Rozdělení elektronických pamětí

Z MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek
Verze z 11. 6. 2010, 08:35, kterou vytvořil Tkouba (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Paměti můžeme dělit z různých hledisek podle vlastností, materiálu, rychlosti a podobně.


Podle materiálu a fyzikálních principů

  • magnetické – založené na magnetických vlastnostech materiálu, informaci uchovává směr magnetizace.
  • optické – využívá optických vlastností materiálu, např. odraz světla.
  • polovodičové – využívá vlastností polovodičových tranzistorů, buď se realizují klopnými obvody (technologie TTL), nebo obnovováním elektrického náboje (CMOS)
  • magnetooptické – pomocí světla (laser) se mění magnetické vlastnosti materiálu
  • feritové – jako nosič jednoho bitu je používáno feritové jádro o rozměru cca 0,8 mm, magnetická orientace se překlápí proudovým impulsem (zastaralé)
  • paměť se zpožďovací linkou – využívá pomalejšího průchodu vlny speciálním prostředím


Podle závislosti na napájení

  • napěťově závislé (volatilní) – pro uchování a přístup k informacím potřebuje paměť napájecí napětí, při odpojení se informace ztrácí
  • napěťově nezávislé (nevolatilní) – potřebuje napájení pro činnost (čtení, zápis), ale při odpojení napájení se informace uchová


Podle přístupu

  • RAM (Random Access Memory) – s libovolným přístupem, doba přístupu k obsahu není závislá na umístění (adrese). Počítačové disky jsou považovány za paměti typu RAM, i když to není přesné.
  • sekvenční – doba přístupu k obsahu je závislá na umístění, například páska
  • asociativní – adresovaná obsahem, adresou je klíčová hodnota ukládaná s informací
  • sériový – například fronta FIFO


Podle schopnosti zápisu

  • RWM (Read Write Memory) – Paměť pro zápis i čtení (Termín RAM obvykle označuje tento typ paměti - název RWM se neuchytil).
  • ROM (Read Only Memory) – Paměť pouze pro čtení. Informace je do paměti uložena jednorázově při výrobním procesu.
  • PROM (Programmable Read Only Memory) – Paměť se vyrobí bez informace a pomocí speciálního zařízení (programátor) si ji naprogramuje uživatel.
  • EPROM (Eraseable Programmable Read Only Memory) – Paměť je možné vymazat speciálním způsobem (např. ultrafialovým zářením) a znovu přeprogramovat.
  • WMM (Write Mostly Memory), někdy uváděna jako WOM (Write Only Memory) – Při provozu je používána jen pro zápis, informace je čtena jednorázově na konci provozního cyklu. Mívá speciální využití (černá skříňka).
  • WOM (Write Only Memory) – Nerealizované nesmyslné zařízení, jež se stalo součástí inženýrského folklóru.
  • EEPROM (E2PROM) (Electric Erasable PROM) – Obdoba EPROM, mazání však probíhá pomocí elektrického „impulsu,“ maže se buňka po buňce. Počet zápisů je omezen – cca 100 000 přepisů.
  • Flash EPROM (Paměť EPROM s rychlým mazáním) – Obdoba EEPROM, mazání však probíhá po blocích buněk. Lze ji smazat pouze celou (1ms) nebo po částech – ne po jednotlivých buňkách. Má výrazně omezený počet zápisů - cca 1000

Všechny paměti xROM jsou statické a Non-Volatile – jednou zapsaná informace zůstává trvale uložena. Volatilita je schopnost paměťové buňky udržet si informaci i bez napájení.


Podle určení

  • Vnitřní paměť (primární)
  • Akumulátor - registr v procesoru o velikosti délky slova CPU (8, 16, 32, 64 bitů), může být rychlejší než ostatní registry (kratší kód instrukcí). S akumulátorem pracuje většina instrukcí (aritmetické a logické operace)
  • Registry procesoru - několik (až desítky) registrů. Je to součást procesoru. Ukládá operandy a výsledky aritmetických a logických operací.Je to nejrychlejší paměť připojená k procesoru (stejně rychlá, jako procesor).
  • Cache - Používají se pro urychlení komunikace s pamětí. Mají rychlou statickou paměť. U novějších procesorů velikost stovky kB až MB. Obsahuje více úrovní, přičemž číslo určuje vzdálenost od procesoru.

[[1]]