Radioaktivita: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Radioaktivita == | |||
r. 1895 | |||
symbol pro radioaktivitu: [[Image:600px-Radioactive.svg.png]] | |||
== Historie == | |||
r. 1895 Rentgen paprsky X (X-Ray) r. 1896 Henri Becquerel objevil přirozenou radioaktivitu. r. 1897 Maria a Pierre Curie zkoumají přirozenou radioaktivitu | |||
== Radioaktivní záření == | |||
Záření α - je proud jader helia (α-částic) a nese kladný elektrický náboj, má nejkratší dosah (lze ho zastavit např. i listem papíru). Vychyluje se v elektrickém i magnetickém poly. | |||
Záření β - je proud záporně nabitých elektronů. Někdy se rozlišuje záření β- (elektrony) a β+ (kladně nabité pozitrony), lze ho zachytit 1 cm plexiskla nebo 1 mm olova. Vychiluje se v eleltromagnetickém poly, je tvořeno elektrony. | |||
Záření γ - je elektromagnetické záření vysoké frekvence, neboli proud velmi energetických fotonů. Nemá elektrický náboj, a proto nereaguje na elektrické pole. Jeho pronikavost je velmi vysoká, pro odstínění se používají velmi tlusté štíty z kovů velké hustoty (např. olovo) a nebo slitin kovů velké hustoty. Platí, že čím vyšší hustota a tlušťka štítu, tím více je zaření odstíněno. | |||
== Měření radioaktivního záření == | |||
Aktuální verze z 31. 5. 2010, 12:22
Radioaktivita
symbol pro radioaktivitu: 
Historie
r. 1895 Rentgen paprsky X (X-Ray) r. 1896 Henri Becquerel objevil přirozenou radioaktivitu. r. 1897 Maria a Pierre Curie zkoumají přirozenou radioaktivitu
Radioaktivní záření
Záření α - je proud jader helia (α-částic) a nese kladný elektrický náboj, má nejkratší dosah (lze ho zastavit např. i listem papíru). Vychyluje se v elektrickém i magnetickém poly.
Záření β - je proud záporně nabitých elektronů. Někdy se rozlišuje záření β- (elektrony) a β+ (kladně nabité pozitrony), lze ho zachytit 1 cm plexiskla nebo 1 mm olova. Vychiluje se v eleltromagnetickém poly, je tvořeno elektrony.
Záření γ - je elektromagnetické záření vysoké frekvence, neboli proud velmi energetických fotonů. Nemá elektrický náboj, a proto nereaguje na elektrické pole. Jeho pronikavost je velmi vysoká, pro odstínění se používají velmi tlusté štíty z kovů velké hustoty (např. olovo) a nebo slitin kovů velké hustoty. Platí, že čím vyšší hustota a tlušťka štítu, tím více je zaření odstíněno.