Řízení otáček elektromotoru
(Rozdíly mezi verzemi)
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | Asynchronní motor je točivý elektrický stroj (elektromotor), pracující na střídavý proud. Je to nejrozšířenější pohon v elektrotechnice vůbec. Tok energie mezi hlavními částmi motoru (stator a rotor) je realizován výhradně pomocí elektromagnetické indukce, proto se často tento motor označuje jako motor indukční. Výhodou asynchronního motoru je vysoká spolehlivost, jednoduchá konstrukce a napájení z běžné střídavé sítě. Napájecí napětí může být jednofázové nebo trojfázové. Trojfázové je výrazně používanější. Asynchronní motor vynalezl Nikola Tesla. | + | Asynchronní motor je točivý elektrický stroj (elektromotor), pracující na střídavý proud. Je to nejrozšířenější pohon v elektrotechnice vůbec. Tok energie mezi hlavními částmi motoru (stator a rotor) je realizován výhradně pomocí elektromagnetické indukce, proto se často tento motor označuje jako motor indukční. Výhodou asynchronního motoru je vysoká spolehlivost, jednoduchá konstrukce a napájení z běžné střídavé sítě. Napájecí napětí může být jednofázové nebo trojfázové. Trojfázové je výrazně používanější. Asynchronní motor vynalezl Nikola Tesla. |
| − | === Regulace otáček === | + | === Regulace otáček === |
| − | Otáčky rotoru: | + | Otáčky rotoru: |
| − | [[Image: | + | [[Image:Vztah.jpg]] |
| − | + | [[Image:Regulátor.jpg|thumb]] | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | [[ | + | <br> |
| + | |||
| + | jsou tedy dány skluzem s, frekvence napájecího napětí f1, a počet pólů p. Regulovat otáčky tedy můžeme změnou kterékoliv z těchto veličin. | ||
| + | |||
| + | <br> | ||
| + | |||
| + | <br> | ||
| + | |||
| + | *'''Regulace změnou skluzu''' – změníme-li výkon, který se spotřebovává v rotoru, změní se i skluz. Lze použít pouze pro motor s kroužkovou kotvou. | ||
| + | **''Pomocí regulačního odporu'' – zařazením odporu do obvodu rotoru se část skluzového výkonu přemění na teplo. Je to nehospodárný způsob změny skluzu. | ||
| + | **''Podsynchronní kaskádou'' – část skluzového výkonu se vrací zpět do sítě, jde tedy o hospodárnější způsob snížení skluzu. Kmitočet rotorových proudů je odlišný od kmitočtu sítě, před navrácením výkonu do sítě se tedy musí použít [[Měnič kmitočtu]]. | ||
| + | |||
| + | <br> | ||
| + | |||
| + | *'''Regulace změnou kmitočtu''' – používá se u motorů s kotvou nakrátko. Připojením měniče kmitočtu můžeme řídit napětí a tím i vytvářené magnetické pole statoru. | ||
| + | **''Skalární řízení'' – lze nastavovat velikost magnetického toku. Používa se u motorů s malými nároky na dynamické vlastnosti (čerpadla,ventilátory) | ||
| + | **''Vektorové řízení'' – kromě velikosti magnetického toku lze nastavovat i jeho směr a tím můžeme docílit plynulou změnu otáček při jakémkoliv režimu práce a zatížení. Jde o nejdokonalejší způsob řízení otáček a lze jím docílit i otáček nadsynchronních. | ||
| + | *'''Regulace změnou počtu pólů''' – lze dosáhnout pouze skokové změny otáček, protože počet pólových dvojic musí být celé číslo. | ||
| + | *'''Regulace změnou napětí''' - je založena na změně tvaru momentové charakteristiky se změnou napětí s následným posunutím pracovního bodu. | ||
| + | <br> | ||
| − | Literatura: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Asynchronn%C3%AD_motor wikipedia] | + | <br> Literatura: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Asynchronn%C3%AD_motor wikipedia] |
Verze z 27. 5. 2010, 14:42
Asynchronní motor je točivý elektrický stroj (elektromotor), pracující na střídavý proud. Je to nejrozšířenější pohon v elektrotechnice vůbec. Tok energie mezi hlavními částmi motoru (stator a rotor) je realizován výhradně pomocí elektromagnetické indukce, proto se často tento motor označuje jako motor indukční. Výhodou asynchronního motoru je vysoká spolehlivost, jednoduchá konstrukce a napájení z běžné střídavé sítě. Napájecí napětí může být jednofázové nebo trojfázové. Trojfázové je výrazně používanější. Asynchronní motor vynalezl Nikola Tesla.
Regulace otáček
Otáčky rotoru:
Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/www/wiki.sps-pi.cz/www/images/f/f6/Regulátor.jpg
jsou tedy dány skluzem s, frekvence napájecího napětí f1, a počet pólů p. Regulovat otáčky tedy můžeme změnou kterékoliv z těchto veličin.
- Regulace změnou skluzu – změníme-li výkon, který se spotřebovává v rotoru, změní se i skluz. Lze použít pouze pro motor s kroužkovou kotvou.
- Pomocí regulačního odporu – zařazením odporu do obvodu rotoru se část skluzového výkonu přemění na teplo. Je to nehospodárný způsob změny skluzu.
- Podsynchronní kaskádou – část skluzového výkonu se vrací zpět do sítě, jde tedy o hospodárnější způsob snížení skluzu. Kmitočet rotorových proudů je odlišný od kmitočtu sítě, před navrácením výkonu do sítě se tedy musí použít Měnič kmitočtu.
- Regulace změnou kmitočtu – používá se u motorů s kotvou nakrátko. Připojením měniče kmitočtu můžeme řídit napětí a tím i vytvářené magnetické pole statoru.
- Skalární řízení – lze nastavovat velikost magnetického toku. Používa se u motorů s malými nároky na dynamické vlastnosti (čerpadla,ventilátory)
- Vektorové řízení – kromě velikosti magnetického toku lze nastavovat i jeho směr a tím můžeme docílit plynulou změnu otáček při jakémkoliv režimu práce a zatížení. Jde o nejdokonalejší způsob řízení otáček a lze jím docílit i otáček nadsynchronních.
- Regulace změnou počtu pólů – lze dosáhnout pouze skokové změny otáček, protože počet pólových dvojic musí být celé číslo.
- Regulace změnou napětí - je založena na změně tvaru momentové charakteristiky se změnou napětí s následným posunutím pracovního bodu.
Literatura: wikipedia
