do provozu byl uveden v roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1957&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Zkonstruoval ho profesor &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antonín Svoboda (1907 - 1980)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; s jeho spolupracovníky ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Počítač byl instalován v budově ústavu na &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Loretanském náměstí v Praze&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Byl poháněn elektromotorem o výkonu 4,9 kW. Ve své době byl jedním z nejspolehlivějších počítačů na světě. Obsahoval 7000 relé a 400 elektronek. Měl magnetickou bubnovou paměť o kapacitě 1024 třiceti dvoubitových slov (později 2048 slov). Pracoval ve dvojkové soustavě s pohyblivou desetinou čárkou. Byl pěti adresový (2 operandy, výsledek a adresy skoků v případě kladného a záporného výsledku). Jednalo se o tři shodné počítače, které pracovaly paralelně. Výsledek každé operace z jednotlivých procesorů se mezi sebou porovnal a o výsledku se rozhodovalo hlasováním. Pokud byl shodný alespoň ve dvou případech, byl považován za správný. Pokud se ve všech třech případech lišil, operace se opakovala. Tři roky po jeho spuštění, v roce &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1960 počítač Sapo shořel&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Z jiskřících reléových kontaktů se vzňala loužička oleje, kterým se relé promazávalo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Uživatel:Zmullerova|Zmullerova]] 25. 4. 2010, 13:59 (UTC)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Zmullerova</name></author>
	</entry>
</feed>