Počítače 1. generace - Historie editací

Dtousek v 7. 6. 2010, 18:29

2010-06-07T18:29:53Z

← Starší verze		Verze z 7. 6. 2010, 18:29
Řádek 27:		Řádek 27:
	[[Soubor:PC-eniac.jpg]]		[[Soubor:PC-eniac.jpg]]
	[[Soubor:PC-eniac2.jpg]]		[[Soubor:PC-eniac2.jpg]]
	<br>		<br><br><br>
	[[Soubor:ovl_prvk_eniac.jpg]]		[[Soubor:ovl_prvk_eniac.jpg]]
	[[Soubor:mauchly_e.jpg]]		[[Soubor:mauchly_e.jpg]]
Řádek 116:		Řádek 116:

	* UNIVAC (UNIVersal Automated Computer) byl roku 1951 prvním sériově vyráběným elektronkovým počítačem. Počítač zhotovili v USA John W. Mauchly a John Presper Eckert. Výrobcem byla firma Remington Rand. V roce 1956 byl dovezen první počítač UNIVAC do Evropy. UNIVAC používal magnetickou pásku místo děrných štítků, čímž se výpočty zrychlily.		* UNIVAC (UNIVersal Automated Computer) byl roku 1951 prvním sériově vyráběným elektronkovým počítačem. Počítač zhotovili v USA John W. Mauchly a John Presper Eckert. Výrobcem byla firma Remington Rand. V roce 1956 byl dovezen první počítač UNIVAC do Evropy. UNIVAC používal magnetickou pásku místo děrných štítků, čímž se výpočty zrychlily.
			<br>
			[[Soubor:univac.jpg]]
			<br>

	====EDVAC (1952)====		====EDVAC (1952)====
Řádek 130:		Řádek 133:

	* Původní prototyp byl velmi dobrý, ale střední doba mezi dvěmi poruchami byla u kopií jen něco přes 80 minut. Z tohoto důvodu se nikdy tento počítač velké sériové výroby nedočkal. Nicméně přinesl světu spoustu nových technologií a nápadů k přemýšlení.		* Původní prototyp byl velmi dobrý, ale střední doba mezi dvěmi poruchami byla u kopií jen něco přes 80 minut. Z tohoto důvodu se nikdy tento počítač velké sériové výroby nedočkal. Nicméně přinesl světu spoustu nových technologií a nápadů k přemýšlení.
			[[Soubor:epos_I.jpg]]
			[[Soubor:děr_čt.jpg]]
			<br>

	==Zdroje:==		==Zdroje:==
Řádek 138:		Řádek 144:
	<br>		<br>
	<br>		<br>
			<br>
			--[[Uživatel:Dtousek\|Dtousek]] 7. 6. 2010, 18:29 (UTC)
	<br>		<br>
	--[[Uživatel:Maprochazka\|Maprochazka]] 3. 6. 2010, 11:22 (UTC)		--[[Uživatel:Maprochazka\|Maprochazka]] 3. 6. 2010, 11:22 (UTC)
	[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] <br>		[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] <br>
	--[[Uživatel:Arni\|Arni]] 27. 5. 2010, 13:53 (UTC)		--[[Uživatel:Arni\|Arni]] 27. 5. 2010, 13:53 (UTC)

Dtousek v 7. 6. 2010, 18:14

2010-06-07T18:14:52Z

← Starší verze		Verze z 7. 6. 2010, 18:14
Řádek 27:		Řádek 27:
	[[Soubor:PC-eniac.jpg]]		[[Soubor:PC-eniac.jpg]]
	[[Soubor:PC-eniac2.jpg]]		[[Soubor:PC-eniac2.jpg]]
	~~<br><pre> ovládací prvky Eniacu Mauchly Eckert </pre>~~<br>		<br>
	[[Soubor:ovl_prvk_eniac.jpg]]		[[Soubor:ovl_prvk_eniac.jpg]]
	[[Soubor:mauchly_e.jpg]]		[[Soubor:mauchly_e.jpg]]

Dtousek v 7. 6. 2010, 18:11

2010-06-07T18:11:54Z

← Starší verze		Verze z 7. 6. 2010, 18:11
Řádek 23:		Řádek 23:
	* V konečném stádiu se skládal z 18 000 elektronek, 10 000 kondenzátorů, 7 000 rezistorů a 1 300 relé.		* V konečném stádiu se skládal z 18 000 elektronek, 10 000 kondenzátorů, 7 000 rezistorů a 1 300 relé.

	* Tento počítač se považoval ještě v roce 1988 za první elektronkový počítač na světě, protože armáda spojených států zamlčovala všechny ostatní vojenské počítače angažované ve druhé světové válce.		* Tento počítač se považoval ještě v roce 1988 za první elektronkový počítač na světě, protože armáda spojených států zamlčovala všechny ostatní vojenské počítače angažované ve druhé světové válce.
			<pre> počítač Eniac</pre>
			[[Soubor:PC-eniac.jpg]]
			[[Soubor:PC-eniac2.jpg]]
			<br><pre> ovládací prvky Eniacu Mauchly Eckert </pre><br>
			[[Soubor:ovl_prvk_eniac.jpg]]
			[[Soubor:mauchly_e.jpg]]
			[[Soubor:eckert.jpg]]
			<br>

	==MANIAC (1945)==		==MANIAC (1945)==

Maprochazka v 3. 6. 2010, 11:22

2010-06-03T11:22:04Z

← Starší verze		Verze z 3. 6. 2010, 11:22
Řádek 131:		Řádek 131:
	<br>		<br>
	<br>		<br>
			--[[Uživatel:Maprochazka\|Maprochazka]] 3. 6. 2010, 11:22 (UTC)
	[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] <br>		[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] <br>
	--[[Uživatel:Arni\|Arni]] 27. 5. 2010, 13:53 (UTC)		--[[Uživatel:Arni\|Arni]] 27. 5. 2010, 13:53 (UTC)

Dtousek v 3. 6. 2010, 11:13

2010-06-03T11:13:19Z

← Starší verze		Verze z 3. 6. 2010, 11:13
Řádek 124:		Řádek 124:

	==Zdroje:==		==Zdroje:==
	[http://jaromirmatucha.ic.cz/historie_pc/1gener.html jaromirmatucha.ic.cz]		[http://jaromirmatucha.ic.cz/historie_pc/1gener.html jaromirmatucha.ic.cz]<br>
	[http://historie_pocitacu.sweb.cz/historie_pocitacu1-4.htm historie_pocitacu.sweb.cz]		[http://historie_pocitacu.sweb.cz/historie_pocitacu1-4.htm historie_pocitacu.sweb.cz]<br>
	[http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF cs.wikipedia.org]		[http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF cs.wikipedia.org]<br>
	[http://informatika.topsid.com/index.php?war=pocitace&unit=generace_pocitacu informatika.topsid.com]		[http://informatika.topsid.com/index.php?war=pocitace&unit=generace_pocitacu informatika.topsid.com]<br>
	<br>		<br>
	<br>		<br>

Dtousek v 3. 6. 2010, 11:12

2010-06-03T11:12:44Z

@@ Řádek 83: / Řádek 83: @@
 * Jednalo se o počítač SSEC (Selective Sequence Electronic Calculator), založený na jedinečné technologii. Měl 5 registrů, které byly vytvořeny pomocí elektronek. Dalších 150 registrů bylo vytvořeno pomocí elektromagnetických relé. Ovládací program měl uložen z části v paměti a z části musel být zadán z programovací desky (dalo by se říci z klávesnice, tzv. plugboardu). Počítač se skládal z 12 000 elektronek a 21 000 elektromagnetických relé. I když IBM plánovala sériovou výrobu, byl nakonec vyroben pouze v jednom exempláři.
 [[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] <br>
 --[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:53 (UTC)

Dtousek v 3. 6. 2010, 11:07

2010-06-03T11:07:08Z

← Starší verze		Verze z 3. 6. 2010, 11:07
Řádek 74:		Řádek 74:
	- Je zvýšen počet samostatných datových a adresových sběrnic a přímý přístup do paměti je prováděn vícenásobným kanálem DMA (Direct Memory Access - způsob rychlého přenosu dat mezi systémovou pamětí RAM a přídavnými deskami). <br>		- Je zvýšen počet samostatných datových a adresových sběrnic a přímý přístup do paměti je prováděn vícenásobným kanálem DMA (Direct Memory Access - způsob rychlého přenosu dat mezi systémovou pamětí RAM a přídavnými deskami). <br>
	- Řízení jádra procesoru je odděleno od řízení vstupních a výstupních jednotek a architektura typu 1X a 2X znamená, že jedna instrukce je provedena v jednom nebo ve dvou hodinových cyklech (taktech). <br>		- Řízení jádra procesoru je odděleno od řízení vstupních a výstupních jednotek a architektura typu 1X a 2X znamená, že jedna instrukce je provedena v jednom nebo ve dvou hodinových cyklech (taktech). <br>
			<br>
			[[Soubor:programova_sbernice.jpg]]
			<br>
			====SSEC (1948)====

			* V lednu 1948 byl u firmy IBM konečně dokončen první univerzální počítač. Na jeho vývoji se podílel Wallace Eckert s týmem pracovníků v USA.

			* Jednalo se o počítač SSEC (Selective Sequence Electronic Calculator), založený na jedinečné technologii. Měl 5 registrů, které byly vytvořeny pomocí elektronek. Dalších 150 registrů bylo vytvořeno pomocí elektromagnetických relé. Ovládací program měl uložen z části v paměti a z části musel být zadán z programovací desky (dalo by se říci z klávesnice, tzv. plugboardu). Počítač se skládal z 12 000 elektronek a 21 000 elektromagnetických relé. I když IBM plánovala sériovou výrobu, byl nakonec vyroben pouze v jednom exempláři.

Dtousek v 3. 6. 2010, 11:05

2010-06-03T11:05:18Z

← Starší verze		Verze z 3. 6. 2010, 11:05
Řádek 59:		Řádek 59:
	- Program se do paměti nemusí zavést celý, ale je možné zavést pouze jeho část a ostatní části zavádět až v případě potřeby		- Program se do paměti nemusí zavést celý, ale je možné zavést pouze jeho část a ostatní části zavádět až v případě potřeby
	<br>		<br>
			[[Soubor:v_neuman.jpg]]
			<br>
			* Většina univerzálních mikroprocesorů respektuje koncepci von Neumanna a většina mikrokontrolerů je navrhována podle Harvardské koncepce - jedná se o mikrokontrolery obsažené např. v televizích, tiskárnách, klávesnicích počítačů, ale i např. v tachometrech na jízdní kola atd.

			====Harvardská architektura:====

			* Tato architektura byla navržena Howardem Aikenem v třicátých letech minulého století na Harvardské univerzitě ve Spojených státech při vývoji reléového počítače HARVARD MARK I. Dále byla využita na Pensylvánské univerzitě pro elektronkový počítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Calculator). Již tehdy byla moderní koncepcí, ale technické prostředky v té době neumožnily její realizaci, a proto byla zavržena a byla převzata koncepce von Neumannova. Později asi po čtyřiceti letech dosáhla technologie výroby integrovaných obvodů takového stupně, že mohla být tato koncepce realizována.

			=====Základní principy harvardské architektury jsou:=====

			- Paměť je rozdělena na paměť programu a dvě paměti dat tak, aby současně mohly do ALU vstupovat dva operandy. <br>
			- Součin dvou operandů v jednom instrukčním cyklu provede hardwarová násobička a výsledek součinu je přičten k akumulátoru (operace typu MAC - Multiply And Accumulate). <br>
			- Pro zvýšení výpočetní výkonnosti se používá pipelining (zřetězené zpracování instrukcí). <br>
			- Je zvýšen počet samostatných datových a adresových sběrnic a přímý přístup do paměti je prováděn vícenásobným kanálem DMA (Direct Memory Access - způsob rychlého přenosu dat mezi systémovou pamětí RAM a přídavnými deskami). <br>
			- Řízení jádra procesoru je odděleno od řízení vstupních a výstupních jednotek a architektura typu 1X a 2X znamená, že jedna instrukce je provedena v jednom nebo ve dvou hodinových cyklech (taktech). <br>

Dtousek v 3. 6. 2010, 11:02

2010-06-03T11:02:45Z

← Starší verze		Verze z 3. 6. 2010, 11:02
Řádek 32:		Řádek 32:

	* Toto schéma navrhl roku 1945 americký matematik maďarského původu John von Neumann. Jedná se o model samočinného počítače, který v podstatě zůstal zachován dodnes.		* Toto schéma navrhl roku 1945 americký matematik maďarského původu John von Neumann. Jedná se o model samočinného počítače, který v podstatě zůstal zachován dodnes.
			[[Soubor:schema-pc-fce.jpg]]
			* Podle tohoto schématu se počítač skládá z těchto částí:
			<br>
			- Operační paměť - Slouží k uchování zpracovávaného programu, dat a výsledků. <br>
			- ALU (Arithmetic- Logic Unit = aritmetickologická jednotka) - Samotné jádro počítače, které provádí veškeré aritmetické výpočty i logické operace. <br>
			- Řadič - Řídící jednotka, která řídí činnost všech ostatních částí počítače. Řízení je prováděno pomocí řídících signálů. Stav jednotlivých modulů a jejich reakce jsou zasílány zpět pomocí tzv. stavových signálů. <br>
			- Vstupní zařízení - Zařízení určená pro vstup programu a dat. <br>
			- Výstupní zařízení - Zařízení určená pro výstup programu a dat. <br>
			- Sběrnice - Slouží ke komunikaci mezi jednotlivými moduly. Rozlišujeme sběrnici datovou, adresovou a řídící. <br>
			<br>
			Spojení řadiče a ALU se někdy nazývá procesor. Procesor spolu s operační pamětí je pak tzv. CPU - Central Processor Unit.
			<br>
			==== Princip činnosti:====

			- Do operační paměti se pomocí vstupních zařízení přes ALU umístí program, který bude provádět výpočet. <br>
			- Stejným způsobem se do operační paměti umístí data, která bude program zpracovávat. <br>
			- Proběhne vlastní výpočet, jehož jednotlivé kroky provádí ALU. Tato jednotka je v průběhu výpočtu spolu s ostatními moduly řízena řadičem počítače. Mezivýsledky výpočtu jsou ukládány do operační paměti. <br>
			- Po skončení výpočtu jsou výsledky poslány přes ALU na výstupní zařízení. <br>

			====Základní odlišnosti dnešních počítačů od von Neumannova schématu:====

			- Podle von Neumannova schématu počítač pracuje vždy nad jedním programem. Toto vede k velmi špatnému využití strojového času. Je tedy obvyklé, že počítač zpracovává paralelně více programů zároveň - tzv. multitasking <br>
			- Počítač může disponovat i více než jedním procesorem <br>
			- Počítač podle von Neumannova schématu pracoval pouze v tzv. diskrétním režimu.<br>
			- Existují vstupní / výstupní zařízení I/O devices, která umožňují jak vstup, tak výstup dat (programu) <br>
			- Program se do paměti nemusí zavést celý, ale je možné zavést pouze jeho část a ostatní části zavádět až v případě potřeby
			<br>

Dtousek v 3. 6. 2010, 10:58

2010-06-03T10:58:10Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Připraveno pro pozdější doplnění referátem. <br>
+= 1. GENERACE POČÍTAČŮ (1944 - 1956) =
 [[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] <br>
 --[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:53 (UTC)