Řízení otáček elektromotoru: Porovnání verzí

Z MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:


Otáčky rotoru:
Otáčky rotoru:
[[Image: vztah.jpg]]


jsou tedy dány skluzem , frekvence|kmitočtem napájecího napětí , a počet pólů . Regulovat otáčky tedy můžeme změnou kterékoliv z těchto veličin.
jsou tedy dány skluzem , frekvence|kmitočtem napájecího napětí , a počet pólů . Regulovat otáčky tedy můžeme změnou kterékoliv z těchto veličin.

Verze z 27. 5. 2010, 12:23

Asynchronní motor je točivý elektrický stroj (elektromotor), pracující na střídavý proud. Je to nejrozšířenější pohon v elektrotechnice vůbec. Tok energie mezi hlavními částmi motoru (stator a rotor) je realizován výhradně pomocí elektromagnetické indukce, proto se často tento motor označuje jako motor indukční. Výhodou asynchronního motoru je vysoká spolehlivost, jednoduchá konstrukce a napájení z běžné střídavé sítě. Napájecí napětí může být jednofázové nebo trojfázové. Trojfázové je výrazně používanější. Asynchronní motor vynalezl Nikola Tesla.

Regulace otáček

Otáčky rotoru:

jsou tedy dány skluzem , frekvence|kmitočtem napájecího napětí , a počet pólů . Regulovat otáčky tedy můžeme změnou kterékoliv z těchto veličin.

  • Regulace změnou skluzu – změníme-li výkon, který se spotřebovává v rotoru, změní se i skluz. Lze použít pouze pro motor s kroužkovou kotvou.
    • Pomocí regulačního odporu – zařazením odporu do obvodu rotoru se část skluzového výkonu přemění na teplo. Je to nehospodárný způsob změny skluzu.
    • Podsynchronní kaskádou – část skluzového výkonu se vrací zpět do sítě, jde tedy o hospodárnější způsob snížení skluzu. Kmitočet rotorových proudů je odlišný od kmitočtu sítě, před navrácením výkonu do sítě se tedy musí použít měnič kmitočtu.
  • Regulace změnou kmitočtu – používá se u motorů s kotvou nakrátko. Připojením měniče kmitočtu můžeme řídit napětí a tím i vytvářené magnetické pole statoru.
    • Skalární řízení – lze nastavovat velikost magnetického toku. Používa se u motorů s malými nároky na dynamické vlastnosti (čerpadla,ventilátory)
    • Vektorové řízení – kromě velikosti magnetického toku lze nastavovat i jeho směr a tím můžeme docílit plynulou změnu otáček při jakémkoliv režimu práce a zatížení. Jde o nejdokonalejší způsob řízení otáček a lze jím docílit i otáček nadsynchronních.
  • Regulace změnou počtu pólů – lze dosáhnout pouze skokové změny otáček, protože počet pólových dvojic musí být celé číslo.
  • Regulace změnou napětí - je založena na změně tvaru momentové charakteristiky se změnou napětí s následným posunutím pracovního bodu.