Elektronka: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. | Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. [[Soubor:Elektronka.jpg|230px|thumb|right|Elektronka]] | ||
''' | |||
=='''Konstrukce'''== | |||
Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod: | Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod: | ||
• Katoda | • Katoda | ||
• Anoda | • Anoda | ||
• Mřížka | • Mřížka | ||
Řádek 14: | Řádek 20: | ||
''' | =='''Jak funguje'''== | ||
Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač. | Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač. | ||
[[Soubor:Dvojitá trioda ECC 83 v provozu.jpg|190px|thumb|right|Dvojitá trioda ECC 83 v provozu]] | |||
=='''Druhy elektronek'''== | |||
Elektronky se dělí: | |||
'''1) Podle počtu elektrod''' | |||
• dioda | |||
• trioda | |||
• tetroda | |||
• pentoda | |||
• svazková tetroda | |||
• hexoda | |||
• heptoda | |||
• oktoda | |||
• nonoda | |||
• enioda | |||
'''2) Podle účelu''' | |||
• Usměrňovací (dioda) | |||
• Zesilovací (trioda, tetroda, svazková tetroda, pentoda) | |||
• Nelineární, spínací (thyratron, krytron) | |||
• Indikační | |||
(magické oko - elektronka vybavená luminiscenční vrstvou užívaná ke zobrazování intenzity signálu, | |||
doutnavka, | |||
digitron) | |||
'''3) Podle druhu žhavení''' | |||
• Zobrazovací (obrazovka) | |||
• Mikrovlnné (magnetron) | |||
• přímo žhavené - žhavící vlákno je zároveň katodou | |||
• nepřímo žhavené - katoda není vodivě spojena se žhavícím vláknem | |||
Elektronky jsou žhaveny elektrickým proudem a mohou být přímo nebo nepřímo žhaveny. Přímo žhavené katody se vyznačují tím, že emitujícím kovem přímo protéká žhavicí proud. Rozdělujeme je do skupin: | |||
• vlákna z čistých kovů (např. wolfram - vysokou teplotou se katoda rychle rozprašuje, vlákno se v nejvíce porušeném místě snadno přepálí nebo zlomí.) | |||
• povlaková, pokrytá kysličníky (pro malé výkony, umožňují snížení teploty vlákna při dobré emisi elektronů) | |||
• kovová vlákna s povlakem silně emitujících kovů (Nanášení emisní vrstvy na vlákna se provádí protahováním vlákna vhodnými roztoky nebo usazováním baryových par. Povlaková vlákna umožňují při stejné emisi elektronů snížení teploty s následným prodloužením životnosti elektronky a úsporami energie v důsledku menšího žhavicího proudu.) | |||
[[Soubor:magicke oko.jpg|100px|Magické oko]] ''<=Magické oko'' [[Soubor:svazková tetroda.jpg|100px|Svazková tetroda]] ''<=Svazková tetroda'' | |||
=='''Vužití'''== | |||
Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory. | Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory. | ||
=='''Citace'''== | |||
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronka] | |||
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] | |||
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 8. 4. 2010, 14:43 (UTC)<br> | |||
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:51 (UTC) |
Aktuální verze z 27. 5. 2010, 13:51
Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce.
Konstrukce
Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod:
• Katoda
• Anoda
• Mřížka
Elektrody jsou umístěny v uzavřené baňce (převážně skleněné, výkonové elektronky jsou obvykle keramické nebo i kovové baňky), z níž je vyčerpán vzduch. Konstrukce elektronky se vyvinula ze žárovky na základě objevu T. A. Edisona z roku 1883.
Jak funguje
Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač.
Druhy elektronek
Elektronky se dělí:
1) Podle počtu elektrod
• dioda
• trioda
• tetroda
• pentoda
• svazková tetroda
• hexoda
• heptoda
• oktoda
• nonoda
• enioda
2) Podle účelu
• Usměrňovací (dioda)
• Zesilovací (trioda, tetroda, svazková tetroda, pentoda)
• Nelineární, spínací (thyratron, krytron)
• Indikační
(magické oko - elektronka vybavená luminiscenční vrstvou užívaná ke zobrazování intenzity signálu, doutnavka, digitron)
3) Podle druhu žhavení
• Zobrazovací (obrazovka)
• Mikrovlnné (magnetron)
• přímo žhavené - žhavící vlákno je zároveň katodou
• nepřímo žhavené - katoda není vodivě spojena se žhavícím vláknem
Elektronky jsou žhaveny elektrickým proudem a mohou být přímo nebo nepřímo žhaveny. Přímo žhavené katody se vyznačují tím, že emitujícím kovem přímo protéká žhavicí proud. Rozdělujeme je do skupin:
• vlákna z čistých kovů (např. wolfram - vysokou teplotou se katoda rychle rozprašuje, vlákno se v nejvíce porušeném místě snadno přepálí nebo zlomí.)
• povlaková, pokrytá kysličníky (pro malé výkony, umožňují snížení teploty vlákna při dobré emisi elektronů)
• kovová vlákna s povlakem silně emitujících kovů (Nanášení emisní vrstvy na vlákna se provádí protahováním vlákna vhodnými roztoky nebo usazováním baryových par. Povlaková vlákna umožňují při stejné emisi elektronů snížení teploty s následným prodloužením životnosti elektronky a úsporami energie v důsledku menšího žhavicího proudu.)
<=Magické oko Chyba při vytváření náhledu: Chybějící soubor <=Svazková tetroda
Vužití
Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory.
Citace
Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY
--MHadackova 8. 4. 2010, 14:43 (UTC)
--Arni 27. 5. 2010, 13:51 (UTC)