Blokové schéma mikropočítače, části mikropočítače: Porovnání verzí
Založena nová stránka: '''Mikroprocesor, mikropočítač''' Mikroprocesor (CPU - central processing unit) - programovatelný logický automatvyrobený technologií velmi vysoké integrace (VLSI)... |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Mikroprocesor (CPU - central processing unit) - programovatelný logický automatvyrobený technologií velmi vysoké integrace (VLSI). Je základní jednotkoumikropočítače, řídí jeho činnost.monolitický mikroprocesor - skládá se z jediného pouzdra (někdy však musíbýt doplněn dalšími pomocnými obvody, které nejsou integrovány na čipu,např. generátorem hodinových impulsů)řezový mikroprocesor - skládá se z několika pouzder (bitových řezů)1Základní části mikroprocesoru: - aritmeticko-logická jednotka (ALU)- registry (univerzální a jednoúčelové)- řídicí obvody (řadič)Mikroprocesor sám o sobě nemůže vykonávat žádnou činnost. Musí být doplněnpamětí s uloženým programem a daty, pro komunikaci s okolím jsou nutné V/Vobvody. Tak vznikne základní sestava mikropočítače:Mikropočítač = mikroprocesor + paměť + obvody vstupu a výstupu (V/V obvody).Mikropočítač, na rozdíl od mikroprocesoru, je již schopen samostatné a smysluplnéčinnosti, je-li do jeho paměti vložen program. Program se skládá z jednotlivýchpříkazů, které se nazývají instrukce. Každá instrukce předepisuje jednoduchou dílčíoperaci mikroprocesoru (např. přesun dat mezi registry, mezi registrem a pamětí,vykonání aritmetické operace aj.).Princip činnosti mikroprocesoru spočívá v postupném čtení jednotlivých instrukcí zpaměti, jejich dekódování a provádění jimi určené činnosti.Instrukce jsou v paměti uloženy v tzv. strojovém kódu, to znamená jako kombinacenul a jedniček. Tato kombinace nul a jedniček je pro každou instrukci specifická apředstavuje její operační znak. Součástí instrukce, kromě operačního znaku, mohoubýt také data, s kterými mikroprocesor vykoná předepsanou operaci, nebo adresa,ukazující na určité místo v paměti nebo na určitý vstup nebo výstup mikropočítače.Mikroprocesor ovšem nezjistí, zda v paměti je uložen program nebo je její obsah třebajen náhodný. To, co z paměti načte, považuje za instrukce a provádí je. | Mikroprocesor (CPU - central processing unit) - programovatelný logický automatvyrobený technologií velmi vysoké integrace (VLSI). Je základní jednotkoumikropočítače, řídí jeho činnost.monolitický mikroprocesor - skládá se z jediného pouzdra (někdy však musíbýt doplněn dalšími pomocnými obvody, které nejsou integrovány na čipu,např. generátorem hodinových impulsů)řezový mikroprocesor - skládá se z několika pouzder (bitových řezů)1Základní části mikroprocesoru: - aritmeticko-logická jednotka (ALU)- registry (univerzální a jednoúčelové)- řídicí obvody (řadič)Mikroprocesor sám o sobě nemůže vykonávat žádnou činnost. Musí být doplněnpamětí s uloženým programem a daty, pro komunikaci s okolím jsou nutné V/Vobvody. Tak vznikne základní sestava mikropočítače:Mikropočítač = mikroprocesor + paměť + obvody vstupu a výstupu (V/V obvody).Mikropočítač, na rozdíl od mikroprocesoru, je již schopen samostatné a smysluplnéčinnosti, je-li do jeho paměti vložen program. Program se skládá z jednotlivýchpříkazů, které se nazývají instrukce. Každá instrukce předepisuje jednoduchou dílčíoperaci mikroprocesoru (např. přesun dat mezi registry, mezi registrem a pamětí,vykonání aritmetické operace aj.).Princip činnosti mikroprocesoru spočívá v postupném čtení jednotlivých instrukcí zpaměti, jejich dekódování a provádění jimi určené činnosti.Instrukce jsou v paměti uloženy v tzv. strojovém kódu, to znamená jako kombinacenul a jedniček. Tato kombinace nul a jedniček je pro každou instrukci specifická apředstavuje její operační znak. Součástí instrukce, kromě operačního znaku, mohoubýt také data, s kterými mikroprocesor vykoná předepsanou operaci, nebo adresa,ukazující na určité místo v paměti nebo na určitý vstup nebo výstup mikropočítače.Mikroprocesor ovšem nezjistí, zda v paměti je uložen program nebo je její obsah třebajen náhodný. To, co z paměti načte, považuje za instrukce a provádí je. | ||
'''Mikropočítač''' se skládá z výše vyjmenovaných částí, přenos signálů mezi nimi seuskutečňuje prostřednictvím sběrnic. Následující obrázek ukazuje blokové uspořádánímikropočítače2, kromě základních částí je v něm znázorněn též řadič přerušení a řadič DMA. | |||
[[Soubor:mit_037.jpg]] | |||
Verze z 19. 5. 2011, 09:48
Mikroprocesor, mikropočítač
Mikroprocesor (CPU - central processing unit) - programovatelný logický automatvyrobený technologií velmi vysoké integrace (VLSI). Je základní jednotkoumikropočítače, řídí jeho činnost.monolitický mikroprocesor - skládá se z jediného pouzdra (někdy však musíbýt doplněn dalšími pomocnými obvody, které nejsou integrovány na čipu,např. generátorem hodinových impulsů)řezový mikroprocesor - skládá se z několika pouzder (bitových řezů)1Základní části mikroprocesoru: - aritmeticko-logická jednotka (ALU)- registry (univerzální a jednoúčelové)- řídicí obvody (řadič)Mikroprocesor sám o sobě nemůže vykonávat žádnou činnost. Musí být doplněnpamětí s uloženým programem a daty, pro komunikaci s okolím jsou nutné V/Vobvody. Tak vznikne základní sestava mikropočítače:Mikropočítač = mikroprocesor + paměť + obvody vstupu a výstupu (V/V obvody).Mikropočítač, na rozdíl od mikroprocesoru, je již schopen samostatné a smysluplnéčinnosti, je-li do jeho paměti vložen program. Program se skládá z jednotlivýchpříkazů, které se nazývají instrukce. Každá instrukce předepisuje jednoduchou dílčíoperaci mikroprocesoru (např. přesun dat mezi registry, mezi registrem a pamětí,vykonání aritmetické operace aj.).Princip činnosti mikroprocesoru spočívá v postupném čtení jednotlivých instrukcí zpaměti, jejich dekódování a provádění jimi určené činnosti.Instrukce jsou v paměti uloženy v tzv. strojovém kódu, to znamená jako kombinacenul a jedniček. Tato kombinace nul a jedniček je pro každou instrukci specifická apředstavuje její operační znak. Součástí instrukce, kromě operačního znaku, mohoubýt také data, s kterými mikroprocesor vykoná předepsanou operaci, nebo adresa,ukazující na určité místo v paměti nebo na určitý vstup nebo výstup mikropočítače.Mikroprocesor ovšem nezjistí, zda v paměti je uložen program nebo je její obsah třebajen náhodný. To, co z paměti načte, považuje za instrukce a provádí je.
Mikropočítač se skládá z výše vyjmenovaných částí, přenos signálů mezi nimi seuskutečňuje prostřednictvím sběrnic. Následující obrázek ukazuje blokové uspořádánímikropočítače2, kromě základních částí je v něm znázorněn též řadič přerušení a řadič DMA.
