Řízení otáček elektromotoru: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Asynchronní motor je točivý elektrický stroj (elektromotor), pracující na střídavý proud. Je to nejrozšířenější pohon v elektrotechnice vůbec. Tok energie mezi hlavními částmi motoru (stator a rotor) je realizován výhradně pomocí elektromagnetické indukce, proto se často tento motor označuje jako motor indukční. Výhodou asynchronního motoru je vysoká spolehlivost, jednoduchá konstrukce a napájení z běžné střídavé sítě. Napájecí napětí může být jednofázové nebo trojfázové. Trojfázové je výrazně používanější. Asynchronní motor vynalezl Nikola Tesla. | Asynchronní motor je točivý elektrický stroj (elektromotor), pracující na střídavý proud.[[Image:Elektromotor.jpg|thumb]] Je to nejrozšířenější pohon v elektrotechnice vůbec. Tok energie mezi hlavními částmi motoru (stator a rotor) je realizován výhradně pomocí elektromagnetické indukce, proto se často tento motor označuje jako motor indukční. Výhodou asynchronního motoru je vysoká spolehlivost, jednoduchá konstrukce a napájení z běžné střídavé sítě. Napájecí napětí může být jednofázové nebo trojfázové. Trojfázové je výrazně používanější. Asynchronní motor vynalezl Nikola Tesla. | ||
=== Regulace otáček === | === Regulace otáček === | ||
Otáčky rotoru: | Otáčky rotoru: | ||
[[Image: | [[Image:Vztah.jpg]] | ||
jsou tedy dány skluzem s, frekvence napájecího napětí | [[Image:Regulátor.jpg|thumb|Regulace otáček asynchronních elektromotorů měničem frekvence s napěťovým meziobvodem]] | ||
*'''Regulace změnou skluzu''' – změníme-li výkon, který se spotřebovává v rotoru, změní se i skluz. Lze použít pouze pro motor s kroužkovou kotvou. | |||
**''Pomocí regulačního odporu'' – zařazením odporu do obvodu rotoru se část skluzového výkonu přemění na teplo. Je to nehospodárný způsob změny skluzu. | <br> | ||
**''Podsynchronní kaskádou'' – část skluzového výkonu se vrací zpět do sítě, jde tedy o hospodárnější způsob snížení skluzu. Kmitočet rotorových proudů je odlišný od kmitočtu sítě, před navrácením výkonu do sítě se tedy musí použít [[ | |||
*'''Regulace změnou kmitočtu''' – používá se u motorů s kotvou nakrátko. Připojením měniče kmitočtu můžeme řídit napětí a tím i vytvářené magnetické pole statoru. | jsou tedy dány skluzem s, frekvence napájecího napětí f1, a počet pólů p. Regulovat otáčky tedy můžeme změnou kterékoliv z těchto veličin. | ||
**''Skalární řízení'' – lze nastavovat velikost magnetického toku. Používa se u motorů s malými nároky na dynamické vlastnosti (čerpadla,ventilátory) | |||
**''Vektorové řízení'' – kromě velikosti magnetického toku lze nastavovat i jeho směr a tím můžeme docílit plynulou změnu otáček při jakémkoliv režimu práce a zatížení. Jde o nejdokonalejší způsob řízení otáček a lze jím docílit i otáček nadsynchronních. | <br> | ||
*'''Regulace změnou počtu pólů''' – lze dosáhnout pouze skokové změny otáček, protože počet pólových dvojic musí být celé číslo. | |||
<br> | |||
*'''Regulace změnou skluzu''' – změníme-li výkon, který se spotřebovává v rotoru, změní se i skluz. Lze použít pouze pro motor s kroužkovou kotvou. | |||
**''Pomocí regulačního odporu'' – zařazením odporu do obvodu rotoru se část skluzového výkonu přemění na teplo. Je to nehospodárný způsob změny skluzu. | |||
**''Podsynchronní kaskádou'' – část skluzového výkonu se vrací zpět do sítě, jde tedy o hospodárnější způsob snížení skluzu. Kmitočet rotorových proudů je odlišný od kmitočtu sítě, před navrácením výkonu do sítě se tedy musí použít [[Měnič kmitočtu]]. | |||
<br> | |||
*'''Regulace změnou kmitočtu''' – používá se u motorů s kotvou nakrátko. Připojením měniče kmitočtu můžeme řídit napětí a tím i vytvářené magnetické pole statoru. | |||
**''Skalární řízení'' – lze nastavovat velikost magnetického toku. Používa se u motorů s malými nároky na dynamické vlastnosti (čerpadla,ventilátory) | |||
**''Vektorové řízení'' – kromě velikosti magnetického toku lze nastavovat i jeho směr a tím můžeme docílit plynulou změnu otáček při jakémkoliv režimu práce a zatížení. Jde o nejdokonalejší způsob řízení otáček a lze jím docílit i otáček nadsynchronních. | |||
*'''Regulace změnou počtu pólů''' – lze dosáhnout pouze skokové změny otáček, protože počet pólových dvojic musí být celé číslo. | |||
*'''Regulace změnou napětí''' - je založena na změně tvaru momentové charakteristiky se změnou napětí s následným posunutím pracovního bodu. | *'''Regulace změnou napětí''' - je založena na změně tvaru momentové charakteristiky se změnou napětí s následným posunutím pracovního bodu. | ||
<br> | |||
<br> Literatura: | |||
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Asynchronn%C3%AD_motor wikipedia] | |||
[http://fei1.vsb.cz/kat453/www453/soubory/texty/ucebni_texty/se/SEL3c.pdf Učební texty FEI-TU Ostrava] | |||
<br> | |||
Aktuální verze z 27. 5. 2010, 13:11
Asynchronní motor je točivý elektrický stroj (elektromotor), pracující na střídavý proud.
Je to nejrozšířenější pohon v elektrotechnice vůbec. Tok energie mezi hlavními částmi motoru (stator a rotor) je realizován výhradně pomocí elektromagnetické indukce, proto se často tento motor označuje jako motor indukční. Výhodou asynchronního motoru je vysoká spolehlivost, jednoduchá konstrukce a napájení z běžné střídavé sítě. Napájecí napětí může být jednofázové nebo trojfázové. Trojfázové je výrazně používanější. Asynchronní motor vynalezl Nikola Tesla.
Regulace otáček
Otáčky rotoru:
jsou tedy dány skluzem s, frekvence napájecího napětí f1, a počet pólů p. Regulovat otáčky tedy můžeme změnou kterékoliv z těchto veličin.
- Regulace změnou skluzu – změníme-li výkon, který se spotřebovává v rotoru, změní se i skluz. Lze použít pouze pro motor s kroužkovou kotvou.
- Pomocí regulačního odporu – zařazením odporu do obvodu rotoru se část skluzového výkonu přemění na teplo. Je to nehospodárný způsob změny skluzu.
- Podsynchronní kaskádou – část skluzového výkonu se vrací zpět do sítě, jde tedy o hospodárnější způsob snížení skluzu. Kmitočet rotorových proudů je odlišný od kmitočtu sítě, před navrácením výkonu do sítě se tedy musí použít Měnič kmitočtu.
- Regulace změnou kmitočtu – používá se u motorů s kotvou nakrátko. Připojením měniče kmitočtu můžeme řídit napětí a tím i vytvářené magnetické pole statoru.
- Skalární řízení – lze nastavovat velikost magnetického toku. Používa se u motorů s malými nároky na dynamické vlastnosti (čerpadla,ventilátory)
- Vektorové řízení – kromě velikosti magnetického toku lze nastavovat i jeho směr a tím můžeme docílit plynulou změnu otáček při jakémkoliv režimu práce a zatížení. Jde o nejdokonalejší způsob řízení otáček a lze jím docílit i otáček nadsynchronních.
- Regulace změnou počtu pólů – lze dosáhnout pouze skokové změny otáček, protože počet pólových dvojic musí být celé číslo.
- Regulace změnou napětí - je založena na změně tvaru momentové charakteristiky se změnou napětí s následným posunutím pracovního bodu.
Literatura: