Elektronka

Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce.

Elektronka

Konstrukce

Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod:

• Katoda

• Anoda

• Mřížka

Elektrody jsou umístěny v uzavřené baňce (převážně skleněné, výkonové elektronky jsou obvykle keramické nebo i kovové baňky), z níž je vyčerpán vzduch. Konstrukce elektronky se vyvinula ze žárovky na základě objevu T. A. Edisona z roku 1883.

Jak funguje

Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač.

Chyba při vytváření náhledu: Chybějící soubor

Dvojitá trioda ECC 83 v provozu

Druhy elektronek

Elektronky se dělí:

1) Podle počtu elektrod

• dioda

• trioda

• tetroda

• pentoda

• svazková tetroda

• hexoda

• heptoda

• oktoda

• nonoda

• enioda

2) Podle účelu

• Usměrňovací (dioda)

• Zesilovací (trioda, tetroda, svazková tetroda, pentoda)

• Nelineární, spínací (thyratron, krytron)

• Indikační

(magické oko - elektronka vybavená luminiscenční vrstvou užívaná ke zobrazování intenzity signálu, doutnavka, digitron)

3) Podle druhu žhavení

• Zobrazovací (obrazovka)

• Mikrovlnné (magnetron)

• přímo žhavené - žhavící vlákno je zároveň katodou

• nepřímo žhavené - katoda není vodivě spojena se žhavícím vláknem

Elektronky jsou žhaveny elektrickým proudem a mohou být přímo nebo nepřímo žhaveny. Přímo žhavené katody se vyznačují tím, že emitujícím kovem přímo protéká žhavicí proud. Rozdělujeme je do skupin:

• vlákna z čistých kovů (např. wolfram - vysokou teplotou se katoda rychle rozprašuje, vlákno se v nejvíce porušeném místě snadno přepálí nebo zlomí.)

• povlaková, pokrytá kysličníky (pro malé výkony, umožňují snížení teploty vlákna při dobré emisi elektronů)

• kovová vlákna s povlakem silně emitujících kovů (Nanášení emisní vrstvy na vlákna se provádí protahováním vlákna vhodnými roztoky nebo usazováním baryových par. Povlaková vlákna umožňují při stejné emisi elektronů snížení teploty s následným prodloužením životnosti elektronky a úsporami energie v důsledku menšího žhavicího proudu.)

<=Magické oko Chyba při vytváření náhledu: Chybějící soubor <=Svazková tetroda

Vužití

Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory.

Citace

[1]

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY

--MHadackova 8. 4. 2010, 14:43 (UTC)
--Arni 27. 5. 2010, 13:51 (UTC)