Harvardská architektura

Harvardská architektura je počítačová architektura, u které je na rozdíl od Von Neumannovy architektury rozdělen blok paměti na dva bloky - zvlášť paměť pro programy a zvlášť paměť pro data. Harvardská koncepce dovoluje používat pro paměť programu například paměti typu ROM (Read Only Memory) a umožňuje v podstatě zdvojnásobení velikosti paměti oproti von Neumanově architektuře při stejně veliké adresové sběrnici.

Historie

Tato architektura byla navržena Howardem Aikenem v třicátých letech minulého století na Harvardské univerzitě ve Spojených státech při vývoji počítače Harvard Mark I. Dále byla využita na Pensylvánské univerzitě pro elektronkový počítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Calculator). Již tehdy byla moderní koncepcí, ale technické prostředky v té době neumožnily její realizaci, a proto byla zavržena a byla převzata koncepce von Neumannova. Později asi po čtyřiceti letech dosáhla technologie výroby integrovaných obvodů takového stupně, že mohla být tato koncepce realizována.

Výhody

• program nemůže přepsat sám sebe

• paměti mohou být vyrobeny odlišnými technologiemi

• každá paměť může mít jinou velikost nejmenší adresovací jednotky

• dvě sběrnice umožňují jednoduchý paralelizmus, kdy lze přistupovat pro instrukce i data současně

Nevýhody

• dvě sběrnice kladou vyšší nároky na vývoj řídící jednotky procesoru a zvyšují i náklady na výrobu výsledného počítače

• nevyužitou část paměti dat nelze použít pro program a obráceně

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

Zdroje:

http://poli.cs.vsb.cz/edu/arp/down/pocitace.pdf

http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Dokumentace/ART1525-Architektura-pocitacu-a-mikropocitacu.html

http://www.filipes15.estranky.cz/clanky/nezarazene/harvardska-architektura-pocitace

http://jaromirmatucha.ic.cz/historie_pc/1gener.html

--Lveisheiplova 28. 4. 2010, 19:20 (UTC) --Arni 27. 5. 2010, 13:42 (UTC)