Počítače 3. generace: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
(Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOEDITSECTION__ | |||
<div style="text-align:justify">'''Třetí generace je charakteristická použitím integrovaných obvodů''' (tzv. polovodičová elektronika). S postupem času roste počet tranzistorů | |||
v integrovaném obvodu (zvyšuje se integrace). V této době byl výkon počítače úměrný druhé mocnině jeho ceny, takže se vyplatilo koupit co nejvýkonnější počítač a poté prodávat jeho strojový čas. Majitelé požadovali maximalizaci využití počítače, proto se objevilo multiprogramování – zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, je procesorem zpracovávána druhá úloha. S tím úzce souvisí zavedení pojmu proces, který označuje prováděný program a zahrnuje kromě něj i dynamicky se měnící data. Objevuje se první podpora multitaskingu, kdy se programy vykonávané procesorem střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. Tento pokrok umožňuje zavedení interaktivních systémů (počítač v reálném čase reaguje na požadavky uživatele). Kromě velkých střediskových počítačů (mainframe) se objevují i první minipočítače a mikropočítače. | |||
==Stupně Integrace== | |||
S postupným vývojem integrovaných obvodů se neustále zvyšuje stupeň integrace (počet integrovaných členů na čipu integrovaného obvodu). Podle počtu takto integrovaných součástek je možné rozlišit následující stupně integrace:[[Soubor:VLSI1.jpg|thumb|right|VLSI Integrace]] | |||
[[Soubor:Pocitace3gen.PNG]] | |||
==Výroba integrovaných obvodů== | |||
Integrované obvody je možné vyrábět pomocí různých technologií, z nichž každá má svůj základní stavební prvek a díky němu poskytuje specifické vlastnosti: | |||
[[Soubor:Cmos1.jpg|thumb|right|CMOS Technologie]] | |||
#'''TTL''' (Transistor Transistor Logic): rychlá, ale drahá technologie. Jejím základním stavebním prvkem je bipolární tranzistor. Její nevýhodou je velká spotřeba elektrické energie a z toho vyplývající velké zahřívání se takovýchto obvodů. | |||
#'''PMOS''' (Positive Metal Oxid Semiconductor): technologie používající unipolární tranzistor MOS s pozitivním vodivostním kanálem. Díky tomu, že MOS tranzistory jsou řízeny elektrickým polem a nikoliv elektrickým proudem jako u technologie TTL, redukuje nároky na spotřebu elektrické energie. Jedná se však o pomalou a dnes nepoužívanou technologii. | |||
#'''NMOS''' (Negative Metal Oxid Semiconductor): technologie, která využívá jako základní stavební prvek unipolární tranzistor MOS s negativním vodivostním kanálem. Tato technologie se používala zhruba do začátku 80. let. Jedná se o levnější a efektivnější technologii než TTL a rychlejší než PMOS. | |||
#'''CMOS''' (Complementary Metal Oxid Semiconductor): technologie spojující v jednom návrhu prvky tranzistorů PMOS i NMOS. Tyto obvody mají malou spotřebu a tato technologie je používána pro výrobu velké čáti dnešních moderních integrovaných obvodů. | |||
#'''BiCMOS''' (Bipolar Complementary Metal Oxid Semiconductor): nová technologie spojující na jednom čipu prvky bipolární technologie i technologie CMOS. Používána zejména firmou Intel k výrobě mikroprocesorů. | |||
==Začátky 3. generace== | |||
[[Soubor:J.Kylbi.jpg|thumb|left|Jack Kilby]] | |||
První integrované obvody vytvořili v roce 1959 '''Jack Kilby a Robert Noyce'''. V roce 1961 dal Jack Kilby, ze společnosti Texas Instruments na trh první integrovaný obvod se čtyřmi tranzistory. O něco později se na křemíkové destičce (čipu) o rozměrech 5x5 mm podařilo umístit už 20 tranzistorů, a tak vznikla malá integrace (SSI). V dalších letech nastal u integrovaných obvodů rychlý rozvoj a vznikly další stupně integrace. | |||
==Pokračování 3. generace== | |||
Rychlost spínacích prvků uspořádaných jako integrované obvody na modulových deskách se už stěží dala měřit - operační rychlost počítačů třetí generace se již blížila jednomu miliónu operací za sekundu. Potřebný příkon spínacích prvků klesl na několik mikrowatů a procesor počítače pro vědecké účely se mohl zmenšit na několik krychlových decimetrů. Zbylo mnohem více místa v pamětech pro programové vybavení a operační systémy. Vedle IBM stále prosazovaného jazyka FORTRAN se začaly používat i jazyky ALGOL, COBOL, LISP a PL/1. | |||
Samozřejmostí se stalo vnitřní a vnější sdílení času a multiprogramování. Kompatibilita dosáhla vrcholu a uplatňovala se jak u kódu, tak datových nosičů. Pásky a disky s programem a daty bylo možné přenášet ze stroje na stroj. | |||
Vnější paměti získaly na kapacitě a nástupem rotujících magnetických disků i na rychlosti vybavování. K počítačům bylo možné připojit i několik desítek terminálů. Zavedením terminálů u uživatelů se umožnil přístup k počítačům přímo z jejich pracoviště. Odpadlo převážení dat do výpočetních středisek a čekání na jejich zpracování. | |||
==První počítače 3. generace== | |||
[[Soubor:sys300.jpg|thumb|right|Počítač SYSTEM 360]] | |||
První počítače třetí generace s integrovanými obvody byly úspěšné počítače IBM označené jako SYSTEM 360 a v Evropě na ně navázal SIEMENS řadou 4004. Každá řada sestávala z několika modelů se zvyšujícími výkony a bohatšími perifériemi. Navzájem byly již technicky i programově kompatibilní a důsledně modulární. Uživatel měl možnost si ze sériově vyráběných počítačů zvolit model vyhovující jeho požadavkům. Jestliže vzrostly jeho nároky, mohl periférii svého počítače rozšiřovat. | |||
==Další počítače 3. generace== | |||
[[Soubor:EC1050.jpg|thumb|right|Počítač EC1050]] | |||
*'''Cray:''' V roce 1976 začala firma Cray prodávat tehdy nejvýkonnější počítač na světě Cray-1, který byl velmi známým a úspěšným superpočítačem. | |||
S nástupem paralelních výpočtů v 80. letech 20. století superpočítače ustoupily a tato původně velmi úspěšná firma v roce 1995 zkrachovala. | |||
*'''EC1010: '''malý počítač pro řízení procesů výroby a vědeckotechnické výpočty (výroba MLR) | |||
*'''EC1020:''' střední počítač pro hromadné zpracování dat, plánovací úkoly (výroba v SSSR, BLR a ČSR ) | |||
*'''EC1050:''' velký počítač pro rozsáhlé vědeckotechnické a ekonomické úlohy, osazený vícevrstvými emitorově vázanými obvody ECL s výkonem | |||
500 000 operací/s a s velkou kapacitou připojených kanálů (SSSR ) | |||
==Konec 3. generace== | |||
Postupné odeznívání éry 3. generace počítačů se datuje na rok 1981, kdy nastoupila 4. generace počítačů. | |||
Pro čtvrtou generaci jsou charakteristické mikroprocesory a osobní počítače. | |||
Tato generace trvá dodnes! | |||
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] | |||
==Použitá literatura== | |||
[[Soubor:liter.jpg|right]] | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_počítačů Dějiny počítačů] | |||
*[http://sen.felk.cvut.cz/sen/index_cz.html?historie/gen3.html Počítače 3. generace] | |||
*[http://informatika.topsid.com/index.php?war=pocitace&unit=generace_pocitacu Generace počítačů] | |||
*[http://historie_pocitacu.sweb.cz/ Historie počítačů] | |||
Autor: [[Uživatel:Fsvoboda| Filip Svoboda]] B1. I - 7.4 2010</div> <br> | |||
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:55 (UTC) |
Aktuální verze z 6. 9. 2010, 16:46
v integrovaném obvodu (zvyšuje se integrace). V této době byl výkon počítače úměrný druhé mocnině jeho ceny, takže se vyplatilo koupit co nejvýkonnější počítač a poté prodávat jeho strojový čas. Majitelé požadovali maximalizaci využití počítače, proto se objevilo multiprogramování – zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, je procesorem zpracovávána druhá úloha. S tím úzce souvisí zavedení pojmu proces, který označuje prováděný program a zahrnuje kromě něj i dynamicky se měnící data. Objevuje se první podpora multitaskingu, kdy se programy vykonávané procesorem střídají, takže jsou zdánlivě zpracovávány najednou. Tento pokrok umožňuje zavedení interaktivních systémů (počítač v reálném čase reaguje na požadavky uživatele). Kromě velkých střediskových počítačů (mainframe) se objevují i první minipočítače a mikropočítače.
Stupně Integrace
S postupným vývojem integrovaných obvodů se neustále zvyšuje stupeň integrace (počet integrovaných členů na čipu integrovaného obvodu). Podle počtu takto integrovaných součástek je možné rozlišit následující stupně integrace:
Výroba integrovaných obvodů
Integrované obvody je možné vyrábět pomocí různých technologií, z nichž každá má svůj základní stavební prvek a díky němu poskytuje specifické vlastnosti:
- TTL (Transistor Transistor Logic): rychlá, ale drahá technologie. Jejím základním stavebním prvkem je bipolární tranzistor. Její nevýhodou je velká spotřeba elektrické energie a z toho vyplývající velké zahřívání se takovýchto obvodů.
- PMOS (Positive Metal Oxid Semiconductor): technologie používající unipolární tranzistor MOS s pozitivním vodivostním kanálem. Díky tomu, že MOS tranzistory jsou řízeny elektrickým polem a nikoliv elektrickým proudem jako u technologie TTL, redukuje nároky na spotřebu elektrické energie. Jedná se však o pomalou a dnes nepoužívanou technologii.
- NMOS (Negative Metal Oxid Semiconductor): technologie, která využívá jako základní stavební prvek unipolární tranzistor MOS s negativním vodivostním kanálem. Tato technologie se používala zhruba do začátku 80. let. Jedná se o levnější a efektivnější technologii než TTL a rychlejší než PMOS.
- CMOS (Complementary Metal Oxid Semiconductor): technologie spojující v jednom návrhu prvky tranzistorů PMOS i NMOS. Tyto obvody mají malou spotřebu a tato technologie je používána pro výrobu velké čáti dnešních moderních integrovaných obvodů.
- BiCMOS (Bipolar Complementary Metal Oxid Semiconductor): nová technologie spojující na jednom čipu prvky bipolární technologie i technologie CMOS. Používána zejména firmou Intel k výrobě mikroprocesorů.
Začátky 3. generace
První integrované obvody vytvořili v roce 1959 Jack Kilby a Robert Noyce. V roce 1961 dal Jack Kilby, ze společnosti Texas Instruments na trh první integrovaný obvod se čtyřmi tranzistory. O něco později se na křemíkové destičce (čipu) o rozměrech 5x5 mm podařilo umístit už 20 tranzistorů, a tak vznikla malá integrace (SSI). V dalších letech nastal u integrovaných obvodů rychlý rozvoj a vznikly další stupně integrace.
Pokračování 3. generace
Rychlost spínacích prvků uspořádaných jako integrované obvody na modulových deskách se už stěží dala měřit - operační rychlost počítačů třetí generace se již blížila jednomu miliónu operací za sekundu. Potřebný příkon spínacích prvků klesl na několik mikrowatů a procesor počítače pro vědecké účely se mohl zmenšit na několik krychlových decimetrů. Zbylo mnohem více místa v pamětech pro programové vybavení a operační systémy. Vedle IBM stále prosazovaného jazyka FORTRAN se začaly používat i jazyky ALGOL, COBOL, LISP a PL/1.
Samozřejmostí se stalo vnitřní a vnější sdílení času a multiprogramování. Kompatibilita dosáhla vrcholu a uplatňovala se jak u kódu, tak datových nosičů. Pásky a disky s programem a daty bylo možné přenášet ze stroje na stroj.
Vnější paměti získaly na kapacitě a nástupem rotujících magnetických disků i na rychlosti vybavování. K počítačům bylo možné připojit i několik desítek terminálů. Zavedením terminálů u uživatelů se umožnil přístup k počítačům přímo z jejich pracoviště. Odpadlo převážení dat do výpočetních středisek a čekání na jejich zpracování.
První počítače 3. generace
První počítače třetí generace s integrovanými obvody byly úspěšné počítače IBM označené jako SYSTEM 360 a v Evropě na ně navázal SIEMENS řadou 4004. Každá řada sestávala z několika modelů se zvyšujícími výkony a bohatšími perifériemi. Navzájem byly již technicky i programově kompatibilní a důsledně modulární. Uživatel měl možnost si ze sériově vyráběných počítačů zvolit model vyhovující jeho požadavkům. Jestliže vzrostly jeho nároky, mohl periférii svého počítače rozšiřovat.
Další počítače 3. generace
- Cray: V roce 1976 začala firma Cray prodávat tehdy nejvýkonnější počítač na světě Cray-1, který byl velmi známým a úspěšným superpočítačem.
S nástupem paralelních výpočtů v 80. letech 20. století superpočítače ustoupily a tato původně velmi úspěšná firma v roce 1995 zkrachovala.
- EC1010: malý počítač pro řízení procesů výroby a vědeckotechnické výpočty (výroba MLR)
- EC1020: střední počítač pro hromadné zpracování dat, plánovací úkoly (výroba v SSSR, BLR a ČSR )
- EC1050: velký počítač pro rozsáhlé vědeckotechnické a ekonomické úlohy, osazený vícevrstvými emitorově vázanými obvody ECL s výkonem
500 000 operací/s a s velkou kapacitou připojených kanálů (SSSR )
Konec 3. generace
Postupné odeznívání éry 3. generace počítačů se datuje na rok 1981, kdy nastoupila 4. generace počítačů. Pro čtvrtou generaci jsou charakteristické mikroprocesory a osobní počítače. Tato generace trvá dodnes!
Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY
Použitá literatura
Autor: Filip Svoboda B1. I - 7.4 2010
--Arni 27. 5. 2010, 13:55 (UTC)