Síly v přírodě - Historie editací

Jcharvat v 31. 5. 2010, 07:33

2010-05-31T07:33:35Z

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2010, 07:33
Řádek 12:		Řádek 12:

	== Elektromagnetická síla ==		== Elektromagnetická síla ==
	[http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A1_s%C3%ADla]		[http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A1_s%C3%ADla]

	Elektromagnetická síla působící mezi elektricky nabitými částicemi je často rozdělována na elektrostatickou sílu, působící na nabitá tělesa v klidu, a kombinaci elektrické a magnetické síly působící na tělesa pohybující se relativně vůči sobě.		Elektromagnetická síla působící mezi elektricky nabitými částicemi je často rozdělována na elektrostatickou sílu, působící na nabitá tělesa v klidu, a kombinaci elektrické a magnetické síly působící na tělesa pohybující se relativně vůči sobě.

Jcharvat v 31. 5. 2010, 07:32

2010-05-31T07:32:35Z

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2010, 07:32
Řádek 32:		Řádek 32:

	Zdroje:		Zdroje:
	http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_interakce		http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_interakce;
	http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace		http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace;
	http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A1_s%C3%ADla		http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A1_s%C3%ADla;
	http://cs.wikipedia.org/wiki/Slab%C3%A1_interakce		http://cs.wikipedia.org/wiki/Slab%C3%A1_interakce;
	http://cs.wikipedia.org/wiki/Siln%C3%A1_interakce		http://cs.wikipedia.org/wiki/Siln%C3%A1_interakce

	--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)		--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)

Jcharvat v 31. 5. 2010, 07:31

2010-05-31T07:31:34Z

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2010, 07:31
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Gravitační síla == [http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace]		== Gravitační síla ==
			[http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace]

	Gravitace je zdaleka nejslabší interakce, ale má největší dosah. Termín „největší dosah“ odkazuje nejen na to, že klesá s kvadrátem vzdálenosti, ale i že její účinek není vyrušen účinky opačně nabitých těles jako je tomu u elektromagnetické síly. Na rozdíl od ostatních interakcí, gravitace působí univerzálně na všechny látky a energie. Vzhledem k jejímu dosahu a tomu, že je úměrná jen hmotnosti objektu a ne například znaménku náboje, je rozhodující silou interakce velmi vzdálených objektů.		Gravitace je zdaleka nejslabší interakce, ale má největší dosah. Termín „největší dosah“ odkazuje nejen na to, že klesá s kvadrátem vzdálenosti, ale i že její účinek není vyrušen účinky opačně nabitých těles jako je tomu u elektromagnetické síly. Na rozdíl od ostatních interakcí, gravitace působí univerzálně na všechny látky a energie. Vzhledem k jejímu dosahu a tomu, že je úměrná jen hmotnosti objektu a ne například znaménku náboje, je rozhodující silou interakce velmi vzdálených objektů.
Řádek 10:		Řádek 11:


	== Elektromagnetická síla == [http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A1_s%C3%ADla]		== Elektromagnetická síla ==
			[http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A1_s%C3%ADla]

	Elektromagnetická síla působící mezi elektricky nabitými částicemi je často rozdělována na elektrostatickou sílu, působící na nabitá tělesa v klidu, a kombinaci elektrické a magnetické síly působící na tělesa pohybující se relativně vůči sobě.		Elektromagnetická síla působící mezi elektricky nabitými částicemi je často rozdělována na elektrostatickou sílu, působící na nabitá tělesa v klidu, a kombinaci elektrické a magnetické síly působící na tělesa pohybující se relativně vůči sobě.
Řádek 19:		Řádek 21:


	== Slabá interakce == [http://cs.wikipedia.org/wiki/Slab%C3%A1_interakce]		== Slabá interakce ==
			[http://cs.wikipedia.org/wiki/Slab%C3%A1_interakce]

	Slabá interakce působí na všechny leptony a kvarky. Je to jediná síla působící na neutrino (působí na ně i gravitační síla, ale tak slabě, že to není v laboratorní praxi možné měřit). Slabá interakce umožňuje leptonům a kvarkům interagovat. Slabá jaderná interakce je zodpovědná za některé atomární jevy jako rozpad beta. Nosiči slabé interakce jsou bosony W± a Z		Slabá interakce působí na všechny leptony a kvarky. Je to jediná síla působící na neutrino (působí na ně i gravitační síla, ale tak slabě, že to není v laboratorní praxi možné měřit). Slabá interakce umožňuje leptonům a kvarkům interagovat. Slabá jaderná interakce je zodpovědná za některé atomární jevy jako rozpad beta. Nosiči slabé interakce jsou bosony W± a Z

	== Silná interakce == [http://cs.wikipedia.org/wiki/Siln%C3%A1_interakce]		== Silná interakce ==
			[http://cs.wikipedia.org/wiki/Siln%C3%A1_interakce]

	Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.		Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.

Jcharvat v 31. 5. 2010, 07:31

2010-05-31T07:31:13Z

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2010, 07:31
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Gravitační síla ==[http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace]		== Gravitační síla == [http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace]

	Gravitace je zdaleka nejslabší interakce, ale má největší dosah. Termín „největší dosah“ odkazuje nejen na to, že klesá s kvadrátem vzdálenosti, ale i že její účinek není vyrušen účinky opačně nabitých těles jako je tomu u elektromagnetické síly. Na rozdíl od ostatních interakcí, gravitace působí univerzálně na všechny látky a energie. Vzhledem k jejímu dosahu a tomu, že je úměrná jen hmotnosti objektu a ne například znaménku náboje, je rozhodující silou interakce velmi vzdálených objektů.		Gravitace je zdaleka nejslabší interakce, ale má největší dosah. Termín „největší dosah“ odkazuje nejen na to, že klesá s kvadrátem vzdálenosti, ale i že její účinek není vyrušen účinky opačně nabitých těles jako je tomu u elektromagnetické síly. Na rozdíl od ostatních interakcí, gravitace působí univerzálně na všechny látky a energie. Vzhledem k jejímu dosahu a tomu, že je úměrná jen hmotnosti objektu a ne například znaménku náboje, je rozhodující silou interakce velmi vzdálených objektů.
Řádek 10:		Řádek 10:


	== Elektromagnetická síla ==[http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A1_s%C3%ADla]		== Elektromagnetická síla == [http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A1_s%C3%ADla]

	Elektromagnetická síla působící mezi elektricky nabitými částicemi je často rozdělována na elektrostatickou sílu, působící na nabitá tělesa v klidu, a kombinaci elektrické a magnetické síly působící na tělesa pohybující se relativně vůči sobě.		Elektromagnetická síla působící mezi elektricky nabitými částicemi je často rozdělována na elektrostatickou sílu, působící na nabitá tělesa v klidu, a kombinaci elektrické a magnetické síly působící na tělesa pohybující se relativně vůči sobě.
Řádek 19:		Řádek 19:


	== Slabá interakce ==[http://cs.wikipedia.org/wiki/Slab%C3%A1_interakce]		== Slabá interakce == [http://cs.wikipedia.org/wiki/Slab%C3%A1_interakce]

	Slabá interakce působí na všechny leptony a kvarky. Je to jediná síla působící na neutrino (působí na ně i gravitační síla, ale tak slabě, že to není v laboratorní praxi možné měřit). Slabá interakce umožňuje leptonům a kvarkům interagovat. Slabá jaderná interakce je zodpovědná za některé atomární jevy jako rozpad beta. Nosiči slabé interakce jsou bosony W± a Z		Slabá interakce působí na všechny leptony a kvarky. Je to jediná síla působící na neutrino (působí na ně i gravitační síla, ale tak slabě, že to není v laboratorní praxi možné měřit). Slabá interakce umožňuje leptonům a kvarkům interagovat. Slabá jaderná interakce je zodpovědná za některé atomární jevy jako rozpad beta. Nosiči slabé interakce jsou bosony W± a Z

	== Silná interakce ==[http://cs.wikipedia.org/wiki/Siln%C3%A1_interakce]		== Silná interakce == [http://cs.wikipedia.org/wiki/Siln%C3%A1_interakce]

	Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.		Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.

	Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_interakce		Zdroje:
			http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_interakce
			http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace
			http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A1_s%C3%ADla
			http://cs.wikipedia.org/wiki/Slab%C3%A1_interakce
			http://cs.wikipedia.org/wiki/Siln%C3%A1_interakce

	--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)		--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)

Jcharvat v 31. 5. 2010, 07:30

2010-05-31T07:30:01Z

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2010, 07:30
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Gravitační síla ==		== Gravitační síla ==[http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace]

	Gravitace je zdaleka nejslabší interakce, ale má největší dosah. Termín „největší dosah“ odkazuje nejen na to, že klesá s kvadrátem vzdálenosti, ale i že její účinek není vyrušen účinky opačně nabitých těles jako je tomu u elektromagnetické síly. Na rozdíl od ostatních interakcí, gravitace působí univerzálně na všechny látky a energie. Vzhledem k jejímu dosahu a tomu, že je úměrná jen hmotnosti objektu a ne například znaménku náboje, je rozhodující silou interakce velmi vzdálených objektů.		Gravitace je zdaleka nejslabší interakce, ale má největší dosah. Termín „největší dosah“ odkazuje nejen na to, že klesá s kvadrátem vzdálenosti, ale i že její účinek není vyrušen účinky opačně nabitých těles jako je tomu u elektromagnetické síly. Na rozdíl od ostatních interakcí, gravitace působí univerzálně na všechny látky a energie. Vzhledem k jejímu dosahu a tomu, že je úměrná jen hmotnosti objektu a ne například znaménku náboje, je rozhodující silou interakce velmi vzdálených objektů.
Řádek 10:		Řádek 10:


	== Elektromagnetická síla ==		== Elektromagnetická síla ==[http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A1_s%C3%ADla]

	Elektromagnetická síla působící mezi elektricky nabitými částicemi je často rozdělována na elektrostatickou sílu, působící na nabitá tělesa v klidu, a kombinaci elektrické a magnetické síly působící na tělesa pohybující se relativně vůči sobě.		Elektromagnetická síla působící mezi elektricky nabitými částicemi je často rozdělována na elektrostatickou sílu, působící na nabitá tělesa v klidu, a kombinaci elektrické a magnetické síly působící na tělesa pohybující se relativně vůči sobě.
Řádek 19:		Řádek 19:


	== Slabá interakce ==		== Slabá interakce ==[http://cs.wikipedia.org/wiki/Slab%C3%A1_interakce]

	Slabá interakce působí na všechny leptony a kvarky. Je to jediná síla působící na neutrino (působí na ně i gravitační síla, ale tak slabě, že to není v laboratorní praxi možné měřit). Slabá interakce umožňuje leptonům a kvarkům interagovat. Slabá jaderná interakce je zodpovědná za některé atomární jevy jako rozpad beta. Nosiči slabé interakce jsou bosony W± a Z		Slabá interakce působí na všechny leptony a kvarky. Je to jediná síla působící na neutrino (působí na ně i gravitační síla, ale tak slabě, že to není v laboratorní praxi možné měřit). Slabá interakce umožňuje leptonům a kvarkům interagovat. Slabá jaderná interakce je zodpovědná za některé atomární jevy jako rozpad beta. Nosiči slabé interakce jsou bosony W± a Z

	== Silná interakce ==		== Silná interakce ==[http://cs.wikipedia.org/wiki/Siln%C3%A1_interakce]

	Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.		Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.

Jcharvat v 31. 5. 2010, 07:28

2010-05-31T07:28:20Z

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2010, 07:28
Řádek 27:		Řádek 27:
	Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.		Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.

	Zdroje: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_interakce]		Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_interakce

	--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)		--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)

Jcharvat v 31. 5. 2010, 07:27

2010-05-31T07:27:14Z

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2010, 07:27
Řádek 26:		Řádek 26:

	Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.		Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.

			Zdroje: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_interakce]

	--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)		--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)

Jcharvat v 31. 5. 2010, 07:25

2010-05-31T07:25:32Z

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2010, 07:25
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Gravitační síla ==		== Gravitační síla ==

			Gravitace je zdaleka nejslabší interakce, ale má největší dosah. Termín „největší dosah“ odkazuje nejen na to, že klesá s kvadrátem vzdálenosti, ale i že její účinek není vyrušen účinky opačně nabitých těles jako je tomu u elektromagnetické síly. Na rozdíl od ostatních interakcí, gravitace působí univerzálně na všechny látky a energie. Vzhledem k jejímu dosahu a tomu, že je úměrná jen hmotnosti objektu a ne například znaménku náboje, je rozhodující silou interakce velmi vzdálených objektů.

			Gravitací se zdůvodňují fenomény, jako je struktura galaxií, černá díra, velký třesk, oběžná dráha planety, ale i padání předmětů; či proč nemůžeme zvednout těžké předměty.

			Gravitace byla jako první interakce popsána matematickými vzorci. Isaac Newton ji popsal v Newtonově gravitačním zákonu poměrně dobrou aproximací. V r. 1916 Albert Einstein zveřejnil obecnou teorii relativity, která popisuje gravitaci pomocí zakřivení časoprostoru.

			V současnosti se vědci snaží o spojení teorie obecné relativity a kvantové mechaniky do teorie kvantové gravitace. V této teorii by měli gravitaci přenášet částice gravitony, ty ale dosud nebyly pozorovány.


	== Elektromagnetická síla ==		== Elektromagnetická síla ==

			Elektromagnetická síla působící mezi elektricky nabitými částicemi je často rozdělována na elektrostatickou sílu, působící na nabitá tělesa v klidu, a kombinaci elektrické a magnetické síly působící na tělesa pohybující se relativně vůči sobě.

			Elektromagnetická síla je poměrně silná ve větších vzdálenostech, a proto je zodpovědná za většinu každodenních jevů, lasery a rozhlasem počínaje až po strukturu atomu kovu či duhu.

			Elektromagnetismus byl klasicky popsán Maxwellovými rovnicemi koncem 19. století. Oblast kvantové fyziky kvantová elektrodynamika popisuje elektromagnetické jevy pomocí výměny fotonů.


			== Slabá interakce ==

			Slabá interakce působí na všechny leptony a kvarky. Je to jediná síla působící na neutrino (působí na ně i gravitační síla, ale tak slabě, že to není v laboratorní praxi možné měřit). Slabá interakce umožňuje leptonům a kvarkům interagovat. Slabá jaderná interakce je zodpovědná za některé atomární jevy jako rozpad beta. Nosiči slabé interakce jsou bosony W± a Z

			== Silná interakce ==

			Silná jaderná interakce je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.

	--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)		--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)

Jcharvat v 31. 5. 2010, 07:21

2010-05-31T07:21:42Z

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2010, 07:21
Řádek 1:		Řádek 1:
	== Gravitační síla ==		== Gravitační síla ==




	== Elektromagnetická síla ==		== Elektromagnetická síla ==




			--[[Uživatel:Jcharvat\|Jcharvat]] 31. 5. 2010, 07:21 (UTC)

Jcharvat v 31. 5. 2010, 07:20

2010-05-31T07:20:56Z

← Starší verze		Verze z 31. 5. 2010, 07:20
Řádek 1:		Řádek 1:
	== ~~Síly v přirodě~~ ==		== Gravitační síla ==



			== Elektromagnetická síla ==