Elektronka: Porovnání verzí

Z MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Arni (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce.  
Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. [[Soubor:Elektronka.jpg|230px|thumb|right|Elektronka]]


[[Soubor:Elektronka.jpg]]


'''
 
KONSTRUKCE'''
 
 
 
 
=='''Konstrukce'''==


Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod:
Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod:
Řádek 17: Řádek 20:




'''
=='''Jak funguje'''==
JAK FUNGUJE'''
 
Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač.
[[Soubor:Dvojitá trioda ECC 83 v provozu.jpg|190px|thumb|right|Dvojitá trioda ECC 83 v provozu]]
 
 
 
 
 
 
 
=='''Druhy elektronek'''==
 
Elektronky se dělí:
 
'''1) Podle počtu elektrod'''
 
• dioda
 
• trioda
 
• tetroda
 
• pentoda
 
• svazková tetroda
 
• hexoda
 
• heptoda
 
• oktoda
 
• nonoda
 
• enioda
 
 
'''2) Podle účelu'''
 
• Usměrňovací (dioda)
 
• Zesilovací (trioda, tetroda, svazková tetroda, pentoda)
 
• Nelineární, spínací (thyratron, krytron)
 
• Indikační
 
(magické oko - elektronka vybavená luminiscenční vrstvou užívaná ke zobrazování intenzity signálu,
doutnavka,
digitron)
 
 
'''3) Podle druhu žhavení'''
 
• Zobrazovací (obrazovka)
 
• Mikrovlnné (magnetron)
 
• přímo žhavené - žhavící vlákno je zároveň katodou
 
• nepřímo žhavené - katoda není vodivě spojena se žhavícím vláknem
 
Elektronky jsou žhaveny elektrickým proudem a mohou být přímo nebo nepřímo žhaveny. Přímo žhavené katody se vyznačují tím, že emitujícím kovem přímo protéká žhavicí proud. Rozdělujeme je do skupin:
 
• vlákna z čistých kovů (např. wolfram - vysokou teplotou se katoda rychle rozprašuje, vlákno se v nejvíce porušeném místě snadno přepálí nebo zlomí.)
 
• povlaková, pokrytá kysličníky (pro malé výkony, umožňují snížení teploty vlákna při dobré emisi elektronů)
 
• kovová vlákna s povlakem silně emitujících kovů (Nanášení emisní vrstvy na vlákna se provádí protahováním vlákna vhodnými roztoky nebo usazováním baryových par. Povlaková vlákna umožňují při stejné emisi elektronů snížení teploty s následným prodloužením životnosti elektronky a úsporami energie v důsledku menšího žhavicího proudu.)
 
[[Soubor:magicke oko.jpg|100px|Magické oko]] ''<=Magické oko''  [[Soubor:svazková tetroda.jpg|100px|Svazková tetroda]] ''<=Svazková tetroda''
 
 


Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač.






'''
 
VYUŽITÍ'''
=='''Vužití'''==


Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory.
Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory.
=='''Citace'''==
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronka]
[[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]]
--[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 8. 4. 2010, 14:43 (UTC)<br>
--[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:51 (UTC)

Aktuální verze z 27. 5. 2010, 13:51

Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce.

Elektronka




Konstrukce

Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod:

• Katoda

• Anoda

• Mřížka

Elektrody jsou umístěny v uzavřené baňce (převážně skleněné, výkonové elektronky jsou obvykle keramické nebo i kovové baňky), z níž je vyčerpán vzduch. Konstrukce elektronky se vyvinula ze žárovky na základě objevu T. A. Edisona z roku 1883.


Jak funguje

Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač.

Chyba při vytváření náhledu: Chybějící soubor
Dvojitá trioda ECC 83 v provozu




Druhy elektronek

Elektronky se dělí:

1) Podle počtu elektrod

• dioda

• trioda

• tetroda

• pentoda

• svazková tetroda

• hexoda

• heptoda

• oktoda

• nonoda

• enioda


2) Podle účelu

• Usměrňovací (dioda)

• Zesilovací (trioda, tetroda, svazková tetroda, pentoda)

• Nelineární, spínací (thyratron, krytron)

• Indikační

(magické oko - elektronka vybavená luminiscenční vrstvou užívaná ke zobrazování intenzity signálu, doutnavka, digitron)


3) Podle druhu žhavení

• Zobrazovací (obrazovka)

• Mikrovlnné (magnetron)

• přímo žhavené - žhavící vlákno je zároveň katodou

• nepřímo žhavené - katoda není vodivě spojena se žhavícím vláknem

Elektronky jsou žhaveny elektrickým proudem a mohou být přímo nebo nepřímo žhaveny. Přímo žhavené katody se vyznačují tím, že emitujícím kovem přímo protéká žhavicí proud. Rozdělujeme je do skupin:

• vlákna z čistých kovů (např. wolfram - vysokou teplotou se katoda rychle rozprašuje, vlákno se v nejvíce porušeném místě snadno přepálí nebo zlomí.)

• povlaková, pokrytá kysličníky (pro malé výkony, umožňují snížení teploty vlákna při dobré emisi elektronů)

• kovová vlákna s povlakem silně emitujících kovů (Nanášení emisní vrstvy na vlákna se provádí protahováním vlákna vhodnými roztoky nebo usazováním baryových par. Povlaková vlákna umožňují při stejné emisi elektronů snížení teploty s následným prodloužením životnosti elektronky a úsporami energie v důsledku menšího žhavicího proudu.)

Magické oko <=Magické oko Chyba při vytváření náhledu: Chybějící soubor <=Svazková tetroda




Vužití

Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory.


Citace

[1]

Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY



--MHadackova 8. 4. 2010, 14:43 (UTC)
--Arni 27. 5. 2010, 13:51 (UTC)