Pohyby přímočaré: Porovnání verzí

Z MediaWiki SPŠ a VOŠ Písek
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Založena nová stránka: Přímočarý pohyb je Mechanický pohyb pohyb po přímce, tzn. trajektorií pohybu je přímka. Vlastnosti Při přímočarém pohybu se nemění směr vektoru rychlosti…
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Přímočarý pohyb je Mechanický pohyb pohyb po přímce, tzn. trajektorií pohybu je přímka.
Rovnoměrný přímočarý pohyb je pohyb, kdy hmotný bod urazí za stejné časové intervaly stejné dráhové úseky. Můžeme sestrojit grafy:
a) graf závislosti dráhy na čase obr.1


Vlastnosti
[[Soubor:Primocary pohyb obr1.JPG]]
Při přímočarém pohybu se nemění směr vektoru rychlosti, ale může se měnit velikost rychlosti. Nemění se ani směr vektoru zrychlení, ačkoliv velikost vektoru zrychlení se měnit může.


Speciální případy
b) graf závislosti velikosti rychlosti na čase obr.2
Rovnoměrný přímočarý pohyb


Rovnoměrný přímočarý pohyb je pohyb po přímce se stálou rychlostí. Pokud přímočarý pohyb není rovnoměrný, bývá také označován jako nerovnoměrný přímočarý pohyb (jde tedy o pohyb s proměnnou rychlostí).
[[Soubor:Primocary pohyb obr2.JPG]]


Rovnoměrný přímočarý pohyb je tedy pohyb, u kterého se nemění velikost ani směr rychlosti. Rychlost je tedy konstantní a trajektorií je přímka (část přímky).
Na obr. 3 a obr. 4 jsou vyobrazeny grafy závislosti dráhy na čase a závislosti velikosti okamžité rychlosti na čase v případě, že hmotný bod v čase t0= 0 urazil dráhu s0. Závislost uražené dráhy na čase pak lze popsat vztahem s = s0 + v.t.            


Dráha rovnoměrného přímočarého pohybu:
[[Soubor:Primocary pohyb obr3.JPG]]


: s = v * t + s0
Názorný příklad:
kde v je rychlost, t je čas, s0 je počáteční dráha (dráha v čase t = 0)<br />
Řidič auta vyjel z Písku do Prahy přes Čimelice. V Písku řidič vynuloval ukazatel aktuální uražené dráhy a vyrazil na cestu. V Čimelicích zapnul časomíru a měřil čas, za který dojede do Prahy. Celková uražená dráha auta po spuštění časomíry, je rovna vzdálenosti Písek-Čimelice zvětšené o dráhu, kterou urazil automobil za příslušný čas,    
: je-li s0 = 0 , pak s = v * t
tj. s = sPísek-Čimelice + t z Čimelic . v  
Rychlost rovnoměrného přímočarého pohybu:
Na obr. 5 a obr. 6 jsou znázorněny grafy, kdy se hmotný bod začne pohybovat ze zvoleného počátku dráhy až po čase t0. Závislost uražené dráhy na čase lze popsat vztahem s = v.(t - t0).   


: v = konstantní
[[Soubor:Primocary pohyb obr4.JPG]]
: v = (s - s0) / t , je-li s0 = 0, pak v = s / t , kde s je dráha, kterou urazí těleso za čas t, s0 je počáteční dráha


Zrychlení rovnoměrného přímočarého pohybu:


: a = 0
 
Názorný příklad:
Síly působící při rovnoměrném přímočarém pohybu:
Řidiči auta, který stojí na semaforech se rozsvítí zelené světlo. Protože telefonuje, tak uplyne nějaký čas než se rozjede. Dráha, kterou řidič ujel v jistém čase, je dána součinem velikosti rychlosti auta a času, po který řidič jel.
 
U pohybu rovnoměrného přímočarého je velikost a směr rychlosti stále stejný.
Podle 1. Newtonova pohybového zákona na těleso, které se pohybuje rovnoměrně přímočaře, nepůsobí žádná síla, nebo výslednice všech působících sil je nulová.
 
Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb.
Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb je pohyb po přímce se stálým zrychlením. Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb je zvláštním případem nerovnoměrného přímočarého pohybu.
 
Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb je tedy pohyb, u kterého směr i velikost zrychlení zůstává konstantní, trajektorií je přímka nebo část přímky a velikost rychlosti se mění přímo úměrně s časem. Směr rychlosti se nemění.
 
Zrychlení pohybu se nemění. Má-li zrychlení stejnou orientaci (hodnotu znaménka) jako směr pohybu tělesa, pak se rychlost tělesa zvyšuje a jedná se o zrychlený pohyb. Má-li zrychlení opačnou orientaci (hodnotu znaménka) než směr pohybu tělesa, pak se rychlost tělesa snižuje a jedná se o pohyb zpomalený.
 
Dráha rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu:
 
s = 1/2 a * t<sup>2</sup> + v<sub>0</sub> * t + s<sub>0</sub>
 
kde a je zrychlení, v<sub>0</sub> je počáteční rychlost (rychlost v čase t = 0), s<sub>0</sub> je počáteční dráha (dráha v čase t = 0), t je čas
 
je-li s<sub>0</sub> = 0 , pak s = 1/2 a * t<sup>2</sup> + v<sub>0</sub> * t
je-li s<sub>0</sub> = 0 , ''v<sub>0</sub>'' = 0 , pak ''s'' = 1/2 ''a'' . ''t''<sup>2</sup>
 
 
'''Rychlost''' rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu:
 
''v'' = ''a'' . ''t'' + ''v<sub>0</sub>''    , kde ''a'' je zrychlení, ''v<sub>0</sub>'' je počáteční rychlost, ''t'' je čas <br />
je-li ''v<sub>0</sub>'' = 0, pak ''v'' = ''a'' . ''t''
 
'''Zrychlení''' rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu:
 
''a'' = konst.<br />
''a'' = (''v'' - ''v<sub>0</sub>'') / ''t'' , je-li ''v<sub>0</sub>'' = 0, pak ''a'' = ''v'' / ''t'' , kde ''v'' je rychlost, ''v<sub>0</sub>'' počáteční rychlost, ''t'' je čas
 
 
'''Síly''' působící při rovnoměrně zrychleném přímočarém pohybu:
 
Podle 2. Newtonova pohybového zákona působí na těleso se stálým zrychlením stálá síla o velikosti:
 
F = ''m''. ''a''
 
kde ''m'' je hmotnost, ''a'' je zrychlení.
 
Má-li působící síla směr ''stejný'' jako je směr pohybu, pak těleso ''zrychluje'', má-li síla směr ''proti'' pohybu, pak těleso ''zpomaluje''.
 
Příklad
* Za přímočarý lze považovat pohyb vlaku v přímém úseku železniční trať|tratě.
* Příkladem rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu může být rozjíždějící se motorka nebo volný pád.
 
Použitá literatura : [http://cs.wikipedia.org/wiki/Přímočarý_pohyb]
 
Autor : --[[Uživatel:Ciba1719|Ciba1719]] 31. 5. 2010, 07:30 (UTC)

Aktuální verze z 5. 10. 2010, 13:42

Rovnoměrný přímočarý pohyb je pohyb, kdy hmotný bod urazí za stejné časové intervaly stejné dráhové úseky. Můžeme sestrojit grafy: a) graf závislosti dráhy na čase obr.1

b) graf závislosti velikosti rychlosti na čase obr.2


Na obr. 3 a obr. 4 jsou vyobrazeny grafy závislosti dráhy na čase a závislosti velikosti okamžité rychlosti na čase v případě, že hmotný bod v čase t0= 0 urazil dráhu s0. Závislost uražené dráhy na čase pak lze popsat vztahem s = s0 + v.t.


Názorný příklad: Řidič auta vyjel z Písku do Prahy přes Čimelice. V Písku řidič vynuloval ukazatel aktuální uražené dráhy a vyrazil na cestu. V Čimelicích zapnul časomíru a měřil čas, za který dojede do Prahy. Celková uražená dráha auta po spuštění časomíry, je rovna vzdálenosti Písek-Čimelice zvětšené o dráhu, kterou urazil automobil za příslušný čas, tj. s = sPísek-Čimelice + t z Čimelic . v Na obr. 5 a obr. 6 jsou znázorněny grafy, kdy se hmotný bod začne pohybovat ze zvoleného počátku dráhy až po čase t0. Závislost uražené dráhy na čase lze popsat vztahem s = v.(t - t0).


Názorný příklad: Řidiči auta, který stojí na semaforech se rozsvítí zelené světlo. Protože telefonuje, tak uplyne nějaký čas než se rozjede. Dráha, kterou řidič ujel v jistém čase, je dána součinem velikosti rychlosti auta a času, po který řidič jel. U pohybu rovnoměrného přímočarého je velikost a směr rychlosti stále stejný.