Elektronka
m |
|||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 1 uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. | + | Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce. [[Soubor:Elektronka.jpg|230px|thumb|right|Elektronka]] |
− | |||
− | ''' | + | |
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | =='''Konstrukce'''== | ||
Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod: | Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod: | ||
Řádka 17: | Řádka 20: | ||
− | ''' | + | =='''Jak funguje'''== |
− | Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač. | + | Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač. |
+ | [[Soubor:Dvojitá trioda ECC 83 v provozu.jpg|190px|thumb|right|Dvojitá trioda ECC 83 v provozu]] | ||
− | |||
− | |||
− | 1) Podle počtu elektrod | + | |
+ | |||
+ | |||
+ | =='''Druhy elektronek'''== | ||
+ | |||
+ | Elektronky se dělí: | ||
+ | |||
+ | '''1) Podle počtu elektrod''' | ||
• dioda | • dioda | ||
Řádka 49: | Řádka 58: | ||
− | 2) Podle účelu | + | '''2) Podle účelu''' |
• Usměrňovací (dioda) | • Usměrňovací (dioda) | ||
Řádka 58: | Řádka 67: | ||
• Indikační | • Indikační | ||
− | |||
− | |||
+ | (magické oko - elektronka vybavená luminiscenční vrstvou užívaná ke zobrazování intenzity signálu, | ||
+ | doutnavka, | ||
+ | digitron) | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
+ | '''3) Podle druhu žhavení''' | ||
• Zobrazovací (obrazovka) | • Zobrazovací (obrazovka) | ||
Řádka 73: | Řádka 79: | ||
• Mikrovlnné (magnetron) | • Mikrovlnné (magnetron) | ||
+ | • přímo žhavené - žhavící vlákno je zároveň katodou | ||
+ | • nepřímo žhavené - katoda není vodivě spojena se žhavícím vláknem | ||
− | ''' | + | Elektronky jsou žhaveny elektrickým proudem a mohou být přímo nebo nepřímo žhaveny. Přímo žhavené katody se vyznačují tím, že emitujícím kovem přímo protéká žhavicí proud. Rozdělujeme je do skupin: |
+ | |||
+ | • vlákna z čistých kovů (např. wolfram - vysokou teplotou se katoda rychle rozprašuje, vlákno se v nejvíce porušeném místě snadno přepálí nebo zlomí.) | ||
+ | |||
+ | • povlaková, pokrytá kysličníky (pro malé výkony, umožňují snížení teploty vlákna při dobré emisi elektronů) | ||
+ | |||
+ | • kovová vlákna s povlakem silně emitujících kovů (Nanášení emisní vrstvy na vlákna se provádí protahováním vlákna vhodnými roztoky nebo usazováním baryových par. Povlaková vlákna umožňují při stejné emisi elektronů snížení teploty s následným prodloužením životnosti elektronky a úsporami energie v důsledku menšího žhavicího proudu.) | ||
+ | |||
+ | [[Soubor:magicke oko.jpg|100px|Magické oko]] ''<=Magické oko'' [[Soubor:svazková tetroda.jpg|100px|Svazková tetroda]] ''<=Svazková tetroda'' | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | =='''Vužití'''== | ||
Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory. | Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | =='''Citace'''== | ||
+ | |||
+ | [http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronka] | ||
+ | |||
+ | [[Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY]] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
+ | --[[Uživatel:MHadackova|MHadackova]] 8. 4. 2010, 14:43 (UTC)<br> | ||
+ | --[[Uživatel:Arni|Arni]] 27. 5. 2010, 13:51 (UTC) |
Aktuální verze z 27. 5. 2010, 15:51
Elektronka je zařízení, které usměrňuje a zesiluje elektrické signály. Její složení činí několik elektrod v uzavřené vakuové baňce.
Obsah |
Konstrukce
Rozlišujeme obvykle tři druhy elektrod:
• Katoda
• Anoda
• Mřížka
Elektrody jsou umístěny v uzavřené baňce (převážně skleněné, výkonové elektronky jsou obvykle keramické nebo i kovové baňky), z níž je vyčerpán vzduch. Konstrukce elektronky se vyvinula ze žárovky na základě objevu T. A. Edisona z roku 1883.
Jak funguje
Nejjednodušší druh elektronky je dioda s přímým žhavením. Jedná se o žárovku s přidanou další elektrodou - anodou. Jedním zdrojem proudu rozžhavíme vlákno (katodu) na přibližně 800 °C. Druhý zdroj připojíme mezi anodu a katodu tak, aby anoda měla kladné napětí. Elektrony, které jsou teplem uvolněny (termoemise) z katody do okolního prostoru budou přitaženy na anodu. Elektronkou protéká proud. Protože domluvený směr proudu v elektrických obvodech je od kladného k zápornému pólu, říkáme, že proud teče z anody ke katodě. Ve skutečnosti je směr elektronů opačný. Pokud přepólujeme zdroj napětí mezi katodou a anodou, nejsou uvolněné elektrony přitahovány a proud mezi anodou a katodou neteče. V tomto zapojení slouží dioda jako usměrňovač.
Druhy elektronek
Elektronky se dělí:
1) Podle počtu elektrod
• dioda
• trioda
• tetroda
• pentoda
• svazková tetroda
• hexoda
• heptoda
• oktoda
• nonoda
• enioda
2) Podle účelu
• Usměrňovací (dioda)
• Zesilovací (trioda, tetroda, svazková tetroda, pentoda)
• Nelineární, spínací (thyratron, krytron)
• Indikační
(magické oko - elektronka vybavená luminiscenční vrstvou užívaná ke zobrazování intenzity signálu, doutnavka, digitron)
3) Podle druhu žhavení
• Zobrazovací (obrazovka)
• Mikrovlnné (magnetron)
• přímo žhavené - žhavící vlákno je zároveň katodou
• nepřímo žhavené - katoda není vodivě spojena se žhavícím vláknem
Elektronky jsou žhaveny elektrickým proudem a mohou být přímo nebo nepřímo žhaveny. Přímo žhavené katody se vyznačují tím, že emitujícím kovem přímo protéká žhavicí proud. Rozdělujeme je do skupin:
• vlákna z čistých kovů (např. wolfram - vysokou teplotou se katoda rychle rozprašuje, vlákno se v nejvíce porušeném místě snadno přepálí nebo zlomí.)
• povlaková, pokrytá kysličníky (pro malé výkony, umožňují snížení teploty vlákna při dobré emisi elektronů)
• kovová vlákna s povlakem silně emitujících kovů (Nanášení emisní vrstvy na vlákna se provádí protahováním vlákna vhodnými roztoky nebo usazováním baryových par. Povlaková vlákna umožňují při stejné emisi elektronů snížení teploty s následným prodloužením životnosti elektronky a úsporami energie v důsledku menšího žhavicího proudu.)
<=Magické oko
Vužití
Elektronky byly součástí prakticky veškeré elektroniky první poloviny dvacátého století. Používaly se i u prvníchů (například ENIAC). V druhé polovině dvacátého století začaly být vytlačovány tranzistory.
Citace
Otázky k opakování z referátů mikroprocesorové techniky TVY
--MHadackova 8. 4. 2010, 14:43 (UTC)
--Arni 27. 5. 2010, 13:51 (UTC)