Základní pojmy z mikroprocesorové techniky: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
'''Instrukční cyklus''' – obsahuje 1 - 5 strojních cyklů nebo taktů. Každý strojní cyklus se skládá ze 3 - 5 stavů neboli fází. Stav je definován jako interval mezi dvěma po sobě jdoucími vzestupnými hranami. | '''Instrukční cyklus''' – obsahuje 1 - 5 strojních cyklů nebo taktů. Každý strojní cyklus se skládá ze 3 - 5 stavů neboli fází. Stav je definován jako interval mezi dvěma po sobě jdoucími vzestupnými hranami. | ||
| Řádek 50: | Řádek 49: | ||
[[Category:MIT]] | [[Category:MIT]] | ||
--[[Uživatel:JA|JA]] 29. 4. 2010, 12:03 (UTC) | --[[Uživatel:JA|JA]] 29. 4. 2010, 12:03 (UTC) | ||
Aktuální verze z 21. 5. 2014, 15:35
Procesor (CPU – Central Processing Unit) je základní součástí počítače. Bývá přirovnáván k "srdci" nebo "mozku" počítače. Procesor čte z paměti strojové instrukce a na jejich základě vykonává program. Procesor, který by vykonával program zapsaný v nějakém vyšším programovacím jazyku by byl příliš složitý, a proto má každý procesor svůj vlastní jazyk - tzv. strojový kód. Ten který se podle typu procesoru skládá z jednodušších nebo složitějších strojových instrukcí. Pod pojmem procesor se dnes téměř vždy skrývá elektronický integrovaný obvod, i když na samých počátcích počítačové éry byly realizovány procesory i elektromechanicky. Zpravidla se nachází na základní desce počítače. Procesory, které zpracovávají stejný strojový kód tvoří specifickou architekturu procesoru.
Mikrokontrolér je většinou monolitický integrovaný obvod obsahující kompletní mikropočítač. Jednočipové počítače se vyznačují velkou spolehlivostí a kompaktností, proto jsou určeny především pro jednoúčelové aplikace jako je řízení, regulace apod. Často jsou jednočipové počítače součástí vestavěných (embedded) systémů. Jednočipový počítač je integrovaný obvod, který v sobě zahrnuje zpravidla vše potřebné k tomu, aby mohl obsáhnout celou aplikaci, aniž by potřeboval další podpůrné obvody.
Sběrnice (anglicky bus) má za účel zajistit přenos dat a řídicích povelů mezi dvěma a více elektronickými zařízeními. Přenos dat na sběrnici se řídí stanoveným protokolem. Lze rozdělit na skupiny řídicích, adresových a datových vodičů, v případě paralelní sběrnice, nebo sdílení dat a řízení na společném vodiči (nebo vodičích) u sériových sběrnic.
Paměť je paměťový prostor, který umožňuje běh programů a zpřístupňuje data uložená na pevném disku. Spustíme-li program, dojde k jeho zavedení do operační paměti a teprve zde jej dokáže procesor instrukci za instrukcí vykonávat. Na rozdíl od pevného disku či diskety, které dokáží udržet uložené informace i tehdy, je-li počítač vypnutý, je operační paměť určena pouze ke krátkodobému uložení informací. Pokud počítač vypneme, je obsah operační paměti vymazán. Profesionální osobní počítače mají dva druhy operační paměti: paměť RAM a paměť ROM.
Periferie je zařízení rozšiřující možnosti použití počítače - tzv. počítačová periferie. Počítačová periferie konkrétně slouží ke vstupu a výstupu dat z počítače. Např. : tiskárna, monitor, reproduktor (výstupní), klávesnice, myš, mikrofon (vstupní)
Čítač je zařízení, které počítá nebo odpočítává (a někdy také zobrazuje), kolikrát proběhla určitá událost nebo proces. Rozlišují se na dva druhy čítačů:
- vzestupný čítač, který zvyšuje svou hodnotu (inkrementační operace)
- sestupný čítač, který snižuje svou hodnotu (dekrementační operace)
Registry jsou posloupné databáze, které ukládají nastavení a možnosti, na operačních systémech. Obsahují nastavení pro komponenty "low-level" operační systém, stejně jako aplikace běžící na platformě: jádro, ovladače zařízení, služby, SAM, uživatelské rozhraní a aplikací třetích stran, všechny využívají registry. Registry také poskytují prostředky pro přístup čítačů pro profilování výkonu systému.
Assembler - jazyk symbolických adres. Assembler je programovací jazyk. Takzvaný low-level jazyk ("nízkoúrovňový"). Je to jen strojový kód = psaní jedniček a nul. Dříve se s ním také programovalo jenže se přitom dělalo spoustu chyb.
Jazyk symbolických adres (zkratka JSA, anglicky assembly language) je nízkoúrovňový programovací jazyk, který je tvořen symbolickou reprezentací jednotlivých strojových instrukcí a konstant potřebných pro vytvoření strojového kódu programu pro daný procesor. Symbolickou reprezentaci tvoří zpravidla výrobce procesoru a je založena na mnemotechnických zkratkách, které vyjadřují, co daná strojová instrukce dělá, označují symbolicky registr, slovní zkratku podmínky a podobně. JSA je proto závislý na konkrétním procesoru a zapsaný program je obtížně přenositelný na jinou platformu (na rozdíl od vysokoúrovňových programovacích jazyků). Pro překlad JSA do strojového kódu se používá program, který nazýváme assembler. Oba názvy jsou často nesprávně zaměňovány.
Instrukční cyklus – obsahuje 1 - 5 strojních cyklů nebo taktů. Každý strojní cyklus se skládá ze 3 - 5 stavů neboli fází. Stav je definován jako interval mezi dvěma po sobě jdoucími vzestupnými hranami.
--JA 29. 4. 2010, 12:03 (UTC)